|
|
Postprandiální termofilie u plazů
STUCHLOVÁ, Klára
Mnoho ektotermních obratlovců, včetně některých druhů plazů, vyhledává následně po příjmu potravy vyšší teplotu. Toto chování, které zvyšuje efektivitu trávení, nazýváme postprandiální termofilie. Nicméně mnoho studií zabývajících se touto problematikou bylo provedeno v laboratorních podmínkách s využitím teplotního gradientu. Tyto podmínky příliš zjednodušují přirozené prostředí, jež daný druh obývá ve volné přírodě, a data v nich získaná mohou být zavádějící. Na druhou stranu v přírodě je termoregulační chování pouze jednou z mnoha věcí (například reprodukce, antipredační chování, shánění potravy), na kterou musí plazi reagovat, a aktuální biotické a abiotické faktory mohou ovlivnit konkrétní termoregulační chování jedince. Proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost správné interpretaci výsledků. Budoucí výzkumy týkající se teplotní ekologie ektotermních organismů by měly klást zvláštní důraz na podobu teplotního gradientu a metodiku pokusu. Sledovaným jedincům by měl být během pokusu poskytnut mikrohabitat, který se co největší měrou podobá preferovanému prostředí v přírodě.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na reprodukci ryby Ancistrus multispinnis
BARDOUNOVÁ, Alena
Krunýřovec mnohoostný (Ancistrus multispinnis) je ryba vyskytující se v Jižní Americe v povodí řeky Amazonky, především při dně tekoucích vod. Samečci se poznají podle dlouhých, silných a rozvětvených vousků na tlamce. Samičkám buď úplně chybí, nebo jsou krátké a tenké. Jsou to všežravci, ale převažuje rostlinná složka potravy. Krunýřovec je žádanou rybou, a proto je důležité ověřit optimální způsoby jeho chovu a odchovu. Potřebná sledování pro vypracování experimentální práce probíhala v akvarijní místnosti katedry biologických disciplín od března 2011 do března 2012. K rozmnožování byla použita albinotická i původní forma krunýřovce mnohoostného. Testované ryby byly nasazeny do nádrží o objemu 50 litrů, kde byly následně rozmnožovány. K měření hodnot a úpravě vody byl použit WTW měřič, kolona (katex) a demineralizační kolona. Cílem práce bylo ověřit vliv vybraného způsobu krmení a teploty vody na úspěšnost výtěru Ancistrus multispinnis. Z výsledků práce vyplývá, že pro úspěšný výtěr a odchov těchto ryb se jako nejvhodnější způsob krmení ověřilo podávání speciálních granulí pro krunýřovce, spařených kopřiv nebo salátových listů, na jemno nastrouhaného hovězího srdce a i občasné přidávání planktonu z rybníka. Jako příznivá se osvědčila teplota vody v rozmezí 24-26 °C, pH 7-8, vodivost přibližně 230 ?S/cm a obsah rozpuštěného kyslíku kolem 8,00 mg.l-1.
|
|
|
Vliv teploty, velikosti a nakrmenosti ryb na spotřebu kyslíku a exkreci amoniaku u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
KOMENDOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit vliv krmení, teploty a velikosti na exkreci amoniaku a spotřebu kyslíku u Clarias gariepinus v recirkulačním systému. Ryby byly rozděleny na 8 hmotnostních kategorií od 21 g do 2495 g. Pokusy byly prováděny při čtyřech různých teplotách: 22°C, 25°C, 28°C, 30°C. Po aklimatizaci ryb byl aplikován světelný režim 14 hodin světelné fáze a 10 hodin temné fáze. Frekvence krmení byla čtyřikrát denně. Ryby, u kterých bylo měření prováděno bez krmení, den před pokusem hladověly. Měření komcentrace kyslíku a totálního amoniakálního dusíku bylo prováděno každé dvě hodiny. Spotřeba kyslíku byla měřena multimetrem a exkrece amoniaku pomocí Nesslerovy metody. Průměrná celodenní spotřeba kyslíku se u krmených ryb pohybovala, v závislosti na teplotě a průměrné individuální hmotnosti ryb v rozpětí 10,5 ? 96,6 mg O2/kg/h, u nekrmených v rozpětí 4,3 ? 61,8 O2/kg/h. Exkrece TAN, kolísala v rozpětí 0 ? 59,9 mg TAN/kg/h u krmených a 0 ? 60,8 mg TAN/kg/h u nekrmených ryb. Se zvyšující se teplotou se zvyšovala spotřeba kyslíku. Exkrece amoniaku byla při všech teplotách u všech hmotnostních kategorií velmi nestálá. Ryby měly vyšší exkreci v průběhu dne, než v noci.
|
|
|
Přikrmování černé zvěře v honitbách Chlum a Sepekov
KOTALÍK, Tomáš
Bakalářská práce je se zaměřena na přikrmování černé zvěře ve dvou honitbách. První vybranou honitbou byla lesní honitba Chlum. Druhá honitba, která byla pro sledování vybrána byla honitba Sepekov. V každé honitbě byly ke sledování vyselektovány dvě vnadiště. Sledování započalo v březnu roku 2009 a skončilo v únoru roku 2010. Sledování přikrmování mělo vylišit rozdíly mezi lesní a smíšenou honitbou a hlavně určit intenzitu návštěv černou zvěří v jednotlivých ročních obdobích, na základě vlivu různých faktorů. Byly posuzovány následující faktory: klimatické (srážky sněhové, dešťové a teplota), vlivy setí a provedení sklizně zemědělských plodin během roku, vliv provedení společného lovu na černou zvěř v blízkosti přikrmovaného místa a odstřel na vnadištích. Také byl hodnocen vliv přikrmování na škody prováděné černou zvěří na polních kulturách. Lokality byly dvakrát týdně kontrolovány. Dále byla vnadiště monitorována pomocí Ir-C kamer. Při sledování byly zjištěny následující skutečnosti. Intenzita návštěv na krmelištích se v jednotlivých ročních období výrazně liší. V jarním období, kdy návštěvnost vnadišť není ovlivněna produkcí lesních semen jsme zaznamenali jako nejpreferovanější krmivo kukuřici. V letním období je černá zvěř soustředěna v zemědělských monokulturách a na vnadiště se dostavuje minimálně. V podzimním a zimním období je preferovanost jednotlivých druhů krmiv závislá na období jejich předkládání a provádění naháněk na černou zvěř. Škodám na zemědělských kulturách v jarním, podzimním a zimním období se nechá zabránit, pokud máme k dispozici dostatečně velký lesní komplex, ve kterém se nám podaří přikrmováním černou zvěř udržet. Vliv naháňky provedené v blízkosti vnadiště má vliv na návštěvnost přikrmovaného místa podle rozsahu provedeného lovu a ulovení členů tlupy docházející na dané krmné místo. Černá zvěř v období nouze navštěvuje vnadiště o 2 až 3 hodiny dříve. V době trvání deště se na vnadišti nikdy neobjevuje.
|
|
|
Vliv životosprávy u všeobecných sester v třísměnném provozu na jejich bio-psycho-sociální potřeby
ČAMRHELOVÁ, Veronika
Správná životospráva je jedním z faktorů, který má vliv na schopnost vyrovnávat se s nároky zdravotnického povolání. Je důležité, aby si sestry uvědomily, jaký význam má správná výživa a její dodržování nejenom doma, ale i zaměstnání, obzvlášť v třísměnném provozu. Šetření bylo kvantitativní. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování pomocí anonymních dotazníků, které byly určeny náhodně vybraným všeobecným sestrám. Výzkumné šetření probíhalo v Psychiatrické léčebně a v Nemocnici v Havlíčkově Brodě. Bylo rozdáno celkem 120 dotazníků, z toho 114 (100%) bylo použito k výzkumnému šetření. K této práci byly stanoveny tři cíle. Zjistit, zda sestry pracující v třísměnném provozu se pravidelně stravují. Zjistit, zda sestry dodržují v zaměstnání pitný režim a zda v důsledku své životosprávy trpí zažívacími obtížemi. Určené cíle byly v práci splněny. Stanoveny byly tři hypotézy, ke každému cíli se vždy vztahovala jedna. V první hypotéze bylo předpokládáno, že sestry se stravují pravidelně. Tato hypotéza nebyla potvrzena. V druhé bylo předpokládáno, že sestry dodržují v zaměstnání pitný režim. Tato hypotéza byla potvrzena. Ve třetí hypotéze bylo předpokládáno, že sestry v důsledku své životosprávy netrpí zažívacími obtížemi. Tato hypotéza byla opět potvrzena. Z šetření vyplynulo, že většina dotazovaných sester se domnívá, že zdravotnické povolání má vliv na jejich životosprávu a to zejména v nepravidelném stravování, nedostatku spánku a navíc vnímají toto povolání jako zdroj stresu. Na druhou stranu bylo překvapujícím zjištěním, že sestry dodržují v zaměstnání pitný režim a navíc netrpí zažívacími obtížemi. Důležitým ukazatelem životosprávy je bezesporu pravidelný režim stravování. Mnoho sester se ale stravuje nepravidelně. Výsledky práce poslouží k lepšímu pochopení významu a dodržování správné životosprávy. Sestry by měly být s tímto tématem seznámeny.
|
|
|
Hluk v okolí farem pro odchov telat.
ŠÁMAL, Jiří
Práce se zabývá hlukem v okolí farem pro odchov telat. V této práci se řeší velikost hluku, který působí na zvířata a lidi v jejich okolí. Pro sběr údaju byly použity dva hlukoměry, které nám zaznamenaly hodnoty hluku. Hodnoty byly zpracovány do grafů.Z grafů je zřejmé, že nedochází k překočení hygienických norem. Z tohoto z důvodu není třeba navrhovat změny.
|
|
|
Zaměstnanecké výhody z hlediska účetnictví a z hlediska daňového systému
PAPOUŠKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku zaměstnaneckých výhod. Zaměstnanecké výhody jsou v současné době jedním s neodmyslitelných nástrojů moderního managementu lidského kapitálu. Zaměstnanecké výhody mají pozitivní vliv na spokojenost zaměstnanců, snižují fluktuaci, pomáhají podporovat loajalitu, motivovat k vyšším a kvalitnějším výkonům. Úkolem práce bylo charakterizovat zaměstnanecké výhody, jejich historický vývoj a hlavní význam. Práce byla také zaměřena na přehled nejznámějších zaměstnaneckých výhod, jejich zobrazení v účetnictví a jejich daňová hlediska ze strany zaměstnance i zaměstnavatele. V praktické části práce byla vypracována analýza zaměstnaneckých výhod, které jsou v pracovněprávních vztazích poskytovány. Byl proveden dotazníkový průzkum, který ukazoval, jak zaměstnanci výhody vnímají, zda je využívají a jsou s nimi spokojeni nebo jestli preferují jiné zvýhodnění. Průzkum byl uskutečněn ve společnosti JIP {--} Papírny Větřní, a. s. a také v jiných firmách na území Jihočeského kraje, aby bylo možno vypracovat srovnání.
|
|
|
Analýza péče o zaměstnace
Larkina, Svetlana ; Kuřetová, Jana (vedoucí práce) ; Šikýř, Martin (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou péče o zaměstnance. První část představuje teoretické znalosti o péči, v praktické části jsem se tyto znalosti snažila aplikovat na konkrétní podnik -- OVB Allfinanz, a.s., kde jsem prozkoumala situaci ohledně péče o zaměstnance. Na základě těchto poznatků jsem uvedla slabé stránky zaměstnanecké politiky a navrhla své vlastní řešení.
|
host ::
RSS.