|
| |
|
| |
|
|
Výchova k umění se zaměřením na období středověku u dětí mladšího školního věku
STRNADOVÁ, Ladislava
Práce se zabývá výchovou k umění a historií konkrétně obdobím středověku. Zaměřuje se na děti mladšího školního věku. První část práce objasňuje klíčové pojmy jako výchova k umění a další. Dále pojednává o historickém období středověku jako takovém. Stručně charakterizuje volný čas a mladší školní věk. Zamýšlí se nad opodstatněností historie ve výchově. Pomocí výzkumu mapuje současnou situaci-úroveň znalostí historie u dětí mladšího školního věku. Druhá část práce má praktický charakter. Popisuje realizaci projektu-výtvarné hry. Tento projekt nabízí nástin jednoho z mnoha způsobů, jak děti příjemnou formou obohatit o znalosti z historie a vést je k umění.
|
|
|
Mince denárového období v Čechách - analýza nálezů z jižních a západních Čech
ŠTĚPANČÍK, Zdeněk
Práce se zabývá raně středověkými nálezy mincí v jižních a západních Čechách a jejich vztahu k meziregionální stezce ve směru Starý Plzenec - Velké Hydčice - Netolice - Doudleby. Na základě geografických predispozic, archeologických, historických a numismatických pramenů jsou zkoumány místa průchodu stezky a nálezy mincí. Tato práce přináší možné vysvětlení vztahů nálezů mincí ke komunikaci spojující od 10.(11.)století do 13. století hlavní hradská centra jihozápadních Čech.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Železná houba ze Žďáru nad Sázavou ve světle problematiky fosforového železa ve středověkém nožířství
Hošek, Jiří ; Malý, K. ; Zavyalov, V.
Železná houba podrobená průzkumu pochází ze severního okraje Žďáru nad Sázavou, kde byla prokázána existence středověkého městečka, jež zaniklo mezi lety 1262 až 1276. Houba byla objevena v objektu č. 551 (společně s kusy strusky a zbytky pecí), který byl situován při okraji sídelního areálu v oblasti s doklady metalurgických aktivit. Houba sestává z nehomogenního fosforem bohatého železa/oceli, a pravděpodobně nebyla určena pro běžné zpracování. Houba může být jednak výsledkem nezdařené tavby, jednak polotovarem materiálu určeného pro zvláštní účely – fosforové železo bylo např. používáno při výrobě luxusních nožů. S ohledem na problémy s prokázáním výroby luxusních nožových čepelí na našem území, lze na polotovary s vysokým obsahem fosforu pohlížet jako na jeden z dokladů vhodného zázemí pro místní produkci honosných nožů. Bohužel, jestli žďárská houba byla skutečně svázána s poptávkou po fosforovém železe využívaným pro výrobu českých luxusních nožových čepelí není možné prokázat.
|
|
|
Železná houba ze zaniklé středověké osady Polom (okr. Blansko)
Merta, J. ; Hošek, Jiří
Zaniklá středověká osada Polom leží na okraji okrsku staré železářské oblasti střední části Moravského krasu. Jediný písemný doklad o životě na Polomi pochází z roku 1432 (pozdější listiny z roku 1526, 1548, 1560 a 1597 zmiňují osadu již jako pustou). Období existence vsi je možné zhruba určit pomocí keramického materiálu získaného při povrchových sběrech na dobu v rozmezí 13. až 15. století. Zánik vsi patrně souvisí s ročním obléháním blízkého Nového hradu za uherských válek. Podle charakteru přilehlé krajiny se zdá, že Polom byla zemědělskou osadou. Nicméně, nedávno byla na lokalitě nezákonně vykopána železná houba a její menší část, která se dostala k archeologům, byla odborně prozkoumána. Ukázalo se, že fragment houby sestává ze železa až nadeutektoidní oceli, obojí obohacené fosforem. S přihlédnutím na soubor drobných železných předmětů objevených v okolí nálezu lze soudit, že na osadě pracovala kovářská dílna.
|
|
| |
host ::
RSS.