|
SUBKULTURA PUNK NA RAKOVNICKU
KUCHÁROVÁ, Simona
Bakalářská práce s názvem Subkultura punk na Rakovnicku se zabývá popisem této subkultury a také problematikou, která s touto subkulturou souvisí. Do té lze zahrnout zejména negativistický postoj většinové společnosti, který pramení z odlišného vzhledu a filosofie jejích příslušníků. Punková subkultura je jednou z nejvýraznějších subkultur. Vznikla v 70. letech 20. století ve Velké Británii jako protest proti tehdejšímu politickému systému a sociálním problémům. Ovšem kořeny její filosofie jsou příslušníky této subkultury zachovávány dodnes. Práce se v teoretické části zaměřuje na vymezení pojmu subkultura, její funkci ve společnosti a na základní znaky, kterými se vyznačuje. Tato část se dále zabývá definicí punku. Popisuje nejen znaky typické pro příslušníci této subkultury, ale také hudbu, se kterou je spojen specifický tanec zvaný pogo. Důležitým tématem práce je také vývoj tohoto směru jak ve světě, tak v Československu. Současně také informuje o významných rakovnických punkových kapelách. Cílem práce je zmapování situace punkové subkultury na Rakovnicku a zmapování aktivit a životní filosofie těchto příslušníků. Těmto cílům se věnuje praktická část bakalářské práce. Tato část se dále zabývá vlastním výzkumem a následným diskutováním zjištěných výsledků s názory jiných autorů. Výzkum byl prováděn kvalitativně metodou dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán na základě techniky snowball. Kvótou pro výběr vzorku se stalo místo bydliště, tedy okres Rakovník. Na základě těchto výsledků byly stanoveny hypotézy, které mimo jiné vypovídají i o tom, jak se dnešní punkeři oprostili od radikálních hnutí. Tyto výsledky ovšem nelze vzhledem k malé lokalitě generalizovat.
|
|
PŘÍNOS A PŘEKÁŽKY V PŘEDÁVÁNÍ HLÁŠENÍ SESTRAMI U LŮŽKA PACIENTŮ
MERUNKOVÁ, Michaela
Předávání hlášení patří mezi každodenní činnosti sester. Při práci sestry je důležité vědět přesně kdo, kdy, kde, co a jak. Od toho se odvíjí její následující činnost a náplň směny. Diplomová práce na téma Předávání hlášení u lůžka pacienta má teoretickou a praktickou část. První, teoretická část obsahuje tři kapitoly, moderní trend ošetřovatelství, hlášení sester a legislativu. Druhá, praktická část je založena na kvantitativním a kvalitativním šetření s třemi definovanými cíly a čtyřmi hypotézami. Prvním cílem bylo zjistit, co sestry považují za hlavní přínos předávání hlášení u lůžka pacienta. Druhý cíl měl definovat největší překážku v předávání hlášení u lůžka pacienta. Třetí cíl zjišťoval postoj pacientů k předávání hlášení sester u jejich lůžka. Všechny tři cíle byly šetřením splněny. Kvalitativní část diplomové práce byla založena na provedeném kvaziexperimentu a následných dotazech pro pacienty a sestry. Výzkumným vzorkem bylo 5 sester a 5 pacientů z intermediální stanice a 5 sester a 5 pacientů z resuscitační stanice kardiochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Polostrukturovaný rozhovor se skládal ze šesti až osmi otázek, které mapovaly pocity, obsah, vizualizaci, zapojení, výhody, nevýhody, oddělení, předání u lůžka a kvalitu. Sběr dat v kvantitativní části probíhal formou anonymního dotazníku, který byl určen pro sestry a zjišťoval, jak sestry předávání hlášení provádí či jak by ho provádět chtěly. Výzkumu se zúčastnilo 303 sester z Nemocnice České Budějovice a.s. a z Nemocnice Příbram a.s. Výsledky byly použity k potvrzení či nepotvrzení hypotéz. První hypotéza: Sestry, bez vizuálního doplnění hlášení, nepovažují ústní předání za kvalitní, šetřením potvrzena nebyla. Druhá hypotéza: Z pohledu rizika poškození pacienta je kvalita předávání hlášení sestrami na JIP, RES lepší než na standardním oddělení, šetřením byla potvrzena. Třetí hypotéza: Sestry považují za největší překážku v předávání hlášení u lůžka pacientů časovou náročnost, šetřením potvrzena nebyla. A poslední čtvrtá hypotéza: Pacienti mají kladný postoj k předávání hlášení sestrami u lůžka, se šetřením potvrdila. Výstupem této práce je navrhnutí standardu týkající se předávání hlášení sester u lůžka pacienta. Výsledky mohou sloužit pro management ošetřovatelství, náměstka pro ošetřovatelskou péči, studenty zdravotnické a ošetřovatelské profese a pracující sestry.
|
|
DNR jako eticko-ošetřovatelský problém
BUBLÁKOVÁ, Jana
Diplomová práce mapuje problematiku příkazu DNR z pohledu sester pracujících na oddělení ARO a JIP. Příkaz DNR znamená nezahajovat neodkladnou resuscitaci u pacienta v případě zástavy krevního oběhu a dýchání. Podnět k tomuto kroku nejčastěji dává lékař po zhodnocení celkového klinického stavu pacienta a jeho dalších prognózy. Pacient má možnost formou dříve vysloveného přání rozhodnout, zda si přeje či nepřeje být za určitých okolností resuscitován. Hlavním úkolem sestry zůstává nadále péče o pacienta i jeho rodinu. Ta zůstává dle výsledků kvalitativního výzkumného šetření neměnná i u pacienta s DNR ordinací. Sestry nahlíží na DNR jako na ukončení utrpení pacienta, považují DNR za jednoznačně přijatelné u starých, terminálně nemocných osob. Nepřijatelné je pro ně neresuscitování mladého člověka a dítěte. Za etický problém související s DNR považují samotné rozhodování a nerespektování autonomie člověka.
|
|
Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání – červen 2012
Ďurďovič, Martin
Do červnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se vztahu pracujících k zaměstnání. Na jednu stranu se šetření zajímalo o spokojenost se zaměstnáním, o vnímání atmosféry na pracovišti a o subjektivní hodnocení přiměřenosti výše příjmu. Na druhé straně bylo zjišťováno, jaký podíl pracujících momentálně uvažuje o změně zaměstnání, za jak pravděpodobnou je pokládána možnost ztráty práce a jaké jsou v případě ztráty práce vzorce pro hledání práce nové. Z výzkumu vyplývá, že spokojenost pracujících se zaměstnáním se příliš nemění a výrazněji nerostou ani obavy ze ztráty práce. Na otázky odpovídali pouze respondenti, kteří byli v době šetření ekonomicky aktivní.
|
|
Názory občanů na cizince žijící v ČR
Tabery, Paulína
V březnu 2012 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky mapující názory a postoje české veřejnosti k cizincům žijícím v České republice. V rámci tohoto bloku bylo zjišťováno, zda občané jiných národností, kteří se do země v nedávné době přistěhovali, představují podle českých občanů problém, a to jak celorepublikově, tak v místě bydliště. Další otázka se zaměřila na konkrétnější nahlížení na cizince, a to v intencích, jak se o této problematice mluví ve veřejném diskurzu - v diskusích, médiích. Týká se to obohacování kultury, nárůstu nezaměstnanosti či kriminality, ale i řešení stárnutí populace a přispívání k rozvoji hospodářství.
|
| |
|
Prospěšnost evropské integrace a sjednocení předpisů v různých oblastech
Ďurďovič, Martin
Součástí dubnového šetření CVVM byla baterie otázek týkající se prospěšnosti či škodlivosti evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Nově byla položena také baterie otázek k tématu prospěšnosti či škodlivosti sjednocování předpisů a praxe všech států Evropské unie. Češi celkově evropskou integraci a sjednocování předpisů pokládají za prospěšné, existují ale značné rozdíly v pohledu na jednotlivé oblasti integrace a sjednocování.
|
| |
| |
| |
host ::
