|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Zimní početnost vrabce domácího a dalších synantropních druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko - rakouském pohraničí
Oberpfalzerová, Michaela ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
Z hlediska historie České republiky za posledních 80 let lze vymezit dvě období, jež měla zásadní vliv na celkový charakter a vývoj zemědělství. První lze datovat od padesátých let minulého století, kdy docházelo k soustředění zemědělské výroby do velkochovů. Druhé započalo začátkem devadesátých let. Tehdy nastal výrazný útlum živočišné výroby a dříve soustředěná výroba se začala po znovunabytí původními majiteli rozmělňovat až do dnešní podoby soukromého zemědělství.
Tato práce by měla přispět k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že nastíněné změny mají negativní vliv na vybrané ptačí druhy. Tyto ptačí druhy jsou reprezentovány výrazně synantropními zástupci vrabcem domácím, jež je v této studii stěžejním druhem, dále vrabcem polním a hrdličkou zahradní. Pro zdůraznění rozdílů v početnosti těchto druhů bylo vybráno celkem 30 obcí, z toho polovina po každé straně hranic České republiky a Rakouské republiky. Srovnávání počtu populací ptáků probíhalo v okolí měst Znojmo a Retz. Rakouská republika v této studii reprezentuje zemi, jež nebyla zatížena zásadním hospodářským vývojem a jež od konce II. světové války uplatňuje kontinuální tržní hospodářství.
V jednotlivých čtvercích byly zaznamenávány v období zimního aspektu počty jedinců sledovaných druhů a charakteristiky prostředí. Významné rozdíly v četnosti výskytu ptáků na vybraných lokalitách byly prokázány s využitím vícefaktorové analýzy ANOVA programu STATISTICA 12. Dále byl analyzován vliv vybraných charakteristik prostředí na početnost sledovaných druhů. Bylo zjištěno, že vybrané druhy jsou závislé na zařazení do jednotlivých států, dále početnost závisela na zařazení do jednotlivých typů biotopů a v neposlední řadě byla sledována závislost na ploše stromů a keřů, podílu nové zástavby a přítomnosti drůbeže ve čtverci. Nejpočetnějším druhem v Rakouské republice byl vrabec domácí, nejpočetnějším druhem pro Českou republiku byla hrdlička zahradní. Druhem, u kterého byl zaznamenán v obou státech mírný vzestup, byla hrdlička zahradní. Vrabec polní se jako druh vyskytoval v poměrně hojném počtu, ale pouze lokálně. Bylo zjištěno, že v rakouských obcích jsou populace uvedených druhů obecně více početné. Zajímavým faktem je, že se většina v ČR pozorovaných jedinců vyskytovala oproti původním předpokladům o zemědělských areálech spíše v obytné zástavbě obcí.
|
|
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Kříž, Lukáš ; Hřebík, František (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou legalizace výnosů z trestné činnosti v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na vymezení pojmů a rozbor všeobecných vlastností organizovaného zločinu včetně jeho vývoje od konce 20. století až po současnost. Dále je podrobně zacílena na rozbor trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti se zaměřením na etapy procesu praní špinavých peněz.
Praktická část práce popisuje zajišťování výnosů z trestné činnosti a srovnává původní a novelizované právní úpravy týkající se této problematiky. Dále analyzuje statistické údaje hospodářské kriminality v České republice v letech 2008 až 2015 s prognózou vývoje na roky 2016 až 2018 a popisuje rozbor skutečných případů legalizace výnosů z trestné činnosti. V závěru se práce věnuje shrnutí zjištěných poznatků a srovnání charakteristických rysů procesu praní špinavých peněz s reálnými postupy zaznamenanými na konkrétních případech.
|
|
Možnosti uplatnění regionálních receptů (případová studie jedné venkovské lokality)
Rojková, Soňa ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění místních, zvláštních a tradičních receptů v oblasti Podorlicka a to zda mohou tyto recepty proniknout na jídelní lístky do stravovacích zařízení v tomto regionu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části a to na teoretickou a praktickou. První část se zaměřuje na teoretická východiska, všeobecné informace o gastronomii, to jak globalizace ovlivňuje chod a rozvoj regionů, na trvalou udržitelnost zemědělství v regionech, inovace, na teorii tranzice, na velmi stručnou historii české gastronomie a v neposlední řadě také na vývoj kuchařských knih. Zmiňuje jednu z nejznámějších českých kuchařek 19. století paní Magdalenu Dobromilu Rettigovou, která v oblasti Podorlicka, konkrétně ve městě Rychnov nad Kněžnou prožila nejlepší část svého života a napsala zde kuchařskou knihu pod názvem Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcery české a moravské. Tato kniha se stala bestsellerem 19. století a vycházela po dalších 100 let. Druhá část této práce je tzv. praktická a reprezentuje sociologický výzkum, který byl prováděn pomocí několika výzkumných technik a to dotazníkového šetření, studiem dokumentů a také pomocí interview a focus group. Pomocí těchto výzkumných technik byly zjišťovány informace týkající se sběru zvláštních a tradičních receptů pro tuto oblast tj. Podorlicko, to zda obyvatelé Podorlicka znají tyto recepty, zda jídla z těchto receptů jsou nabízeny na jídelních lístcích ve stravovacích zařízeních v tomto regionu a to zda by provozovatelé stravovacích zařízení byli ochotní nabízet tyto pokrmy na svých jídelních lístcích ve větší míře, než doposud.
|
|
Land art v zahradně-architektonickém umění
Brašeňová, Kristina ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Moje téma Land art v zahradně-architektonickém umění se zabývá land artem jako uměleckým směrem vycházejícím z dvacátého století. V historickém přehledu literatury, neboli teoretické části se nacházejí informace o vzniku tohoto typu umění, představená je tvorba hlavních představitelů land artu ve světe a v Československé výtvarní scéně společně s jejich díly jakož i alternativa využití těchto děl v různých typech prostor zahradní a krajinné architektury. Praktická část (kapitola Výsledky a návrhy) obsahuje na základě získaných poznatků návrhy a studie mých vlastních land artových instalací v mnou vybraných lokalitách Slovenska a Česka společně s charakteristikou území, analýzou území, hlavní myšlenkou, inspirací a materiálem použitým při realizaci.
|
| |
|
Zimní společenstva ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko-polském pohraničí
Moravec, David ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
V posledních letech dochází k výraznému poklesu počtu volně žijících ptáků v celé Evropě. Jedná se především o druhy synantropní a druhy vázané na zemědělskou krajinu. Hlavní příčinou tohoto úbytku mohou být změny v zemědělství, změny v charakteru vesnické zástavby a s tím spojený úbytek chovu hospodářských zvířat.
V diplomové práci bylo provedeno porovnání rozdílů ptačích společenstev zemědělské krajiny v zimním období s důrazem na vrabce domácího v česko-polském pohraničí. Byl vyhodnocen rozdílný vývoj zemědělství v obou zemích s vývojem vesnického osídlení zejména v druhé polovině 20. století. V závěru práce byly porovnány výsledky mé diplomové práce s výzkumem, který probíhal v jarních měsících roku 2014.
Výzkum probíhal v prosinci 2015 a lednu 2016 v pohraničí České a Polské republiky. V každém státu bylo 16 vesnic a v každé vesnici 2 výzkumné plochy o rozměrech 100 x 100 metrů. Celkem bylo do výzkumu zahrnuto 64 studijních ploch v různých typech prostředí. Sběr dat probíhal na každé ploše dvakrát.
V České republice se vyskytovalo více ptačích jedinců i druhů. Bylo prokázáno, že chov drůbeže má zásadní vliv především na výskyt vrabce domácího. Z šesti zkoumaných biotopů se nejvíce jedinců nacházelo ve středu obce s výskytem velkochovu v České republice. Nejvíce ptačích druhů bylo zaznamenáno na okraji obce ČR.
|
|
Urbanistický vývoj města Milevsko
Slaba, Tomáš ; Šlemr, Jan (vedoucí práce) ; Jan , Jan (oponent)
Bakalářská práce mapuje urbanistický vývoj města Milevsko. Práce řeší oblast celého města včetně jeho přilehlých částí. První kapitoly poskytují základní informace o Milevsku včetně jeho okolí z pohledu různých vědních disciplín. Následující kapitoly popisují historický vývoj města. V celé práci je kladen důraz především na část, mapující jeho urbanistický vývoj v 19. a 20. století. Další kapitoly vysvětlují vybrané současné urbanistické problémy v České republice.
V podkapitolách jsou tyto problémy konkretizovány na řešeném městě a dochází k definování jeho problémů. V závěru je nastíněna současná prostorová struktura
a vývoj města. Přínosem práce je poskytnutí základních informací o městě, popsaný urbanistický vývoj a určení samotných problémů města. Hlavními zdroji je literatura, která mapuje historický vývoj města, katastrální mapy, odborné knihy o urbanismu či územním plánování a konzultace s místními odborníky. Práce je doplněna kartografickými, obrazovými, tabulkovými a schematickými přílohami.
|
|
Vliv zajištění kurzového rizika na výkonnost fondu kolektivního investování
Pfeiferová, Daniela ; Valder, Antonín (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Kolektivní investování se řadí mezi nejrychleji rostoucí oblasti investování na finančních trzích. V rámci jednotlivých ekonomik je jeho význam ovlivňován rozvinutostí kapitálového trhu. Počátky kolektivního investování v České republice jsou spojovány s kuponovou privatizací v 90. letech minulého století. Mezi základní výhody tohoto způsobu investování lze zařadit diversifikaci rizika, profesionální správu portfolia, likviditu investice, regulaci a daňové výhody. V teoretické části je popsán historický vývoj této oblasti podnikání na finančním trhu. Je provedena systematizace subjektů kolektivního investování podle předmětu investování, způsobu rozdělování výnosů investorům z hlediska investiční strategie, podle investičního profilu investora a podle stávající právní úpravy. Pro jednotlivá hlediska třídění byla vytvořena přehledná schémata. Obsahem analytické části disertační práce je rozbor postupů, které se využívají k měření výkonnosti podílových fondů, charakteristika rizik spojených s kolektivním investováním a rozbor možných způsobů zajištění proti měnovému riziku. Výstupy z disertační práce odpovídají na dvě formulované hypotézy: H1: Měsíční výše nákladů na zajištění kurzového rizika ovlivňuje měsíční výkonnost podílového fondu na základě provedené korelace časových řad. H2: Je informace o nákladech na zajištění kurzového rizika nezbytná pro kvalitní rozhodování drobného investora (spotřebitele). Na základě provedených statistických metod se neprokázala závislost nákladů na zajištění měnového rizika a měsíční výkonnosti fondu kolektivního investování, proto tato informace není pro rozhodování drobného investora podstatná.
|
|
Růst a environmentalní vlivy pěstovaní jedle obrovské v podmínkách České republiky
Fulín, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Antonín, Antonín (oponent)
Jedle obrovská (Abies grandis /Douglas ex D. Don/ Lindl.) představuje dřevinu s potenciálním přínosem pro plnění řady funkcí v lesním hospodářství; konkrétně se jedná o funkce produkční, meliorační, stabilizační a krajinářskou. Byla k nám, stejně jako do ostatních evropských zemí, zaváděna od první poloviny 19. století, především šlechtickými rody, nejprve do parkových výsadeb, ale postupně i do lesních porostů. Další vlna zájmu o tuto dřevinu souvisela s chřadnutím domácí jedle bělokoré (Abies alba Mill.), kterou měla do jisté míry nahradit, z tohoto období pochází i největší počet výsadeb u nás. Cílem předkládané disertační práce bylo sledování růstu a produkce vybraných porostů této jedle, ale i vliv na základní charakteristiky půdního chemismu, dynamiku živin a možný degradační nebo meliorační vliv na lesní půdy. Výzkumné plochy byly voleny především na území Školního lesního podniku Kostelec nad Černými lesy, ale i na dalších místech (Hrubá Skála u Turnova, lesy v majetku Kinských na Žďársku, Kynšperk nad Ohří). Sledování bylo provedeno na již založených a sledovaných trvalých zkusných plochách středního věku (35 až 55 let), na kterých byly zjišťovány dendrometrické i jiné parametry (pozice, výška, výčetní tloušťka, nasazení koruny), dále byly studovány množství a kvalita nadložního humusu a svrchní složky minerální půdy. Součástí práce bylo i měření na provenienční ploše VÚLHM, v. v. i. Z výsledků vyplývá, že jedle obrovská je produktivní dřevina, která převyšuje svou zásobou domácí jehličnaté dřeviny a její intenzivní růst je srovnatelný s douglaskou tisolistou. Z pohledu provenienčních pokusů je zásadní správný výběr provenience, kterým lze dosáhnout lepších výnosů a kvality dřevní hmoty. V našich podmínkách se jako nejlépe rostoucí ukazují provenience z oblasti ostrova Vancouver a pobřeží státu Washington. Při analýzách půdy dosahovala jedle obrovská příznivějších hodnot pedochemických charakteristik humusových forem ve srovnání se smrkem ztepilým a přibližovala se k hodnotám listnatých dřevin. Lze tedy říci, že se projevila jako meliorační a stabilizační dřevina.
|
host ::
