|
|
Zlaté fólie z Borqu - ikonografická a náboženská analýza
Gorroňová, Marianna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Souhrn Tato práce se věnuje analýze ikonografických elementů na pěti zlatých fóliích, které vyobrazují dvě postavy, jež na sebe hledí z profilu. Fólie byly nalezeny v základech obytného domu z doby stěhování národů a rané doby vikinské v náčelnickém sídle Borg uprostřed Lofotského souostroví v severním Norsku. Z důvodu této analýzy zde autorka představuje tři hlavní skupiny zlatých předmětů, a to zlaté brakteáty, zlaté fólie a jeden medailon. Na těchto předmětech je zobrazen pár postav a předměty byly nalezeny ve Skandinávii. Autorka zde uvádí kontext těchto nálezů, ikonografické prvky a vědecké interpretace jejich obsahu. Elementy na fóliích z Borgu jako typ fólie, vzhled očí, poloha muže a ženy, jejich oblečení a účes srovnává autorka s 91 fóliemi, které byly nalezeny na území Skandinávie, a také s brakteáty a jinými předměty zde uvedenými. Upozorňuje na částečnou shodu těchto elementů a u každé fólie z Borgu hledá její ikonografickou podstatu a funkci, jež konfrontuje s teoriemi o vlivu náboženství. Jelikož fólie z Borgu postrádají atributy, autorka se domnívá, že se nejedná o všeobecné zobrazení božstev. Naopak má každá fólie svůj vlastní příběh, na nichž jsou zobrazeni lidé z běžného života. Soudě podle kontextu uložení fólií ve vztahu k domu v Borgu se může jednat o model náčelníka a jeho ženy, o dva...
|
|
| |
|
|
Transformace oběti v Písmu. Teologie oběti.
DVOŘÁK, Josef
Po diachronním porovnání nábožensko-politických systémů tří svébytných oblastí (starého Egypta, Mezopotámie a Syropalestiny) s obsahem víry starého Izraele vyvstalo určující specifikum pro kérygmaticko-teologické výpovědi Tenaku i NZ. Význam krále, kněze, proroka a smysl kultické činnosti i chrámu vychází ve všech zmíněných náboženstvích z pojetí božstva, přičemž jejich náboženské kvantity postrádají (vyjma Izraele) eschatologii. Kérygma o transcendentně imanentním Bohu Hospodinu (Otci Ježíše) je z dostupných pramenů diachronně neodvoditelné. Rovněž nemůže být považováno za pouhý výdobytek náboženské kvality synchronního přeznačování v Písmu. NZ transformuje sz. kult narativně do kérygma o oběti Otce i Syna, která skrze Zmrtvýchvstalého urovnává vztah Boha a jeho ctitele, což bylo překvapivé (neočekávané) též v soudobém židovstvu. Ani Otcové při výkladech Kristovy vědomé, ebedsky zástupné oběti nenavazují na sz. rituální odpuštění. Na základě zpracovaných podkladů předně badatelského úsilí tzv. Pražské školy a teologů kladoucích důraz na paradigma čtení Písma skrze zmrtvýchvstání (K. Skalický aj.) dospěla tato práce k následující teologické reflexi v otázce soteriologické transformace oběti: Agnus Dei, ukřižováním rituálně poražený, konstituuje nové společenství svou vlastní Paschou, která v NZ i ve víře církve nabývá též futuristní (eschatologický) rozměr. Smysl oběti se zcela uskuteční při ?pití z kalicha? Krista Pána se zmrtvýchvstalými až v souřadnicích Nového stvoření. Eucharistie se skrze bytostné přitakání Zmrtvýchvstalému stává jedinečnou ?kultickou? bohopoctou (chrámovým děním). Též v jádru patristického myšlení (inkluzivní paradigma Kristovy oběti, tj. křesťanova podobnost v poslušnosti k smrti) je oběť pojímána jako překonání odcizení Bohu změnou způsobu života vyvěrající z Kristovy oběti adresované nikoli Bohu, nýbrž lidem jakožto Boží životodárná iniciativa, která obnovuje jejich život a činí je dědici věčného života.
|
|
|
Vývoj kultu sv. Víta v českých zemích a jeho ohlas v uměleckých památkách jižních Čech
BICAN, Martin
Práce se věnuje kultu sv. Víta a jeho ohlasu ve výtvarném umění Čech. První kapitoly se zabývají životem tohoto světce, jeho uctíváním v Evropě a nejstaršími písemnými památkami, které se o něm zmiňují. V následujících kapitolách je uveden vývoj svatovítského kultu a jeho import do Čech, dále pak přehled jeho ikonografie v evropském výtvarném umění. Dvě závěrečné kapitoly jsou věnovány svatovítským stavbám na území Čech, se zvláštní pozorností zaměřenou na památky v Jihočeském kraji.
|
|
|
Obraz a kult sv. Rocha v jižních Čechách v 17. a 18. století
HOJKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá kultem sv. Rocha v 17. a 18. století v Čechách. Úvod práce je věnován životu světce, jeho legendám, kultu a základnímu přehledu jeho ikonografie v evropském umění. Další část práce se zabývá historií morových epidemií a jejich vlivem na mentalitu obyvatelstva převážně v 17. a 18. století. Na tuto kapitolu plynně navazuje další část práce, věnující se politické situaci v pobělohorském období v Čechách. Kapitola shrnující památky zasvěcené sv. Rochu podává ucelený přehled o sochařských a architektonických památkách na území Čech. Zvláštní pozornost zde je pak věnována kultu a památkám tohoto světce v Jihočeském kraji.
|
host ::
RSS.