|
Metody zakládání, pěstování a obnovy DVP pro trvale udržitelný rozvoj v zemědělské krajině s využitím vybraných technologických postupů (kritická rešerše)
Kratochvílová, Jana
Bakalářská práce se zabývá způsoby zakládání, pěstování a obnovy dřevinných vegetačních prvků se zaměřením na půdoochranářskou funkci. Prostudováním jednotlivých prací autorů, sjednocením a utvořením si tak vlastního pohledu na danou problematiku vznikl přehled metod zakládání, pěstování a obnovy dřevinných vegetačních prvků se zaměřením na trvale udržitelný rozvoj. Dá se říci, že můžeme podle podkladů vypracovat ucelené a dané metodi-ky pro obhospodařování dřevinných vegetačních prvků podle typů ekosystému. Metody za-kládání DVP jsou dvě nejhlavnější -- sadba a síje. Jsou velmi rozdílné v podmínkách s ohledem na půdoochrannou funkci DVP. Existují i speciální způsoby pro pěstování a ob-novy pro dílčí druhy DVP a jejich další využití
|
|
Individualismus u F. A. Hayeka
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat významy individualismu v díle F. A. Hayeka a zároveň dokázat, že Hayek na tomto pojmu staví svoji epistemologickou obhajobu liberalismu. Nejprve je představen analytický rámec, který pracuje s rozlišením dvou rovin liberální argumentace a dále vymezuje možné pojetí individualismu. Následně je diskutován metodologický individualismus, který slouží k vyjasnění Hayekova pojetí společenských věd a kritiky scientismu. Politický individualismus poté ukazuje souvislost epistemologické stránky s obecnými liberálními východisky. Nakonec je Hayekova pozice konfrontována s teorií Karla Poppera. Zde jsou diskutovány dílčí odlišnosti i shody.
|
|
Registrace obrazových korespondencí získaných z více zdrojů
Cáha, Matěj ; Pelikán, Josef (oponent) ; Buriánek, Jan (vedoucí práce)
V přiložené práci studujeme algoritmy pro párování grafů a jejich využití k registraci korespondencí důležitých obrazových bodů získaných z více různých zdrojů. Zaměřujeme se především na získání přesnějších dat pro výslednou 3D rekonstrukci modelu z velkého množství fotografií s již známými korespondencemi. V této práci se zabýváme problematikou párování grafů včetně definic, výpočetní složitostti problému a mnoha příkladů různých přístupů a použití algoritmů pro párování grafů pro řešení rozličných problémů v různých oblastech. Dále navrhujeme vlastní algoritmus pro párování grafů, který hledá aproximaci problému registrace podgrafů ohodnocených grafů s minimální cenou a který je schopen řešit tento problém pro velké množství velkých grafů v rozumném čase. V naší práci také uvádíme krátký přehled problému bodových korespondencí, implementujeme jednoduché bodové a hranové metriky, které následně použijeme pro párování částečne zrekonstruovaných 2D a 3D geometrií modelu. Algoritmus testujeme na skutečných i uměle vygenerovaných datech. Úlohu omezujeme na řídké bodové korespondence a předpokládáme, že rekonstruovaný 3D model je po částech složený z ploch.
|
|
Epistemologické limity vybraných přístupů k jazyku
Beneš, Martin ; Lehečková, Eva (oponent) ; Macurová, Alena (vedoucí práce)
Cílem práce je pokus komentovat a kriticky zhodnotit epistemologii vybraných přístupů k jazyku: historickosrovnávací jazykovědy 19. století, evropského strukturalismu (Saussure, Hjelmslev, Pražská škola), generativismu, parolových lingvistických disciplín a textové lingvistiky, kognitivních lingvistických disciplín. Konkrétním cílem je komentovat epistemologické limity těchto vybraných směrů, a to s ohledem na dvě základní skutečnosti. Zaprvé - s ohledem na fakt, že jednotlivé směry si z celku předmětné oblasti lingvistiky (uchopené v této práci vzhledem k jejím účelům jako specificky strukturovaný komunikační model) definují za svůj předmět pouze dílčí části z celku této oblasti. A zadruhé - práce bude zkoumat, v jakém vztahu jsou tyto jednotlivé přístupy k závažnému tvrzení filosofa vědy T. S. Kuhna (1997, s. 203), který v knize Struktura vědeckých revolucí říká, že "neexistuje způsob rekonstrukce výroků jako ‚skutečně jsou', který by byl nezávislý na teorii." Tzn. zda tvrzení založená na epistemologii jednotlivých přístupů popisují objektivní realitu, nebo zda jde v jejich případě jen o popis jejich vlastních teoretických konstruktů.
|
|
Nábor a výběr talentů pro akrobatickou gymnastiku
Vostrovský, Jiří ; Chrudimský, Jan (oponent) ; Marek, Jaroslav (vedoucí práce)
Nazev: Nabor a vyber talentu pro akrobatickou gymnastiku Tato prace obsahuje zpracovany postup pfi celkovem procesu vyberu talentovanych jedincu vcetne doporucenych motorickych testu, jenz by mel byt jednotny pro vsechny kluby akrobaticke gymnastiky. Dale obsahuje konkretni hlediska a z nich vyplyvajici pozadavky na budouci akrobaticke gymnasty. Tyto hlediska, mohou pfispet k sirsimu pohledu na danou problematiku trenerem a tim by mel byt castecne zajisten spravny postup pfi vyberu talentu. Nedilnou soucasti prace jsou pfilohy, do nichz ma byt zaneseno prvotni a prubezne sledovani kazdeho sportovce. Diky vedeni teto dokumentace, Ize posuzovat motoricky i psychicky vyvoj jedince a vyvozovat z nej pfesnejsi zavery. Prace dale obsahuje vysledky dotazu na zahranicni akrobaticke kluby, vztahujici se k naboru a vyberu talentu. Klicova slova: akrobaticka gymnastika, sportovni pfiprava, talent, vyber
|
|
Radokova inscenace a dramatizace Böllova "Klauna" v kontextu inscenací Alfréda Radoka v německy mluvících zemích
Slavíčková, Eva ; Just, Vladimír (oponent) ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je první rozsáhlejší prací v českém prostředí zabývající se inscenacemi Alfréda Radoka (1914-1976) v německy mluvících zemích, jež spadají do tvůrčího období tohoto významného českého divadelního režiséra v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. Seznamuje čtenáře s těmito inscenacemi: A. P. Čechov - A. a M. Radokovi: Švédská zápalka, Theater in der Josefstadt (Vídeň, 1965); Maxim Gorkij: Poslední, Münchner Kammerspiele (Mnichov, 1965); F. G. Lorca: Dům doni Bernardy, Schiller Theater, Schlosspark Theater (Západní Berlín, 1966) a Heinrich Böll - A. a M. Radokovi: Klaun, Schauspielhaus Düsseldorf (Düsseldorf, 1970). Alfréd Radok nastudoval všechny uvedené dramatické texty s výjimkou Klauna rovněž na pražských scénách. V centru práce stojí Radokova düsseldorfská inscenace Klaun. Kromě částečné rekonstrukce této inscenace, v níž Radok opět kombinoval pro něj tak typickou živou hereckou akci s filmovými projekcemi (stejného postupu použil i v případě mnichovské inscenace Posledních), práce stručně srovnává dramatizaci manželů Radokových s původním románem Heinricha Bölla Klaunovy názory. Jedna z kapitol je věnována analýze této románové předlohy. Dále je zařazena kapitola o převedení Böllova románu do jiných divadelních a filmových produkcí. V kapitolách vztahujících se k...
|
host ::
