Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 161 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Druhové spektrum plevelů ve vybraných porostech okopanin a zelenin
Borková, Kristýna
Ve své práci jsem se věnovala stanovení druhového spektra plevelů v těchto plodinách – zelí, dýně a brambory. Pozorování jsem prováděla v podniku Zahradnictví Brabec, který sídlí v Modřicích nedaleko od Brna. Vyhodnocení jsem prováděla na základě početní metody a statistiky, kdy jsem využila ordinačního diagramu pro znázornění výsledků. V plodinách se nejvíce vyskytoval laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), merlík bílý (Chenopodium album) a pcháč oset (Cirsium arvense). Tyto tři plevele se vyskytovaly ve všech plodinách ve velkém množství. Nejvíce zapleveleným porostem byly dýně a nejméně plevelů se vyskytovalo v porostu zelí.
Vliv stáří chmelnice na druhové složení plevelů
Suchánková, Marie
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením plevelů ve vybraných chmelnicích. Literární část je zaměřena na chmelařství v České republice, botanickou a biologickou charakteristiku chmele. Sledování proběhlo v zemědělském družstvě v Kokorách. U obou chmelnicích, jak u starší tak u mladší byly vyhotoveny fytocenologické snímky. Hodnocení proběhlo ve třech termínech a to v dubnu, červnu a srpnu roku 2017. Získané hodnoty byly statisticky ohodnoceny analýzami DCA a CCA. Na dvou chmelnicích bylo zaznamenáno dohromady 26 plevelů. Ve starší chmelnici se vyskytovaly Solanum nigrum, Tripleurospermum inodorum, Galinsoga parviflora, Elytrigia repens, Atriplex patula, Rumex obtusifolius, Lmium amplexicaule, Holosteum umbellatum. V mladší chmelnici se vyskytoval hlavně Persicaria lapathifolia.
Druhové složení vegetace ve vinicích vybrané vinařské obce
Smolková, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením plevelného zastoupení rostlin ve vinicích, které se nachází na viničních tratích Tabule a Čtvrtky v malé vinařské obci Svatobořice. Vyhodnocení probíhalo pomocí deseti fytocenologických snímků na každé vinici, a stanovení četnosti výskytu různých rostlinných druhů. Celkem bylo nalezeno 36 rostlinných druhů. Na viniční trati Čtvrtky měly největší četnost zastoupení rostliny Setaria pumila, Lolium perenne, Capsella bursa-pastoris, Festuca rubra, Amaranthus retroflexus, Stellaria media a Erodium cicutarium. Na viniční trati Tabule měly největší zastoupení rostliny Lolium perenne, Capsella bursa-pastoris, Festuca rubra, Amaranthus retroflexus, Convolvulus arvensis a Polygonum aviculare. Na viniční trati Čtvrtky byla největší pokryvnost určena u Lolium perenne, Amaranthus retroflexus a Stellaria media. Největší pokryvnost na viniční trati Tabule byla určena u Festuca rubra, Capsella bursa-pastoris, Lolium perenne a Amaranthus retroflexus.
Dlouhodobý vliv vybraných pěstitelských opatření na zaplevelení jarního ječmene
Skácel, Vladimír
Bakalářská práce se zabývá vlivem hospodařením se slámou v kombinaci se zpracováním půdy a vlivem střídání pěstování plodin na zaplevelení jarního ječmene. Vyhodnocení zaplevelení probíhalo na pokusném pozemku v katastru obce Ivanovice na Hané. Na pokusných parcelkách byl vyhodnocován počet plevelů na 1 m2. Při porovnání variant střídání pěstování plodin bylo zjištěno vyšší zaplevelení ve variantě střídání pěstování jarního ječmene s ozimou pšenicí. Z hlediska hospodaření se slámou v kombinaci se zpracováním půdy bylo nejvyšší zaplevelení ve variantách zaorávání slámy a střídání pěstování obilnin a svazenky vratičolisté. Nejvyskytovanějšími plevelnými druhy byly Fallopia convolvulus, Chenopodium album, Veronica persica, Lamium amplexicaule a Veronica polita.
Druhové spektrum plevelů ve vybraném zemědělském podniku
Reiter, Michal
Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnocení druhového spektra plevelů a intenzity zaplevelení na pozemcích podniku Agra Horní Dunajovice, a.s. Vyhodnocování proběhlo ve dvou plodinách: pšenici ozimé a řepce ozimé po různých pěstovaných předplodinách. K hodnocení byla použita početní metoda. V pšenici ozimé bylo zjištěno 25 plevelných druhů. Menší počet plevelných druhů bylo identifikováno v řepce ozimé, a to 14. V obou plodinách byly nejčastěji vyskytující se druhy ze skupiny ozimých plevelů. Nejčastěji vyskytujícími plevelnými druhy byly rozrazil perský (Veronica persica), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), svízel přítula (Galium aparine), úhorník mnohodílný (Descurainia sophia), violka rolní (Viola arvensis).
Plevele v máku setém a možnosti jejich regulace
Olexa, Michal
ABSTRAKT Cílem mé závěrečné bakalářské práce bylo zjistit na základě literárního přehledu, jaké jsou nejvýznamnější druhy plevelů v porostu máku setého a jakým způsobem je lze regulovat. Naskytují se dvě možnosti a to buď chemická, tedy pomocí herbicidů, nebo mechanická (například plečkování). Mechanická regulace však při běžné meziřádkové vzdálenosti není příliš uskutečnitelná, z toho důvodu většina agronomů řeší problém plevelů v porostech máku chemicky. Chemické ošetření lze provést premergentně či postemergentně. Herbicidy registrované přímo k použití do máku nejsou, z důvodu, že mák není příliš významná plodina. Používají se ovšem herbicidy původně určené například do kukuřice, u kterých byla zjištěna možnost použití i do máku. Důležitá je doba, kdy budeme aplikaci provádět. Je vhodné začít s regulací již ve fázi 4 - 6 pravých listů máku. Porost máku nebývá příliš konkurenční a tak se zde vyskytuje prostor pro mnoho druhů plevelů.
Vyhodnocení zaplevelení polních plodin na vybraných pozemcích
Němec, Rostislav
Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnotit zaplevelení vybraných polních plodin na pozemcích ZD Klenovice na Hané. Sledování probíhalo od konce léta 2016 do začátku podzimu 2017. Vybranými plodinami byly nejvíce pěstované, ječmen jarní (Hordeum vulgare), pšenice setá (Triticum aestivum), brukev řepka olejka (Brassica napus var. napus), kukuřice setá (Zea mays) a cukrová řepa (Beta vulgaris subsp. vulgaris convar. vulgaris var. altissima). Zjišťování zaplevelení polních plodin probíhalo při terénních pracích pomocí početní metody a vytyčení 1 m2 s následným zpracováním pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA). Nejvíce se vyskytovaly tyto druhy plevelů Apera spica-venti, Atriplex patula, Brassica napus var. napus, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Descurainia sophia, Elytrigia repens, Galium aparine, Chenopodium album a Tripleurospermum inodorum.
Plevele ozimé pšenice a technologie pěstování
Liška, Jakub
Cílem této práce bylo vyhodnotit výskyt plevelů v porostu pšenice ozimé, na polní pokusné stanici v Žabčicích, v závislosti na technologii pěstování a pěstované předplodině. Zaplevelení bylo hodnoceno početní metodou na ploše 1m2. Jako varianty přípravy půdy byly použity technologie konvenční, minimalizační a přímé setí. Předplodinami pro pšenici ozimou byly vojtěška setá a kukuřice na siláž. Hodnocení probíhalo v letech 2017–2018. Statistické zpracování vyhodnocení počtu jedinců všech druhů v porostech ozimé pšenice bylo použito počítačového programu Statistica.cz. Ke zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly na polních pokusech, byly použity mnohorozměrné analýzy ekologických dat segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byly použity redundanční analýza (RDA) a kanonická korespondenční analýza (Canonical Correspondence Analysis, CCA). Z výsledků vyplývá, že technologie pěstování a předplodina ovlivňují druhové spektrum plevelů.
Vegetace plevelů vybraných druhů obilnin a olejnin
Kašparová, Pavlína
Tato bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení zaplevelení vybraných pozemků v katastrálním území Vlčkov a Horní Sloupnice. Sledování probíhalo v porostech ozimé pšenice, jarního ječmene, ozimé řepky a sóji luštinaté. Zaplevelení porostů bylo stanoveno početní metodou. Výsledky byly zpracovány mnohorozměrnými analýzami ekologických dat. Celkem bylo na sledovaných pozemcích nalezeno 27 plevelných druhů. Nejvíce druhů u sóji luštinaté, nejméně u jarního ječmene. V ozimé pšenici se nejčastěji vyskytovaly druhy Veronica persica, Galium aparine, Stellaria media a Viola arvensis, v jarním ječmeni druhy Viola arvensis, Veronica persica a Galium aparine. V řepce ozimé byl nejvyšší výskyt zaplevelující plodiny Hordeum vulgare, z plevelných druhů Viola arvensis, Fumaria officinalis a Lamium purpureum. V sóji luštinaté byly nejvíce zastoupeny druhy Fumaria officinalis, Avena fatua a Viola arvensis. Společným druhem pro všechny plodiny byla Viola arvensis.
Vyhodnocení zaplevelení dlouhodobé monokultury ozimé pšenice
Chalupová, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá zaplevelením monokultur pšenice ozimé a obilnin. V rámci monokultur se řešily varianty hospodaření se slámou. Porovnávala se jak intenzita zaplevelení, tak i druhové složení plevelů jednotlivých variant. Výzkum probíhal na pokusné stanici v Ivanovicích na Hané v roce 2017. Data byla sesbírána pomocí početní metody. Následné vyhodnocení dat je zpracováno pomocí programu MS Office a Canoco 5.0. Prostřednictvím sloupcových grafů se porovnávala intenzita zaplevelení. Pomocí ordinačního diagramu posuzuji, které druhy plevelů se vyskytují na pozemku pospolu a v jakém typu monokultury se objevovaly.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 161 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.