|
|
Role sestry v edukaci pacienta na chirurgickém oddělení
KUBEŠOVÁ, Miroslava
Teoretická část bakalářské práce definuje roli sestry edukátorky, edukační realitu, složenou z edukačního procesu, konstruktů a prostředí, soustředí se také na konkrétnější představení jednotlivých témat edukace v předoperačním a pooperačním období na chirurgickém oddělení. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny čtyři výzkumné cíle. Stanovenými cíli práce bylo zjistit jakým způsobem sestry edukují pacienty v předoperačním a pooperačním období. Dalšími cíli bylo zmapovaní edukačních potřeb pacientů před a po operaci. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření a technika polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden se sestrami na chirurgickém oddělení a s pacienty před a po plánovaném operačním výkonu. Kritériem pro výběr informantů bylo, aby se jednalo o pacienty chirurgického oddělení před plánovaným operačním výkonem s předpokládanou dobou hospitalizace delší než 2 dny. Stejní pacienti poté byli dotázáni rovněž v pooperačním období. Kritérium výběru informantek z řad sester byla jejich aktuální práce na standardní lůžkové stanici chirurgického oddělení po dobu delší než 3 měsíce. Výzkumný vzorek tvořilo 9 sester a 5 pacientů. Na základě analýzy provedených rozhovorů byly vytvořeny výsledné kategorie a podkategorie. Z výsledků výzkumného šetření s pacienty a sestrami byl vytvořen edukační materiál pro pacienty chirurgického oddělení, jakožto výstup této bakalářské práce. Materiál je vytvořen tak, aby jej mohl mít pacient k dispozici po celou dobu hospitalizace. Využití edukačního materiálu by mohlo být oporou edukace pacienta na chirurgickém oddělení.
|
|
|
Potravinové intolerance a alergie u dětí z pohledu ošetřovatelského personálu
KREJSOVÁ, Lucie
Potravinová intolerance je stav, kdy je přítomna absence látky nebo skupiny látek, které za fyziologických podmínek pomáhají ke zpracování potravy. Potravinové intolerance se projevují rozmanitou škálou příznaků a může je způsobovat celá řada faktorů. Pokud se u dítěte rozvine potravinová intolerance, jeho organismus není z důvodu absence určité látky schopen trávit a zpracovat danou potravinu, a tak vznikne celá řada klinických příznaků, které se ve většině případů týkají více orgánových soustav. Na rozdíl od potravinové alergie je potravinová intolerance přímo závislá na množství požité vyvolávající látky a vzniku klinických příznaků. U potravinových intolerancí u méně citlivých jedinců nemusí ani stopové množství problematické potraviny vyvolat žádné klinické příznaky. Dokonce se doporučuje, aby dětský pacient, který trpí potravinovou intolerancí, nedržel eliminační dietu, ale aby malé množství problémové potraviny do stravy zařadil. Je to z důvodu prevence udržování nežádoucí senzibilizace. Mezi známé příznaky potravinové intolerance patří například průjem a bolesti břicha. Méně známými příznaky jsou únava, bolesti hlavy, migrény nebo muskuloskeletární problémy. V léčbě jsou v současné době na trhu pro laktózovou intoleranci dostupné doplňky stravy, které se užívají při jídle a obsahují laktázu, enzym, který pomáhá štěpit laktózu (mléčný cukr) a tak pacient může konzumovat i potraviny, které laktózu obsahují. V současné době je stále těžké pochopit patofyziologii vzniku některých potravinových intolerancí a z toho důvodu mohou být nebezpečné u pacientů v dětském věku. Na druhou stranu potravinová alergie je stav, kdy vzniká nepřiměřená a nežádoucí reakce imunitního systému dětského pacienta. Rozvoj potravinové alergie ovlivňují genetické predispozice dětského pacienta, ale i jeho prostředí. Potravinové alergie mohou způsobovat lehké, ale i velmi vážné reakce organismu. Proto se doporučuje na rozdíl od potravinové intolerance dodržovat eliminační dietu a vyhnout se i stopovému množství alergenu. Potravinové alergie mohou způsobit až život ohrožující stav, který se nazývá anafylaktický šok a může dojít k následnému úmrtí dětského pacienta. Proto je důležité, aby tito pacienti dodržovali přísnou dietu a aby jejich okolí, včetně rodičů a ošetřovatelského personálu znalo typické příznaky anafylaktického šoku. Mezi klinické příznaky potravinové alergie patří problémy gastrointestinálního traktu, respirační potíže nebo kožní příznaky, které u části pacientů zahrnují atopickou dermatitidu. V prevenci vzniku potravinové alergie hraje důležitou roli kojení a výživa laktující matky, protože během kojení dochází k důležitému mikrobiálnímu osídlení střev dítěte. U dětských pacientů je důležité vědět, že u většiny z nich časem, nejčastěji kolem školního věku, spontánně potravinové alergie vymizí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry pečují o dětského pacienta, který trpí potravinovou alergií nebo intolerancí a zjistit, jakými znalostmi sestry disponují o potravinových alergiích a intolerancích. Pro uskutečnění výzkumu bylo využito kvalitativního šetření pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru. Pro kvalitnější zpracování byly rozhovory anonymně nahrávány na diktafon a následně přepsány do písemné podoby. Výsledky kvalitativního šetření byly analyzovány pomocí metody tužka a papír, tedy zakódovány. Dále byly výsledky kategorizovány do pěti kategorií. Kategorizace: Příznaky, Potravinové alergie, Znalosti, Anafylaktický šok, Specifika ošetřovatelské péče. Kategorie jsou nadále rozdělené systematicky podle výsledných odpovědí respondentek do dalších jedenácti podkategorií. Výsledky jsou přehledně rozdělené do tabulky a schémat. Z výzkumu vyplynulo, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče o děti s potravinovou alergií nebo intolerancí. Zmapované znalosti sester o potravinových alergiích a intolerancích jsou nedostatečné.
|
|
|
Odborná praxe pohledem studenta ošetřovatelství
ŠKRDLETOVÁ, Adéla
Úvod: Práce se zaměřuje na problematiku vzdělávání všeobecných sester. Podrobněji je zaměřena na odbornou ošetřovatelskou praxi. Vzdělávání sester je nezbytné pro zajištění kvalitní a bezpečné péče. Praktické vyučování tvoří velkou část pregraduálního vyučování, proto je potřeba mu věnovat náležitou pozornost. Studenti během praxe nabývají teoretické a praktické znalosti a zkušenosti, které jsou důležité pro jejich budoucí profesní činnost. Cíl práce: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit názory studentů spojené s odbornou ošetřovatelskou praxí. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní výzkumná metoda. Sběr dat byl uskutečněn pomocí polostrukturovaného rozhovoru se studenty všeobecného ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Rozhovory byly rozděleny do tří kategorií pro lepší přehlednost a celkový počet otázek byl 28. Získané informace byly analyzovány s využitím otevřeného kódování. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že očekávání studentů je spíše pozitivní a spočívá ve zdokonalení se v praktických dovednostech, získání samostatnosti při vykonávané praxi, nabytí sebevědomí a větší rozhled při výběru budoucího zaměstnání. Spolupráce s ošetřovatelským personálem spočívá na individuální rovině, ovlivněna především osobností sestry. Zkušenosti studentů na praxi jsou pozitivní, neutrální i negativní, ovlivněné především personálem a jejich zájmem o studenty, typem oddělení, mentoringem, stresem a vybavením oddělení. Závěr: Výsledky ukazují, že studentům na odborné praxi musí být věnována náležitá pozornost. Spokojenost studentů je důležitý faktor, který by měl být společným primárním zájmem vyučujících a personálu.
|
|
|
Paliativní ošetřovatelská péče u pacienta s karcinomem pankreatu
ŠAŠKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce, která je nazvána Paliativní ošetřovatelská péče u pacienta s karcinomem pankreatu, je rozdělena na dvě části - na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám definicí "paliativní ošetřovatelská péče", dále je popsána její historie, rozdíl mezi obecnou a specializovanou paliativní ošetřovatelskou péčí, jsou popsány cíle paliativní péče, je popsána role sestry a jsou rozebrána specifika paliativní ošetřovatelské péče. Druhá část teoretické části se zaměřuje na definici karcinomu pankreatu, etiologii, rizikové faktory, klinický obraz, diagnostiku a TNM klasifikaci . V praktické části bakalářské práce jsou vyobrazeny výsledky kvalitativního výzkumu, kde zjišťuji odpovědi na výzkumné otázky, které jsou důležité pro cíle výzkumu. Cílem této práce je zjistit, jaká jsou specifika ošetřování v terminálním stádiu, zda sestry dělají rozdíly v ošetřování v určitých fázích nemoci, jakým způsobem si udržují duševní zdraví a zda mají možnosti naplnit spirituální přání pacienta. Výzkum je realizován polostrukturovaným rozhovorem, který je veden se sestrami interního a onkologického oddělení. Z výzkumu vyplývá, že specifika paliativní ošetřovatelské péče se odvíjejí od emocí sester, ošetřovatelská péče v určitých fázích nemoci je podmíněna spoluprací pacienta, dále pak, že duševní hygiena je velmi důležitá pro sestry a její naplňování je pomocí fyzických aktivit. V poslední řadě je zjištěno, že naplnění spirituálních potřeb pacienta závisí na dostupnosti dané potřeby. Tato práce poskytuje čtenářům informace týkající se paliativní ošetřovatelské péče u pacientů s karcinomem pankreatu v praxi. Pomáhá pochopit zátěž, kterou sestry zažívají jak z psychického, tak z fyzického hlediska při péči o pacienty v paliaci. Kromě toho mohou tyto informace nabídnout sestrám nápady a rady ohledně udržení duševního zdraví a možných změn v přístupu k péči o pacienty v paliativním stadiu.
|
|
|
Možnosti domácí péče z pohledu sester a laické veřejnosti
PEŇÁSOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na povědomí sester a laické veřejnosti o službách agentur domácí zdravotní péče. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje problematiku domácí péče a charakteristiku role sester v domácí péči. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky získané ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly zvoleny čtyři cíle, které jsou zaměřeny na informovanost sester a laické veřejnosti o možnostech domácí péče. Výzkumná část byla rozdělena do čtyř skupin. První dvě skupiny byly zaměřeny na sestry, kdy první skupinou oslovených byly sestry z lůžkových částí a druhou skupinou, sestry z ambulantních sektorů. Další dvě skupiny byly zaměřeny na laickou veřejnost, kdy třetí skupinou oslovených byla široká laická veřejnost a čtvrtou skupinu tvořili klienti aktuálně ošetřovaní agenturou domácí péče. Pro naplnění cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval osmnáct otázek pro sestry a dvanáct otázek pro pacienty. Z výsledků zaměřených na skupinu sester je patrné, že podrobnější informace o možnostech domácí péče mají pouze sestry, které jsou v tomto procesu přímo zapojeny. Dále pak na lůžkových odděleních vnímají sestry, jako zásadní bariéry v procesu předávání klientů agentuře domácí péče, nedostatek času a nedořešené smluvní vztahy s pojišťovnami. Z výsledků zaměřených na skupinu laické veřejnosti, která se osobně s touto službou nikdy nesetkala, je povědomí velmi všeobecné. Oproti tomu, klienti ošetřovaní agenturou domácí péče mají díky vlastní zkušenosti přehled o možnostech domácí péče. Předkládaná bakalářská práce umožňuje lépe porozumět problematice domácí péče, shledává nedostatky v informovanosti všeobecných sester i laické veřejnosti a poukazuje na problémy vzniklé během spolupráce mezi agenturou domácí péče a indikujícího zařízení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po prodělaném onemocnění COVID 19 z hlediska dispenzarizace plicního oddělení.
HLINOVSKÁ, Martina
Tato práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienty po onemocnění COVID-19 na plicním oddělení z hlediska dispenzarizace. Cílem práce je popsání specifické ošetřovatelské péče u těchto pacientů a zmapování zájmu o rozšiřující péči. Práce využívá kombinaci kvantitativního a kvalitativního šetření pro sběr dat. Pro kvantitativní část výzkumu byla využita metoda dozování s využitím nestandardizovaného dotazníku. Byly stanoveny tři hypotézy. H1. Přítomnost ošetřovatelských problémů po prodělaném CODID-19 nesouvisí s věkem. H2. Přítomnost ošetřovatelských problémů po prodělaném CODID-19 nesouvisí s nutností hospitalizace. H3. Pacienti, kteří byli při COVID-19 onemocnění hospitalizovaní v nemocnici, mají stejný zájem o následnou péči, jako pacienti léčeni ambulantně. Ke sběru dat kvalitativní části byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Byly stanoveny výzkumné otázky. Jací pacienti mají potřebu ošetřovatelské péče po onemocnění COVID-19? Jaká je následná péče o pacienta po onemocnění COVID-19? Jaké ošetřovatelské problémy se vyskytují u pacientů po prodělaném COVID-19 onemocnění v době dispenzarizace? Jaké jsou výsledná kritéria ošetřovatelských problémů u pacientů po prodělaném COVID - 19 onemocnění v době dispenzarizace? Výsledky kvantitativního i kvalitativního šetření potvrdily zájem o rozšiřující péči u pacientů po onemocnění COVID-19 na plicním oddělení. Specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů se zaměřují na podporu zdravého životního stylu, vyvážené výživy, přiměřeného pohybu a dechové rehabilitace. Vyšší zájem o rozšiřující péči byl zjištěn u pacientů, kteří byli hospitalizováni v souvislosti s onemocněním COVID-19. Zároveň bylo potvrzeno, že přítomnost ošetřovatelských problémů u pacientů po prodělaném onemocnění COVID-19 nesouvisí s věkem ani nutností hospitalizace. Výsledky výzkumu mohou přispět k porozumění ošetřovatelské péče a mohou sloužit jako podklad pro další rozvoj této oblasti. Závěry výzkumu mohou být využity pro zlepšení ošetřovatelské praxe a plánování péče pro tuto specifickou skupinu pacientů. Je důležité zajistit odpovídající podporu a péči pro tyto pacienty s cílem optimalizovat jejich zdraví a kvalitu života po onemocnění.
|
|
|
Harmonizace rodinného a pracovního života českých sester
Ledvinková, Karolína ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce se zabývá velmi zásadní problematikou harmonizace rodinného a pracovního života českých sester. V teoretické části je zpracována tématika profese sestry a její náročnost, profesní role sestry, směnný provoz a jeho úskalí a také role ženy v rodině. Zejména je však rozebrán konflikt mezi pracovním a rodinným životem a možnosti, jak lépe tyto dva aspekty života sladit. Popsány jsou také dříve realizované studie týkající se rodiny a práce. Cíle: Cílem empirické části práce bylo zjistit, zda a v jaké míře zvládají sestry sladit rodinný život a svou práci ve směnném režimu. Dále bylo zkoumáno, zda partner pomáhá ženě s péčí o domácnost či děti a zda stále platí tradiční rozdělení rolí v domácnosti. Metody: Pro výzkum byl použit dotazník vlastní konstrukce doplněný o některé otázky z dříve realizovaných studií. Dotazník byl rozdán sestrám v Pardubické krajské nemocnici a.s. na lůžkových odděleních chirurgické a interní kliniky. Pro zpracování výsledků byl použit program Microsoft Excel a program Statistica CZ 12. Výsledky: Většina respondentů se domnívá, že je obtížné skloubit rodinný a pracovní život. Pouze 53,85 % dotázaných sester uvádí, že zvládají plnit rodinné a pracovní povinnosti bez problémů. Ostatní dotázaní respondenti uvedli, že práci sestry sice zvládají, ale na úkor rodiny....
|
|
|
Zavádění periferní žilní kanyly a aplikace injekcí intravenózně - praxe založená na důkazech
Múdrá, Michaela ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Periferní žilní kanyly jsou nepostradatelnou součástí klinické praxe a jejich zavádění patří k nejčastějším ošetřovatelským intervencím. Z odborných studií vyplývá, že kanylace periferní žíly patří mezi rizikové výkony a nese sebou řadu komplikací. Jako nejčastější komplikace se v literatuře uvádí flebitida, dále paravazace, infiltrace a právě v prevenci a včasném odhalení těchto komplikací má sestra nezastupitelnou úlohu. Bakalářská práce si klade za cíl předložit odborné poznatky z české a zahraniční literatury ohledně Evidence-Based praxe při zavádění a péči o periferní žilní kanyly. V empirické části pomocí dotazníkového šetření zkoumá jaké jsou znalosti respondentů z řad všeobecných sester a studentů oboru všeobecného ošetřovatelství ohledně zavádění, ošetřování a prevence komplikací. Ze získaných dat porovnává odpovědi z hlediska dosaženého vzdělání a absolvování odborného kurzu či školení týkající se zavádění periferního žilního katétru. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 86 respondentů ve Fakultní nemocnici v Motole. Dotazník zkoumal např. jaké jsou nejčastější komplikace, používání ochranných osobních pomůcek, jaké je doba výměny krytí a ponechání periferní žilní kanyly a také prevence rizika embolie. Výsledky: Ve výsledcích byl významný rozdíl ohledně znalostí prevence komplikací v...
|
|
|
Postavení sestry v multidisciplinárním týmu pečujícím o seniory
MORAVEC, Martin
Úvod: Každá sestra bude jednou součástí multidisciplinárního týmu. Rozdíly budou jen v pacientech, o které se bude starat a s tím úměrné budou i cíle a realizace plánů multidisciplinárních týmů. Ovšem podstata a záměr zůstává stejný. Uspokojit potřeby pacienta a vnímat jeho potřeby jako potřeby od holistické bytosti. K tomu je vyžadováno více odborníků z řad jednotlivých oborů v multidisciplinárním týmu, který plně spolupracuje za dosažení tohoto cíle. Cíl: Pro bakalářskou práci byly stanoveny celkem dva cíle. Prvním cílem bylo zhodnotit, jak vnímají sestry své postavení v multidisciplinárním týmu, který pečuje o seniory. Druhým cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají přínos multidisciplinárního týmu jako takového. Metodika: Pro výzkumné šetření byla použita kvantitativní metoda. V rámci kvantitativního výzkumného šetření, kdy cílová skupiny byly sestry pracující v multidisciplinárním týmu pečujícím o seniory. Dotazník obsahoval 22 uzavřených otázek včetně jedné tabulky. Výsledky: Z výsledků je patrné, že sestry vnímají pozitivně přínos multidisciplinárního týmu jako takového. U sester bylo prokázáno, že se cítí plnohodnotnými členy multidisciplinárních týmů a že spolupracují s ostatními členy v uspokojování potřeb svých pacientů. Sestry, pracující ve fungujících multidisciplinárních týmech mají taktéž větší přehled o individuálních potřebách svých pacientů a s informacemi od multidisciplinárního týmu dokážou poskytovat kvalitnější ošetřovatelskou péči. Sdílení informací v rámci multidisciplinárního týmu sestry rovněž hodnotí jako pozitivní. Závěr: Došli jsme k závěru, že správně fungující multidisciplinární tým, který obsahuje sestry je nedílnou součástí správné a kvalitní péče o pacienty. Výsledky této práce by mohly být přínosem v oblasti vzdělávání, praxe.
|
|
|
Hyperbarická oxygenoterapie v intenzivní péči z pohledu sester
KRAJÍCOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zaměřuje na práci sester pečujících o pacienty v intenzivní péči během hyperbarické oxygenoterapie. Teoretická část práce shrnuje aktuální poznatky z oblasti hyperbarické medicíny. Praktická část práce se pak věnuje konkrétním zkušenostem sester, které pacienty během terapie doprovází, především zkoumá způsob, jakým jsou školeny, konkrétní faktory péče o pacienta a jakým způsobem sestry vnímají práci v hyperbarických podmínkách. Sestry pocházejí ze dvou různých pracovišť, která jsou v práci srovnána.
|
host ::
RSS.