Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 66 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metodika řádného způsobu uložení hnoje na zemědělské půdě: 2. aktualizované vydání; Certifikovaná metodika pro praxi
Svoboda, Pavel ; Wollnerová, Jana ; Kozlovská, Lada ; Klír, Jan
Předložená metodika popisuje ucelený návod na správné uložení hnoje na zemědělské půdě před jeho použitím. Zvláštní pozornost je věnována opatřením k uložení hnoje ve zranitelných oblastech stanovených v rámci akčního programu nitrátové směrnice. Při výběru vhodného místa k uložení hnoje jsou v metodice k dispozici podrobné návody, a to s využitím údajů z registru půdy (LPIS) na Portálu farmáře. Dále je uveden i vzor potřebného havarijního plánu, popřípadě jeho doplňku. Druhé aktualizované vydání reaguje na změny legislativy v roce 2016, zejména na novelu nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, která byla vydána pod č. 235/2016 Sb.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Vyhodnocení produkčních vlastností romanovských ovcí v ekologickém chovu
VOSTŘÁKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zaměřuje na oplodnění, plodnost, intenzitu oplodnění, odchov, počet jalových ovcí, celkový počet ovcí v reprodukci, vyhodnocení růstové schopnosti potomstva a počet ovcí s jedináčky, dvojčaty, trojčaty a čtyrčaty. K vyhodnocení těchto vlastností byly použity údaje získané z kontroly užitkovosti a evidence z let minulých. Práce poukazuje na přednosti v chovu a nedostatky, které se v chovu objevují, a zároveň má přispět na zlepšení situace v chovu.
Analýza reprodukčních vlastností plemene valaška
VRŠECKÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce je analýza úrovně reprodukčních ukazatelů daného chovu ovcí plemene původní valaška. Pro zpracování byla využita data z prvotní chovatelské evidence a z kontroly užitkovosti. Zaměření bylo zejména na oplodnění, intenzitu plodnosti, plodnost na obahněnou bahnici a odchov jehňat. Oplodnění v daném chovu se pohybovalo mezi 89,5 99,4 %. Plodnost se pohybovala mezi 144 176,6 %. Intenzita reprodukce se pohybovala mezi 141,4 158,1 %. Hodnota odchovu se pohybovala mezi 108,1 139,6 %. V letech 2012 2016 se narodilo celkem 972 jehňat. Nejvíce jehňat se narodilo v roce 2016 a to 265, což souvisí s nejvyšším počtem bahnic ve stádě za sledované období. Rodily se jedináčci, dvojčata a trojčata. Nejčastěji zastoupena byla dvojčata a to v průměru v 49,9 %. Nejmenší zastoupení měla trojčata a to v průměru 4,7 %. Počet mláďat ve vrhu nezávisí na věku bahnice. Počet mláďat ve vrhu se u jednotlivých linií nelišil.
Vliv ubiquitin-proteazomálního systému na spermiogenezi u savců
Kroumanová, Kristýna ; Petelák, Aleš (vedoucí práce) ; Krejčová, Tereza (oponent)
Spermiogeneze je komplikovaný proces, při kterém se haploidní spermatidy diferencují na morfologicky zralé spermie. Morfologické změny zahrnují děje jako kondenzace chromatinu a nahrazení histonů protaminy, splývání cisteren Golgiho aparátu za tvorby akrozomálního váčku, tvorba bičíku, redukce cytoplasmy a přeskupování organel. Při těchto událostech hraje důležitou roli ubiquitin-proteazomální systém. Ubiquitinace je posttranslační modifikace, která vede především ke značení intracelulárních proteinů určených k degradaci ve 26S proteazomu. Důležitost ubiquitinace při tvorbě spermií dokazuje fakt, že deficience ubiquitin-proteazomálního komplexu při spermiogenezi může vést k neplodnosti různého stupně. Během následné maturace spermií v epididymis dochází k extracelulárnímu značení abnormálních spermií ubiquitinem a kontrole kvality spermií. Ubiquitin-proteazomální systém hraje významnou roli i při oplození, kdy je 26S proteazom obsažený ve spermii spoluzodpovědný za penetraci zony pellucidy. Cílem této práce je popsat vliv ubiquitin-proteazomálního systému během různých fází spermiogeneze u savců.
Molekulární mechanizmy a morfologické změny související s fertilizační schopností spermie myši.
Šebková, Nataša ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Linhart, Otomar (oponent)
Proces kapacitace a akrozomální reakce (AR) spermie jsou velmi dynamické děje nezbytné pro oplození, kterých se účastní mimo jiné i cytoskeletální proteiny v hlavičce spermie. Studium distribuce aktinu, spektrinu a α-tubulinu v hlavičce zástupců savčích spermií ukázala, že před a po AR dochází ke změnám v distribuci cytoskeletálních struktur v hlavičkách spermií všech zástupců a to zejména v apikální části akrozómu, ale také v ekvatoriální a postakrozomální oblasti hlavičky spermie. Zejména dobře prostudovaný aktinový cytoskelet hraje důležitou úlohu jak v průběhu kapacitace, tak před i po AR Estrogeny vnějšího prostředí mohou interferovat s funkcí endogenních hormonů i ve velmi nízkých koncentracích. Mohou iniciovat interakce se specifickými receptory a tím ovlivňovat signální dráhy vedoucí ke kapacitaci a AR spermií. Účinek 17β-estradiolu, estronu, estriolu a 17α-ethynylestadiolu byl hodnocen podle míry tyrozinové fosforylace a stavu akrozómu během in vitro kapacitace v hlavičce spermie. Ukázalo se, že estrogeny výrazně stimulují proces kapacitace v závislosti na jejich koncentraci. Estrogeny také snižují počet spermií, které procházejí indukovanou AR. Zvýšení koncentrace estrogenů v přírodním prostředí může představovat potenciální riziko ve změnách mechanizmů vedoucích ke schopnosti spermií...
Výživa kukuřice v praktických podmínkách zemědělského podniku
HOVORKA, Jaroslav
Tato diplomová práce se zabývá výživou kukuřice v praktických podmínkách zemědělského podniku. K hodnocení byl založen pokus v nadmořské výšce 508 m na pozemku, který obhospodařuje zemědělská společnost Jasanka s. r. o. Pokus byl zaměřen na výživu kukuřice s rozdílnými dávkami hnojení. V průběhu vegetace byly sledovány různé parametry charakterizující vývoj rostliny. Výsledky tohoto pokusu ukázaly celkové rozdíly mezi hnojenými variantami. U všech hodnocených ukazatelů byla potvrzena klesající tendence s klesající dávkou dusíku. Je zřejmé, že u varianty hnojeni 1 (58,5 kg N*ha-1) bylo dosaženo u všech parametrů nejlepších výsledků. Stejně tak je zřejmé u všech parametrů postupný pokles hodnot se snižující se dávkou hnojení.
Revitalizace městského parku na Husově náměstí v Písku
NEBESOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se ve své teoretické části zabývá významem zeleně ve městech a v sídlech, historií jejího vzniku, jejími jednotlivými formami a důležitostí pro zdravý způsob života městského obyvatelstva. Práce sleduje vliv zeleně na člověka z hlediska estetického i hygienického. Rozebírá i význam a vývoj krajiny a její ovlivnění činností člověka i zpětným vlivem krajiny a přírody na duševní a fyzické zdraví člověka. Praktická část práce se řeší revitalizaci městského historického parku, umístěného na Husově náměstí. Cílem revitalizace parku je zlepšení funkčnosti sledovaného území z hlediska ekologického, funkčního a estetického.
Vliv způsobu a intenzity využívání travních porostů na pícninářskou hodnotu a produkci biomasy
BĚLÍK, Michal
Hlavním cílem této diplomové práce bylo posouzení způsobů a intenzity využívání travních porostů, jež mají vliv na pícninářskou hodnotu a produkci biomasy. K analýze se vybrala 4 stanoviště s různým typem obhospodařování. Zvolili se dvě louky a dvě pastviny, z čehož jedna pastvina je využívána kombinovaným způsobem.
Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u keříčkovce červenolemého
BORŮVKA, Vít
Při hormonálně indukovaném umělém výtěru byl několika jikernačkám keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus), intraperitoneálně v jedné dávce injikován přípravek Ovopel v dávce 1,5 pelety × kg-1. Jikernačky byly drženy odděleně ve vaničkách při teplotě 21,5 °C. U všech jikernaček došlo k výtěru při stejné délce latence 19,2 hodin. Jikry od třech vytřených jikernaček byly smíchány a rozděleny na 6 dávek. Každá dávka byla umístěna do termoboxu o teplotě 5 °C, 10 °C, 15 °C, 20 °C, 25 °C a 30 °C. Tyto jikry byly skladovány v termoboxech a v časech po skladování 0,5 h, 1 h, 1,5 h, 2 h, 3 h, 4 h, 6 h, 8 h, 10h byla část jiker z každého termoboxu (přibližně 50 100 kusů) vyjmuta ve třech opakováních a byla umístěna do jednotlivých kelímků a oplozena přidáním 5 kapek spermatu a 20 ml vody. V těchto vzorcích byla následně pozorována oplozenost, líhnivost a přežití. Při sledování oplozenosti bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5°C v časech oplození 0,5 2 hod. (61,6 +- 5,81 % - 47,7 +- 1,48 %), v 10 °C v časech 0,5 - 1,5 hod. (70 +- 6,7 % - 62,1 +- 8,9 %), v 15 °C v časech 0,5 3 hod. (59,6 +- 9,4 % - 59,6 +- 2,9 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 3 hod. (61,4 +- 3,6 % - 56,1 +- 2,5 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (55,5 +- 7,2 % - 49,7 +- 9,3 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 3 hod. (61,6 +- 10,3 % - 51,8 +- 17,8 %). Při sledování líhnivosti bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5 °C v časech oplození 0,5 - 1 hod. (28,4 +- 2,9 % - 21,1 +- 9,5 %), v 10 °C v časech 0,5 - 1 hod. (36,6 +- 17,3 % - 22,1 +- 7 %), v 15 °C v časech 0,5 - 2 hod. (34,1 +- 5,5 % - 26,9 +- 5,1 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 2 hod. (33 +- 8,2 % - 28,8 +- 1,6 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (31,4 +- 6,2 % - 15,3 +- 13,5 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 2 hod. (33,1 +- 9,2 % - 21,2 +- 8 %). Při sledování finálního přežití po 72 hodinách bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5 °C v časech oplození 0,5 - 1 hod. (20,1 +- 6 % - 13 +- 3,3 %), v 10 °C v časech 0,5 - 3 hod. (19,8 +- 15,31 % - 3,1 +- 3 %), v 15 °C v časech 0,5 - 6 hod. (23,3 +- 9 % - 5 +- 2,8 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 2 hod. (22,4 +- 1,9 % - 15,1 +- 5,2 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (18,7 +- 4,4 % - 4,1 +- 1,9 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 1,5 hod. (26,2 +- 5,5 % - 21,4 +- 6,8 %). Vhodné teploty pro skladování neoplozených jiker po výtěru po dobu 2 hodin před oplozením jsou teploty 15 - 30 °C. Další vhodné teploty, které jsou použitelné skladování, jsou teploty 15 - 25 °C pro uchování 3 hod. a déle po oplození.
Pěstování pšenice v praktických podmínkách zemědělského podniku
ŽÁČEK, Josef
Bakalářská práce se zabývá porovnáním tří variant pěstování ozimé pšenice v praktických podmínkách zvoleného zemědělského podniku. V roce 2015 byl na pozemku v KÚ Dolní Svince s č.p. 0802/2 s celkovou výměrou 12 ha založen poloprovozní pokus. Pro samotnou realizaci pokusu byla využita plocha 6 ha, která byla následně rozdělena do tří částí o jednotné výměře 2 ha. Během vegetace byl sledován výskyt plevelů a hodnoceny výnosové prvky u jednotlivých fází ozimé pšenice. Po sklizni byl vyhodnocen skutečný výnos zrna a bylo provedeno závěrečné ekonomické zhodnocení. Průměrný výnos zrna u první varianty (ošetřená herbicidy, hnojená dusíkem) dosáhl 5,54 t.ha-1, což bylo o 1,56 t.ha-1 více než u druhé varianty (neošetřená herbicidy, hnojená dusíkem), kde výnos činil 3,98 t.ha-1. Poslední byla založena třetí varianta (neošetřená herbicidy, nehnojená dusíkem), kde se výnos sklizeného zrna pohyboval okolo 2,73 t.ha-1.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 66 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.