|
|
An analysis of fungal exudate and carbon use efficiency
NÜBL, Laura
The exometabolome of various fungal functional guilds was investigated as part of the below-ground carbon flux. This thesis addresses the incorporation and exudation of carbon by individual, axenic fungal cultures, with a focus on developing a protocol for characterisation and identification of those compounds.
|
|
|
Sekvestrace uhlíku lesními ekosystémy v měnícím se klimatu.
Hlaváčková, Lucie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Studium globálního cyklu uhlíku je v popředí zájmu vědců, protože pochopení jednotlivých sinků uhlíku a vazeb mezi nimi může nastínit řešení problémů spojených se zvyšující se koncentrací CO2 v ovzduší v budoucnosti. Práce je zaměřena na roli lesních ekosystémů v tomto cyklu. Lesy pokrývají skoro třetinu povrchu pevniny a prostřednictvím fotosyntézy váží velkou část uhlíku do své biomasy. Síla sinku lesního porostu se však může lišit v závislosti na typu biomu, stáří porostu a na aktuálních klimatických podmínkách. Lesní biomy můžeme obecně rozdělit podle zeměpisné šířky na biom tropického, temperátního a boreálního lesa. V tomto pořadí klesá i jejich velikost zásob uhlíku. Ostatní parametry, jako čistá primární produkce a respirace, se liší v závislosti na konkrétním ekosystému. Tropické deštné lesy jsou velkou zásobárnou uhlíku, ovšem jejich značné kácení způsobuje také obrovské uvolňování emisí C zpět do atmosféry. Boreální lesy nejsou tak významným sinkem uhlíku, ale mají velký vliv na tamní klima. Jisté spekulace také vyvstávají v případě starých lesů. Je možné najít autory, kteří tvrdí, že starý les již není sinkem uhlíku a jejich celková uhlíková bilance je tedy neutrální. Mnoho prací však toto vyvrací a dokazuje sice nižší poutání uhlíku v porovnání s dospělými či mladými lesy, ale celkovou...
|
|
|
Vliv klimatické změny na dynamiku kořenového systému temperátních lesů.
Růžičková, Kateřina ; Bouda, Martin (vedoucí práce) ; Stiblíková, Pavlína (oponent)
Jemné kořeny se podílejí významnou měrou na globálním cyklu uhlíku i vody. Jejich dynamika a změny, které v ní mohou nastat, jsou tedy klíčovými hráči v těchto procesech. Klimatická změna dynamiku jemných kořenů výrazně ovlivňuje a vzhledem k tomu, že jednotlivé faktory spolu vzájemně interagují a mohou působit i proti sobě, je celková odpověď kořenového systému na klimatickou změnu obtížně predikovatelná. Zároveň je ale pochopení těchto procesů nezbytné pro vytvoření přesnějších modelů pro předpověď reakce ekosystémů na měnící se klima. Tato bakalářská práce je literární rešerší, která shrnuje poznatky o vlivech zvýšené teploty, koncentrace CO2 a sucha na dynamiku jemných kořenů v temperátních lesích, poskytuje komplexní pohled na interakci všech tří faktorů a pokládá některé otázky otevřené pro další výzkum v této problematice.
|
|
|
Reakce půdní respirace, teploty a vlhkosti na těžbu v dubovém lese
Dařenová, Eva
Hospodaření v lesích, zejména opatření na ztenčení a těžbu, má významný dopad na uhlíkovou bilanci lesů. V této studii jsme zkoumali vliv sklizně přisedlého dubového lesa na dýchání půdy jako hlavního zdroje emisí CO2 v lesních ekosystémech. Dýchání, teplota a vlhkost půdy byly měřeny během dvou vegetačních období, jedné před a jedné po sklizni aplikovaných na šest z devíti studovaných ploch v dubnu 2018. Sklizeň zvýšila teplotu půdy až o 6 ° C. Vlhkost půdy se mezi parcelami v roce 2017 nelišila, ale na sklizených parcelách byla vyšší ve srovnání s kontrolou v roce 2018. V první polovině vegetačního období 2018 se rozdíl mezi kontrolní a sklizenou parcelou pohyboval mezi 5 a 100% úměrně, zatímco ve druhé polovině se rozdíly snížily pouze na 5%. Dýchání půdy se v průběhu roku 2017 pohybovalo mezi 1,2 a 3,3 µmol CO2 m-2s-1, přičemž mezi následujícími variantami nebyl žádný rozdíl. V roce 2018 se půdní dýchání pohybovalo mezi 1,2 a 7,0 µmol CO2 m-2s-1 a na sklizených plochách mělo tendenci být vyšší ve srovnání s kontrolou. Výjimka byla pozorována krátce po silných srážkách 5. září, kdy půdní dýchání u kontroly významně převyšovalo dýchání na sklizených plochách.
|
|
|
Způsoby zachytávání CO2 z ovzduší, způsoby jeho využití a možnosti dlouhodobého uskladnění
Kober, Ondřej ; Baláš, Marek (oponent) ; Škorpík, Jiří (vedoucí práce)
Spalováním fosilních paliv vznikají emise skleníkových plynů, jež způsobují globální oteplování. Nejvýznamnějším z těchto plynů je oxid uhličitý. Ten se v atmosféře sice vyskytuje přirozeně, lidské emise však narušují rovnováhu některých přírodních procesů. Cílem předložené bakalářské práce je provést rešerši v oblasti zachytávání, uskladnění a využití oxidu uhličitého. Pozornost je také věnována roli oxidu uhličitého v atmosféře, jeho koloběhu a vlivu člověka na jeho koncentraci.
|
|
|
Emise metanu z přehrad mírného pásma
Bašta, Jan ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Emise metanu (CH4) z přehrad mírného pásma jsou uvažovány teprve v posledních desetiletích. Sladkovodní ekosystémy, včetně přehrad, uvolňují zásadní množství tohoto důležitého skleníkového plynu. Ebulice, uvolňování metanu do atmosféry z bublin ze sedimentu, je významný zdroj. Přesto existuje pouze velmi omezené množství prací monitorujících tento tok do atmosféry. Uváděné hodnoty emisí metanu z jednotlivých přehrad mírného pásma jsou značně rozdílné. Pro monitorování emisí metanu existuje mnoho odlišných metod. Také vyhodnocení poměru přírodních a antropogenních emisí není jednoduché. Zdá se, že přehrada většinou podněcuje vznik metanu ve vyšší míře. Snadné není ani konstatovat, jaké je celkové množství emisí metanu z přehrad mírného pásma.
|
|
|
Carbon-smart forestry for building resilience to global change
Brnkalakova, S. ; Kluvánková, T. ; Marek, Michal V.
The specific role of mountain ecosystems in the carbon cycle and their importance as carbon sinks already\nhas been noted within the broader debate about climate change. There has been progress in designing\nand attempts towards implementing such mountain-specific strategies as green economies, global and regional\nconventions, frameworks, and institutions. There is still need, however, for new and integrative approaches\nto governing mountains in a sustainable and adaptive way with local and global contributions.\nThe proper institutional arrangement, adaptive forest management, and sustainable use of forest ecosystems\ncan make a substantial contribution to the well-being of local communities as well as contribute to\nmitigating global climate change by provisioning of carbon sequestration ecosystem service. This paper\nexamines how reconfiguration of social practice in forest-dependent communities can address urgent societal\nchallenges. In particular, it considers the potential of a common pool resource regime for governance\nand carbon-smart forestry in innovative management of mountain ecosystems to meet societal and natural\nchallenges.
|
|
|
Sekvestrace uhlíku lesními ekosystémy v měnícím se klimatu.
Hlaváčková, Lucie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Studium globálního cyklu uhlíku je v popředí zájmu vědců, protože pochopení jednotlivých sinků uhlíku a vazeb mezi nimi může nastínit řešení problémů spojených se zvyšující se koncentrací CO2 v ovzduší v budoucnosti. Práce je zaměřena na roli lesních ekosystémů v tomto cyklu. Lesy pokrývají skoro třetinu povrchu pevniny a prostřednictvím fotosyntézy váží velkou část uhlíku do své biomasy. Síla sinku lesního porostu se však může lišit v závislosti na typu biomu, stáří porostu a na aktuálních klimatických podmínkách. Lesní biomy můžeme obecně rozdělit podle zeměpisné šířky na biom tropického, temperátního a boreálního lesa. V tomto pořadí klesá i jejich velikost zásob uhlíku. Ostatní parametry, jako čistá primární produkce a respirace, se liší v závislosti na konkrétním ekosystému. Tropické deštné lesy jsou velkou zásobárnou uhlíku, ovšem jejich značné kácení způsobuje také obrovské uvolňování emisí C zpět do atmosféry. Boreální lesy nejsou tak významným sinkem uhlíku, ale mají velký vliv na tamní klima. Jisté spekulace také vyvstávají v případě starých lesů. Je možné najít autory, kteří tvrdí, že starý les již není sinkem uhlíku a jejich celková uhlíková bilance je tedy neutrální. Mnoho prací však toto vyvrací a dokazuje sice nižší poutání uhlíku v porovnání s dospělými či mladými lesy, ale celkovou...
|
|
|
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HAŠEK, Ladislav
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151, jež se zabývá vlivem rostlin na celkovou bilanci oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů vyprodukovaných v modelovém ekosystému ostřicového slatiniště na Mokrých loukách u Třeboně. Konkrétně se diplomová práce soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta). Samotné odběry byly prováděny destruktivní metodou v blízkosti automatické meteorologické stanice CVGZ AV ČR. V průběhu vegetační sezóny se uskutečnilo devět odběrů ve dnech 25.3., 15.4., 6.5., 5.6., 9.7., 5.8., 9.9., 21.10. a 25.11.. V rámci jednoho odběru bylo odebráno osm vzorků nadzemní biomasy, tedy 72 vzorků v rámci všech odběrů. Bylo provedeno i srovnání sezónní dynamiky nadzemní biomasy ostřice štíhlé (C. acuta) s dynamikou nadzemní biomasy ostatních rostlinných druhů na pokusné lokalitě. Odebrána byla živá i odumřelá biomasa, jež byla následně tříděna na jednotlivé botanické druhy, vysušena, zvážena a zjištěné hodnoty byly zpracovány v tabulkách MS Excel. Nejvyšší hodnoty celkové nadzemní biomasy všech druhů byly zjištěny na odběru 9.7 (1452,72 g.m-2). V rámci jednotlivých druhů vykazovaly nejvyšší hodnoty sušiny třtina šedavá(C. canescens) (1257,93 g.m-2) a ostřice štíhlá (C. acuta) (1163,49 g.m-2). Ostřice štíhlá vykazovala nejvyšší hustotu všech odnoží na odběru 15.4 (300 ks/m2) a nejvyšší průměrnou hmotnost jedné odnože u odběru odběru 5.6 (7,59 g.m-2). Délka nejdelší živé odnože ostřice štíhlé byla pak v rámci všech jednotlivých měření téměř stejná.
|
|
|
Dekompozice nadzemní biomasy travinného mokřadního porostu
KLIMOVIČOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce je součástí projektu GA ČR č. P504/11/1151 ? Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště. V předkládané práci je řešeno téma dekompozice nadzemní části porostu v modelovém travinném mokřadu. Rychlost dekompozice byla studována na zaplavovaném území Mokrých Luk u Třeboně. Intenzita rozkladných procesů byla zjišťována pomocí metody opadových sáčků (litter-bags). Sáčky se sušinou byly umístěny v okolí automatické meteorologické stanice na čtyři náhodně vybraná místa. V rámci této práce jsou vyhodnoceny výsledky dvou pokusů. Pro pokus č. 1 byly sáčky umístěny na lokalitu v dubnu roku 2009 a byly instalovány pouze ve svislé poloze a v jedné velikosti. V rámci tohoto pokusu se celkem provedlo 6 odběrů a celková doba expozice sáčků byla 2,5 roku. Během prvního roku ubylo celkem 18,37 % celkové sušiny a v průběhu druhého roku ubylo 13,05 % celkové sušiny. Hodnota LDR byla pro první rok 0,7227 a pro druhý rok 0,474. Pro 2. pokus byly opadové sáčky umístěny na lokalitu v listopadu 2010 a byly instalovány ve dvou polohách (svislá, vodorovná) a ve dvou velikostech (malé, velké). Vzorky byly odebrány ve dvou termínech a celková doba expozice opadových sáčků byla 1 rok. Celkové hodnota LDR za jeden rok byla pro sáčky ve svislé poloze 0,5212 a pro sáčky ve vodorovné poloze 1,0676.
|
host ::
RSS.