|
|
Právní režim Arktidy (mezinárodněprávní aspekty režimu Severního ledového oceánu), srovnání s právním režimem Antarktidy
Huk Kloučková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza právní režimu Arktidy, respektive Severního ledového oceánu, a Antarktidy a jejich následná komparace. Výzkumnou otázkou je, zda a v čem konkrétně se liší právní režimy těchto polárních oblastí. V práci je využito převážně metody deskriptivní, s jejíž pomocí jsou popsány základní východiska a platná právní úprava, a následně při porovnání obou režimů pak metoda komparativní. Kromě úvodu a závěru je práce je rozdělena do celkem sedmi kapitol, které jsou dále členěny. Práce tak nejprve definuje Arktidu a Antarktidu, představí jejich historii a nastíní geopolitický význam. Hlavní části práce jsou věnovány právnímu režimu. V případě Arktidy, která je převážně zamrzlým mořem kolem severního pólu, je pojednáno především o mořském právu, které je pro toto území relevantní. Pozornost je věnována Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982 a její aplikaci na Severní ledový oceán. V práci jsou dále popsány i dosud nevyřešené spory v této oblasti a výzvy, které s sebou tento právní režim nejen pro arktické státy přináší. V případě Antarktidy, která je kontinentem, je rozebrán komplexní smluvní režim, který byl smluvně zakotven roku 1954. Pozornost je věnována i zájmu Evropské unie v těchto oblastech a rovněž tomu, jaký k nim má vztah Česká republika. Výsledkem práce je komparace...
|
|
| |
|
|
Genome sequences of two Antarctic strains of Pseudomonas prosekii: insights into adaptation to extreme conditions
SNOPKOVÁ, Kateřina
Rod Pseudomonas obsahuje ubikvitní bakterie s vysokým biotechnologickým potenciálem. Nově popsaný druh Pseudomonas prosekii pochází ze vzorků získaných na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Ačkoli lze předpokládat jeho endemismus, nebyly dosud popsány adaptační mechanismy zajišťující přežití baterie v extrémních podmínkách Antarktidy. Cílem páce bylo stanovit celogenomovou sekvenci dvou kmenů P. prosekii, genomy charakterizovat a dále se soustředit na geny související s adaptací na chlad a další stresové podmínky. V práci jsme identifikovali a analyzovali geny vázané na chladový šok a oxidační stres, osmoregulaci, produkci exopolysacharidů a sideroforů i geny související s tvorbu biofilmu. Srovnávací analýza P. prosekii a P. aeruginosa PAO1 vyzdvihla rozdíly v genomu extremofilního druhu a mezofilní oportunně patogenní bakterie.
|
|
|
Právní režim Anktarktidy, zejména ochrana jejího životního prostředí a postavení České republiky
Přech, Ondřej ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Cílem mé práce je analyzovat právní režim Antarktidy, zejména ve vztahu k ochraně jejího životního prostředí. Úvodní kapitoly jsou věnovány stručnému popisu přírodních podmínek v Antarktidě a historii jejího objevování. V souvislosti s objevitelskými cestami jsou také zmíněny první územní nároky států a právní základy, z kterých státy takové nároky vyvozovaly. Dále se pak zabývám elementárním právním dokumentem ve vztahu k tomuto kontinentu, a to Smlouvou o Antarktidě (Antarctic Treaty), především jejími hlavními principy jako je nemilitarizace, zákaz přivlastnění a zmražení dosavadních nároků. V rámci Smlouvy o Antarktidě se věnuji rovněž rozdělení smluvních stran do několika kategorií, které je u mezinárodních smluv neobvyklé a s tím souvisejícím Poradním shromážděním ke Smlouvě o Antarktidě (Antarctic Treaty Consultative Meeting), které dále rozvíjí úpravu zakotvenou Smlouvou o Antarktidě a vydává různé právní akty. Těžiště mé práce spočívá v analýze ochrany životního prostředí Antarktidy. Problematiku ochrany jsem pro lepší přehlednost rozdělil podle jednotlivých složek životního prostředí a v jednotlivých kapitolách sleduji postupný vývoj a zpřísňování ochrany od dob objevitelských cest až po současnost. Zvláštní kapitolu jsem věnoval Protokolu ke Smlouvě o Antarktidě, která je doposud nejkomplexnějším...
|
|
|
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
|
|
|
Ecology and Taxonomy of limno-terrestrial diatoms from East Antarctica.
Bishop, Jordan ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hutňan Chattová, Barbora (oponent) ; Jüttner, Ingrid (oponent)
Rozsivky jsou jednobuněčné fotosyntetické eukaryotní organismy významně přispívající ke globální primární produkci. Zároveň v Antarktidě patří mezi druhově nejrozmanitější skupinu organismů. Z pohledu biogeografie, Antarktidu tradičně dělíme na tři oblasti a to subantarktickou, přímořskou a kontinentální Antarktidu. Nové taxonomické revize rozsivek v subarktické a přímořské oblasti v nedávné době odhalily řadu endemických druhů, které byly v minulosti špatně určeny a zařazeny mezi kosmopolitní druhy. Nejen v rámci kontinentální Antarktidy vedla tato taxonomická nepřesnost například ke zkresleným závěrům v rámci environmentálních faktorů ovlivňujících společenstva limno-terestrický rozsivek. Tato znalost je důležitá vzhledem k použití rozsivek jako regionálních bioindikátorů pro změnu životního prostředí. Cílem této disertační práce byla revize rozsivkové flóry kontinentální Antarktidy a stanovení faktorů, které tyto společenstva strukturují ve dvou historicky a biologicky významných lokalitách východní Antarktidy, Vestfold Hills a Windmill Islands. Popis nového rodu Sabbea bylo provedeno u dlouho špatně zařazeného druhu, Sabbea adminensis, který se vyskytuje v oblasti Vestfold Hills a McMurdo Sound Region, kde byl zdrojem taxonomického zmatku již od počátku 20. století (kapitola 2). V rámci revize...
|
|
|
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
|
|
|
Puerto Argentino, inhabited by the pirates and drunkards of the royalty
Mlynarčík, Štefan ; Mrva, Jozef (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Objectivity and neutrality of current makers of online maps is hampered by the fact that the most important of them who form the public opinion are largely commercial giants. Sensitivity of approaches is desirable especially in specific situations involving territorial disputes. The textual part of the thesis brings theoretical insights to the problematics of map makers policies and their preservation or violation. At the same time is describes critical cartography as a current opposition against governmental and cooperative mapping, of which counter-mapping processes are regularly used in art, too. Practical outcome attempts to reflect specific approaches of map makers depending on particular territorial disputes. It takes place mostly in online environment, using the functions of Google Street View or Google Earth and forms of counter-mapping on the OSM platform. The goal is to bring alternative realities complicating map makers policies and governing apparatus to map projects with the international coverage.
|
|
|
Právní režim Antarktidy a ochrana jejího životního prostředí
Ledl, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce je poskytnout shrnutí právního režimu Antarktidy, jeho vývoj a fungování, s důrazem na úpravu ochrany životního prostředí v antarktické oblasti. V první části diplomové práce dochází k seznámení se samotným kontinentem, včetně přírodních podmínek, historie objevování, soutěžení o dobytí jižního pólu a územních nároků jednotlivých států, které byly vznášeny v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována základnímu dokumentu, který upravuje právní režim Antarktidy. Jedná se o Smlouvu o Antarktidě, která byla přijata ve Washingtonu v roce 1959. Ta mimo jiné zakotvila mezinárodně právní postavení Antarktidy, mezinárodní spolupráci, demilitarizaci, zákaz budování vojenských základen, jaderných pokusů a vojenských manévrů na jejím území, což vzhledem k probíhající studené válce a napětí mezi dalšími státy představuje mimořádný počin. Územní nároky jednotlivých států byly touto smlouvou zmrazeny a z Antarktidy se stal mezinárodní prostor. Třetí část obsahuje přehled a rozbor Antarktického smluvního systému, tedy komplexního systému, který upravuje právní režim Antarktidy. Je tvořen Smlouvou o Antarktidě, Úmluvou o zachování antarktických tuleňů, Úmluvou o zachování antarktických mořských živých zdrojů, Protokolem o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě...
|
|
|
Ecology and diversity of microbial phototrophs in biological soil crusts of Polar Regions
PUSHKAREVA, Ekaterina Sergeevna
Biological soil crusts (BSCs) are important components of semi-arid and arid environments and occupy a large area in Polar Regions. However, their ecological functions and the diversity of major organisms are still ambiguous. Given that rapid climate change is of particular significance and the current warming is already attributed to small variations on the Earth, it is important to obtain a more comprehensive picture about the environment to predict its changes. Moreover, climate change is faster and more severe in Polar Regions than in other parts of the world. In this context, the thesis is focused on the community structure of microbial phototrophs and their ecological functions in BSCs of the Arctic (Central Svalbard) and Antarctica (Dronning Maud Land). Combining molecular and morphological techniques we described cyanobacterial community composition in BSCs and its changes along the gradient of soil crust development. Moreover, we showed how the different stages of soil crust development (from poorly-developed to well-developed) influence photosynthetic and nitrogenase activities associated with the phototrophic community.
|
host ::
RSS.