|
|
Trestněprávní aspekty informovaného souhlasu pacienta - komparativní pohled
Leníčková, Tereza ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Informovaný souhlas pacienta je stále se rozvíjejícím institutem medicínského práva, který se dotýká jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní úpravy. Je jedním z právních důvodů zásahu do tělesné a duševní integrity pacienta, bez kterého by každý zásah byl protiprávním činem. Práce nabízí přehled současné právní úpravy informovaného souhlasu ve světle nového občanskoprávního kodexu a nastiňuje možné aplikační problémy vyplývající z nejasného vztahu mezi novým občanským zákoníkem a starší právní úpravou, zákonem o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Cílem práce je podat ucelenější výklad trestněprávních aspektů informovaného souhlasu, především jeho funkce jako okolnosti vylučující protiprávnost. Obsahem této práce je i obdobná úprava ve Spolkové republice Německo, jež je s tou českou v závěrečné kapitole komparována. Práce se skládá ze sedmi kapitol. První kapitola se zabývá vztahem lékaře a pacienta a jeho hlavními proměnami v čase, které jsou k pochopení dnešní úpravy nezbytné. Druhá kapitola podává přehled současné právní úpravy od ústavní úrovně, včetně mezinárodních smluv, přes stěžejní zákonnou úpravu po Etický kodex České lékařské komory, přičemž se zaměřuje na konkrétní pasáže týkající se informovaného souhlasu. Třetí kapitola je rozdělena do pěti částí a detailněji se zaměřuje na...
|
|
|
Etika vztahu lékař-pacient ve stomatologii
Pipková, Irena ; Bednář, Miloslav (vedoucí práce) ; Bencko, Vladimír (oponent) ; Šimek, Jiří (oponent)
Práce zahrnuje porovnání etických hodnot u běžné populace bez závažnějšího poškození celkového zdraví a u nemocných s celkovým onemocněním ,kde je zřejmé , že žebříček hodnot těchto dvou skupin je odlišný. Ze zkoumání vyplynuly některé další poznatky( viz. kapitola 4 d/ a kapitola 5 práce). Výsledky a závěry jsou ve shodě s odbornou literaturou anglosaskou ( evropskou i zámořskou) a vlastních zkušenostech s ošetřováním pacientů. Žádné lékařské odvětví nemůže zcela zajistit plné zdraví pacientů. Existuje soubor hodnot zaměřených na konkrétní lékařské profese, tedy jejich hlavní hodnoty. Tyto hodnoty ustavují parametry mnoha aspektů při profesionálním rozhodování. A slouží k posuzování potřeb pacienta. Postup léčení a přístup lékaře k pacientovi s vážným celkovým onemocněním , uvedeným v práci odpovídá hierarchii etických hodnot v Ozar-Sokolově schématu. Návrh šesti hlavních etických hodnot se týká stomatologie a jejího přístupu k léčbě a také spravedlnosti v rozdělování a alokaci zdrojů u operovaných pacientů, ze závažných důvodů : operací na srdci, transplantací apod./ Etické hodnoty přispívají k procesu rozhodování i v případě jejich konfliktu. Ne všichni Ozar-Sokolovo schéma uznávají. Z hlediska pacientů s vážnými celkovými chorobami do uvedeného schématu zapadá, posuzování potřeb a to zejména v...
|
|
|
Žádost o ukončení života v zemích Beneluxu z pohledu občanského práva
Lutonský, Tomáš ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Žádost o ukončení života v zemích Beneluxu z pohledu občanského práva Práce se týká kontroverzního a často diskutovaného tématu euthanasie, konkrétně ukončení života na žádost. Cílem práce bylo čtenářům inovativně představit unikátní právní úpravu žádosti o ukončení života v zemích Beneluxu z pohledu občanského práva, neboť jsem přesvědčen o jeho důležitosti, i když je význam často zastíněn trestněprávním pohledem. První kapitola je věnována použité terminologii, definici, teoretickému dělení a souvisejících pojmech. Další část textu se týká vzájemné provázanosti lidských práv dotčených euthanasií. Cílem třetí kapitoly bylo stručně představit právní úpravu euthanasie v zemích Beneluxu. Následuje důkladný rozbor podmínek řádné péče upravených zákonem o přezkumu, jejichž splnění je jedním z kritérií pro beztrestnost vykonavatele ukončení života na žádost. V klíčové páté části se věnuji zákonným požadavkům na žádost o ukončení života a souvisejícím institutům informovaného souhlasu a dříve vysloveného přání. Dále jsem zpracoval zákonné požadavky na osobu žadatele, kde jsem vedle obecných předpokladů upozornil na skupiny pacientů, které mají vlivem nemoci ovlivněný úsudek, což však samo o sobě neznamená vymizení schopnosti rozhodovat. Jedná se o dětské pacienty, pacienty s demencí, duševně nemocné a...
|
|
|
Okolnosti vylučující protiprávnost a činnost lékaře
Strnad, Jan ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Resumé Odpovědnost lékaře v trestním právu a okolnosti za kterých je možno provádět lékařské zákroky bez hrozby postihu je téma, které bylo, je a bude stále aktuální. Jedná se o složitý komplex problémů, jež zahrnuje aspekty morální, lékařské a právní. Svou diplomovou práci jsem zaměřil na činnost lékaře a jejího právního ukotvení v trestním právu. Jejím cílem je zpracovat problematiku výkonu lékařského povolání a okolností vylučujících protiprávnost z pohledu právní úpravy v České republice. Práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola obsahuje úvod do problematiky a důvody, které mne vedly k výběru tématu práce. Druhá kapitola se věnuje trestní odpovědnosti obecně a je rozdělena na dvě části. První obsahuje obecné podmínky, které jsou třeba k trestní odpovědnosti lékaře - objekt trestného činu, subjekt, subjektivní a objektivní stránku. V druhé části jsou typické a nejběžnější možné trestné činy, kterých se může lékař při výkonu svého povolání dopustit. Třetí a nejobsáhlejší kapitole se již text zaměřuje na popis jednotlivých okolností vylučujících protiprávnost. Kapitola je rozdělena na čtyři části. Nejdříve se věnuji nutné obraně a oprávněnému použití zbraně, které nejsou příliš v medicínském prostředí běžné. Poté se zaměřuji na přípustné riziko a rozebírám pojem lege artis, což je povinnost...
|
|
|
Potřeba pacientů na druh poskytovaných informací
KOSOVÁ, Michaela
Člověk se v současné době může často cítit zavalen informacemi. V systému zdravotní péče je proto nutné se zamyslet nad efektivitou poskytování informací. Diplomová práce s názvem Potřeba pacientů na druh poskytovaných informací je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Pro zmapování současného stavu problematiky byly použity odborné české i zahraniční bibliografické zdroje z oboru ošetřovatelství, medicíny, psychologie, sociologie a práva. Na základě získaných informací byly pro práci zvoleny dva cíle. Prvním bylo získat přehled o tom, jaké informace pacienti potřebují, požadují a postrádají od sester a lékařů v ambulantních a lůžkových zařízeních. Druhým cílem bylo ověřit, zda subjektivní vnímání informovanosti odpovídá reálným znalostem diagnózy. V návaznosti na cíle práce jsme formulovali 9 výzkumných otázek. Informace vztahující se k dané problematice byly získány formou kvalitativního výzkumného šetření. Jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Celkem bylo provedeno 23 rozhovorů s pacienty. Rozhovory byly nahrávány, následně přepsány do textové podoby a postupně analyzovány podle zakotvené teorie Strausse. Bylo zjištěno, že pacienti zapojení do tohoto výzkumu se zajímají o svůj zdravotní stav a informace, které vnímají jako důležité, jim zdravotníci podávají. Množství informací, které pacienti mají, jim dopomáhá k větší psychické pohodě a vlastnictví informací hodnotí jako velice důležité. Bylo též prokázáno, že pacienti citlivě vnímají způsob komunikace a do procesu informovanosti se zapojuje jejich osobnost a jedinečnost. Smyslem práce je dát impuls k posilování míry informovanosti pacientů, a to nejen poskytováním v písemné formě, ale zejména osobním kontaktem se zdravotníkem. Je zřejmé, že informace a způsob jejich získání, jsou pro pacienty velmi důležité.
|
|
|
Edukace pacienta anesteziologickou sestrou
KUKRÁLOVÁ, Hana
Naše bakalářská práce nese název "Edukace pacienta anesteziologickou sestrou". Zabývá se předáváním informací pacientovi anesteziologickou sestrou. Dále se věnujeme edukační činnosti anesteziologické sestry u pacientů před plánovaným výkonem. Pro výzkumnou část jsme stanovili dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda se anesteziologické sestry podílí na edukaci pacienta před plánovaným výkonem. Druhým cílem bylo porovnat a najít rozdíl v edukaci pacienta anesteziologickou sestrou ve dvou nemocničních zařízeních. Analýza dat prokázala, že edukace pacienta anesteziologickou sestrou před vstupem na operační sál neprobíhá, přestože multioborová spolupráce funguje v těchto dvou zařízeních perfektně. Edukace pacienta anesteziologickou sestrou probíhá až na předsálí, kde se sestra stává pacientovým průvodcem. Nejprve se představí a následně na to začne pacienta edukovat o budoucím děním na operačním sále. Anesteziologická sestra se především snaží zmírnit pacientovy obavy a srozumitelnou komunikací si získat jeho důvěru. Podle našeho názoru by se anesteziologické sestry mohly více zapojit do edukace pacienta před vstupem na sál.
|
|
|
Vztah lékař - pacient
Šimečková, Irma ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Téma vztah lékař - pacient je natolik široké, že tato práce nemůže zdaleka obsáhnout všechny jeho aspekty. Cílem bylo zejména vystihnout nejzákladnější instituty vztahu lékaře a pacienta, a to ve světle přelomového období před nástupem reformy zdravotnictví. Historický vývoj zdravotnického práva v České republice je shrnut hned v první kapitole práce, jejímž cílem bylo převážně vyjádřit složitou úlohu postkomunistických zemí v souvislosti s jejich snahou zařadit se do moderního systému, v té době pro zbytek Evropy naprosto přirozeného. Druhá kapitola obsahuje výčet základních prvků ovládajících vztah mezi lékařem a pacientem včetně definice velmi významného pojmu lege artis, jehož vysvětlení je nezbytnou součástí každé publikace zabývající se zdravotnickým právem. Kapitola poskytuje komplexní pohled na instituty, které jsou pak z velké části podrobněji rozebrány v dalších kapitolách. Následující tři kapitoly se zabývají problematikou informovaného souhlasu, povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků a nakládání se zdravotnickou dokumentací. Informovaný souhlas je stěžejním institutem zdravotnického práva a nejdůležitějším prvkem vztahu mezi lékařem a pacientem. V poslední době vychází množství publikací zabývajících se velmi podrobně informovaným souhlasem, poskytujících tolik informací, že...
|
|
|
Problematika náboru pacientů do klinických hodnocení
Hrubá, Dagmar ; Doskočil, Ondřej (vedoucí práce) ; Štegmannová, Ingrid (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou náboru pacientů do klinických hodnocení. Jde o problematiku aktuální a palčivou, která není dostatečně zakotvena ve způsobech uvažování lékařů a pacientů a v jejich způsobu komunikace a vůbec v tradičním vztahu lékař pacient, který je dosud zatížen post-socialistickým paternalismem. Formální rámec, etická pravidla hry jsou relativně nová a jejich uplatnění přináší všem účastníkům řadu dilemat, jak v konkrétním případě jednat. Volba tématu a zejména způsobu jeho uchopení je motivována i tím, že není ještě příliš odborně zpracováno či publikováno. Teoretická část práce definuje klinický výzkum a jeho fáze, seznamuje se základní terminologií vztahující se ke klinickému výzkumu a dokumenty, které s realizací klinického výzkumu úzce souvisí. Zabývá se také etickými otázkami klinického výzkumu a podrobně se věnuje problematice informovaného souhlasu, stěžejnímu dokumentu, který je nutný pro vstup pacienta do klinické studie. V neposlední řadě je jedna kapitola teoretické části věnována problematice zdravotní gramotnosti, neboť její úroveň u účastníků (pacientů) klinického výzkumu je významná pro pochopení významu celého procesu klinického výzkumu a rozhodování o účasti. Empirická část práce je rozdělena na dvě části. První část tvoří rozhovory s lékaři. Díky rozhovorům...
|
|
|
Informovaný souhlas v nemocnici - teorie a praxe
SÝKOROVÁ, Marta
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části je popsán současný stav problematiky informovaného souhlasu v obecných souvislostech a s ním související témata. K získání dat byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika sběru dat polořízený rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 11 pacientů/ek a dva lékaři. Cílem práce bylo zjistit a popsat rozdíly mezi teorií a praxí informovaného souhlasu v nemocnici a zjistit, je-li patrný nějaký posun v chybách a omylech informovaného souhlasu, které uvádí Haškovcová (2007). Výsledky výzkumu ukázaly, že pojem informovaný souhlas není u dotazovaných pacientů/ek známý. Žádný z dotázaných pacientů/ek neměl od informovaného souhlasu před nástupem do hospitalizace žádná očekávání. V otázce vnímání přínosu informovaného souhlasu z odpovědí respondentů/ek jednoznačně vyplývá, že informovaný souhlas je vnímán především jako právní ochrana lékařů před případnými stížnostmi, popř. žalobami ze strany pacientů při výkonu svého povolání tím, že je pacient seznámen s komplikacemi, které mohou v rámci daného výkonu nastat. Tento přínos je vnímán jak pacienty/kami, tak lékaři. Lékaři vidí jeho přínos také jako ochranu pacienta. Další výhodu vidí dotázaní lékaři v písemném informovaném souhlasu. Šest z dotazovaných pacientů uvedlo, že jim byl předložen zdravotní sestrou/bratrem k podpisu informovaný souhlas bez předchozího náležitého poučení. Dále z odpovědí lékařů vyplývá, že načasování poučení závisí na povaze operace, zda je plánovaná či akutní. Přesto jsem se setkala u některých pacientů/ek s odpovědí, že nebyli/y poučeni/y ani u plánovaného výkonu s dostatečným časovým odstupem od udělení informovaného souhlasu. Nejčastěji uváděnou formou byla kombinace písemného a ústního poučení, tzn., že je pacient poučen ústně s tím, že je mu předáno písemné poučení, které popisuje detailnější popis konkrétního zákroku. V otázce množství podaných informací nebyli jednotní ani dotázaní/é pacienti/ky ani lékaři ? někteří/é upřednostňují podání pouze základních informací, někteří chtějí znát všechny informace. Jeden z dotazovaných lékařů upřednostňoval adekvátní informovaný souhlas a detailní informovaný souhlas viděl spíše jako problematický, druhý lékař upřednostňoval uvedení všech detailů, byť v písemné podobě, a to především z důvodu právní ochrany. Z hlediska kvality poskytovaných informací je z výpovědí pacientů/ek patrné, že je pro ně nejdůležitější skutečnost, že je daný výkon v jejich prospěch a doba hospitalizace. Všichni/y pacienti/ky se shodli/y na skutečnosti, že je velice dobré, že jsou informováni/y o zákroku, který jim bude proveden. V otázce spolurozhodování však již jednotní nebyli ? zde jeden pacient a jedna pacientka uvedli, že si myslí, že by ani náležitě poučený pacient neměl spolurozhodovat o léčbě. Postoj k spolurozhodování pacientů vyjádřil pouze jeden z dotazovaných lékařů, který uvedl, že se snaží pacienta/ku přesvědčit,že jím navrhované řešení je nejoptimálnější. Pro pacienty/ky je již samozřejmostí v případě, že je něco zajímá, kladení otázek lékařům. Dále však z výpovědí vyplynulo, že ne vždy dostanou na svou otázku odpověď, se kterou by byli spokojeni/y. V případě, že pacienti/ky uvedli/y, že nekladou lékařům/kám otázky, byly jako důvody uváděny dostatek informací, nedostatek personálu a pocit z neochoty lékařů. V případě, že pacienti/ky nezískali/y dostatek informací od zdravotnického personálu hledali/y jiné zdroje informací. Tato práce poukazuje na širší psychosociální souvislosti informovaného souhlasu, její výsledky tak mohou sloužit ve vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích.
|
|
|
Problematika invazivních prenatálních diagnostických metod z pohledu žen
POSAVÁDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá invazivními prenatálními diagnostickými metodami z pohledu žen. Teoretická část se zabývá problematikou screeningových metod v perinatologii, přípravou ženy k těmto vyšetřením a specifickou péčí o tyto ženy po výkonu. Cílem práce bylo zjistit znalosti žen o metodách prenatální invazivní diagnostiky. Dále byly stanoveny dílčí cíle, které se zabývaly problémy u žen po prodělání prenatální invazivní diagnostické metody a postojem žen k informovanému souhlasu. Jako metoda výzkumného šetření byla použita kvalitativní výzkumná kazuistika zpracovaná za využití řízeného rozhovoru, který probíhal individuálně. Ženy byly vybrány autorkou záměrně. Pomocí těchto rozhovorů bylo zjištěno, že ženy po amniocentéze mají fyzické i psychické problémy, mezi fyzické patří bolestivost vpichu, ale především jsou to psychosomatické problémy, jsou následkem psychického vypětí ženy, která celý průběh vyšetření prožívá v neklidu, nejistotě a strachu o plod v děloze. Postoj žen k informovanému souhlasu je takový, že ženy důvěřují informacím od lékařů, ale přesto si ho přečtou, i když ne podrobně. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti žen o této problematice. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že ženy znají nejlépe amniocentézu, ale při hledání informací o odběru plodové vody se také mnoho dozvídají o biopsii choria nebo intrauterinním odběru fetální krve z pupečníku. Ženy znají především průběh amniocentézy a jaké výsledky mohou očekávat. Informace nejvíce čerpají z internetu a časopisů.
|
host ::
RSS.