|
Možnosti zpracování a využití otevřených dat
Ferdan, Ondřej ; Jarolímek, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce je zaměřena na využití otevřených dat. Zkoumány jsou jejich standardy, vývoj, zavedení a využití, zejména ve veřejné správě České republiky. Dále se zaměřuje na zavedení a využívání otevřených dat v Evropské unii a vybraných státech. Charakterizuje také technologie a nástroje, které se využívají pro strukturovaná a propojená data, která se využívají v nejvyšším stupni otevřenosti dat. Zkoumány jsou pojmy spojené s vybraným odvětvím, které je v praktické části analyzováno, a to geografickými daty. Charakterizovány jsou jejich standardy, nástroje a směrnice INSPIRE, která poskytuje rámec pro jejich publikaci v Evropské unii. Praktická část se zaměřuje na analýzu využití principů otevřených dat pro geografická data českých institucí. Zejména zkoumá, jaká data jsou dostupná, a zda jsou principy otevřených dat aplikovány, popřípadě za jakých podmínek jsou dostupná. Analyzovány jsou také vybrané zahraniční státy a jejich instituce. Na závěr je uvedeno shrnutí a srovnání současné situace v ČR a ve vybraných státech.
|
|
Veřejné zakázky
Železníková, Petra ; Jarolímek, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Práce je tematicky zaměřena na problematiku veřejných zakázek a je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se problematiky veřejných zakázek, zejména druhy veřejných zakázek, druhy zadávacích řízení, dozor nad zadáváním veřejných zakázek, dále je zde popsán historický vývoj zadávání veřejných zakázek, problematika elektronického zadávání veřejných zakázek a samostatná kapitola je věnována IT zakázkám. Pojmy z teoretické části jsou dále využity a detailně rozpracovány v praktické části, která je zaměřena na vývoj veřejných zakázek v České republice v letech 2006 - 2015. Praktická část je dále rozčleněna na jednotlivé podkapitoly, první je věnována obecně vývoji zadávání veřejných zakázek v ČR včetně výsledků činnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v letech 2006 - 2015. Druhá podkapitola se zabývá vývojem zadaných IT zakázek v České republice v letech 2008 - 2015. Třetí podkapitola je zaměřena na vývoj zadávání veřejných zakázek prostřednictvím elektronických tržišť a poslední kapitola je věnována vývoji zadaných veřejných zakázek v letech 2010 - 2015 u vybraných subjektů na jednotlivých úrovních veřejné a státní správy. V praktické části jsou zhodnoceny změny a vývoj veřejných zakázek ve zvoleném období a využity metody k dosažení výsledků práce, zejména komparace a analogie k porovnání jednotlivých vývojových trendů. V praktické části jsou také využity bazické a řetězové indexy z indexní analýzy a predikce trendu z analýzy časových řad.
Z výsledků praktické části je zřejmé, že problematika veřejných zakázek je velmi složitá a je potřeba zajistit striktní úpravu, která by tuto problematiku zastřešovala a zajistila co největší transparentnost. Neustálé novelizace zákona způsobují v mnoha případech problémy jak na straně zadavatelů tak dodavatelů, kteří se poté snaží úmyslně či neúmyslně zákon obcházet.
|
|
Otevřená data v agrárním sektoru
Martinec, Radomil ; Jarolímek, Jan (vedoucí práce) ; Ivo, Ivo (oponent)
Diplomová práce Otevřená data v agrárním sektoru se zabývá možností využití otevřených dat ve vybraném sektoru národního hospodářství.
Cílem rešerše je nastínit teoretická východiska řešené problematiky. Důraz je kladen zejména na pojem otevřená data a další příbuzná témata.
Praktická část je zaměřena na využití otevřených dat v českém agrárním sektoru. Hlavním cílem je analyzovat současný stav využití otevřených dat u vybraných institucí agrárního sektoru. Po výsledcích analýzy následuje praktická demonstrace otevření vybraných dat z oblasti zemědělství (Seznam příjemců dotací). Prototyp projektu je zaměřen na převod zvolených dat do otevřeného formátu, jeho publikaci a možnosti vizualizace. Poslední část praktické části je věnována návrhu možnosti otevření dat pro instituce agrárního sektoru v ČR, včetně jeho zhodnocení z několika hledisek.
V závěru práce je celkové zhodnocení současné situace využití otevřených dat a rekapitulace prezentovaného návrhu na jejich rozšíření.
|
|
Analýza vývoje barevných změn krajiny
Uhrovičová, Alena ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Tato práce popisuje působení barev na člověka a pozoruje zastoupení jednotlivých
barev v krajině. Zabývá se psychologií a vnímáním těchto barev člověkem. Prostor je dán
fenologii, která zkoumá každoročně se opakující projevy orgánů rostlin u jednotlivých
vývojových fází. V práci je taktéž popsána fytocenologie, neboli mapování výskytu druhů a
hodnocení pokryvnosti porostu. Vcelku konkrétně jsou zde vysvětleny i barevné modely.
Metodická část je zaměřena na sledování barevné proměny vybraného místa, ležícího
v oblasti Šumavy, v průběhu jednoho vegetačního období. Tato proměna je zdokumentována
pomocí 12 fotografií a následně ověřena a vyhodnocena prostřednictvím metody analýzy
časosběrných snímků. Cílem snímkování je navrhnout objektivní způsob hodnocení
barevných změn, které se během vegetačního roku v krajině odehrávají. Hypotézou ověříme,
zda lze sezonní změny v krajině objektivně hodnotit.
|
|
The Impact of Information and Communication Technology (ICT) on Economic Growth – The Case of Selected Arab Countries
Hodrab, Rami Mohammad Awad ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Soukup, Alexandr (oponent)
Informační a komunikační technologie (ICT), populační růst, tvorba hrubého kapitálu, otevřenost a inflace jsou nejčastěji dobře promyšlené, důležité faktory ekonomického růstu ve všech zemích, zejména v rozvojových a stejně tak v Arabských zemích, v našem případě.
Tento článek zkoumá dopad těchto faktorů na ekonomický růst pro osmnáct vybraných arabských států v období 1995-2013, s hlavním zájmem o vlivu informačních a komunikačních technologií. Výsledky ukazují pozitivní a významný vliv ICT indexu (Info hustota, která reprezentuje kapitálu a pracovních sil zásoby ICT) pro jednotlivé země (s výjimkou Djibouti, který se setkal s negativním ICT indexem pružnosti a UAE s nevýznamným dopadem) se pohybovala v rozmezí od 0,10 (pro Libanon) do 0,469 (pro Qatar). Výsledky panel regrese ukazují, že ICT pozitivně a významně ovlivňují ekonomický růst vliv na všech 18 arabských zemí s 0,108 bodu, stejně jako poměr GCF s 0,129 dopadu, kde se setká s otevřeností a pozitivní významný dopad na 0,054 bodu a inflace s negativním významným dopadem. Tyto výsledky jsou umístěny s mnoha souvisejících studií. Růst populace je nevýznamný k ekonomickému růstu. Všech 18 arabské země jsou rozděleny do tří podskupin podle jejich úrovně infodensity. Výsledky výzkumu ukazují, že existuje poměrně velký rozdíl mezi první a druhou skupinu hodnot vysoké a střední hustoty infodensity na jedné straně a třetí skupina (s nízkými hodnotami infodensity a GDP na jednoho obyvatele) na straně druhé.
Za účelem dalšího ověření výsledků pozitivní a významný vliv ICT na ekonomický růst, druhá studie model, který závisí na funkci Cobb-Douglasově produkční funkce se aplikuje s ICT a jiné kapitálových služby a pracovní služby. tento druhý model je aplikován na pěti arabských zemí v období od roku 1993 do roku 2014 použití metodou ARDL. Výsledky regrese ukazují dlouhý běh rovnováha kointegrované vztah mezi ICT a jiné investiční služby, navíc služeb práce a růst GDP. Výsledky ukazuji pozitivní a významný pružnost ICT kapitálových služeb na krátký a dlouhý doba, a tato hodnota je větší než kompenzace ICT investiční služby akcii, což znamená, přelévání a komunikačních technologií v těchto arabských zemích. Služby vliv práce na Růst GDP je pozitivní a významný v dlouhodobém horizontu, ale pro jiné kapitálové služby , tam je negativní a významný vliv. Tak konečně je třeba pro arabské země, aby investovaly více a efektivněji do majetku informačních a komunikačních technologií, navíc tyto země mají k efektivnímu pomocí dostupných zdrojů ICT.
|
|
Ekonomické dopady sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR
Kašparová, Kateřina ; Severová, Lucie (vedoucí práce)
Žijeme v 21. století, kdy se více než kdy jindy řeší finance, ekonomika jak z pohledu jedince, tak státu, ale také Evropské unie, která ovlivňuje každý členský stát a Česká republika není výjimkou. Ekonomická situace státu nadále ovlivňuje menší i větší firmy, podnikatele a fyzické osoby, které pod vlivem okolního vývoje dělají rozhodnutí mající vliv nejen na jejich současnost, ale také budoucnost. Ekonomická rozhodnutí fungování státu dopadají na úřady, které činí kroky podporující daná rozhodnutí, na firmy, jako například elektronická evidence tržeb, daňová zatížení a další zákony ovlivňující fungování podnikatelských subjektů. To vše dopadá přímo či nepřímo na konkrétního jedince pohybujícího se v hospodářství ČR. Cílem disertační práce je vyjádřit ekonomické dopady, a to z hlediska sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR, jak teoreticky, tak i prakticky. Ekonomický dopad sociální politiky ovlivňuje finanční situaci ekonomicky aktivních obyvatel, kteří jsou zasaženi nenadálou životní situací. Ta je degraduje v rámci společenského postavení z důvodu poklesu ekonomické úrovně, která je posléze nedostatečná a sociální politika mnohdy nedokáže dostatečně zohlednit ekonomickou situaci jedince před a po vzniku zmíněné situace. A jedinec mnohdy nedokáže dostatečně využít možnosti, které sociální politika umožňuje. Hlavním důvodem je nedostatečná informovanost, která by měla působit na jedince již před vznikem situace a vytvořit tak v lidech povědomí o možnostech řešení situace. Nenadálá životní situace, kterou řeší sociální politika a která je dále řešitelná prostřednictvím jejích nástrojů, je ztráta zaměstnání či neschopnost dále vykonávat pracovní činnost. Obě možnosti souvisí s poklesem pracovní schopnosti, kterou řeší sociální politika prostřednictvím poskytováním invalidních důchodů. Ty zastřešuje Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okresních správ po celé ČR. Stát ovlivňuje výši invalidních důchodů stanovením výše minimální mzdy, vyměřovacího základu, stanovením procentní výměry invalidního důchodu včetně jejích redukčních hranic či minimální dobou potřebného pojištění. Zmíněné ukazatele vstupují do výpočtu invalidního důchodů, který se tak stává velmi individuální záležitostí, avšak ovlivňuje svými pravidly 441 tisíc osob pobírajících tento důchod, který ve III. stupni dosahuje průměrné výše 10 262 Kč. S tímto finančním prostředkem o něco málo vyšším než je minimální mzda musí jedinec hospodařit a řešit nově vzniklou situaci. Ekonomické dopady způsobené nenadálou životní situací ovlivňují nejen jedince samotného, ale také jeho blízké okolí. K eliminaci těchto negativních ekonomických dopadů slouží další nástroje sociální politiky, které mohou finanční situaci zlepšit. Avšak jedná se o značnou administrativní náročnost, pro kterou je zapotřebí znalost o možnostech, mezi které patří příspěvky na péči, příspěvky na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením, ale také možnost odvolat se proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení odvolat a zlepšit tak svoji ekonomickou situaci.
|
|
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.
|
|
Přínosy a nežádoucí důsledky Společné zemědělské politiky EU na české zemědělství
Homoláč, Luděk ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Homolka, Jaroslav (oponent)
Společná zemědělská politika (SZP) je nejstarší politikou Evropského společenství. Její počátky se datují rokem 1962 a po celou dobu byla nejdůležitější politikou Společenství. Je na ni určena až polovina rozpočtu EU, a proto je podrobně v disertační práci charakterizována historie Společenství i vývoj samotné SZP v EU. Cílem disertační práce je charakterizovat vliv SZP na české zemědělství. Komparativní analýzou jsou vyhodnoceny vybrané národní ekonomické ukazatelé České republiky. Pro větší vypovídající hodnotu vlivu SZP na české zemědělství jsou zhodnoceny vybrané ekonomické i materiální ukazatelé v konkrétních zemědělských podnicích hospodařících na 7000 ha zemědělské půdy v okrese Hradec Králové. Rovněž na dané konkrétní podniky je zhodnocen vliv restrukturalizace Společné organice trhu cukrem v rámci EU. Disertační práce komplexně navrhuje možnosti čerpání finančních prostředků v novém programovacím období let 2014-2020 v rámci SZP.
Zároveň v disertační práci jsou charakterizována specifika polského zemědělství, tj. výrobní struktura a forma členění dotací. Je provedena a vyhodnocena komparativní analýza ekonomických výsledků zemědělských podniků v České republice a Polské republice s vyhodnocením k průměru EU. V rámci jednotné platby je provedena analýza rozdílu mezi obdobím let 2014-2020 k letům 2007-2013 v České republice s tím, že jsou vyhodnoceny hlavní rozdíly jednotné platby mezi žadateli v České republice a Polské republice v novém programovacím období.
|
|
Adheze jednobuněčných řas Chlorella vulgaris na pevné povrchy
Širmerová, Marcela ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Mojmír, Mojmír (oponent)
I když adheze bakterií a kvasinek byly rozsáhle studovány v širokém rozsahu experimentálních a teoretických přístupů, výrazně menší pozornost byla dosud zaměřena na přilnavost jednobuněčných řas k pevným materiálům. Proto je tato disertační práce zaměřena na fyzikálně-chemické aspekty adheze jednobuněčných řas. Výsledky prezentovány v této práci jsou založeny na experimentální charakterizaci povrchových vlastností řas (Chlorella vulgaris) a pevných látek pomocí měření kontaktního úhlu a zeta potenciálu. Tyto údaje byly následně použity v procesu modelování povrchových interakcí (termodynamické, klasické a rozšířené DLVO modely), což vedlo ke kvantitativní predikci interakčních intenzit. Nakonec byly modelové předpovědi porovnány s experimentálními daty adhezních testů řas na povrchy modelových pevných látek s cílem identifikovat fyzikálně-chemické síly, jimiž se řídí interakce řasy-pevná látka. Tyto modelové pevné látky byly připraveny s cílem pokrýt širokou škálu vlastností (hydrofobitu, povrchový náboj). Výsledky ukázaly, že v prostředí s nízkou iontovou silou byla adheze ovlivněna především elektrostatickou přitažlivostí/odpuzováním mezi povrchy, zatímco se zvyšující se iontovou silou rostl význam nepolárních (hydrofobních) interakcí. Mezi testovanými materiály byla pozorována nejvyšší adheze buněk Chlorella vulgaris na 3-aminopropyltriethoxysilanem modifikované sklo (APTES sklo), simulující povrchové vlastnosti nerezové oceli. Vliv povrchových vlastností pevných látek na stupeň kolonizace jednobuněčnou řasou byl statisticky významnější než vliv složení kultivačního média na buněčný povrch Chlorella vulgaris.
|
|
Východiska obnovy přestárlých porostů v podmínkách Lánské obory
Ambrož, Robin ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Igor, Igor (oponent)
Východiska obnovy přestárlých porostů v podmínkách Lánské obory jsou problémem, se kterým se potýkají již generace lesníků na Křivoklátsku. Obnova byla velmi často odkládána a v důsledku tohoto přístupu došlo v oboře k významnému plošnému navýšení těchto porostů. Aktuálně je téměř třetina obory pokryta převážně bukovými porosty staršími 160 let a návrhy, jakým způsobem tyto porosty obnovovat, jsou nejednotné nejen z pohledu dotčených orgánů, ale i v rámci organizace Lesní správy Lány. Rozpad porostů v nejstarším věkovém stupni byl v minulosti řešen masivní výsadbou poloodrostků a odrostků po celé ploše obory, což přineslo a bude přinášet výrazné zvýšení nákladů na ochranu lesa. Cílem disertační práce je přinést odpovědi na otázky týkající se obnovy zdejších bukových porostů a navrhnout řešení, které by bylo dlouhodobě využitelné. Základní otázky byly definovány takto: V jakém stavu jsou rozsáhlé výsadby poloodrostků a odrostků? Jaké je množství přestárlých porostů v Lánské oboře a jaký bude jejich další vývoj? Jsou tyto porosty stále schopné produkovat dostatek bukvic pro zajištění přirozené obnovy? Jakým způsobem rozsáhlé přestárlé porosty obnovovat? Jakým způsobem zajistit jejich ochranu proti zvěři? Tyto odpovědi byly hledány v rámci dílčích vědeckých úkolů. Koncepční řešení pro obnovu obory však zůstalo tím základním cílem předkládané monografie. Pro naplnění cílů práce bylo nutné provést inventarizaci poloodrostkových a odrostkových ploch, při které bylo zjištěno, že v Lánské oboře bylo do konce roku 2011 zalesněno celkem 28 994 jedinců na 840 plochách. Na výsadbách založených v roce 2011 byla zjišťována v letech 2011 -- 2014 vitalita a výškový přírůst. V roce 2015 byl na vybraném vzorku analyzován stav kořenového systému dle typu sadbovače použitého při pěstování poloodrostků a odrostků. Na základě zjištěných výsledků byla u poloodrostků a odrostků navržena optimalizace výsadby. Stav bukových porostů byl zjišťován na TVP pomocí technologie FieldMap a programem SIBYLA byl simulován jejich budoucí vývoj. Ověřování plodnosti přestárlých bukových porostů probíhalo na dílčích plochách v rámci TVP. Z výsledků je patrné, že tyto porosty nelze za přítomnosti zvěře obnovit a je nutné najít způsob, který bude nejen efektivní, ale i ekonomicky únosný. Ověřením plodnosti bylo zjištěno, že bukové porosty si i přes svůj pokročilý věk zachovávají schopnost produkovat semenný materiál, který by mohl být využit v případě obnovy porostů podrostním způsobem. Na závěr byl dle diferenciace obory a lokalizace porostů s nejvyšším stupněm naléhavosti obnovy navržen vzorový obnovní blok s dvěma variantami způsobu obnovy (s maximálním využitím přirozené obnovy a zrychlená).
|
host ::
