|
Lázeňská péče v systému veřejného zdravotního pojištění
HNÁTEK, Martin
Teoretická část práce je uvedena definicí lázeňství jako léčebného prostředku pro zlepšení fyzického a psychického stavu člověka za využití přírodních léčivých zdrojů. Práce se dále zabývá historií lázeňství na našem území od jeho počátků sahajících do období konce středověku a popisuje postupný rozvoj, který gradoval mezi 18. a 19. stoletím. Kapitola je zakončena zmínkou o vývoji českého lázeňství po roce 1989 a nástinem dalšího směřování. Další kapitola se zabývá postavením českého lázeňství ve středoevropském regionu. Je zde popsána i síť lázeňských míst České republiky. V této kapitole je jednotlivě vyjmenováno všech 35 lázeňských míst. Následná část obsahuje charakteristiku přírodních léčivých zdrojů a jejich využití v lázeňské léčbě. Pozornost je také věnována platné právní úpravě a vyhlášce č. 267/2012 Sb., kterou se stanoví Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Tato kapitola obsahuje obecný popis indikačního seznamu, přehled o jednotlivých indikačních skupinách a legislativní změny, které tato právní úprava přináší do praxe. Popsána je i další legislativa, která upravuje oblast poskytování lázeňské péče. Následně se práce zabývá procesem schvalování návrhu na lázeňskou péči. Tato kapitola také obsahuje popis základních typů lázeňské péče. Poslední kapitola teoretické části je věnována statistickým údajům souvisejícím s lázeňskou péčí a zdravotnictvím. Ve výzkumné části je vymezen cíl práce, jsou stanoveny výzkumné otázky následujícího znění: Výzkumná otázka č. 1: Snižuje absolvování lázeňské péče u pacientů s chronickým onemocněním pohybového aparátu v následujícím roce po jejím absolvování náklady na léčiva? Výzkumná otázka č. 2: Vedlo poskytnutí lázeňské péče u pacientů s chronickým onemocněním pohybového aparátu v následujícím roce po absolvování této péče ke snížení nákladů na ambulantní rehabilitaci? K zodpovězení výzkumných otázek byl použit smíšený typ výzkumu. Jako technika výzkumu byla použita sekundární analýza dat. Z tohoto systému byly extrahovány anonymní informace o klientech, kteří absolvovali lázeňskou péči poprvé v roce 2011 a kteří spadali do indikační skupiny VII - nemoci pohybového ústrojí - a to konkrétně s diagnózou degenerativního onemocnění kyčelních a kolenních kloubů. U těchto pacientů byla sledována četnost a rozsah medikace, která souvisí s léčbou daného onemocnění a četnost čerpané ambulantní rehabilitace. Rozhodným obdobím, ve kterém byly tyto parametry sledovány, bylo dvanáct kalendářních měsíců, které předcházely absolvování lázeňského pobytu a dvanáct kalendářních měsíců, které následovaly po absolvování lázeňského pobytu. Výsledky byly stanoveny na základě statistické komparace dat získaných sekundární analýzou dat. Na základě výzkumu bylo dosaženo následných výsledků: došlo k významnému snížení úhrad za čerpanou ambulantní rehabilitační péči a čerpanou medikaci u obou sledovaných skupin pacientů (jak degenerativní onemocnení kyčelních, tak i kolenních kloubů). Jedinou výjímku tvoří pouze náklady na následné čerpání medikace u pacientů s gonartrózou, kde došlo ke snížení pouze o 1,3%. Na první výzkumnou otázku nelze odpovědět jednoznačně. Náklady na léčbu pacientů s coxartrózou se významně snížily, zatímco náklady na medikaci u pacientů trpících gonartrózou zůstaly prakticky stejné. Na druhou výzkumnou otázku lze odpovědět jednoznačně kladně. U obou sledovaných skupin došlo k významnému snížení nákladů na ambulantní rehabilitační péči. Lze tedy konstatovat, že výsledky výzkumu prokázaly pozitivní vliv lázeňské péče na zdravotní stav pacientů, který se projevil i snížením čerpání zdravotní péče po absolvování lázeňského pobytu a tím i snížením vynakládaných prostředků na úhradu této péče.
|
|
Motivace k využívání sociálních sítí u žáků na druhém stupni základní školy v Blatné.
BOROVSKÁ, Kateřina
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Motivace k využívání sociálních sítí u žáků na druhém stupni základní školy v Blatné. Tato práce je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou část. V teoretické části práce uvádím informace o historii sociálních sítí, ale také různé druhy sociálních sítí, ať už těch co se používají pouze v České republice, nebo i těch celosvětových. Nejvíce prostoru věnuji sociální síti Facebook, k níž se váže i můj výzkum. V teoretické části se také zabývám pojmem motivace a to jak obecně, tak i v souvislosti se sociálními sítěmi. V neposlední řadě zde uvádím i možná rizika spojená s využíváním sociálních sítí. Výzkumná část této bakalářské práce je zpracována kvalitativní strategií výzkumu. Jako způsob zpracování dat je zde využita technika analýzy dokumentů. Analyzovala jsem slohové práce žáků jedné osmé třídy základní školy. Cílem mé práce je zjistit, jaká je motivace k využívání sociálních sítí u dětí staršího školního věku. Konkrétně jsem zkoumala jaká je motivace k využívání sociální sítě Facebook u žáků Základní školy Jana Ámose Komenského v Blatné. Z výsledků práce vyplynulo, že někteří žáci mají pocit, že jim Facebook nic nepřináší a spíše na něm tráví čas, když nemají co dělat, jiní zase uvádějí, že je pro ně Facebook zdrojem informací a využívání této sociální sítě jim dává mnoho. Žáci využívají služby a aplikace, které jim Facebook nabízí a sdílí zde osobní informace. Z výsledků práce dále vyplynulo, že žáci využívají Facebook kvůli zlepšování nálady. Facebook je žáky navštěvován také proto, že je to v dnešní době velmi moderní prostředek komunikace. Ve výsledcích práce se objevují informace o subjektivním množství stráveného času na Facebooku a také informace o postoji k této sociální síti. Někteří žáci mají k Facebooku kladný vztah, někteří negativní a jiní neutrální popřípadě ambivalentní. Žáci Facebook používají především jako prostředek komunikace s přáteli, ale i s dalšími lidmi.
|
|
Atopický ekzém u dětí a jeho zdravotně sociální dopad
PÁLKOVÁ, Hana
Téma diplomové práce je Atopický ekzém u dětí a jeho zdravotně sociální dopad. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení základních pojmů v dermatologii, je zde uvedena anatomie, fyziologie kůže a její zvláštnosti v dětském věku, definice atopického ekzému, jeho etiopatogeneze, klinický obraz, léčba, zdravotní, sociální dopady ekzému a ošetřovatelská péče. V praktické části práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit dopad onemocnění na dítě a jeho rodinu. Druhým cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakou úlohu má sestra při léčbě dítěte s atopickým ekzémem. Třetím cílem bylo vytvořit edukační brožuru pro rodiče dětí s atopickým ekzémem. K dosažení těchto cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření metodou dvou polostrukturovaných rozhovorů. První ze dvou rozhovorů byl veden s matkami nemocných dětí. Výzkumný soubor tvořilo deset matek, z toho pět pocházelo z Prahy a pět z Českých Budějovic. Druhý rozhovor byl určen sestrám v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost, dermatologů a alergologů. Druhý výzkumný soubor tvořilo osm sester, z toho čtyři byly od praktického lékaře pro děti a dorost, dvě od dermatologa a dvě od alergologa. Sestry, stejně jako matky, pocházely z Prahy a Českých Budějovic. U matek a dětí bylo zjištěno několik problémů, které řeší nejčastěji. Malé děti do čtyř let na nemoci nejhůře snášejí svědění a bolest, část těchto dětí nesnáší ani denní ošetřování pokožky. Dětem od pěti let a starším vadí nízký kontakt s vrstevníky a omezení v zájmových činnostech. Při svých koníčcích se nesmí zapotit a jejich kůže nesmí přijít do styku s dráždivými látkami. Matky trápí nepředvídatelnost nemoci a dále to, že nevědí, jestli ekzém někdy zmizí. Strach mají i z toho, aby se ekzém nezhoršoval. Mezi zdravotní komplikace atopického ekzému patří Stafylokokus aureus, Kandida albicans, bradavice, moluska a opary v ložiscích ekzému. Dalšími komplikacemi jsou svědění, bolest, poruchy spánku u matky a dítěte, následná únava, zhoršení výkonnosti ve škole, práci. Vztahy s okolím mají děti a matky kladné, jen někdy se setkávají se zvědavými pohledy. Problémy mají matky s nedostatkem času na partnera. U sester bylo zjištěno, že kromě administrativních činností a plnění ordinací lékaře, pacienty samy needukují, edukaci vždy provádí lékař, sestry podávají jen doplňující informace a edukační materiály, zodpovídají na případné praktické dotazy rodičů. Výsledky výzkumu mohou být využity pro rodiče a jejich děti s atopickým ekzémem jako zdroj informací o problémech, se kterými se mohou setkat a pomoc jim naleznout jejich řešení. Výstupem práce je edukační brožura pro rodiče dětí s atopickým ekzémem.
|
|
Subjektivní posuzování vlivu konzumace televizních pořadů typu "reality show" na prožívání a chování se zřetelem na zdravotně sociální hledisko
KRÓLOVÁ, Veronika
Ve své diplomové práci se věnuji tématu reality show. V teoretické části diplomové práce se nejprve zabývám masovými médii a masovou komunikací, jelikož díky médiím a komunikaci vůbec se mohl tento typ pořadu dostat k divákům, tzn., že média a komunikace jsou důležitou částí přenosu informací k divákům či posluchačům. Další část teoretické části je věnována pořadům typu reality show a nakonec se zabývám okrajově psychologií osobnosti, jelikož s tématem diplomové práce úzce souvisí. V části výzkumné jsem se zaměřila na ty otázky, díky kterým jsem mohla posoudit stanovené hypotézy. Ke své práci jsem použila formu kvantitativního sociologického výzkumu. Jako techniku sběru dat k získání informací jsem zvolila dotazník.
|
|
Zážitkový kurz jako prostředek rozvoje komunikace mládeže s mentálním postižením
Kroupová, Kateřina ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o možnosti rozvoje sociální komunikace u mládeže s mentálním postižením, která využívá sociální službu osobní asistence. K rozvoji komunikace využívá prostředku zážitkového kurzu. K výzkumnému šetření byl použit dotazník, který prokazuje, že osobní asistence je klienty využívána především ve školním prostředí a při doprovodech. Přes tuto skutečnost je zájem o zážitkový kurz ze strany asistentů značný. Téměř všichni jej považují za možnost, jak svého klienta lépe poznat a zkvalitnit tak poskytovanou sociální službu. Další výzkumné šetření bylo zaměřeno na komparaci individuálních plánů uživatelů sociální služby osobní asistence. V tomto šetření se potvrdila důležitost práce osobních asistentů, kteří mají prokazatelný vliv na rozvoj komunikace a socializaci osob s mentálním postižením. Řízené rozhovory s klienty ukázaly, že společné silné zážitky získané během zážitkového kurzu, přeměněné na zkušenost, mohou vztahy mezi asistentem a klientem pozitivně ovlivňovat. Snadněji pak dosahují cílů zaměřených na rozvoj komunikace, které klientovi usnadňují orientaci ve společnosti. V budoucnu bych všech získaných zkušeností chtěla využít při návrhu a realizaci zážitkového kurzu pro asistenty a jejich klienty v roli lektora zážitkové akce.
|
|
Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním
NOVOTNÁ, Eva
Kojenecké plavání představuje harmonický pohyb kojence ve vodě, vyvolaný účelnými pohyby, které plavce udržují patřičně nad vodou. Nevede však ke zvládnutí základních plaveckých dovedností. V kojeneckém věku, dochází k prudkému psychickému vývoji, zrání centrální nervové soustavy a tělesnému růstu. Kojenci se poprvé setkávají s nemocemi. Může se jednat o nemoci infekční, onemocnění dýchacích cest, dále oční, kožní či ušní onemocnění, také onemocnění močových cest, zažívacího systému, ale objevují se i alergie. Kojenecká plavání přinášejí pro kojence pozitivní vliv, ale stále častěji se vyskytují námitky v oblasti rizik, která mohou zapříčinit naopak negativní dopady na zdraví kojence. Někteří pediatři kojenecká plavání vůbec nedoporučují. Cílem této bakalářské práce je zmapovat nemocnost kojenců, kteří se účastní kurzů kojeneckého plavání. Pro empirickou část byl zvolen kvantitativní výzkum s použitím dotazníkového šetření a sekundární analýza dat ze zdravotnické dokumentace kojenců, která byla poskytnuta praktickým lékařem pro děti a dorost. Výzkumným souborem byly děti, které se zúčastnily kurzů kojeneckého plavání. Výzkum s dotazníkovým šetřením probíhal v areálu plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci, kde dotazníky byly rozdány přímo rodičům, kteří se svými dětmi navštěvují kurzy kojeneckého plavání. Pro větší výzkumný vzorek bylo využito elektronické formy dotazníků, díky které byli osloveni rodiče z jiných oblastí České republiky. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 141 rodičů. Zdravotnická dokumentace obsahovala informace o 62 dětí, které se kurzů kojeneckého plavání účastnily a o 22 dětí, které se kurzů neúčastnily. Data jsou získána o dětech, které navštěvovaly kurzy kojeneckého plavání před rokem. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První stanovená výzkumná otázka: ?Jak souvisí pobyt v bazénu s výskytem onemocnění u kojenců?? Zdrojem pro odpověď na tuto výzkumnou otázku bylo dotazníkové šetření. Výsledkem tohoto šetření je, že u dětí, které navštěvují kurzy kojeneckého plavání, se spojitost jejich nemocí potvrdila v 5 % případů, a z toho ve třech případech se nemoc opakovaně neobjevila při změně plaveckého areálu. Nejčastěji opakujícím se onemocněním byly rýma, viróza, zánět průdušek, atopický ekzém a molusky. Tato onemocnění jsou seřazena od nejvíce se vyskytujících po nejméně časté. Druhá stanovená výzkumná otázka: ?Jak souvisí pravidelný pobyt v bazénu s výskytem opakovaných onemocnění dýchacích cest a kůže?? K této výzkumné otázce byly stanoveny pro statistické vyhodnocení dvě hypotézy. Hypotéza 1: ?U kojenců navštěvující pravidelně kurzy kojeneckého plavání se opakovaně objeví onemocnění dýchacích cest, na rozdíl od kojenců, kteří kurzy kojeneckého plavání nenavštěvují.? a hypotéza 2: ?U kojenců navštěvující pravidelně kurzy kojeneckého plavání se opakovaně objeví onemocnění kůže, na rozdíl od kojenců, kteří kurzy kojeneckého plavání nenavštěvují.? Z výsledků zdravotnické dokumentace dětí, která obsahovala srovnání dětí navštěvující kurzy kojeneckého plavání s neplavci, vyplývá, že pravidelný pobyt v bazénu nezvyšuje riziko výskytu opakovaných onemocnění dýchacích cest a kůže. Z výsledků vyplývá, že kojenecké plavání nemá při dodržení dále uvedených podmínek negativní vliv na zdraví dítěte. Jedná se například o posouzení zdravotního stavu dítěte vždy individuálně, projednání zdravotního stavu dítěte se svým praktickým lékařem a dodržování půlhodinové aklimatizace po lekci kojeneckého plavání před vstupem do vnějšího prostředí. Zjištěné výsledky mohou pomoci pro vznik preventivního opatření před vznikem nemocí spojených s návštěvou kurzů kojeneckého plavání, dále lektorům kojeneckého plavání a také lékařům při rozhodování o doporučení těchto kurzů.
|
|
Podíl sestry v managementu léčby bolesti u pacientů s maligním onemocněním
KUČEROVÁ, Miroslava
Téma diplomové práce zní ?Podíl sestry v managementu léčby bolesti u pacientů s maligním onemocněním?. Prvním cílem je zjistit, zda sestry znají specifika péče o pacienty s nádorovým typem bolesti. Druhý cíl je zaměřen na zjištění, zda sestry používají k hodnocení nádorové bolesti analogové škály. Třetím cílem je zjistit, zda sestry zaznamenávají intenzitu bolesti do dokumentace. Čtvrtým cílem je zjištění, jestli sestry využívají nefarmakologické techniky k tišení nádorové bolesti. A pátým cílem je zjistit, zda sestry znají strategii analgetického žebříčku dle WHO. Výzkum byl realizován formou dotazování, technikou anonymních strukturovaných dotazníků, přičemž výběrový soubor tvořily zdravotní sestry z vybraných klinických oddělení. Vybrána byla ta pracoviště, kde je vysoká pravděpodobnost výskytu pacientů s onkologickou diagnózou. Rozdáno bylo 360 dotazníků, z čehož se navrátilo 198 vyplněných. 105 (53%) pocházelo z krajské nemocnice v Českých Budějovicích, dále 51 (26%) z fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a 42 (21%) respondentů z okresní nemocnice Tábor. Výzkumné šetření proběhlo v březnu 2012. Výsledky byly vyhodnoceny dle kritérií předem stanovených autorem práce. Hypotéza 1: Sestry umějí poskytovat specifickou ošetřovatelskou péči pacientům s nádorovou bolestí, byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry vyhodnocují bolest dle dostupných analogových škál, byla potvrzena. Hypotéza 3: Sestry zaznamenávají intenzitu bolesti, byla vyvrácena. Hypotéza 4: Sestry z nefarmakologických technik využívají nejčastěji metody fyzikální, byla potvrzena. Hypotéza 5: Sestry znají strategii analgetického žebříčku dle WHO, byla potvrzena. V návaznosti na řešenou problematiku byl vytvořen edukační leták na téma ?monitoring bolesti? určený pro nelékařské zdravotnické profese. Tento materiál popisuje nejpoužívanější metody hodnotící bolest a bude sloužit jako přehled jednotlivých postupů včetně jejich specifik a možností využití. Diplomová práce jako celek může sloužit k rozšíření znalostí sester v oblasti managementu léčby bolesti.
|
|
Ošetřovatelský proces u dětí s onemocněním uší
VONDRÁKOVÁ, Zuzana
Onemocnění uší jsou v dětském věku poměrně častá. Z nich nejvíce postihuje a ohrožuje děti v kojeneckém, batolecím a předškolním věku zánět středního ucha. I přes narůstající kvalitu poskytované péče, vývoj zdravotnictví a očkovacích látek, které přispívají ke snížení počtu dětí s diagnózou akutní zánět středního ucha, je výskyt těchto zánětů stále častý. Zánět uší je doprovázen několika nepříjemnými příznaky a stejně jako jiná onemocnění vyžaduje specifickou léčbu a péči. Prodělání zánětu středního ucha znamená pro dítě nepříjemný a často velmi bolestivý prožitek. Toto onemocnění s sebou přináší i svá rizika v podobě výskytu komplikací. Ačkoliv jeho průběh povětšinou bývá bez komplikací a léčba probíhá v režii dětského lékaře, setkáváme se i s případy, kdy je potřeba dětského pacienta hospitalizovat. Tato práce ve své teoretické části poukazuje na druhy zánětu středouší, prevenci, rizikové faktory a komplikace. Popisuje diagnostiku, léčbu a péči o dítě se zánětem středního ucha. Též se zabývá informovaností rodičů, poukazuje na ošetřovatelské problémy spojené se zánětem středního ucha a na specifika péče o dítě. V empirické části této bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat stav informovanosti rodičů o rizikových faktorech a preventivních opatřeních předcházejících zánětu středního ucha. Druhým cílem bylo zjistit výskyt nejčastějších ošetřovatelských problémů při péči o dítě se zánětem středouší. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jakým způsobem jsou rodiče edukováni ohledně rizikových faktorů, které mohou vést k onemocnění uší v dětském věku? Jak jsou rodiče informováni o preventivních opatřeních předcházejících onemocnění uší u dětí? Jak rodiče vnímají edukaci týkající se zánětlivého onemocnění uší? Jaké jsou nejčastější ošetřovatelské problémy při péči o dítě se zánětlivým onemocněním uší? Ke zpracování empirické části výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Výzkumné šetření probíhalo pomocí metody sběru dat polostrukturovaným rozhovorem. Ten byl určen pro dvě sestry pracující v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost a pro čtyři sestry pracující na dětském oddělení. Další výzkumný soubor tvořili rodiče dětí. Polovina z nich měla zkušenost s péčí o vlastní dítě, které prodělalo alespoň jeden zánět středního ucha. Respondentům byl před zahájením rozhovoru vysvětlen důvod a záměr výzkumného šetření. Rozhovory se uskutečnily až s výslovným souhlasem každého osloveného respondenta. Rozhovory probíhaly na předem smluveném místě v období od března do května roku 2014. Zaznamenány byly pomocí elektronického zařízení pro záznam hlasu a formou písemného zápisu. Poté byly rozhovory přepsány a zpracovány do kategorií a podkategorií. Vznikly tak 4 kategorie: Informovanost rodičů, Edukace rodičů, Znalosti rodičů a Zánět středního ucha.
|
|
Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu.
BENEŠOVÁ, Lucie
Název mé bakalářské práce zní Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu kolorektální karcinom, na jeho epidemiologii, dále pak na výživu i další rizikové faktory, které mají vliv na vznik, nebo naopak prevenci tohoto onemocnění. Do teoretické části jsem zahrnula informace o screeningovém testu na okultní krvácení. V části praktické jsem zodpověděla stanovené cíle. Cíle jsem měla zvolené dva. Prvním cílem bylo zjistit informovanost respondentů o prevenci v podobě výživy, která slouží k omezení výskytu kolorektálního karcinomu. Druhý cíl se zaměřoval na zhodnocení chování podle znalostí, které respondenti mají. Výzkumné otázky tedy byly stanoveny takto: "Jaká je informovanost lidí o výživě, která slouží k prevenci kolorektálního karcinomu?" a "Chovají se podle znalostí, které mají?". Pro výzkumnou část byla použita metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Rozhovoru se zúčastnilo deset mužů nad 45 let. Pět z nich bylo z ambulance paní doktorky MUDr. Ilony Pasekové. Jedná se o muže, kteří mají ke kolorektálnímu karcinomu genetickou predispozici. U většiny z těchto respondentů se již problémy s tímto onemocněním vyskytly. Ostatních pět respondentů bylo bez predispozic. Po zjištění informací, na které jsem se respondentů ptala, jsem chtěla tyto dvě skupiny porovnávat i mezi sebou. Chtěla jsem zjistit, zda se lidé, kteří mají genetickou predispozici, o toto onemocnění zajímají více. Zda si sami zjišťují informace, které by mohly sloužit k prevenci či léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. Všichni dotazovaní byli velice vstřícní a ochotní odpovídat na otázky, na které jsem se ptala. Sběr dat byl prováděn od ledna 2014 do března 2014. Z výsledků této práce vyplývá, že informovanost o kolorektálním karcinomu a jeho prevenci je nedostatečná. Informovanost o potravinách, které mohou sloužit jako prevence proti kolorektálnímu karcinomu je ještě výrazně nižší a to i u rizikových skupin respondentů. Při zjištění této informace jsem se respondentů ptala celkově na jejich stravovací návyky a také životní styl. Dále jsem se tázala na kolorektální screening, zda vůbec respondent ví, že se nějaký screening v České republice provádí. Z výsledků vyplynulo, že někteří, i když nemají informace o potravinách, které mohou sloužit k prevenci proti kolorektálnímu karcinomu, se stravují podle zásad zdravé výživy. A tím splňují i podmínky, které podle odborníků mohou sloužit jako prevence tohoto onemocnění. Při otázání na potraviny, které mohou sloužit k prevenci, respondenti nejvíce zmiňovali brokolici, košťáloviny a zelí. Naopak za potraviny podněcující vznik tohoto onemocnění respondenti povětšinou uváděli uzeniny a červené maso. Jeden respondent uvedl jako prevenci žraločí chrupavku. Toto tvrzení mne velice překvapilo, proto jsem hledala na internetu informace o žraločí chrupavce a k mému překvapení jsem zjistila, že se respondent nezmýlil, že toto tvrzení vážně existuje a to na internetu na stránkách doplňků výživy s obsahem žraločí chrupavky. Žraloci podle tohoto tvrzení nikdy nedostanou rakovinu. Proto je jejich chrupavka zkoumána a také se z ní vyrábí různé preparáty, ve kterých je obsažena. Dále jsem chtěla porovnávat dvě skupiny respondentů. Ty s genetickými predispozicemi jsem porovnávala s těmi bez nich. Po provedení rozhovorů se porovnání jeví zcela zbytečné. V obou skupinách jsem zjistila respondenty, kteří se stravují podle zásad zdravé výživy a stejně tak ty, kteří se stravují jinak a životosprávu nedodržují. Zjistila jsem, že rizikovost chování nesouvisí s predispozicí ke kolorektálnímu karcinomu. U respondentů s predispozicí záleží vždy jen na osobním rozhodnutí, zda své stravovací návyky a celý životní styl dodržují, případně změní či nikoli.
|
|
Vybrané aspekty životního stylu klientů v domovech pro seniory
DVOŘÁKOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá problematikou seniorů ve vztahu s vybranými aspekty životního stylu a to stravováním a pohybovou aktivitou. V teoretické části práce jsou zmiňovány základní souvislosti, které se vztahují ke stáří a stárnutí člověka. V praktické části popisuji metodologické aspekty zpracování výzkumné části. Pro výzkum byla zvolena komparace metod kvalitativních a kvantitativních. Anketa se seniory proběhla ve dvou zařízeních, kdy dotazováno bylo vždy 10 klientů. Cílem práce bylo zjistit, zda ve vybraných aspektech životního stylu došlo k posunu, vlivem pobytu v zařízení - domov pro seniory. Z výzkumu vyplývá, že důvodem pro změnu životního stylu jsou akceptované změny zdravotního stavu včetně pochopení diety jako součásti léčby.
|
host ::
