|
|
Mezinárodní arbitráž a její kořeny
Šídlová, Kateřina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Mezinárodní arbitráž a její kořeny Arbitráž, neboli rozhodčí řízení je v současné době jednou z nejvíce užívaných forem řešení sporů a to jak v mezinárodních, tak ve vnitrostátních otázkách. Vzhledem k vysokému nárůstu sporů řešených právě prostřednictvím rozhodce zejména v posledních dvaceti letech tohoto století může rozhodčí řízení dnes již směle konkurovat soudnímu řízení v oblíbenosti a počtu předložených sporů. S ohledem na výrazný nárůst užívání rozhodčích doložek především v soukromoprávních smlouvách, dochází vcelku často k mylným domněnkám, že rozhodčí řízení je primárně institutem soukromého práva a že se jedná o novodobý institut, který byl vytvořen až v moderní době a historicky vůbec neexistoval. V kapitole čtyři až šest této diplomové práce se zaměřím na dokázání, že kořeny dnes tak běžně užívaného institutu rozhodčího řízení sahají až do dob Starověkého Řecka, které se stalo kolébkou jak civilizace, tak právě rozhodčího řízení. Následně v této části také zmapuji vývoj rozhodčího řízení právě během dvou tisíc let jeho existence, a této historické ose poukážu, které aspekty rozhodčího řízení přetrvaly až do dnešních let, a v čem se naopak průběh a vedení dnešního rozhodčího řízení zásadně odlišuje od toho původního. Kapitolu sedm mé diplomové práce pak budu věnovat problematice...
|
|
|
Arbitráž a mediace v mezinárodních obchodních sporech
Hanajová, Tereza ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Arbitráž a mediace se řadí mezi populární procesy využívané při řešení mezinárodních obchodních sporů. Autorka se v předložené diplomové práci zabývá zejména metodami, které mediaci a arbitráž kombinují, a to se zaměřením na proces med-arb s jedním neutrálním. Med-arb je kontroverzní metodou, která v očích odborné veřejnosti vzbuzuje protichůdné názory. Vzhledem k tomu, že autorka problematiku zařazuje do kontextu mezinárodních obchodních sporů, posuzuje v diplomové práci kromě českého právního řádu i aspekty mezinárodní úpravy nebo zahraničních legislativ. Odkazuje také na data z nedávno publikovaných výzkumů, jakými je například dotazník International Arbitration Survey 2018 zastřešovaný Queen Mary University nebo zpráva Herbert Smith Freehills, Pricewaterhouse Coopers a International Mediation Institute. V první kapitole se autorka věnuje jednotlivým metodám ADR a jejich možným kombinacím. V druhé a třetí kapitole pak rozebírá pozitiva a negativa, která s sebou metoda med-arb přináší. Mluví o efektivitě procesu, flexibilitě, časové a finanční náročnosti, problematice nestrannosti med-arbitra i střetu zájmů. Ve čtvrté kapitole autorka v návaznosti na předchozí části rozebírá, jak s metodou pracovat a jak co nejvíce eliminovat možné nevýhody. Pozornost je věnována osobě mediátora a rozhodce a...
|
|
|
Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
RŮŽIČKA, Daniel
Tato bakalářská práce hodnotí zavedení a realizaci projektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v České republice. Koncept vychází z předpokladu, že existuje nerovnost mezi spotřebiteli a prodejci ve vymahatelnosti jejich práv. Systém mimosoudního řešení sporů si klade za cíl zvýšit vymahatelnost práv mezi spotřebiteli jinou cestou než soudní, a nabízí spotřebiteli tři způsoby, jakými lze řízení vést, tedy konciliaci, mediaci a rozhodčí řízení. Na rozdíl od soudního jednání jsou tyto způsoby pro spotřebitele rychlejší, a především levnější. Tato práce si klade za cíl zjistit povědomí mezi spotřebiteli o možnosti řešit jejich případný spor formou mimosoudního řešení sporů. Výzkum byl realizován skrze dotazníkové šetření a následně skrze řízený hloubkový rozhovor. Na základě získaných dat byly doporučeny návrhy na zviditelnění projektu mimosoudního řešení sporů.
|
|
|
Způsoby mimosoudního řešení sporů
Vančurová, Kateřina ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
55 Resumé Cílem této práce je představit koncept mimosoudního řešení sporů jako alternativy k občanskému soudnímu řízení, přičemž je především kladen důraz na využití těchto alternativních procesů v českém prostředí a na současnou českou právní úpravu s přihlédnutím k jejímu možnému budoucímu vývoji. Práce byla zpracovávána s použitím především tuzemské odborné literatury, přičemž významnou částí zdrojů byla současná právní úprava, včetně související legislativní historie. Tato práce se zahraničním přístupem k institutům mimosoudního řešení sporů věnuje pouze zcela okrajově, což se odráží i na volbě použitých zdrojů, mezi kterými se zahraniční literatura objevuje jen velmi omezeně. Po úvodním shrnutí tématu a představení vztahu autorky k daným institutům se práce zabývá nejprve obecně charakteristikou institutů mimosoudního řešení sporů, jejich teoretickou klasifikací a následně souhrnně prameny související právní úpravy. Dále se práce podrobně zabývá v praxi nejčastěji používanými formami mimosoudního řešení sporů, a to nejprve řízením mediačním a následně řízením rozhodčím. U každého z těchto typů mimosoudního řešení sporů práce popisuje jednak rozlišující znaky daného institutu, jednak průběh samotného řízení a případně speciální právní úpravu či možnosti jejího budoucího vývoje. V závěru autorka shrnuje...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Rozhodčí řízení v rámci pravidel Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži (ICC)
Žilinčíková, Ivana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Arbitráž jako mimosoudní forma řešení obchodněprávních sporů je stále více popularizována. Na mezinárodní úrovni je nejvýznamnější institucionalizovanou arbitráží rozhodčí řízení podle rozhodčích pravidel Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži. Jedním z důvodů volby tohoto typu arbitráže je zejména mezinárodní význam a autorita, kterou v rámci mezinárodního obchodního styku oplývá Mezinárodní obchodní komora a její přidružené instituce zejména v daném případě tedy Soud ICC. Tento typ rozhodčího řízení považuji za jednu z nejvhodnějších forem rozhodování mezinárodních obchodních sporů, co také potvrzuje historie jejího vývoje, výhody, které poskytuje svými zásadami a autorita, kterou oplývají rozhodčí nálezy. Procesní adaptabilita řízení a vysoká odbornost rozhodců poskytuje skvělou půdu pro hladký průběh celého řízení. Základními zásadami tohoto typu rozhodčího řízení je autonomie vůle stran, zásada rovnosti stran, neveřejnost, diskrétnost, rychlost a ekonomičnost. Největší tlak je kladen právě na členy senátu, kteří při svém rozhodování musí kromě dodržení Pravidel důrazně respektovat také imperativní předpisy a veřejný pořádek státu místa konání arbitráže a také státu, ve kterém má být nález následně vykonán. Každá fáze od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení na Sekretariátu, přes...
|
|
|
Druhy civilního procesu
Beroušková, Monika ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Diplomová práce má za cíl seznámit čtenáře s jednotlivými druhy civilního procesu. Civilní proces je spolu s trestním, správním a ústavním řízením jedním ze čtyř druhů soudnictví. Jedná se navenek o jednotné řízení, které je však vnitřně diferencované. Tato diferenciace je výsledkem dlouhodobého vývoje, kdy k původní funkci civilního procesu přistupují funkce další. Civilní proces neslouží pouze k poskytnutí ochrany již porušených práv. Další funkce spočívá v ochraně práv před jejich ohrožením. V neposlední řadě plní funkci vykonávací a zajišťovací. Účelem je poskytnout ucelený přehled o jednotlivých druzích civilního procesu, jejich charakteristice, společných rysech a odlišnostech. Náplní diplomové práce jsou jednotlivé druhy civilního procesu a je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola se věnuje civilnímu procesu v obecné rovině a jeho vývoji. Druhá kapitola tvoří hlavní část diplomové práce a věnuje se postupně charakteristice jednotlivých druhů civilního procesu. Nejdříve je popsáno nalézací řízení, které se dále dělí na řízení sporné a nesporné. Účelem nalézacího řízení je ochrana porušovaných či ohrožených práv nebo úprava vztahů účastníků řízení do budoucna. Následuje popis řízení vykonávacího, jehož předmětem je vynucení plnění, které nebylo povinným splněno dobrovolně. Dále je věnována...
|
|
|
Bilaterální investiční smlouvy z pohledu ochrany investic
Šrámek, Petr ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Černá, Klára (oponent)
Bakalářská práce se věnuje bilaterálním investičním smlouvám, které tvoří investičního prostředí a zajišťují ochranu investic mezi státy. Ochrana spočívá v dodržování akceptovaných pravidel. V případě, že se poruší sjednaná pravidla, dochází k investičním sporům, jimiž se tato práce zabývá. Cílem je analýza a identifikace bilaterálních investinčích dohod a problematiky s nimi spojené.
|
|
|
Vztah rozhodčího řízení a obecných předpisů občanského práva procesního
Vlnová, Jitka ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
76 Resumé Tématem této diplomové práce je vztah rozhodčího řízení a obecných předpisů občanského práva procesního. Práce se zaměřuje na rozhodčí řízení upravené zákonem č. 216/1996 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů a hledá podobnosti s řízením před obecnými soudy, které je primárně upraveno v zákoně č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád. Rozhodčí řízení využívá ustanovení Občanského soudního řádu v případech, kdy v zákoně o rozhodčím řízení zákonná úprava chybí úplně nebo není dostatečná. Práce je rozdělena do sedmi hlavních kapitol, které se dále člení na podkapitoly. První kapitola popisuje způsoby, jakými je upraven procesní postup v rozhodčím řízení. Upozorňuje na zákonnou možnost stran dohodnout si vlastní pravidla procesního postupu v řízení a naznačuje, že dohoda stran může i přímo odkázat na zákonná ustanovení předpisu o soudním řízení. Následující dvě kapitoly se věnují teoretickému úvodu k používání Občanského soudního řádu v rozhodčím řízení. Analyzují možnost užití Občanského soudního řádu z pohledu dvou nejvýznamnějších teoretických koncepcí rozhodčího řízení a definují jazykový a teleologický význam ustanovení zákona o rozhodčím řízení po přiměřeném použití Občanského soudního řádu v rozhodčím řízení. Značný rozsah práce je věnován praktickému projevu ustanovení Občanského...
|
|
|
Alternativní metody řešení sporů a právo na soudní ochranu v ČR
Peroutka, Jan ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
RESUMÉ Předmětem zkoumání této práce byly alternativní způsoby řešení sporů a to v celkovém kontextu práva na soudní ochranu zaručeného soudní soustavou. V České republice alternativu k soudnímu řízení představují zejména: (1) rozhodčí řízení, (2) mediace a (3) konciliace podle zákona na ochranu spotřebitele. Práce si následně kladla za cíl odpovědět na otázku, zda existence těchto odlišných metod řešení sporů účastníkům řízení rozšiřuje právo na soudní ochranu - v širším významu, zda dochází ke zvyšování uplatňování jejich procesních práv - nebo zda je tomu naopak. Významnou část této práce představuje rozhodčí řízení. Nejdříve se zaměřuje na procesní záruky, kterých se v rozhodčím řízením účastníkům dostává. Dospívá k závěru, že práva na soudní ochranu dle čl. 36 LZPS se lze vzdát pouze za přísných podmínek, tj. projev vůle musí být jednoznačný a informovaný - vědomý souhlas, svobodný (bez donucení - tedy dobrovolný), bezpodmínečný a pouze v omezeném měřítku. Ani toto vzdání se ovšem není absolutní a neomezené, ale uplatňují se určité záruky minimálních procesních práv definovaných judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku pro zabezpečení dostatečné úrovně právní ochrany. Dále práce podrobně rozebírá vztah mezi rozhodčími orgány a soudy a nástroje, kterými se vzájemně ovlivňují (pomocné...
|
host ::
RSS.