|
| |
|
| |
|
|
Baudelaire's personal writings (diaries and correspondence)
DUCHOŇOVÁ, Ivana
Cílem této bakalářské práce je analýza publikovaných textů osobní povahy Charlese Baudelaira, významného básníka 19. století, kterého řadíme mezi tzv. Prokleté básníky. Zaměřujeme se na texty autorových deníků a korespondence, v kterých rozebíráme důležité motivy a následně sledujeme, jak se odráží v jeho básnické tvorbě, především v bánické sbírce Květy zla. V této práci nejdříve představíme autorův životopis a literární tvorbu společně s publikovanými texty oobní povahy, následně se věnujeme zásadní části této práce, kterým jsou témata v zmiňovaných denících a korespondenci společně s jejich odrazem v autorově básnickém díle. Výsledky této analýzy jsou shrnuty v samotném závěru práce.
|
|
|
Španělská korespondence Jana Adolfa ze Schwarzenberku
KŘÍŽ, Ondřej
Předkládaná diplomová práce se věnuje bohatému souboru doposud badatelsky nevyužité španělsky psané korespondence Jana Adolfa ze Schwarzenberku (1615-1683) z let 1647 až 1683, která je uložena ve Státním oblastním archivu Třeboň, oddělení Český Krumlov, Rodinný archiv Schwarzenberků. Autor se prostřednictvím její obsahové analýzy snaží naznačit vztah Jana Adolfa ze Schwarzenberku k osobám různého sociálního postavení, se kterými vedl písemný kontakt, zvláště zrekonstruovat komunikační síť tohoto barokního šlechtice a zhodnotit obsahovou náplň listů. Stranou pozornosti nezůstane ani nástin typologie Schwarzenberkových španělských komunikantů, jež autor rozdělil na členy habsburského rodu, císařské vyslance v Madridu, madridské dvořany, španělské vyslance ve Vídni, osoby působící ve Španělském Nizozemí, duchovní a agenty.
|
|
| |
|
|
Mučedníci ticha
Čiháková, Barbora
Příspěvek rozvíjí tezi Jana Lopatky, který poukázal na souvislost mezi Jakubem Demlem a Janem Hančem. Sleduje souvislosti mezi poetikami obou autorů, zároveň však reflektuje některé jejich rozdílné přístupy a východiska, která do jisté míry souvisejí i s odlišným dobovým kontextem. Závěrem poukazuje rovněž na kompoziční princip stěžejní pro dílo obou autorů, tedy psaní jediné knihy.
|
|
|
Bratři Alois a Filip ze Sternbergu. Edice vybrané korespondence aristokratů 2. poloviny 19. století
Tomsová, Petra ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
PředkládanábakalářskáprácepředstavujerodinnoukorespondencibratrůAloisea FilipazeSternberguzjejichcestydo Neapolea Říma(1876)azpařížského pobytu(1878).Práceseskládáz(1)historickéhoúvodua(2)kritickéedice dvaadvacetidopisůvsouběžnémdvojjazyčnémpodání(původnízněníapřeklad). První částpojednáváocestováníšlechticů,věnujeseoběmahlavním protagonistůmajejichcestám.Zevrubnějsourozebrányobazahraničnípobyty, kterézachycujeedičníčást.Nechybíanalýzakorespondencepoobecné,formální atematickéstránce.Prácisedicíusnadňujípodrobnérejstříky. Dopisyzachycujíkaždodenníživotmladýchšlechticůnacestáchapřispívají kvelmimáloprobádanémutématuaristokratickýchvýpravvedruhépolovině19. stoletíjakožtopozůstatkukavalírskýchcest.Současněmohoupodávatsvědectvío danédobě,navštívenýchmístechavneposlednířaděošlechtickékorespondenci jakopramenipropoznáníživotníhostyluelitnívrstvyRakousko-Uherska. KLÍČOVÁSLOVA Sternbergové,aristokracie,korespondence,19.století,Rakousko-Uhersko
|
|
|
Vězeňská zkušenost (1914-1918)
Junková, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce Vězeňská zkušenost (1914-1918). Vězeňská korespondence Cyrila Duška se zabývá korespondencí jako historickým pramenem a prostředkem komunikace vězňů po stránce teoretické a metodické. Je soustředěna na období první světové války a problematiku korespondence politických vězňů. Korespondence z vězení představovala jediný komunikační prostředek vězňů s okolním světem, je tedy badatelsky velmi důležitá, jelikož poskytuje zajímavý vhled do vězeňské každodennosti. Odkrývá různé podoby vnímání této skutečnosti a vývoj myšlení jednotlivců ve vypjatých životních situacích. Základním cílem práce je analýza vězeňské korespondence odpovědného redaktora Času a domácího odbojáře Cyrila Duška (1881-1924), její význam v kontextu další zachované korespondence, cenzurní aspekty korespondence z vězení, dále zachycení každodenního života politických vězňů.
|
|
| |
|
|
Dopisy Jakuba Demla Jaroslavu Durychovi
Staňková, Vladimíra ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce obsahuje komentovanou edici dopisů Jakuba Demla (1878-1961) jeho dlouholetému příteli spisovateli Jaroslavu Durychovi (1886-1962). Více než 150 dopisů a desítky pohlednic dokumentují vztah obou spisovatelů ve dvou obdobích (v letech 1906-1909 a 1916-1959). První éra dopisování dokumentuje jak jejich překladatelskou spolupráci a vlastní tvorbu, tak názory na soudobé literáty i společenské poměry. Literárněhistorická studie připojená k edici popisuje také nejvýznamnější spory mezi těmito tvůrci. Ve druhém období byla korespondence nejintenzivnější ve dvacátých letech 20. století. Autoři spolu úzce spolupracovali a v korespondenci sdílejí i události ze svých osobních životů. V roce 1931 způsobilo rozkol mezi přáteli Mé svědectví o Otokaru Březinovi. Poté se korespondence již nikdy plně neobnovila. Spor se tehdy přesunul na stránky periodik a knih, jak informuje jedna z kapitol studie. Edice je doplněna ediční poznámkou, soupisem listů, jmenným rejstříkem a vysvětlivkami, v nichž si čtenář přečte některé z Durychových reakcí a dozví se další podstatné okolnosti korespondence.
|
host ::
RSS.