|
| |
|
|
Úniky a návraty ve fantastických příbězích Neila Gaimana
ŠEDIVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá charakteristikou a intepretací díla Neila Gaimana, konkrétně příběhů pro děti Coraline (2002), The Graveyard Book (2008) a Fortunately, the Milk (2013). Teoretická část se soustředí na souvislost zkoumaného díla s tradicí dobrodružné literatury a gotického románu, na britskou literaturu pro děti a mládež, Neila Gaimana a jeho nejvýznamnější díla, dále na strukturu přechodových rituálů (Gennep) a téma zkoušky/krize jako nevyhnutelné součásti hrdinova hledání vlastní identity (Bachtin, Hodrová). Praktická část zahrnuje literární analýzu příběhů Gaimanových hrdinů a hrdinek jako příkladů iniciace, probíhající ve třech hlavních etapách - preliminální, liminální a postliminální fázi. V tomto směru je nastíněna i specifická funkce časoprostorových vztahů (motivy starého domu a hřbitova jako hranice/prahu). Závěr obsahuje zamyšlení nad významem úniku do jiného světa jako významné zkušenosti a součásti cesty k dospělosti, která hrdinům pomáhá přijmout skutečný svět a nalézt v něm své místo, ocenit význam reálných mezilidských vztahů.
|
|
|
Rebecca Daphne Du Maurierové a Mrs. De Winter Susan Hillové: Od gotického hororu k problému identity
FENCLOVÁ, Renata
Náplní mé diplomové práce je interpretace románu Rebecca Daphne Du Maurierové v kontextu gotické literární tradice (motivy tajemství, zločinu, pronásledování). Dále se zabývá literárními variacemi na příběh Rebeccy v díle Mrs. de Winter Susan Hillové a sleduje prolínání gotického hororu s psychologickou charakteristikou postav a jejich vzájemných vztahů. V tomto směru je důležitá zvláště úloha hlavního hrdiny a otázka, do jaké míry tato postava odráží vliv tzv. gotického "zlosyna", či zda jde spíše o tzv. "zkrocený" romantismus.
|
|
|
Comparison of lives and works of E. A. Poe and Stephen King/ What can make people write horror stories?
Kopečná, Kateřina ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním životů a děl Edgara Allana Poea a Stephena Kinga. V teoretické části práce je představen žánr hororu společně s uvedením stručných životopisů obou spisovatelů. Hlavní část se soustředí na analogie mezi životy obou autorů a na tématiku a motivy společné pro jejich díla. Poe a King patří mezi celosvětově nejznámější hororové spisovatele a kromě očividných vnějších podobností jako je národnost a výběr žánru existuje v jejich životech mnoho obdobných událostí a vlivů, které mohly silně působit na literární tvorbu. Práce se hlouběji zabývá právě těmito aspekty a snaží se je dát do kontextu s jejich díly. Poslední část propojuje získané poznatky a zkoumá, jestli na základě uvedených informací může existovat něco, co člověka může "nutit" psát hororové příběhy.
|
|
|
Motion in Faulkner: An Analysis of Movement in The Sound and the Fury
Hesová, Petra ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Gotický román je v historii americké literatury mimořádně životaschopným žánrem. Vzhledem k tomu, že jeho hlavním námětem je popis zkreslení a odchylek od objektivní skutečnosti, je hojně využíván k zachycení přechodných období a rozpadajících se hranic. William Faulkner, jenž byl jedním z nejvýznamnějších autorů amerického Jihu, používá gotický román k tomu, aby poukázal na specifický dějinný vývoj regionu coby oblasti poznamenané občanskou válkou a mizením starých hodnot spojených s aristokracií, což se projevuje jednak v úpadku role tradičních institucí (jako například rodiny), ale i v rozpadu lidské mysli jako takové. Důraz na psychologii je zřejmý zejména v románu Hluk a zuřivost, jehož hlavní postavy jsou představiteli nejkrajnějších odchylek lidské psychiky: těžká mentální zaostalost, sebevražedné sklony, schizofrenie, paranoia. Způsob, jakým Faulkner využívá gotické prvky ve svém díle, je nedogmatický a inovativní; jako příklad poslouží inverze a parodie, což je znatelné z jeho zacházení s kategorií pohybu a tradičními gotickými prvky a postavami. Tradiční pohybové vzorce jako útěk a pronásledování, bezcílné bloudění a výprava, jež jsou původně převážně spojeny s jedním typem postavy (pronásledovaná dívka, zlosyn, romantický hrdina), Faulkner přepracovává, a poukazuje tak na důležitost...
|
|
|
The Role of Violence in Blood Meridian and The Road by Cormac McCarthy
Kubalová, Barbora ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Násilí bylo vždy přítomné v americkém národu, jeho kultuře a literatuře. Pokud vezmeme v úvahu nezměrné množství násilných scén v současném zábavním průmyslu, bylo by přirozené, aby byly emoce otupeny do té míry, že by byly schopny zpracovat jakkoli odpudivé násilné výjevy. O to více jsou překvapivé reakce na romáy Krvavý poledník a Cesta amerického spisovatele Cormaca McCarthyho. Tváří v tvář nepopsatelnému zlu mnozí čtenáři ucukli hrůzou a všudypřítomné násilí obou děl podnítilo řadu ohlasů z obce kritiků. Romány se sice výrazně liší dobou, do které jsou zasazeny (jihozápad USA 19. století v Krvavém poledníku silně kontrastuje s post-apokalyptickou budoucností Cesty), ale zdánlivá propast mezi oběma skupinami postav a především mezi nimi a čtenáři je pouze další léčka McCarthyho plánu, skrz nějž nám odkrývá nepříjemné skutečnosti o lidském rodu. Ačkoli by autorova důkladná analýza dostupných zdrojů mohla lehce působit jako systematická výpověď o nutnosti, ba dokonce zálibě v krveprolití a vyvražďování specifická v daných podmínkách, bylo by mylné a protichůdné autorově celkové tvorbě vyvodit závěr, že se jedná spíše o anomálii než typickou charakteristiku lidstva. Nepřátelství, které opanuje oba romány, nelze chápat jako typický rys konkrétní oblasti či národa, ale jako příklad podvědomého kulturního...
|
|
|
The Elements of a Detective and a Gothic Genres in Christopher Pike´s Series Remember Me
HOMZOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá analýzou prvků detektivního a gotického žánru v dobrodružné sérii Remember Me Christophera Pikea. Hlavním úkolem práce je rozbor jednotlivých tematických okruhů spojujících zkoumané texty s gotickou tradicí a s vlivem detektivní prózy. Práce se formálně dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována základní charakteristice detektivní a gotické literatury, stejně tak i metafyzického detektivního příběhu. V praktické části navazuje analýza vybraných děl Christophera Pikea. Součástí praktické části diplomové práce je charakteristika hlavních protagonistů a vliv hororových i metafyzických detektivních prvků na hledání individuální identity.
|
|
|
Násilí, manipulace a ohrožená hrdinka v románech Lolita V. Nabokova a The Collector Johna Fowlese
KREJZLOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma postmoderními romány: The Collector (1963) britského romanopisce Johna R. Fowlese a Lolita (1955) amerického spisovatele Vladimira V. Nabokova. Nejdříve se práce zaměří na souhrnný přehled životních zkušeností obou autorů a postmoderních tendencí v jejich dílech, mimo to poskytne i stručný popis samotného postmoderního hnutí. Dále popíše hlavní rysy gotického románu, uvede jeho zakladatele a charakteristiku hrdinek. V souvislosti s gotickou tradicí přiblíží také dílo Edgara A. Poe s důrazem na jeho postavy zločinců a manipulátorů. Pozornost bude věnována porovnání předchozích anti-hrdinů a hrdinek se současnými postavami z románů The Collector a Lolita. Následuje krátké shrnutí obou děl, a poté se práce zaměří na srovnávací analýzu zahrnující vybraná témata: prostředí a jeho funkce, ztráta svobody, komunikace a úloha vypravěče, otázka svědomí a ztráta identity.
|
|
|
Téma zla a strachu v díle Stephena Kinga
AUBRECHT, Adam
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou zla a strachu v díle Stephena Kinga. V úvodní části je popsána historie gotického románu, kterým se Stephen King inspiroval. Další část popisuje Kingův život se zaměřením na aspekty, které ovlivnily jeho tvorbu. V praktické části se nachází rozřazení vybraných děl tohoto spisovatele do několika skupin (nadpřirozeno, stroje, zvířata, prostor, náboženský fanatismus, lidé) podle typu zla, které se v nich vyskytuje, a jejich následná analýza.
|
|
|
Obraz ducha v sérii Meg Cabotové Mediátor
ZVONÍČKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce analyzuje vliv postavy ducha na hrdiny příběhů, zkoumá původ tohoto motivu v gotickém románu a přibližuje světové autory (např. Reeveová, Walpole, Shakespeare), kteří postavy strašidel využívají ve svých dílech. Cílem práce je zamyšlení nad psychologickou funkcí motivu ducha v sérii M. Cabotové Mediátor.
|
host ::
RSS.