|
|
Vyhodnocení aktuálního zaplevelení víceletých pícnin
Kadlček, Leoš
Cílem této bakalářské práce je zjistit aktuální zaplevelení víceletých pícnin v Zemědělském podniku Kvasicko, a.s. Sledování probíhalo v roce 2014 v porostu jednoleté, dvouleté a tříleté vojtěšky seté (Medicago sativa L.). Vyhodnocení probíhalo početní metodou. Výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjistěno, že v jednoletém porostu se nejvíce nacházely druhy: Brassica napus subsp. napus, Viola arvensis, Fumaria officinalis, Thlaspi arvense, Atriplex sagittata. Dvouletý porost byl nejvíce napaden druhy: Rumex acetosa, Stellaria media, Arctium tomentosum, Capsella bursa-pastoris a v tříletém porostu se nejvíce nacházely druhy: Lamium purpureum, Taraxacum sec. Ruderalia, Arabidopsis thaliana. Rozrazil perský (Veronica persica) se nacházel v každém porostu bez ohledu na jeho stáří.
|
|
|
Vliv odlišných technologií zpracování půdy na plevele v polních plodinách
Zemánek, Václav
Diplomová práce je zaměřena na technologie zpracování půdy a jejich vlivy na zaplevelení ječmene jarního. Pozorování byla provedena v roce 2012, 2013 a 2014 na školních pozemcích Mendelovy univerzity Brno v Žabčicích. Sledovány byly 3 rozdílné technologie zpracování půdy. Zjištěné výsledky byly zpracovány analýzou CCA (Canonical Correspondence Analysis). Při tradičním zpracování půdy bylo zjištěno nejmenší zaplevelení, vyskytovaly se druhy, jako je Silene noctiflora, Cirsium arvense, Fallopia convolvulus a Capsella bursa -- pastoris. Nejpočetnější zastoupení plevely se vyskytovalo na variantě s minimalizačním zpracováním půdy s druhy Thlaspi arvense, Amaranthus sp., Chenopodium ficifolium a Polygonum aviculare. U varianty s přímým setím se vyskytovaly převážně druhy Taraxacum Ruderalia, Convolvulus arvensis, Plantago major a Echinochloa crus -- galli. Z výsledků je patrné, že zaplevelení výrazně ovlivňuje daná technologie zpracování půdy a průběh počasí daného ročníku.
|
|
|
Stanovení škodlivosti plevelů v podmínkách odlišné agrotechniky
Švanda, Ondřej
Cílem této bakalářské práce bylo stanovení škodlivosti plevelů v podmínkách odlišné agrotechniky v pšenici ozimé. Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno před aplikací herbicidů v roce 2014 (v Žabčicích, kukuřičná výrobní oblast). Půda byla zpracovávána ve třech variantách. První variantou byl tradiční způsob obdělávání půdy (orba). Druhou variantou bylo mělké zpracování půdy (minimalizační technologie) a třetí varianta zpracování bylo přímé setí. Dalším faktorem ovlivňující zaplevelení pšenice byla předplodina (vojtěška a kukuřice). Získaná data byla vyhodnocena statistickými metodami. Z této analýzy vyplývá, že jednotlivé varianty zpracování půdy a předplodin v osevním postupu, mají vliv na výskyt a počet určitých druhů. Z výsledků je patrné, že při pěstování pšenice po vojtěšce má potencionální ztráta na výnosu nejvyšší hodnotu při přímém setí, dále u minimalizačního zpracování a nejnižší potencionální ztrátu na výnosu u klasického zpracování půdy. Při pěstování po kukuřici nelze jednoznačně stanovit rozdíly v potencionálních ztrátách na výnosech pšenice.
|
|
|
Analýza druhového spektra plevelů polních plodin v zemědělském podniku
Chalupová, Lenka
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení druhového spektra a početnosti zaplevelení ve vybraném podniku. Stanovení bylo provedeno na pozemcích AGRAS Bohdalov, a.s., který se nachází v kraji Vysočina a hospodaří na 1280 ha půdy. Vyhodnocení proběhlo ve dvou plodinách: pšenice ozimá a ječmen jarní, po různých předplodinách. Pro hodnocení byla použita početní metoda, a to na čtvrt m2 s přepočtem na 1m2. V pšenici ozimé bylo zjištěno 19 plevelných druhů. Nejhojněji se vyskytující byly violka rolní (Viola arvensis), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia) a svízel přítula (Galium aparine). V porostu ječmene jarního bylo zjištěno 15 plevelných druhů. Nejčastějšími byly violka rolní (Viola arvensis), penízek rolní (Thlaspi arvense) a kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris).
|
|
|
Zjednodušené zpracování půdy při pěstování zeleniny
Gazdík, Filip
Bakalářská práce byla zaměřená na problematiku a porovnání systémů zjednodušeného zpracování půdy při pěstování zahradnických plodin na orné půdě. Cílem pokusu bylo zhodnocení míry zaplevelení, určení spektra plevelů a porovnání výnosu a kvality produkce červené řepy (Beta vulgaris L. var. conditiva), odrůdy 'Bona'. Pokus byl založen v Dolné Strehové, na Slovensku, na ploše 120 m2 s rozdělením na 3 orané a 3 neorané parcely. Na ošetřování pokusu nebyly použity žádné herbicidy. Výsledkem pokusu byla výrazně vyšší úroda při orebném zpracování půdy, úroda dopěstována bezorebně obsahovala vyšší obsah prvků (K, Ca, P). Spektrum plevelů bylo v obou variantách podobné, ale bezorebné zpracování půdy vykazovalo vyšší stupeň zaplevelení.
|
|
|
Stanovení klíčivosti semen vybraných plevelných druhů
CHYLIKOVÁ, Zdeňka
Tato bakalářská práce se v teoretické části zabývá biologií, výskytem, rozšířením, hospodářským významem a regulací merlíku bílého (Chenopodium album L.), máku vlčího (Papaver rhoeas L.), svízele přítuly (Galium aparine L.), pcháče osetu (Cirsium arvense L.) a mléče rolního (Sonchus arvensis L.). V praktické části byla u těchto plevelů stanovena laboratorní klíčivost ve dvou variantách teplotního režimu. Semena všech druhů prokázala vyšší klíčivost při teplotě 22 °C, výjimku tvořila semena mléče rolního.
|
|
|
Regulace plevelů u pěstovaných hybridů kukuřice seté
NAHODIL, Antonín
V diplomové práci je popsána biologie a morfologie plevelných rostlin, které patří k nejrozšířenějším v porostu kukuřice, způsoby jejich šíření a možná regulace. Na základě těchto poznatků jsou popsány metody chemické a mechanické regulace. Diplomová práce popisuje stručný popis samotné rostliny kukuřice seté tak i samotné pěstování rostliny. Pokus probíhal na školním statku zemědělské školy v Táboře. Kde byl založen i maloparcelový pokus. Vyhodnocení četnosti výskytu plevelných druhů na zvolených maloparcelách probíhalo u hybridů kukuřice seté. Diplomová práce obsahuje výsledky, kde je zjištěno zaplevelení jednotlivých maloparcel, na kterých byly jednotlivé hybridy kukuřice mezi sebou porovnány. Zahrnuje také ekonomické zhodnocení a navržení případného opatření proti plevelům.
|
|
|
Biologie, výskyt a metody regulace plevelů na trvalých travních porostech
ONDRÁK, Aleš
Diplomová práce je zaměřena na biologii, výskyt a metody regulace plevelů na trvalých travních porostech. V posledních letech se nekontrolovatelně na travních porostech rozšiřují ruderální plevelné druhy. Jejich regulace je velmi obtížná a ekonomicky náročná, a proto by se měly zemědělské podniky zaměřit na to, jak předejít nadměrnému zaplevelení pozemků a najít nejlevnější a nejvýhodnější regulační opatření. Na trvalých travních porostech ZD Třebelovice byly sledovány nejvíce zastoupené plevelné druhy. V největším měřítku se na vybraných lokalitách vyskytovaly Taraxacum officinale, Rumex obtusifolius L, Ranunculus repens L., Geranium pratense L. a Urtica dioica L. Dále byl sledován vliv jednotlivých sečí na výskyt vybraných plevelných druhů a také vliv aplikace různých herbicidních přípravků. Dílčím úkolem bylo ekonomické zhodnocení dosaženého efektu při aplikaci vybraných herbicidů na plevelné druhy.
|
|
|
Vliv technologie zpracování půdy na intenzitu zaplevelení obilnin
Dočkalík, Martin
Cílem této diplomové práce bylo zjištění vlivu různého zpracování půdy na intenzitu zaplevelení pšenice ozimé. Daná pozorování byla provedena v roce 2011, 2012 a 2013 na školních parcelách v Žabčicích, která se řadí do kukuřičné výrobní oblasti. Půda byla zpracovávána ve dvou variantách. První variantou byl tradiční způsob obdělávání půdy (orba). Druhou variantou bylo mělké zpracování půdy do hloubky 5 cm (minimalizační technologie). Dalším faktorem ovlivňující zaplevelení pšenice byl osevní postup (monokultura pšenice, norfolkský a sedmi-honný osevní postup). Získaná data byla vyhodnocena mnohorozměrnou analýzou ekologických dat. Z této analýzy vyplývá, že jednotlivé varianty zpracování půdy a sledu osevního postupu mají vliv na výskyt a počet určitých druhů. Z ordinačního diagramu je patrné, že při pěstování plodiny v monokultuře dochází k ochuzení plevelného spektra, ale zvýšení počtu jedinců na jednotku plochy. Naopak při sedmi-honném osevním postupu se druhová pestrost zvyšuje a počet jedinců na m2 klesá.
|
|
|
Biologie, výskyt a možnosti regulace violky rolní v pěstovaných plodinách
MACHÁČEK, Václav
Tato diplomová práce se zabývá biologií, výskytem a zejména herbicidní regulací violky rolní na orné půdě v letech 2012 a 2013. Na pozemcích zemědělského podniku DZV NOVA Bystřice probíhal maloparcelkový pokus zaměřující se na sledování a regulaci violky rolní na orné půdě. Tento experiment byl proveden od září roku 2012 do ledna roku 2014 ve třech plodinách (ozimé pšenici, ozimém ječmeni a ozimé řepce) a na třech lokalitách. V literární rešerši je popsána biologie a výskyt tohoto častěji vyskytujícího se plevele. Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení abundance violky rolní a dalších plevelných druhů a ověření účinku jednotlivých herbicidů na violku rolní a další plevele. Účinnost testovaných kombinací herbicidů vyšla statisticky významná u violky rolní i ostatních plevelů (P 0,05). Výjimkou byl rozrazil perský, kakost maličký a výdrol ječmene, kde se účinnost těchto přípravků neprokázala (P > 0,05). Ve výsledcích jsou shrnuty počty plevelných druhů a účinnosti použitých herbicidů. Violka rolní se na zkoumaných stanovištích vyskytovala ze všech plevelných druhů nejčastěji. Účinnost použitých herbicidních přípravků na tento plevel byla velmi vysoká. Nejvyšší byla u přípravků Maraton + Glean 75 WG, Maraton + Logran 20 WG, Cougar Forte + Logran 20 WG a Sumimax + Glean 75 WG (100 %). Nižší byla u přípravků Butisan 400 SC + Command 36 SC (80 %) a Butisan Star + Garland Forte (75 %). V ozimém ječmeni a ozimé pšenici působily aplikované herbicidy stoprocentně, pouze v ozimé řepce byla účinnost nižší. Výchozí hypotézu o různé účinnosti jednotlivých herbicidních přípravků na violku rolní potvrzuji, protože se účinnost vybraných herbicidů lišila.
|
host ::
RSS.