|
Dutch EU Policy
Svorcik, Christopher ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Kořan, Michal (oponent)
Nizozemsko je malá západoevropská demokratická země tradičně silně zaměřená na mezinárodní obchod, obchodní vztahy a kapitálové investice. Nizozemská zahraniční politika byla úzce zaměřena na tyto zájmy. To zavazovalo Nizozemsko k účasti na celosvětové diplomacii a konfliktech, především v 17. a 18. století. Mezi napoleonskou dobou a druhou světovou válkou bylo Nizozemí spíše neutrální izolovanou zemí, protože pro asertivní zahraniční politiku chyběly prostředky (kapitál, vojenská síla, geopolitická situace). Po druhé světové válce se Nizozemsko rozhodlo vyměnit svoji neutralitu za ekonomickou spolupráci s EEC a EU a za bezpečnostní spolupráci s NATO. Pro Nizozemsko, které bylo zakládajícím státem Evropského společenství uhlí a oceli (ECSC) a Evropského hospodářského společenství (EEC), bylo hlavní prioritou evropské spolupráce zaměření na obchod a ekonomiku. Po velkém rozšiřování EU došlo k rozšíření a implementaci zákonů a směrnic, jejichž užívání bylo členským státům doporučeno nebo nařízeno. Kvůli politikám přicházejícím z Bruselu ztratila nizozemská vláda postupně schopnost vytvářet vlastní vnitřní politiku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Možnosti vzdělávání dětí a žáků s tělesným postižením na Benešovsku.
STEHLÍKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá vzdělávání žáků s tělesným postižením v běžných i speciálních základních školách. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení pojmu tělesného postižení a na jeho druhy. V další kapitola se orientuje v možnostech vzdělávání včetně integrace a jejich podmínek, činností poradenských zařízení a legislativní úpravy edukace. Naleznete zde i zmínku o historii přístupu k zdravotně postiženým. Jako hlavní prameny byly využity odborná literatura a důvěryhodné internetové zdroje. Cílem práce bylo zjistit jaký je postoj rodičů a pedagogických a dalších odborných pracovníků a samotných dětí s tělesným postižením na proces vzdělávání v běžných třídách hlavního vzdělávacího proudu a ve třídách základních škol speciálních. V této části práce je upřesněn výzkumný a dílčí cíl včetně výzkumných otázek, který byl realizován kvalitativním sběrem dat. Není zde opomenut ani charakter výběrového souboru a podrobný popis samotného výzkumu, který byl proveden polo-standardizovanými rozhovory a analýzou dokumentací žáka. Většina respondentů byla oslovena písemnou formou s žádostí o spolupráci zbylý jedinci kontaktována osobně. Výběrová skupina byla složena z jedinců, kteří odpovídali kritériím pro splnění výzkumného cíle. Následně bylo realizováno osobní setkání s respondenty ochotnými podílet se na výzkumné části práce. V práci nejsou uvedeny některé názvy zařízení a jméno respondentů z důvodu udržení anonymity, kterou vyžadovaly. Rozhovory probíhaly vždy v soukromí, individuálně bez přítomnosti jiných osob a byly většinou řízené podle předem připravených otázek, které byly uzpůsobeny dané věkové kategorii a úrovni respondentů. Výsledky výzkumné práce nelze aplikovat v obecné rovině ať už z důvodu nedostatečného počtu respondentů, malého okruhu zkoumaného vzorku populaci či jak se říká jiný kraj jiný mrav. Při analýze dat, které vznikly při rozhovorech s vybranými respondenty lze říci, že děti a žáci ve vybraném regionu mají relativně široké rozpětí ve výběru škol pro jejich edukaci, ale ne všechny školy jsou reálně připravené na příchod takového jedince a většině případů se brání těžší stupňům postižení. Problém bych spatřila v kvalitě poskytovaných služeb daných zařízení, které jsem měla možnost navštívit, což se ukázalo jako pokulhávající zejména běžných základních škol poskytující možnost integrace. V porovnání s legislativou nedochází k plnému souladu a dalo by se říci dokonce k nenaplnění v některých případech uvedených ve vyhlášce č. 73/2005 Sb. v pozdějším znění předpisů č. 147/2011 Sb. §3 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami dětí a vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve školském zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, zkladním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání § 16 a v zákoně č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovních a o změně některých zákonů. Nejen, že se ukázala neznalost pedagogů někdy i částečná neochota se rozvíjet v potřebné oblasti, ale i celkový přístup pedagogických pracovníků na celý proces integrace dětí a žáků s tělesným postižením. Za nevyhovující nebo spíše za nedostatečnou bych též hodnotila informovanost a spolupráci rodičů ze strany poradenských zařízení a tak též ve spolupráci se školským zařízením. A zejména nekvalifikovanost asistentů pedagoga. Hlavním záměrem bylo zmapování dění v oblasti vzdělávání jedinců s tělesným postižením v regionu Benešovska a jeho přiblížení blízké veřejnosti, které se tato problematika týká. Práce by mohla být přínosem, jelikož zjištění by mohlo sloužit jako případný zdroj informací o případných kladech i negativech edukace v těchto zařízení a stejně tak by mohla být užitečná pro rodiče, studenty a jiné osoby, kterých se tato problematika týká.
|
|
Historie a současnost Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků Čech, Moravy a Slezka
Dobešová, Zdeňka ; Mlýnková, Jana (vedoucí práce) ; Marková, Eva (oponent)
Diplomové práce podává ucelený přehled o vzniku a vývoji Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků Čech, Moravy a Slezska zasazený do historického vývoje odborů v českých zemích. Práce se zabývá strukturou, organizačním členěním odborů, popisem činností odborných sekcí a základních organizací a spoluprací s dalšími odborovými organizacemi a popisem související legislativy. Práce také zkoumá informovanost nelékařských zdravotnických pracovníků o základních organizacích a jejich činnosti ve zdravotnickém zařízení, v němž jsou zaměstnáni.
|
|
Kolektivizace zemědělství na nymburském okrese 1948 - 1953
Rajlová, Lucie ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kolektivizace na nymburském okrese 1948 - 1953 je primárně zpracována jako stručný náhled na počátek kolektivizace na nymburském okrese, vymezeno lety 1948 až 1953. První část je věnována stručnému popisu zemědělství v Československu a jeho vývoji po druhé světové válce. Připomenuty budou některé předpoklady, ze kterých vycházelo poválečné družstevní zemědělství po roce 1945, jako byly Hradecký program a Ďurišovy zemědělské zákony. Část práce je věnována i okolnostem zákazu Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, tedy strany agrární - v rámci poválečné politické obnovy po roce 1945. Předválečná agrární strana měla ve svých řadách četné zastoupení sedláků. Mezi nimi byla řada těch, kteří byli v dalších letech nejcitelněji postiženi kolektivizačními praktikami. Dále práce připomíná počátky kolektivizace v ČSR po únoru 1948. Hlavní pozornost pak věnuji vzniku a činnosti JZD ve vybraných obcích nymburského okresu v uvedeném období. Poslední část je věnována některým politickým procesům se zemědělci na nymburském okrese, též jejich využití v dobové propagandě. V přílohách jsou k bakalářské práci připojeny tabulky s údaji a dobové propagační materiály. Stěžejní části práce byly vypracovány na základě studia materiálů ze Státního okresního archivu Nymburk,...
|
|
Postavení statutárních orgánů ve výrobních družstvech
STEJSKALOVÁ, Naděžda
V roce 2012 došlo k zásadní legislativní změně, vstoupil v účinnost nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Skončila účinnost obchodního zákoníku, což s sebou přineslo změny v právním režimu družstev. Změny se dotýkají nejen vnitřního uspořádání, ale i právního postavení členů představenstva a došlo také k výslovné úpravě odměňování členů statutárních orgánů. Postavení člena statutárního orgánu nebylo a v budoucnu ani nebude jednoduché. Na jedné straně možnost pozitivně, ale i negativně, ovlivnit chod, fungování a hospodaření společnosti, na druhé straně obrovská odpovědnost
|
|
Škola a rodina
Jíchová, Andrea ; Provazníková, Hana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývala problematikou funkce školy a rodiny, jejich vzájemné spolupráce při přípravě žáků pro úspěšné uplatnění ve společnosti. Umožnila náhled na tuto problematiku z pohledů žáků. Teoretická část podrobněji popisuje současný systém školství v České republice, úlohu školy, probíhající školskou reformu. Seznamuje s rámcovými výukovými programy, klade důraz na důležitost vzájemné spolupráce školy a rodiny, zdůrazňuje význam role rodiny pro dítě, popisuje historický vývoj rodiny a také zmiňuje platný zákon o rodině. V empirické části je popsán průběh šetření u 150 žáků dvou základních škol v Praze. Cílem tohoto výzkumného šetření bylo zjistit současný názor žáků týkající se školního prostředí, vztahu se spolužáky, jejich vztahu k učitelům a podílu rodičů při formování osobnosti dítěte. Byly vysloveny čtyři hypotézy. Velmi pozitivně je hodnoceno zjištění, že z pohledu žáků je učitelé povzbuzují k lepším školním výsledkům, mají o žáky zájem jako o jednotlivce, jsou ochotni jim pomoci a jejich nároky žáci nevnímají jako přehnané. Také na rodiče se většinou žáci mohou obrátit o pomoc a povzbuzení. Zajímají se o školní prospěch, jsou ochotni komunikovat s učiteli. Nejčastěji chválí za úspěchy formou slovní pochvaly a nejčastějším trestem je zákaz oblíbené činnosti. Méně uspokojivá je situace...
|
|
Rozvojové vzdělávání v mateřských školách a spolupráce s neziskovým sektorem při jeho zavádění
Lhotová, Zuzana ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit koncept rozvojového vzdělávání a zjistit, zdali působení nestátních neziskových organizací může pomoci mateřským školám v jeho zavádění. V empirické části je cílem zjistit, s jakými problémy se potýkají učitelé mateřských škol při zavádění rozvojového vzdělávání a co konkrétně by jim ve spolupráci s NNO pomohlo. Protože je v České republice rozvojové vzdělávání novým pojmem, bylo mým cílem zjistit, jak jej vnímají sami učitelé. Rozvojové vzdělávání se dotýká témat jako světový obchod, globalizace, klimatické změny, rozvojové země, chudoba, humanitární pomoc, kterým je v současné době věnováno stále více pozornosti. Rozvojové vzdělávání dostává možnost dostat se do mateřských škol díky školskému zákonu z roku 2004, který přináší školám větší svobodu při přípravě vlastních rámcově vzdělávacích programů. Při vytváření těchto programů je možné zapojit odborníky z jiného než školního prostředí. NNO tak mohou nabídnout své zkušenosti s problematikou rozvojových zemí. Mezi největší problémy patří podle učitelů nedostatečná informovanost o rozvojovém vzdělávání, nedostatek pomůcek a metodických materiálů. Na této úrovni jsou NNO schopny mateřským školám v rámci svých možností pomoci.
|
|
Česká inspekce životního prostředí a její úloha dle zákona o prevenci závažných havárií
DOBISOVÁ, Simona
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP, inspekce) je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem životního prostředí, v jejímž čele stojí ředitel a je členěna na ředitelství, deset oblastních inspektorátů a dvě pobočky. Pro tuto diplomovou práci byl zvolen cíl přinést ucelený pohled na činnost ČIŽP dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií v platném znění (déle zákon). Tuto činnost vykonává ve spolupráci s krajskými úřady a orgány integrované inspekce. Mezi hlavní činnost ČIŽP dle výše zmíněného zákona patří zpracování a projednání návrhu ročního plánu kontrol, organizace kontrol, zpracování výsledné zprávy o kontrole, kontrola dodržování ustanovení zákona provozovatelem a v případě zjištění neplnění těchto povinností oprávnění uložit nápravná opatření či pokutu. Zvolenou metodikou bylo zhodnocení současného stavu pomocí dostupných materiálů, zejména platné legislativy, výročních zpráv, interních předpisů ČIŽP a Ministerstva životního prostředí. Praktická část vychází z teoretických poznatků a dotazníkového šetření provedeného mezi odborníky ČIŽP zabývajících se touto problematikou. Dotazník byl rozdělen na dvě samostatné části. První část je zaměřena na zjištění názorů odborníků. Další část je tvořena testem znalostí odborníků. Oblast platné legislativy byla zaměřena na její komplexnost, rozdělení kompetencí mezi orgány integrované inspekce a krajské úřady, nastavení četnosti kontrol a výši pokut. Z dostupných výsledků je patrná spokojenost s komplexností legislativy, avšak bylo upozorněno na občasnou duplicitu kompetencí jednotlivých orgánů integrované inspekce a krajských úřadů. Nastavení periodicity kontrol a zákonem dané rozmezí výše pokut bylo hodnoceno velice kladně. Další zkoumanou oblastí byla spolupráce s ostatními orgány integrované inspekce a krajskými úřady při společných kontrolách. Oblast byla hodnocena všemi oslovenými odborníky ČIŽP jako naprosto bezproblémová. Další hodnocenou otázkou byla spolupráce s odvolacím orgánem, tedy s Ministerstvem životního prostředí. V této oblasti panuje nespokojenost, a to z důvodu rušení či snižování pokut odvolacím orgánem. Rušení pokut bývá z důvodu procesního pochybení při provádění kontrol či nejednotnost ve výkladu platné legislativy. Oblast personálního zajištění této problematiky byla vyhodnocena jako dostačující s poznámkou, že vzhledem ke snižování počtu pracovníků v rámci úsporných opatření by hrozil podstav. Pokud jde o zařazení inspektorů pod odbor ochrany vod, byla stanovena dvě možná řešení, a to ponechání současného stavu nebo zařazení této problematiky pod odbor odpadového hospodářství, kde je v současné době zařazena i problematika integrované prevence. Poslední sledovanou oblastí je školení nových inspektorů a vzdělávání všech současných. Oblast školení nových inspektorů byla hodnocena jako nedostačující, a to zejména v praktické části. Proto jediným možným řešením je upravit metodický pokyn pro školení nových zaměstnanců tak, aby obsahoval více praktické přípravy. Dalším bodem v této oblasti bylo vzdělávání současným inspektorů. Dále bylo navrženo zavést pravidelné přeškolování inspektorů, a to přibližně jednou za dva roky a vždy při změně legislativy. Poslední zkoumanou oblastí bylo zhodnocení znalostí odborníků na prevenci závažných havárií. Test obsahoval 15 otázek a zúčastnilo se jej deset odborníků. Průměr chyb byl zhruba jedna chyba na odborníka. Tento výsledek lze považovat za velmi dobrý a lze konstatovat, že znalosti jsou na velmi dobré úrovni. Závěrem je nutné dodat, že ČIŽP působí ve zkoumané oblasti jako orgán prevence a tudíž je její kontrolní činnost v této oblasti nepostradatelnou součástí boje při předcházení vzniku závažným havárií.
|
|
Spolupráce sester a fyzioterapeuta v traumatologii
NACHTMANOVÁ, Leona
V posledních letech prodělala traumatologie značný pokrok. Pomohlo k tomu výrazné porozumění zákonům biomechaniky pohybového aparátu, patofyziologie organismu na trauma, ale i velký pokrok v podávání antibiotik a také v anestézii a resuscitaci. Velký důraz je kladen na rehabilitační ošetřování, které provádí všeobecná sestra za velké podpory a spolupráce fyzioterapeuta. Reintegrace pacienta do normálního života a do společnosti je závislá na spolupráci jednotlivých odborností, které se podílely na společném procesu. Na vzájemné spolupráci se podílí aktivní zájem sester při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, při tvoření stylu ošetřovatelské dovednosti a vzájemné podpory všech, s nimiž jsou sestry profesně totožné. K dosažení cílů bakalářské práce na téma Spolupráce sester a fyzioterapeuta v traumatologii byl zvolen kvantitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo provedeno dotazníkovou metodou. Ke sběru dat byl použit anonymní dotazník, který byl určen pro všeobecné sestry a fyzioterapeuty pracující na traumatologickém oddělení. Dotazníky obsahovaly stejné otázky jak pro všeobecné sestry, tak pro fyzioterapeuty. Byly zaměřené na identifikační údaje, otázky týkající se vzájemné spolupráce, rehabilitační péče v traumatologii a předávání informací týkajících se rehabilitačních postupů v traumatologii. Práce je ukázkou toho, že jednou z důležitých součástí péče o poraněné je jejich rehabilitace, a to nejen fyzická, ale i sociální a psychická. Velký důraz je kladen na rehabilitační ošetřování, které provádí sestra za velké podpory a spolupráce fyzioterapeuta. Bez vzájemné souhry obou těchto členů by nikdy ke kvalitnímu rehabilitačnímu ošetřování nemohlo dojít. Věříme, že tato bakalářská práce poslouží jako zdroj informací pro zlepšení komunikace a vzájemné spolupráce mezi sestrou a fyzioterapeutem na traumatologii.
|
|
Profesní příprava a další možnosti vzdělávání asistentů pedagoga na proces integrace a inkluze zdravotně znevýhodněných dětí.
MALIŇÁKOVÁ, Adéla
Úvod práce nastiňuje pohled na integraci a inkluzi jako na stále častěji používanější pojem, kdy jeho smysluplnost poznávají rodiče postižených dětí každým dnem. Díky současnému trendu začleňovat zdravotně postižené a zdravotně znevýhodněné děti do hlavního vzdělávacího proudu, je potřeba práce asistentů pedagoga nezbytná. Poukazuje na jejich funkci při inkluzi, jež je nesmírně důležitá a z toho důvodu by i jejich znalosti, vědomosti a dovednosti v problematice postižených dětí měly být více než nadprůměrné. Asistent s dítětem probírá školní látku a vysvětluje konkrétní úkoly, stejně tak jako dítěti pomáhá s jeho osobními starostmi. Zmiňuje též názor na správnost, aby absolvent Vysoké školy v pedagogickém směru měl i kompetenci být asistent pedagoga, poněvadž jeho znalosti by měli být dostačující. To ovšem neznamená, že by se neměl dále v problematice vzdělávat a získávat nové informace, naopak. Práce s dětmi je velmi zodpovědná činnost a každý kdo se jí věnuje. by měl mít ambice se znalostně zlepšovat. Bakalářská práce je zaměřena na přehled možností profesní přípravy pedagogických asistentů v aktuální nabídce Jihočeského kraje a mapuje dostupné vzdělávací kurzy i nabídky školských zařízení. Práce je dále rozšířena o celkový přehled nabídky vzdělávacích institucí jednotlivých krajů České republiky a školských zařízení poskytujících doplňující studium nebo celoživotní studium. V teoretické části se práce zaměřuje na upřesnění a vysvětlení pojmu asistent pedagoga, jeho právního výkladu dle zákonů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Určitá část je věnována historickému vývoji profese asistenta pedagoga a upřesňuje jeho pracovní kompetence. Konkretizuje aktuální legislativní vymezení požadovaného vzdělání k výkonu profese asistentů, s rozlišením na přímou pedagogickou činnost ve třídě a na přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích. Vysvětluje také rozdíl pojmů integrace inkluze a pojmů s inkluzí spojených, např. inkluzivní prostředí, inkluzivní škola, nebo inkluzivní vzdělávání. Též konkrétně definuje a seznamuje s jednotlivými vybranými druhy postižení, které se při začleňování postižených dětí nejčastěji objevují. Upřesňuje konkrétní podmínky inkluze pro dané postižení a vhodné přístupy k funkčnímu začlenění. V praktické části pak práce konkrétně mapuje dostupné vzdělávací instituce z Jihočeského kraje, jejich aktuální nabídku, zaměření a požadavky. Dále se věnuje vzdělávacím institucím nabízejících studium pro asistenty pedagoga ve všech krajích po celé České republice, včetně celostátní organizace Národního institutu pro další vzdělávání, který spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR i Eurofondem pro regionální rozvoj. Všech 28 institucí bylo v období od 1.července 2014 do 2. srpna 2014, osloveno formou dotazníku rozeslaných internetovou poštou k upřesnění jejich činnosti a náplně výuky. S vybranými institucemi byl též uskutečněn polostandardizovaný rozhovor k ujasnění informací. Výzkumná část je ukončena jednotlivými rozhovory s vybranými asistenty pedagoga z Jihočeského kraje, působící na Základní i Střední škole, které probíhaly formou polostandardizovaných rozhovorů. Asistenti se vyjadřovali ke svému vzdělání, případným překážkám či perspektivě profese asistenta pedagoga.
|
host ::
