|
|
Habitat selection in post-breeding temperate forest birds
THRIKKADEERI, Karthik
Habitat selection of forest birds in Branišovský les, České Budějovice, Czech Republic was studied by observing habitat preferences in the non-breeding season and exploring possible shifts in preferences due to the changing seasons. Patterns of habitat selection were analysed at multiple levels: considering all bird species as well as comparing between two feeding guilds. Preferences were also studied by specifically monitoring predation rates by birds on artificial caterpillars and exploring changes with habitat and season.
|
|
| |
|
|
Kokcidie ptáků Galapág
KORDÍKOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá kokcidiemi rodu Eimeria a Isospora nalezenými v trusu ptáků z Galapážských ostrovů. Práce popisuje prevalenci těchto parazitů mezi jednotlivými ostrovy a druhy ptáků. Popis nalezených kokcidií se zakládá na morfologických znacích parazitů a na jejich fylogenetických vztazích.
|
|
|
Střevní paraziti ptáků na Svalbardu
ŽÁNOVÁ, Veronika
Cílem této práce bylo získat poznatky o rozšíření střevních parazitů u ptáků na Svalbardu. Pro detekci vnějších stádií kokcidií, kryptosporidií a mikrosporidií byly zvoleny neinvazivní koprologické metody. Součástí výzkumu byl sběr vzorků trusu v terénu a laboratorní vyšetření mikroskopickými a molekulárními metodami.
|
|
|
Vybrané názvy ptáků. Jejich původ a vývoj v češtině.
MĚRTLOVÁ, Tereza
Tématem diplomové práce bude vznik a vývoj vybraných názvů ptáků v češtině. U vybraných výrazů přiblížíme jejich charakteristiku, budeme porovnávat jejich stav ve staré a nové češtině včetně vysvětlení původu pojmenování na základě výkladu etymologických slovníků českého jazyka. Práce bude také zaměřena na odvozená slova či frazémy.
|
|
|
Evoluce morfologie spermií ptáků
Zemanová, Aneta ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Spermie je jedna z nejvariabilnějších buněk, která nese napříč druhy různé morfologické rozdíly a podléhá selekčním tlakům, díky nimž mohou být způsobeny morfologické změny. Vznikají různé morfologické adaptace a tím spermie získává šanci na úspěšné oplození. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit, zda rozdíly v proteomech sledují úroveň kompetice spermií nebo spíše fylogenezi. Tato práce je zaměřená na analýzu morfologie spermií u různých druhů pěvců, zastoupení proteinů jak ve spermii, tak i v seminální tekutině a jejich zařazení do jednotlivých kategorií genové ontologie. Pro tuto studii bylo vybráno šest druhů pěvců: rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), skorec vodní (Cinclus cinclus), zvonek zelený (Chloris chloris), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), budníček menší (Phylloscopus collybita) a zebřička pestrá (Taeniopygia guttata). U všech druhů bylo provedeno morfometrické měření spermií, kde největší variabilita byla zaznamenána ve střední části bičíku spermií. Pomocí hmotnostní spektrometrie byly analyzovány proteiny spermií a seminální tekutiny zvlášť a následně pomocí diskriminační analýzy určeny proteiny, které nejvíce od sebe odlišují vybrané druhy pěvců. Ze získaných dat je možné usuzovat, že spermie s delší střední částí mají více mitochondriálních proteinů, které jsou...
|
|
|
Ochranářská významnost ptáků podél sukcesního gradientu v opuštěných vojenských prostorech
Bystřický, Václav ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Početnost ptačích druhů se v otevřených biotopech napříč celou Českou republikou během posledních dekád výrazně snížila z důvodu řady negativních faktorů, jako je například urbanizace a pokračující intenzifikace a mechanizace zemědělství. Řada (nejen ochranářsky významných) druhů ptáků tak začala být z důvodu zhoršené kvality těchto biotopů nucena vyhledávat nezasažené krajinné fragmenty, kterými jsou například opuštěné vojenské výcvikové prostory. Atraktivita těchto prostorů spočívá především v nedotčenosti území, která byla před těmito negativními faktory ochráněna. Vlivem činnosti armády se na těchto územích zachovala heterogenní krajina, charakteristická pestrou mozaikou biotopů v různé fázi vegetační sukcese - od holé půdy, přes traviny, řídké křoviny, husté křoviny až po stromové porosty. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zachytit společenstva ptáků v jednotlivých biotopech podél sukcesního gradientu, k čemuž posloužil terénní průzkum 42 opuštěných vojenských výcvikových prostorů, jejichž význam pro ochranu avifauny zůstává doposud stále neprozkoumaný. Výsledky mé práce poukazují na skutečnost, že nejvíce ubývajících a ohrožených druhů ptáků vyhledávalo raně sukcesní typy biotopů (tj. holou půdu, traviny), zatímco sukcesně starší typy biotopů (tj. husté křoviny, stromové porosty)...
|
|
|
Přesuny tažných suchozemských ptáků na zimovišti
Kadlecová, Barbora ; Brlík, Vojtěch (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
Migrační ekologií ptáků se v poslední letech zabývá stále více výzkumníků i díky moderním sledovacím technologiím. Informací o chování tažných ptáků na zimovištích je však stále velmi málo. V této práci shrnuji poznatky o přesunech mezi zimovišti, stacionárním chování suchozemských tažných druhů ptáků během zimování a příčinách přesunů. Většina zaznamenaných přesunů se odehrála v Africe nebo Jižní Americe a nejčastěji se jednalo o hmyzožravé pěvce. V nalezených článcích bylo nejvíce informací o dlouhých přesunech nad 100 km a nejčastěji diskutovaným faktorem těchto přesunů byla dostupnost potravy, která je značně ovlivněna stavem vegetace, na který má vliv počasí. Kromě vnějších faktorů jsou hlavními prediktory také vnitřní faktory jako věk nebo pohlaví jedince. V závěru práce navrhuji další potenciální faktory ovlivňující přesuny tažných ptáků na zimovišti. Sesbírané informace o přesunech ptáků na zimovištích a jejich příčinách mohou sloužit pro další výzkum chování ptáků na zimovišti, vlivu enviromentálních podmínek na ekologii tažných ptáků a informace mohou být využity také k cílené ochraně tažných druhů.
|
|
| |
|
|
Potravní kompetice mezi vodními ptáky a rybami
Bečvář, Viktor ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Potravní kompetice mezi vodními ptáky a rybami může být důležitým faktorem v dnešních mokřadních ekosystémech. V některých situacích tento vztah určuje, zda je konkrétní stanoviště ještě pro ptáky vhodné či nikoliv. Sdílenou potravní složkou jsou často velcí vodní bezobratlí živočichové. Situace, kdy konkrétní druhy vodních ptáků a ryb soupeří právě o tento potravní zdroj, jsou zdokumentovány z mnoha různých sladkovodních habitatů. Ryby jsou ve využívání potravních zdrojů často efektivnější až do té míry, kdy lze tento vztah nazývat kompeticí asymetrickou. Úroveň kompetice může být zároveň ovlivňována různými okolními vlivy prostředí nebo vlastnostmi přítomných rybích a ptačích populací. Poznatky získané při studiu tohoto vztahu mohou být následně využity při péči o chráněná území i komerčně využívané vodní plochy.
|
host ::
RSS.