|
|
How Smart will be Europe 2020? A Panel Data Analysis.
Marková, Veronika ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Moravcová, Michala (oponent)
Tato práce analyzuje cíle strategie Evropa 2020 zaměřené na vzdělávání - míru předčasného ukončování školní docházky a podíl osob s dokončeným terciárním vzděláním. Hlavní cíl této práce je předpovědět budoucí vývoj těchto indikátorů až do roku 2020 a odpovědět na otázku, jestli budou tyto cíle splněny. Z empirického hlediska je použita ekonometrická analýza panelových dat založená na teorii lidského kapitálu, která dává do souvislosti úroveň dosaženého vzdělání jedince s úrovní vzdělání jeho rodičů a s podmínkami na pracovním trhu.
|
|
|
Zdieľaná ekonomika a cestovný ruch
Žabková, Tatiana
Žabková, T. Sdílená ekonomika a cestovní ruch. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. Sdílená ekonomika je poměrně novým, dynamicky se rozvíjejícím odvětvím. Za období přibližně deseti let svého působení si získala oblibu milionů lidí po celém světě. Internetový portál Airbnb nabízející sdílení obývacích prostor a zaznamenávající své rapidní rozšiřování, patří mezi hlavních představitelů sdílené ekonomiky. Cílem práce je proto zjistit, zda má Airbnb dopad na hotelový průmysl, konkrétně v Slovenské republice. První část, která se týká teoretických východisek, blíže seznamuje čtenáře se sdílenou ekonomikou a Airbnb. Ve druhé, analytické části, je provedena deskriptivní analýza Airbnb a hotelového průmyslu na Slovensku. Následně jsou pomocí analýzy panelových dat zodpovězeny jednotlivé hypotézy související s vlivem Airbnb na slovenský hotelový průmysl. V diskusi jsou získané výsledky blíže okomentované a v závěru je naznačen možný budoucí rozvoj Airbnb ve státě.
|
|
|
Vliv měnové politiky na vybrané akciové trhy
Šikula, Jiří
Diplomová práce se zabývá identifikací vlivu měnové politiky na akciové trhy ve vyspělých zemích, kde centrální banky přistoupily k využívání nekonvenčních nástrojů měnové politiky. Působení měnové politiky je zkoumáno na kurzech 200 blue chip akcií největších společností emitovaných v USA, UK, EU a JAP. Vliv nekonvenční měnové politiky bude určen prostřednictvím panelové regresní analýzy v rámci empirické části, se zaměřením na ověření platnosti kanálu portfolio rebalance transmisního mechanismu.
|
|
|
Přímé zahraniční investice v zemích Visegrádské skupiny
Paulík, Libor
Tato diplomová práce se zabývá analýzou faktorů ovlivňujících přímé zahraniční investice v zemích Visegrádské skupiny. V první části práce jsou definovány základní pojmy, jejich stručná charakteristika a rozdělení v oblasti přímých zahraničních investic. Další část práce se zabývá kvalitativní analýzou investičního prostředí v zemích Visegrádské skupiny. Následuje kvalitativní analýza vybraných faktorů ovlivňujících přímé zahraniční investice v zemích Visegrádské skupiny. Poslední částí diplomové práce je kvantifikace vybraných faktorů pomocí vícerozměrné regresní analýzy a regresní analýzy panelových dat. Ze získaných výsledků vyplývá, že hlavními faktory působícími na přímé zahraniční investice v České republice jsou pracovní náklady, úroveň zdanění a kvalita institucionálního prostředí. Na Slovensku a v Polsku jsou hlavními faktory ekonomický růst, úroveň zdanění a kvalita institucionálního prostředí. V Maďarsku jsou hlavními determinanty ekonomický růst, pracovní náklady, úroveň zdanění a kvalita institucí. V rámci posouzení všech zemí Visegrádské skupiny jsou hlavními faktory ekonomický růst, pracovní náklady, úroveň zdanění a kvalita institucionálního prostředí.
|
|
|
Vliv (neformálních) institucí na hospodářský růst
Ptáčková, Miroslava
Cílem této diplomové práce je prokázání vlivu neformálních institucí na vývoj ekonomického růstu. Neformální instituce jsou charakterizovány mírou daňových úniků a mírou korupce, neboť tyto faktory odráží kulturu, morální hodnoty společnosti, ale i nastavení formálního institucionálního prostředí. Vztah je empiricky ověřen pomocí korelační analýzy a panelové regrese. Analýza je provedena na vzorku 23 zemí OECD a vztahuje se k období let 1999 až 2010. Základní model panelové regrese stojí na teorii neoklasického růstu. Do tohoto modelu jsou následně zařazeny vybrané institucionální proměnné. V závěru jsou diskutovány výsledky empirických analýz.
|
|
|
Príjmová nerovnosť a jej vplyv na ekonomický rast krajín EU
Muchová, Natália
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku příjmové nerovnosti a jejího vlivu na ekonomický vývoj v členských státech EU. Literární přehled se zabývá popisem příjmové nerovnosti a identifikuje, jaké jsou její příčiny, důsledky, způsoby měření a možnosti řešení. Vztah mezi příjmovou nerovností a ekonomickým růstem je zkoumán analýzou panelových dat a shlukovou analýzou.
|
|
|
Ekonomický rast a rola finančného systému
Nosáľová, Karolína
Diplomová práce se zabývá zhodnocením role finančního systému v rámci ekonomického růstu. Pomocí regresní panelové analýzy jsou vybrány faktory vývoje finančního systému, které nejvíce ovlivňují ekonomický růst. Vývoj finančního systému reprezentují determinanty tak bankovního sektoru, jako i sektoru finančních trhů. Analyzuje se vzorek 42 evropských států v rozmezí let 1996 až 2015. Následně se tento vztah ověřuje na třech různých skupinách států. Výsledky naznačují nejednoznačný vliv finančního systému na ekonomický růst. Na základě výsledků jsou formulovány doporučení pro tvůrce hospodářské politiky a investory.
|
|
|
Faktory ovlivňující příjmovou nerovnost
Koukalová, Pavla
Diplomová práce se zabývá identifikací faktorů, které mají vliv na příjmovou nerovnost ve světě. V literárním přehledu je blíže popsaná problematika příjmové nerovnosti, možné způsoby měření, předpokládané činitele vlivu a možnosti řešení příjmové nerovnosti. Ke kvantifikaci a vymezení významnosti vybraných faktorů jsou využity statistické metody, zejména shluková, regresní a panelová analýza. Stěžejními ekonomickými a demografickými ukazateli je ekonomická a technologická úroveň země, vzdělanost a zdravotní stav obyvatelstva. Každý z těchto ukazatelů podle výsledků regresní analýzy vykazuje slabý negativní účinek na příjmovou nerovnost, čímž dochází k jejímu snížení. Výsledky panelové analýzy prokazují, že mezi významné faktory, které ovlivňují příjmovou nerovnost ve světě, lze zařadit ukazatel technologické úrovně, vzdělanosti a zdravotního stavu obyvatelstva. Ukazatel ekonomické úrovně měřený pomocí hrubého domácího produktu na obyvatele se ukázal jako nevýznamný, což znamená, že HDP sice má na Giniho koeficient vliv, ale ostatní proměnné vztah popíší lépe.
|
|
|
Dopad obchodních bariér na obchod mezi ČR a Čínou
Kučerková, Michaela
Cílem této diplomové práce je identifikace dopadu tarifních bariér v jednotlivých odvětvích bilaterálního obchodu mezi Českou republikou a Čínou. K tomuto účelu je analyzován bilaterální obchod mezi zeměmi pomocí analýzy panelových dat. Výsledky modelu potvrzují tvrzení o ustupující síle cla ve prospěch zvyšování významu dopadu netarifních bariér na obchodní výměnu.
|
|
|
Cíl udržitelného rozvoje č. 1: Konec chudoby
Komorová, Anežka ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Fanta, Nicolas (oponent)
Tématu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se v dnešní době dostává stále více pozornosti. Předkládaná bakalářská práce se zabývá studiem prvního cíle - vymýcení chudoby ve všech jejích formách všude na světě. Existuje množství publikací, které se snaží odhalit možné determinanty chudoby za účelem vytvoření účinné strategie pro boj s ní. Většina jich je však zaměřena na konkrétní státy či regiony díky lepší dostupnosti dat. Tato práce naopak zkoumá proměnné a jejich vliv na extrémní chudobu ve světě, příp. v různých regionech, to vše s využitím ekonometrické analýzy panelových dat. V této studii bylo použito sedm nezávislých proměnných: HDP na obyvatele, Gini index pro příjmovou nerovnost, populační růst a čtyři úrovně dosaženého vzdělání - bez formálního vzdělání, primární, sekundární a terciální. Primárním zdrojem dat se stala "World Bank", ze které byla obdržena pozorování pro 125 států v časovém období od roku 2000 do roku 2017. Z výsledků studie vyplývá, že proměnné HDP na obyvatele, příjmová nerovnost, terciální vzdělání a absence dokončeného formálního vzdělání významně ovlivňují extrémní chudobu. Výsledky rovněž naznačují nepravděpodobnost splnění nulového cíle do roku 2030. První cíl SDGs se tedy ukázal jako příliš ambiciózní. Pro jeho splnění je nezbytné, aby došlo k ještě většímu zvýšení...
|
host ::
RSS.