|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků IZS
DANIELOVÁ, Barbora
Diplomová práce je zaměřena na téma prevence syndromu vyhoření u pracovníků IZS. Tato práce byla zpracována v souvislosti s pandemií SARS-CoV-2, která zasáhla území České republiky v roce 2020, a vlivem pandemické situace včetně mimořádných vládních opatření byli pracovníci integrovaného záchranného systému vystaveni velkému psychickému, ale i fyzickému zatížení. V teoretické části této práce byl stručně popsán integrovaný záchranný systém, ale i stres, který se při dlouhodobém působení na daného jedince podílí na vzniku syndromu vyhoření. Následně byl v teoretické části popsán syndrom vyhoření a jeho fáze. Dále byly uvedeny příznaky syndromu vyhoření, rizikové faktory či léčba. Nepostradatelnou součástí, bez které by tato práce nemohla být kompletní, je část, jež je věnována prevenci syndromu vyhoření. Hlavním cílem této práce bylo uvést faktory, které se podílejí na vzniku syndromu vyhoření včetně preventivních opatření, která snižují pravděpodobnost vzniku syndromu vyhoření. Téma prevence syndromu vyhoření bylo zaměřeno pouze na pracovníky základních složek IZS. Pro dosažení stanoveného cíle této práce byl zkonstruován vlastní dotazník, jenž byl použit v dotazníkovém šetření. Praktická část této práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření u pracovníků základních složek IZS. Dotazník, který byl sestaven, obsahuje čtyřiadvacet otázek, z nichž čtrnáct souvisí s pandemií SARS-Cov-2 a zároveň se prolínají s prevencí tohoto syndromu. Z analýzy dotazníkového šetření bylo zjištěno, že je prevence syndromu vyhoření u pracovníků integrovaného záchranného systému na území České republiky opomíjena. Na základě subjektivních odpovědí pracovníků základních složek IZS bylo zjištěno, že mohou být více ohroženi vznikem syndromu vyhoření z důvodu pandemie SARS-CoV-2. Vzhledem k tomu, že nebyl použit oficiální diagnostický dotazník, bych uvítala, kdyby se na této problematice podílel i někdo z erudovaných pracovníků z oblasti sociální psychologie. Z vyplývajících poznatků, jež jsou součástí této práce, bylo vytvořeno doporučení pro praxi, které obsahuje pět postupů, jež by při využití mohly do budoucna u pracovníků integrovaného záchranného systému v oblasti prevence syndromu přispět ke zlepšení současného stavu.
|
|
|
Specifika mimořádných událostí s velkým počtem pacientů s termickým poškozením
MADĚRÁNKOVÁ, Adéla
Tato diplomová práce řeší mimořádnou událost, při které došlo k termickému úrazu u velkého počtu osob. V teoretické části práce je popsán právní rámec mimořádných událostí a zejména na doporučené postupy složek Integrovaného záchranného systému pro řešení tohoto typu mimořádné události. Velká část teoretické části práce a celá praktická část je zaměřena na postup Zdravotnické záchranné služby. V práci je uvedeno, jak se ošetřují popáleniny z pohledu urgentní medicíny, ale také z pohledu medicíny katastrof. Praktická část práce reaguje na Koncepci řešení mimořádné události s velkým počtem pacientů s termickým úrazem v České republice, kterou vydalo Ministerstvo zdravotnictví v roce 2020. Zaměřila jsem se na to, jak ji znají zdravotničtí záchranáři. Má na jejich znalosti vliv délka praxe, nebo úroveň jejich seznámení se s Koncepcí? Zjišťovala jsem to pomocí dotazníků, které vyplnilo 42 záchranářů z různých krajů.
|
|
|
Vliv pandemie na kapacitní vytíženost krematorií České republiky
GATTNAR, Pavel
Cílem diplomové práce je provést analýzu vytíženosti krematorií České republiky v kontextu nárůstu zemřelých, a to v souvislosti s výskytem pandemie. Dalším navazujícím cílem, který je řešen v této práci, je vytvoření návrhu postupu zapojení jednotek Hasičského záchranného sboru České republiky do redistribuce zemřelých za koordinace ústředních správních úřadů v případě zhroucení fungování krematorií České republiky. V teoretické části práce je čtenář seznámen se zjištěnou provázaností právních předpisů řešících danou problematiku, představením subjektů působících v oblasti integrovaného záchranného systému, orgánů krizového řízení a subjektů řešících problematiku pohřbívání zemřelých. Výzkumná část diplomové práce vyhodnocuje získaná data předmětného období, a to Českého statistického úřadu, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a údajů statisticky sledovaných událostí Hasičského záchranného sboru České republiky, které byly shromážděny plněním zásahové činnosti související s redistribucí zemřelých v rámci České republiky. Na základě výsledků provedené regresní analýzy navrhuje tato práce již zmíněný model zapojení Hasičského záchranného sboru České republiky do redistribucí zemřelých osob v důsledku pandemie. Dle zpracovaných výsledků došlo k přecenění kapacit dvou krematorií z důvodu chybných manažerských rozhodnutí jejich provozovatelů z obav možného poklesu zakázek.
|
|
|
Analýza technického vybavení složek IZS
TARAS, Ivan
Tématem diplomové práce je Analýza technického vybavení složek IZS. V teoretické části práce se mohou čtenáři dozvědět co je to integrovaný záchranný systém, jeho strukturu a jeho hlavní a ostatní složky. U jednotlivých složek se čtenáři mohou seznámit s jejich historii, členěním, fungováním a v neposlední řadě s legislativním zakotvením. V praktické části byl zvolen jeden cíl. Analyzovat stav technického vybavení u hlavních složek IZS v Jihočeském kraji. Pro zpracování výzkumného souboru byla použita kvantitativní metoda sběru dat ve formě dotazníkového šetření, kde byl vytvořen dotazník pro každou hlavní složku IZS zvlášť. Některé otázky v dotazníkovém šetření byly pak obohaceny o doplňující informace z výpovědí zástupců ze složek IZS. Výzkumný vzorek tvořilo 90 respondentů, respektive 90 vyplněných dotazníků. Za každou složku IZS bylo tedy shromážděno 30 vyplněných dotazníků. Výstupem diplomové práce je přehled, který ukazuje, jak pandemie SARS-CoV2 v období od 1.1.2021 do 1.1.2022 ovlivnila technickou, ale i personální vybavenost u Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR a Zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji. Práce by mohla sloužit jako reálný pohled na zvládnutí období pandemie SARS-CoV2 v uvedeném období "očima" příslušníků IZS v Jihočeském kraji.
|
|
|
Využití podpůrných technologií na operačních a informačních střediscích integrovaného záchranného systému
MERTLÍK, Josef
Cílem diplomové práce na téma "Využití podpůrných technologií na operačních a informačních střediscích integrovaného záchranného systému" je zhodnotit možnost využití podpůrných technologií na operačním a informačním středisku integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje. V diplomové práci se nejprve zaměřuji na teoretickou část, kde jsou prostřednictvím odborné literatury, zákonů a vyhlášek shrnuty základní informace o integrovaném záchranném systému a o hasičském záchranném sboru. Dále jsem provedl rešerši dostupných odborných pramenů. V teoretické části jsem také uvedl nejpoužívanější podpůrné technologie na operačních a informačních střediscích integrovaného záchranného systému. Ve výzkumné části jsem se nejprve zaměřil na průzkum názorů pracovníků Operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje na využití podpůrných technologií prostřednictvím dotazníkového šetření. Dále se v této části věnuji analýze typů a podtypů událostí, pro které by bylo vhodné či nevhodné využít podpůrných technologií, a to konkrétně sestavit automatický návrhář techniky. Sestavil jsem rozbor statistiky výjezdů a událostí v roce 2021 vypracovaných do grafických přehledů. Z vyhodnocených odpovědí na dané otázky je patrné, že většina operačních techniků a důstojníků souhlasí se zavedením podpůrných technologií. Stejně tak z celkové analýzy vyplývají přínosy pro využití automatického návrháře techniky. Přínosem této diplomové práce je využití zpracovaných informací na operačním a informačním středisku Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje.
|
|
|
Dlouhotrvající zásahy vybraných složek integrovaného záchranného systému a postiženého obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích se zaměřením na jejich zásobení a stravování
JIROVSKÁ, Nikola
Tématem diplomové práce je zásobování při zásahu, obzvláště pak při dlouhotrvajícím zásahu, kdy je u členů integrovaného záchranného systému (IZS) důležité doplňovat tekutiny a energii. Druhá část práce je zaměřena na samotné civilní obyvatelstvo, které by mělo mít dostatek znalostí, aby si do evakuačního zavazadla zabalilo všechny nutné položky určené pro uspokojení základních potřeb v prvních dnech případné evakuace. Práce je rozčleněna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část převážně vychází z legislativy. Problematika dlouhotrvajících zásahů je daná především hasičskou legislativou. Součástí této části práce jsou i základní informace o evakuaci obyvatelstva, obzvláště pak o procesu varování, evakuaci samotné a obsahu evakuačního zavazadla. Praktická část se zabývá rozborem vyplněných dotazníkových šetření od členů IZS a civilního obyvatelstva. Na základě preferencí obou skupin zahrnuje i návrh stravy z pohledu nutriční terapeutky. V návaznosti na evakuační zavazadlo, jsou zde uvedeny rady, jaké potraviny zabalit. Cílem práce je zhodnocení příjmu stravy a tekutin u členů IZS s ohledem na jejich kvalitu. Analýza probíhala nejen při dlouhotrvajícím zásahu, ale také v běžném pracovním dni, ve kterém takový zásah může proběhnout. Stejně jako připravenost IZS je důležitá i připravenost civilního obyvatelstva, cílem je zjistit, zda poznají varovný signál a zvládnou si kvalitně zabalit evakuační zavazadlo. Informace v práci mohou posloužit jako pomůcka nejen pro členy IZS, ale také pro civilní obyvatelstvo v oblasti balení evakuačního zavazadla, obzvláště pak s ohledem na výběr potravin a tekutin v evakuačním zavazadle.
|
|
|
Zdravotnický záchranář v České republice a v Lotyšsku
RIDVALOVÁ, Nicole
Předmětem bakalářské práce je porovnání podmínek pro činnost zdravotnických záchranných služeb v České a v Lotyšské republice. Hlavními cíli této bakalářské práce je zmapovat rozdíly ve vzniku pozice záchranáře v České republice a v Lotyšské republice, rozdíly v aktuálních kompetencích zdravotnické záchranné služby v obou republikách a dále rozdíly v organizaci spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Teoretická část je věnována zkoumání vývoje struktury systémů poskytujících přednemocniční, neodkladnou péči, spolu s odbornými a právními aspekty vzdělávání zdravotnických záchranářů v těchto zemích. Uvedená práce klade v teoretické části důraz na zkoumání historických aspektů vývoje obou republik, společných rysů a rozdílů stávajícího českého a lotyšského zdravotnictví a jejich dopadů na formování zdravotnických záchranných služeb i podmínek pro činnost zdravotnických záchranářů. Klíčová pozornost je věnována zkušenostem a srovnání současné úrovně vzdělávání zdravotnických záchranářů jako základu pro formování jejich kompetencí. V praktické části bakalářská práce zkoumá aktuální poznatky zdravotnických systémů, které mají podstatný vliv na zabezpečení a podmínky činnosti českých a lotyšských zdravotnických záchranářů. Jedná se zejména o srovnání geografických a sociálních vlivů, organizačních a regulačních faktorů, podmínek zabezpečení provozu u obou zdravotnických záchranných služeb. Dále posouzení přístupů a rozdílů z praktického uplatňování norem integrovaného záchranného systému v obou republikách. V souladu se stanovenými výzkumnými otázkami bakalářská práce soustřeďuje hlavní pozornost na komparaci kompetencí zdravotnických záchranářů a způsobu poskytování přednemocniční péče v České republice a v Lotyšsku, která bude provedena analýzou rozhovorů, rozhodujících zákonných norem, nařízení, analytických a metodických dokumentů v oblasti zdravotnictví a zdravotnického záchranářství v obou republikách. Výsledky zkoumání budou podpořeny osobními poznatky zpracovatelky, které získala během studijní praxe na pracovišti zdravotnické záchranné služby v Rize v období únor-duben 2022. Tato práce upozorňuje, srovnáním praxe v České republice a v Lotyšské republice, na možnosti obohacení procesu vzdělávání zdravotnických záchranářů širším zavedením praktické výuky po celou dobu vysokoškolského studia. Výsledky práce mohou být využity k prezentaci na konferencích a k seznámení vedoucích pracovníků a školitelů s názory zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Logistické a materiální zabezpečení vybraných jednotek požární ochrany Středočeského kraje předurčených k řešení mimořádných událostí a krizových situací
AUDA, Tomáš
Diplomová práce se zabývá logistickým a materiálním zabezpečením vybraných jednotek požární ochrany Středočeského kraje předurčených k řešení mimořádných událostí a krizových situací. Pro tuto diplomovou práci bylo vybráno 40 jednotek požární ochrany Středočeského kraje podle příslušné kategorizace s přihlédnutím k naplnění cíli práce. Pro občany České republiky je včasná a efektivní pomoc to jediné na co při ohrožení mimořádnou událostí myslí a doufají, proto by jednotky požární ochrany České republiky měly být logisticky a materiálně zabezpečeny tak, aby toto riziko ohrožení bylo minimální, popřípadě nevznikalo vůbec. První kapitola teoretické části se zabývá integrovaným záchranným systémem jeho základními a ostatními složkami a jejich následnou koordinací. V další kapitole jsou vysvětleny základní pojmy v oblasti civilní a nouzové připravenosti, dále rozvedena logistika a multikriteriální analýza rizik kraje a jejich rozdělení na tři základní kategorie. V poslední kapitole představuji problematiku hlavních úkolů jednotek požární ochrany, jejich plošného pokrytí, kategorizace, druhu, dále jsou uvedeny předurčenosti na vybrané typy mimořádných událostí, opěrné body Hasičského záchranného sboru České republiky, typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu a typizace požárních stanic. Cílem této diplomové práce bylo ,,Provést analýzu logistického a materiálního zabezpečení vybraných jednotek požární ochrany Středočeského kraje, a to podle multikriteriální analýzy rizik kraje, která je zaměřená na budoucí řešení mimořádných událostí a krizových situací". K dosažení cíle diplomové práce byl zvolen kvantitativní výzkum, jehož data byla získána s použitím dotazníkového šetření. Pro diplomovou práci bylo vybráno 40 jednotek požární ochrany Středočeského kraje podle příslušné kategorizace ve Středočeském kraji, kterým bylo rozesláno dotazníkové šetření (Příloha A). Dotazníkové šetření obsahovalo 31 otázek. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny pomocí grafů. V diskusi je popsáno vlastní zhodnocení logistického a materiální zabezpečení vybraných jednotek požární ochrany Středočeského kraje předurčených k řešení mimořádných událostí a krizových situací, opatřené vlastními argumentačními názory. Závěr diplomové práce popisuje celkové shrnutí práce, návrhy, směr dalšího rozšířeného výzkumu na další dílčí části jednotek požární ochrany Středočeského kraje, dále jsou zde odpovědi na výzkumné otázky, určené pro tuto diplomovou práci. Na závěr je zde popsáno další využití práce pro praxi a vzdělávání.
|
|
|
Analýza připravenosti Policie České republiky na radiační mimořádnou událost
HOMOLOVÁ, Tereza
V bakalářské práci jsou analyzovány znalosti příslušníků Policie České republiky, Jihočeského kraje v oblasti plnění úkolů Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události a je analyzována vybavenost Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ochrannými prostředky využitelnými při radiační mimořádné události. Teoretická část práce se zabývá integrovaným záchranným systémem a jeho základními složkami, mimořádnými radiačními událostmi, jejich historií a klasifikací, problematikou ionizujícího záření a jeho účinků na lidský organismus, radiační ochranou a úkoly Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Výzkumná část práce byla provedena pomocí dotazníkového šetření a rozhovoru s pracovníky Oddělení krizového řízení Policie České republiky v Českých Budějovicích. Dotazníky byly rozdány policistům Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, ze kterých byl proveden kvantitativní výzkum. Pomocí dotazníkového šetření byla zjištěna nepřipravenost policistů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v oblasti plnění úkolů Policie České republiky při vzniku radiační mimořádné události. Výsledky nedosáhly hranice úspěšnosti, která byla stanovena na hodnotu 70 %. Policisté, kteří mají ve svém kraji jadernou elektrárnu, by měli disponovat většími znalostmi v této problematice. Prostudováním odborné literatury, Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, dokumentace Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje a na základě poskytnutého rozhovoru bylo zjištěno, že množství ochranných prostředků využitelných při radiační mimořádné události, které má k dispozici Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, je dostatečné vzhledem k počtu sloužících policistů.
|
|
|
Činnost Policie České republiky v době nouzového stavu
FOUROVÁ, Miluše
Bakalářská práce řeší problematiku Policie České republiky, jejího postavení v rámci Integrovaného záchranného systému a jejího plnění úkolů za běžného stavu a následně v případě vyhlášení nouzového stavu, který byl vyhlášen v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19. Práce se dělí na dvě části, první část je teoretická a druhá je praktická. Teoretická část práce je rozdělena na několik kapitol a podkapitol, přičemž teoretická část bakalářské práce charakterizuje Integrovaný záchranný systém, popisuje jeho činnost při vzniku mimořádné události a vyjmenovává a popisuje jeho základní složky, kdy nejvíce je tato část věnována Policii České republiky. Ohledně Policie České republiky jsou v teoretické části popsány důležité aspekty, týkající se například charakteristiky této složky, její skladby nebo plnění základních úkolů. V souvislosti pak s těmito úkoly, obsahuje poslední část teoretické části problematiku vyhlášených nejvýznamnějších nouzových stavů v České republice, kdy jsou jmenovány všechny vyhlášené nouzové stavy v souvislosti s pandemií Covid-19 a s nimi související zavedená opatření v rámci Policie České republiky. V praktické části byl proveden výzkum pomocí dotazníkového šetření, kdy tento dotazník byl určen pro příslušníky Policie České republiky. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda policie České republiky zvládla situaci, která přišla v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19 a zda tato situace měla vliv na výkon služby a na službu vykonávající policisty. Dotazníkové šetření bylo rozpracováno do grafů a obrázků a získané informace byly interpretovány a podrobněji rozepsány v diskusi. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Policie České republiky díky policistům, kteří jsou pevnou základnou této složky a k nastalé krizové situaci v souvislosti s pandemií Covid-19 přistupovali s velkým respektem, zvládla čelit pandemii Covid-19 ať už na úrovni interní a personální, tak i vůči napjaté atmosféře, která panovala mezi veřejností. Byť policisté vnímali jistou obavu, zejména ozdraví svých blízkých a chyběl po přijetí režimových opatření kontakt s ostatními kolegy, díky svým osobnostním předpokladům, na základě kterých byli přijati do služebního poměru, na sobě psychický dopad nepociťovali a nově příchozí situace byla zvládnutá s naprostou profesionalitou.
|
host ::
RSS.