|
|
A comparative study: Electoral systems of the Baltic states
Čavojec, Jakub ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Lacina, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto práce bola komparácia volebných systémov Estónska, Lotyšska a Litvy z hľadiska vplyvu na výsledok volieb a na reprezentáciu politických strán v parlamente. Opísaný bol aj vývoj jednotlivých volebných systémov od doby, kedy krajiny získali samostatnosť. Bolo zistené, že Estónsky volebný systém produkuje najproporčnejšie volebné výsledky. Určená bola aj hranica medzi nadreprezentáciou a podreprezentáciou parlamentných strán. Estónsko vykazovalo najvyššiu stabilitu straníckeho systému. Pomocou výpočtu výšky prirodzených prahov nebolo možné určiť, v ktorej krajine majú politické strany jednoduchší prístup k prvému mandátu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Preferenční hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 ve srovnání s volbami 2002 a 2006
Rybová, Drahomíra ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010 došlo k rekordnímu obsazení křesel na základě preferenčních hlasů. Cílem práce je zjistit, zda bylo příčinou aktivnější a efektivnější využití preferenčních hlasů ze strany voličů nebo se jednalo o důsledek odlišných pravidel preferenčního hlasování. Objasnění příčin vychází z analýz míry využití preferenčních hlasů ze strany voličů, jejich aktivního zapojení a schopnosti kumulovat hlasy několika vybraným kandidátům. Práce porovnává výsledky posledních voleb s volbami v roce 2002 a 2006 a zkoumá rozdíly, ke kterým v průběhu těchto tří voleb došlo. Dále se zaměřuje na vzorce volebního chování. Sleduje, které charakteristiky vystihují voliče udělující preferenční hlasy a naopak, které charakteristiky kandidátů jsou pro tyto voliče důležité, a které nikoliv.
|
|
|
Postoje českých politických stran k reformě volebního systému
Juklíček, Petr ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Petřík, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá postoj českých politických stran k možné reformě volebního systému. Cílem je zjistit, jakou podobu volebního systému preferují jednotlivé politické strany. Práce je strukturovaná do tří částí. V první části se autor zabývá teorií volebních systémů. Ve druhé části je rozebrána historie volebních reforem v České republice a v Československu po roce 1989. Třetí část je poté výzkumná, pro kterou si autor stanovuje tři hypotézy, které vycházejí z prací Maurice Duvergera a Giovanni Sartoriho. První hypotéza předpokládá, že velké strany budou preferovat většinové systémy, případně takové poměrné systémy, které zvýhodňují velké strany. Druhá hypotéza se naopak zaměřuje na menší strany a tvrdí, že malé strany budou požadovat poměrný volební systém ve stávajícím nastavení, popřípadě v takové úpravě, která zvýhodňuje malé strany. Třetí hypotéza pak předpokládá, že malé strany, které se nedostaly do Poslanecké sněmovny, budou požadovat zrušení, nebo alespoň snížení volebního prahu. Tyto hypotézy autor poté konfrontuje s nasbíranými daty, které dané hypotézy potvrzují či naopak vyvracejí. Data pro výzkum autor získal z rozhovorů se zástupci jednotlivých stran, případně z dotazníků, které tito zástupci vyplnili.
|
|
|
Volební systém do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Voclová, Karolína ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Diplomová práce hodnotí vznik a vývoj podoby volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, se zaměřením na vliv nálezů Ústavního soudu na současnou podobu volebního systému. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická, se věnuje vysvětlení pojmů z oblasti voleb, třídění volebních systémů, představení jejich dvou hlavních skupin, vysvětlení jednotlivých prvků poměrného volebního systému a popisu metod přepočtu hlasů na mandáty. Druhá, obsáhlejší část práce, se zaměřuje na volební systém pro volby do dolní komory Parlamentu ČR. Nejprve zkoumá způsob, jakým byl zformulován text Ústavy ČR v části týkající se volebních systémů. Dále se věnuje zákonu o volbách do Parlamentu ČR a jeho reformám. Podrobně rozebírá jednotlivé nálezy Ústavního soudu, které se týkaly ústavních stížností, jež navrhovaly zrušení částí volebního zákona. Dostatečný prostor je věnován realizovaným i zásadním nerealizovaným reformám volebního systému do Poslanecké sněmovny od 90. let minulého století po současnost. Závěrem se práce zabývá změnami volebního systému, obecně i v konkrétní rovině.
|
|
|
Personalizace politiky v ČR: Analýza projevů personalizace ve volebním procesu
Fričová, Magdaléna ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, František (oponent)
Práce se zabývá personalizací politiky, tedy fenoménem, který je v poslední době stále více aktuální. Proces personalizace spočívá v posílení zájmu o individuální politické aktéry na úkor těch kolektivních. V politickém systému ji můžeme pozorovat na třech úrovních: v institucionálním uspořádání, ve způsobu, jakým je politika vnímána občany, i v tom, jak je jim prezentována médii. Tento proces má vliv jak na politické strany (změna jejich organizační struktury), tak na politický systém jako celek (změna povahy mandátů, fragmentace stranického systému či omezení kontroly jednotlivců u moci). Hlavním zájmem této práce je personalizace politiky v rámci volebních systémů, jejichž prostřednictvím může být tento proces podporován, či naopak zpomalován. Na pozadí teorie volebních systémů je v první části práce analyzován vývoj českého volebního systému a vybrané návrhy volebních reforem z hlediska jejich vlivu na personalizaci volby. Druhá část pak analyzuje výsledky parlamentních voleb, a to především využití a dopad preferenčních hlasů. Na závěr je na základě Laakso-Taageperova indexu posuzována fragmentace stranického systému jakožto projevu personalizace. Závěry analýzy personalizační trend potvrzují -- vidíme zde snahu o personalizaci volební systém ze strany politických elit a zároveň pozitivní odraz této tendence u voličů.
|
|
|
Reformy volebního systému na Ukrajině 1990-2012
Lakei, Iryna ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lupták, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou reforem volebního systému na Ukrajině a to v období od získání nezávislosti až po současnost. Hlavním cílem je stanovení důvodů reforem volebního systému, a jaké politické subjekty převzaly úlohu iniciátorů těchto reforem v případě (ne)existenci inherentních faktorů. Hypotézou diplomové práce je, zda jednotlivé politické subjekty reformami volebního systému se snažily spíše udržet nebo posílit své postavení na parlamentní scéně, nežli přispět k zdokonalení volebního procesu.
|
|
|
The political system of the Federal Republic of Germany - The Bundestag
BĚLOHLÁVKOVÁ, Petra
Předmětem bakalářské práce je popsání politického systému Spolkové republiky Německo se zaměřením na Spolkový sněm. Autorka v teoretické části stručně shrne politický systém a dělbu moci ve Spolkové republice Německo a poté se zaměří na Spolkový sněm, jeho organizaci, úkoly a volební systém. V praktické části se bude autorka věnovat komparaci volebního systému do Spolkového sněmu a volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V návaznosti na konání řádných voleb do Spolkového sněmu a předčasných voleb do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2013 budou srovnány volební výsledky. Dále bude provedena komparace legislativního procesu ve Spolkové republice Německo a v České republice, přičemž budou vyhodnoceny údaje o počtu návrhů zákonů a průběhu jejich schvalování v obou státech v posledním volebním období.
|
|
|
Reformy v britském politickém systému po volbách 2010: Studie č. 1.214
Kuta, Martin
Volby v roce 2010 ve Spojeném království nevyprodukovaly jasnou parlamentní většinu. Ačkoli se takový výsledek ve společnosti i mezi politiky a politology předpokládal, situace způsobila značný rozruch. Především se jednalo o fakt, že britská politika není na neexistenci jasné parlamentní většiny jedné strany zvyklá (situace tzv. hung parliament, tedy parlamentu bez jasné většiny); za jeden z možných aspektů se dá považovat i jednokolový relativně většinový volební systém, který za běžných okolností produkuje vládní většinu. Tato práce popisuje právě v koaliční dohodě zmíněné snahy – reforma volebního systému a reforma parlamentu, včetně pevného funkčního období. Práce věnuje pozornost nejen vlastním reformám, ale předkládá nástin historického a politického pozadí jednotlivých reformních kroků.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.