|
Odborná rekonstrukce fosilních mořských amniot
Cettl, Karel ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Ekrt, Boris (oponent)
K vytvoření kvalitní vědecké rekonstrukce je nutná nejen řemeslná a umělecká zručnost malíře a znalost historie zobrazování prehistorických živočichů, ale i odborné znalosti z oborů anatomie, zoologie, paleontologie, paleoekologie a biomechaniky. Odborná rekonstrukce stojí na pomezí vědy a umění. Náš pohled na fosilní mořská amniota se v průběhu času měnil s přibývajícími kosterními nálezy a taktéž se vyvíjely i odborné rekonstrukce. I přesto samotné výstupy jako jsou rekonstrukce a zejména 3D modely mohou osvětlit řadu nových nebo nevysvětlených poznatků týkajících se této skupiny. A odborná rekonstrukce tak může svou činností nejen zkrášlit, ale i obohatit vědecké poznání, nebo dokonce nastínit nový směr dalšího výzkumu. Klíčová slova: Odborná rekonstrukce, fosilní mořská amniota, adaptace, anatomie, evoluce, paleoekologie biomechanika, 3D modely, trendy.
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
Odborná rekonstrukce teropodních dinosaurů
Cettl, Karel ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
K vytvoření kvalitní vědecké rekonstrukce je nutná nejen řemeslná a umělecká zručnost malíře a znalost historie zobrazování prehistorických živočichů, ale i odborné znalosti z oborů anatomie, zoologie, paleontologie, paleoekologie. Rekonstrukce podoby teropodních dinosaurů se stalo královskou disciplínou odborné ilustrace. Stojí na pomezí vědy a umění. Náš pohled na teropodní dinosaury se v průběhu času měnil s přibývajícími kosterními nálezy a taktéž se vyvíjely i odborné rekonstrukce. Klíčová slova: teropoda, odborná rekonstrukce, anatomie, paleoekologie, Carnotaurus sastrei.
|
| |
|
Vývoj lesní vegetace Českého Švýcarska v historické době
Pokorný, Petr ; Abrahám, V. ; Bobek, P.
Pylové analýzy s vysokým rozlišením s podporou přesného radiometrického datování rašelinného profilu poskytly data o vývoji lesní vegetace pískovcového skalního území v posledních zhruba 300 letech. Tato data jsme srovnávali s historickými lesnickými záznami a s antrakologickými daty získanými z novověkých milířů v okolí. Podařilo se identifikovat jednotlivé etapy antropogenní degradace původních lesních porostů, která vedla ke vzniku kulturních lesů.
|
| |
| |
|
Sborník abstraktů ze 4. mezinárodní. konference o bioerozi
Čtyřicet čtyři reprezentativních příspěvků o bioerozi v geologickém záznamu i v současných prostředích dokumentuje, že prvními pevnými substráty, které byly v geologické minulosti Země kolonizovány, byly karbonátové hardgroudy. Brzy poté byly osídlovány i větší karbonátové bioklasty. Koncem prvohor se začala v nevelké míře uplacovat strategie osídlování dřevitých substrátů. Mořská bioeroze v litických substrátech se velmi zintenzívnila rozrůznila během druhohor a třetihor. Sebrané příspěvky dokumentují dále zvyšující se zájem o bioerozi v nemořských prostředích a o erozivní struktury působené obratlovci
|