|
|
Analysis of marriage rate, divorce rate and live births outside marriage
Birčáková, Barbora ; Arltová, Markéta (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza základních ukazatelů sňatečnosti, rozvodovosti a mimomanželské plodnosti. Práce se v první části zaměřuje na zhodnocení historického a současného vývoje vybraných ukazatelů. Kromě zhodnocení minulého vývoje obsahuje práce také předpověď budoucího vývoje, která byla převedena na základě jednoho z přístupů analýzy časových řad Box-Jenkinsonovej metodologie. Poslední část práce je věnována mezinárodnímu srovnání vývoje ukazatelů sňatečnosti, rozvodovosti a mimomanželské plodnosti ve vybraných státech Evropské unie a shlukové analýze, jejímž prostřednictvím jsou jednotlivé státy roztříděny do homogenních shluků podle vybraných ukazatelů.
|
|
|
Nesezdaná soužití
Český statistický úřad
Publikace vychází z dat Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Analyzuje strukturu hospodařících domácností a zaměřuje se na vývoj a složení domácností, které jsou tvořené 1 nesezdaným soužitím (faktická manželství a faktická partnerství).
Plný text:  PDF
|
|
|
Porovnání sňatečnosti a rozvodovosti ve vybraných evropských zemích
Levová, Jitka ; Dotlačilová, Petra (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Cílem této práce je zachycení vývoje sňatečnosti a rozvodovosti ve vybraných zemích a následné srovnání těchto demografických událostí promocí vhodných ukazatelů. Dále také nalezení důvodů pro tyto odlišné trendy a porovnání vlivu zjištěných faktorů na chování obyvatelstva. Analyzovány budou tři země (Česká republika, Španělsko a Švédsko), pro které bude porovnána sňatečnost a rozvodovost v období mezi lety 1990 a 2012. Data pro výpočty užitých charakteristik budou čerpána především z Evropského statistického úřadu, případně z národních statistických úřadů jednotlivých zemí v situacích, kdy hlavní zdroj potřebná data neuvádí.
|
|
|
Porovnání vývoje rozvodovosti v Česku, Slovensku a Švédsku
Wagnerová, Karolina ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štyglerová, Terezie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem rozvodovosti v Česku, Slovensku a Švédsku. Cílem práce je porovnat vývoj v těchto vybraných zemích na základě dostupných dat za co nejdelší možné časové období, tj. od roku 1960, a zjistit, jaké faktory mají na úroveň rozvodovosti největší vliv. Na začátku práce jsou krátce vysvětleny základní demografické pojmy a vymezeny vybrané demografické ukazatele. Druhá část práce se zaměřuje na dlouhodobý vývoj rozvodovosti v naší zemi. Následně ve třetí kapitole je analyzován trend rozvodovosti posledních let v České republice a proveden odhad možného budoucího vývoje rozvodovosti na několik let dopředu pomocí trendové analýzy. Ve čtvrté kapitole dochází k samotnému porovnání vývoje rozvodovosti v naší zemi s vývojem na Slovensku a ve Švédsku pomocí vybraných demografických ukazatelů. V závěru kapitoly nalezneme také zhodnocení rozvodové situace v rámci Evropy. Z přehledu historického vývoje i ze srovnání vývoje rozvodovosti ve vybraných zemích vyplývá rozdíl v rolích jednotlivých faktorů, z nichž některé působí dílčí výkyvy v čase, popř. určité charakteristické rozdíly mezi porovnávanými zeměmi. Jiné faktory, především ekonomický, sociální a politický vývoj společnosti působí zcela zásadně na dlouhodobý trend, v případě úhrnné rozvodovosti trend rostoucí.
|
|
|
Nástroje rodinné politiky zohledňující neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských státech
Kohlová, Hana ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rodinnou politikou zaměřenou na neúplné rodiny. Snaží se o vymezení důvodů vzniku neúplných rodin. Řeší rozvodovost, porodnost a mimomanželskou plodnost. V práci jsou popsány rozdíly mezi úplnými a neúplnými rodinami a subjektivní názory samoživitelů v České republice. Dále jsou popsána opatření rodinné politiky, která zohledňují neúplné rodiny v České republice, Francii, Švédsku a Velké Británii. Opatření ve zkoumaných zemích jsou porovnána s opatřeními v České republice. Z práce vyplývá, že v České republice jsou ze všech zkoumaných států neúplné rodiny nejméně zvýhodňovány.
|
|
|
Analýza rozvodovosti na území ČR po roce 1989
ŠVARZBERGEROVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá analýzou rozvodovosti na území ČR po roce 1989. První kapitola teoretické části je věnována vymezení základních pojmů. Rozvodem dochází k právnímu zrušení manželství za života manželů. Rozvodovost je sociálním jevem, odrážejícím stabilitu rodiny, dochází k přeměně tradičních vzorců chování, morálních kritérií a ekonomických motivací. V České Republice je rozvodovost od roku 1989 až do současnosti na vysoké úrovni. Druhá kapitola teoretické části je věnována zhodnocení vývoje rozvodovosti a současné situaci v naší zemi. Je rozdělena do tří podkapitol: Ovlivňující faktory rozvodovosti, příčiny rozvodovosti a rozvodovost v Evropě. Cílem diplomové práce je zhodnocením vývoje a příčin rozvodovosti české populace, zachycení specifik vývoje rozvodovosti v nových sociálně - ekonomických podmínkách po roce 1989. S ohledem na cíl diplomové práce jsem si stanovila tři hypotézy. Hypotéza 1: V porovnání s ostatními státy EU přetrvává v ČR po roce 1989 rozvodovost na vysoké úrovni. Hypotéza 2: V ČR se míra rozvodovosti liší v jednotlivých okresech. Nejvyšší je v okresech, procházejících restrukturalizací ekonomiky, s vysokou nezaměstnaností a sociálními problémy. Hypotéza 3: Míra rozvodovosti je vysoká ve velkých městech a naopak nízká v tradičních, převážně venkovských okresech se stabilním obyvatelstvem. V práci jsem prováděla kvantitativní výzkum, a to formou analýzy dat. Hlavním zdrojem dat byl Český statistický úřad a Eurostat. Analyzovala jsem a porovnávala data, vypovídající o rozvodovosti v ČR a státech EU za rok 2011 a vývoji rozvodovosti od roku 1989. Data byla analyzována korelační a prostorovou analýzou, k porovnání dat jsem využila Mann-Whitneyův a Kruskal-Wallisův test. Z výsledků vyplývá, že rozvodovost v České Republice se v porovnání s ostatními státy EU po roce 1989 drží na vysoké úrovni. Hrubá míra rozvodovosti se od roku 1989 pohybuje okolo hodnoty 3,0 rozvody na 1000 obyvatel, což představuje jednu z nejvyšších rozvodovostí mezi státy EU. Rozvodovost v ČR byla jednou z mála demografických procesů, které byly minimálně ovlivněny ekonomickou a společenskou transformací po roce 1989. Dle výsledků analýzy dat za rok 2011 jsem si ověřila, že rozvodovost v České Republice je územně diferenciována, liší se v jednotlivých okresech, ve městech a na venkově. Vysoká hrubá míra rozvodovosti je ve sledovaném roce v okresech, procházejících restrukturalizací ekonomiky. V důsledku toho je zde vysoká míra nezaměstnanosti a objevují se sociální problémy. Nejvyšší míra rozvodovosti v roce 2011 byla v okrese Česká Lípa. Naopak nejnižší hrubá míra rozvodovosti je ve sledovaném roce v málo osídlených okresech, se stabilním obyvatelstvem a vysokým podílem věřících lidí. V roce 2011 byla nejnižší hrubá míra rozvodovosti v okrese Jihlava. Statisticky nejvýznamnější vliv na míru rozvodovosti má ve sledovaném roce víra. V okresech s vyšším podílem věřících lidí je hrubá míra rozvodovosti nižší, než v okresech s nižším podílem věřících.
|
|
|
Reprodukční strategie českých rodin v letech 1948-1989
HRNEČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá reprodukčními strategiemi českých rodin. Nejprve je v práci definován pojem rodina pohledem několika autorů. Následně jsou charakterizovány základní funkce rodiny. Práce řeší i hodnoty tradiční a moderní rodiny, její funkce a připomíná změny charakteru rodiny. Dále se zaobírá stručným shrnutím faktorů především biologickými, ekonomickými, psychologickými a sociálními jež ovlivňují reprodukční chování lidí. V další části práce dochází k vymezení reprodukčních strategií podle Pierre Bordieu. Navazující kapitola pojednává o rodině v dobách komunistického režimu. Poté práce seznamuje čtenáře s rodinnou politikou a opatřeními vydanými státem na podporu rodinného života (hmotné zabezpečení dětí, novomanželské půjčky, finanční úlevy pro rodiny s dětmi..). Pozornost je soustředěna především na popis vybraných finančních stimulů a zákonů vážících se k této problematice. Poslední část práce je věnována vlivu politiky na demografický vývoj a shrnutí sňatečnosti, porodnosti, rozvodovosti a potratovosti za sledované období.
|
|
|
Rozvodové spory o děti v kontextu genderového uspořádání v rodinách
KŘÍŽKOVÁ, Zlatuše
V teoretické části práce se budu věnovat vysvětlení základních pojmů - role ženy a muže v rodině, jejich funkcím při utváření genderové identity dětí, důsledkům rozvodových sporů po stránce ekonomické, společenské i psychické, vlivu genderu na svěření dětí do porozvodové péče. V empirické části budu provádět průzkum pomocí kvalitativní metodologie. Pro sběr dat použiji polostandarizovaný rozhovor. Jako další zdroj informací použiji metodu sekundární analýzu dat, budu čerpat z odborné literatury, platných zákonů, internetových portálů sdružení zabývající se rozvodovou problematikou, porozvodovou péčí o děti a problematikou gender. Budu pracovat s cílovou skupinou rozvedených rodičů, kteří v průběhu rozvodu procházeli spory o svěření dětí do péče jednoho z nich. Rozhovory budu provádět s respondenty, kteří žijí v menším městě o velikosti do 50 tisíc obyvatel. S přihlédnutím k tomu, že pokládané otázky budou osobního, citlivého charakteru, budu dotazované rodiče vybírat s ohledem na tyto skutečnosti. Výběr prvních respondentů bude záměrný, dále budu postupovat technikou "sněhové koule", v přirozeném prostředí respondentů, vše se zřetelem na zachování důvěrnosti. Výsledkem práce v rámci kvalitativního šetření je hloubkový popis zkoumaného tématu "Důsledky rozvodových sporů pro děti v kontextu genderového uspořádání v rodinách", případně stanovení hypotézy. Dílčím cílem bude zjistit, komu jsou častěji svěřovány děti do péče po rozvodu.
|
|
|
Demografické změny v ČR jako sociální riziko
KACZOR, Michal
Práce se zabývá demografickými změnami České republiky v souvislosti se sociálními riziky, jež vznikla v důsledku těchto demografických změn. Obsahuje definice základních demografických ukazatelů, tj. porodnosti, potratovosti, sňatečnosti, rozvodovosti, úmrtnosti a popisuje jejich vývoj, zejména v období po sametové revoluci(1989), kdy došlo k pádu totalitního režimu a výrazné individualizaci české společnosti. Práce také, na základě dat Českého statistického úřadu, představuje prognózy demografického vývoje České republiky až do roku 2100, jež interpretují pravděpodobné trendy budoucího populačního vývoje. Dále jsou nastíněna důležitá sociální rizika, vyplývající z vývoje demografických ukazatelů, včetně návrhů opatření, vedoucích k ovlivňování demografického vývoje České republiky žádoucím směrem.
|
|
|
Rodina ve 21. století v krajích a okresech ČR
Dobrá, Simona ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na rodinu v České republice na počátku 21. století. Základním cílem je analyzovat významné rozdíly pro-rodinného chování (ve smyslu tradiční rodiny) na základě vybraných demografických ukazatelů v krajích a okresech ČR. Teoretická část se zabývá základními pojmy související s rodinou, jejími funkcemi a proměnami rodiny. Česká rodina je zkoumána zejména na základě vybraných statistických dat publikovaných Českým statistickým úřadem. Pro zjištění regionálních disparit v přístupu k pojetí rodiny na úrovni okresů je sestaven syntetický ukazatel T. V závěrečné části jsou analyzovány na úrovni okresů ekonomické a sociální podmínky (nezaměstnanost, vzdělání apod.), které mohou ovlivňovat přístup obyvatel k rodině.
|
host ::
RSS.