|
Využití a ochrana území opatřeními pozemkových úprav
Dostálek, Antonín
Název mé diplomové práce je "Využití a ochrana území opatřeními pozemkových úprav". Vybral jsem si katastrální území Kněžpole u Uherského Hradiště, které se nachází nedaleko mého bydliště. První část diplomové práce má formu literární rešerše a zabývá se obecnou problematikou půdního fondu a pozemkových úprav. Je zde popsána historie, obsah a ochrana půdního fondu. V další části je analýza zájmového území, kde jsou popsány jednotlivé přírodní poměry, popis současné situace, vyhodnocení jednotlivých faktorů ovlivňující erozi a odtokové poměry. Vodní eroze je řešena podle skript "Protierozní ochrana půdy" z roku 2005 a podle metodiky "Ochrana zemědělské půdy před erozí" z roku 2012. Po zjištění překročení přípustné ztráty půdy, byl proveden návrh protierozních opatření na ohrožených půdních blocích. Následně bylo provedeno vyhodnocení účinnosti navržených opatření. V závěru práce je hodnocení dopadů navržených opatření pro zemědělsky využívané území.
|
|
Zhodnocení protierozních opatření a jejich využitelnost pro projekty pozemkových úprav
HORNÍK, Jan
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení protierozních opatření a jejich využitelnost pro projekty pozemkových úprav. Jako zájmový region pro tuto práci je vybráno povodí v okolí obce Žinkovy, která leží v Plzeňském kraji. Pro výpočty hodnot smyvu je použita univerzální rovnice ztráty půdy podle Wischmeiera a Smitha. Na pozemcích s mírou eroze větší než přípustné množství jsou navrhována protierozní opatření, jako protierozní osevní postup, vrstevnicové obdělávání, protierozní meze a hrázkování
|
| |
| |
| |
|
Vliv intenzivního zemědělství na biodiverzitu přírodní rezervace Havranka
VESELÁ, Miluše
Půda je jedním z nejdůležitějších přírodních zdrojů. Intenzivní využívání půdy pro zemědělskou výrobu a velkoplošné odlesňování porušilo postupně přirozený kryt půdy a vystavilo její povrch působení eroze, eutrofizace a degradace. Ve své práci jsem se zaměřila na vliv půdní eroze a následné eutrofizace na biodiverzitu v přírodní rezervaci Havranka. Sledovala jsem a posuzovala vliv osevních postupů a zpracování půdy na polích v okolí přírodní rezervace a protierozní ochranu. Bakalářská práce byla zpracována formou literární rešerše za použití literatury, plánů osevních postupů a fotodokumentace ze zájmové oblasti.
|
|
Erozní ohrožení krajiny v kontextu trvale udržitelného zemědělského systému
SIMANDLOVÁ, Veronika
V současné době je u nás cca 54% zemědělských půd ohroženo vodní erozí. Předpokladem pro trvale udržitelný rozvoj zemědělství je realizace ochrany půdy. Protierozní opatření představují soubor opatření, která kromě prioritní funkce omezení ztrát půdy významnou měrou ovlivňují i vodohospodářské poměry v krajině. Tématem mé bakalářské práce je erozní ohrožení krajiny v kontextu trvale udržitelného zemědělského systému. První část práce je zaměřena na literární rešerši týkající se trvale udržitelného zemědělství, problematiky eroze půdy a možnosti ochrany ZPF (zemědělského půdního fondu). V praktické části se zabývám konkrétním územím, na kterém byly realizovány v rámci komplexních pozemkových úprav protierozní opatření. Cílem práce bylo zhodnotit stav zájmového území před a po realizaci opatření. Dále byly vyhodnocovány jednotlivé parametry, typy a lokalizace protierozních prvků na zájmovém území, jejich porovnání s projektovou dokumentací a plánem společných zařízení.
|
| |
|
Hodnocení negativního vlivu degradačních faktorů na půdu a návrh možností jeho omezení - vytvoření podkladů pro plnění požadavků daných návrhem Směrnice na ochranu půdy EU
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Brno ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Remeš, Michal ; Menšík, Ladislav ; Dumbrovský, Miroslav ; Kulhavý, Jiří ; Sáňka, Milan
Základním cílem projektu je vytvoření metodických podkladů a návrhů pro podporu udržitelného užívání půdního fondu a zajištění informací z oblasti ochrany půdy. Projekt má ověřovat možnosti pro zlepšení stavu zemědělských, lesních a ostatních půd v ČR s ohledem na negativní působení jednotlivých degradačních faktorů. Celá struktura projektu je sestavena tak, aby byly vytvořeny podklady pro plnění požadavků daných návrhem Směrnice na ochranu půdy EU. Jedná se zejména o tyto požadavky: Zlepšit stav půd s ohledem na vliv jednotlivých degradačních faktorů, přispět k objasnění zákonitostí procesů degradace půd, omezit znečištění půdy, ověřit možnosti pro zlepšení stavu zemědělských, lesních a ostatních půd a navrhnout nápravná opatření. Závěrečná zpráva za první rok řešení (září – listopad) je zaměřena na základní popis problematiky působení degradačních faktorů na půdu. Uvedeny jsou hlavní zásady navrhované Směrnice na ochranu půdy EU a jejich promítnutí do řešení projektu. Jsou definovány hlavní degradační faktory: eroze, ztráty organické hmoty, zhutnění, salinizace, sesuvy, kontaminace, zábory , ztráty na biodiverzitě. U hlavních degradačních faktorů jsou uvedeny metody měření a hodnocení a též podkladové informace pro identifikaci ohrožených oblastí na území ČR.
|
|
Motivace k ochraně půdy před erozí
Pysková, Renata ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Cílem práce je analýza jednotlivých aspektů, které ovlivňují uživatele půdy v jejich jednání, činnosti a přístupu k ochraně půdy před erozí. Práce poukáže na motivační či demotivační faktory působící na aktéry s ohledem na zákonitosti a význam vztahu vlastníka k přírodnímu zdroji. Pokládá si otázku, zda uživatelé jsou nebo naopak nejsou a proč motivováni k ochraně půdy. K těmto zjištěním je využita institucionální analýza Elinor Ostrom známá jako Institutional Analysis and Development Framework (IAD). Jednotlivé kroky zvolené metody rovněž pomohou zodpovědět dílčí otázky, nezbytné k vyhodnocení efektivnosti celkového politického systému spjatého s ochranou půdy před zrychlenou erozí, která zasahuje do mnoha odvětví národního hospodářství.
|