|
|
Human preference to animal species and its impact on species conservation
Marešová, Jana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá lidskými estetickými preferencemi živočišných druhů, a to i z pohledu antropologického a ochrany přírody. Přestože v poslední době vznikly práce dokládající fakt, že lidé mnohem ochotněji podporují ochranu druhů, které se jim líbí, byly estetické preference živočišných druhů dosud velmi málo studovány. Chyběly především kvantitativní analýzy na jemnější taxonomické škále. Tak vznikla myšlenka otestovat lidské preference hadů (později také napříč hlavními skupinami obratlovců) a pokusit se změřenou preferencí vysvětlit ochranářské úsilí reprezentované chovy celosvětové sítě zoologických zahrad. Ukázalo se, že faktory spojené s atraktivitou zvířete, tedy změřená preference a velikost těla, určují velikost populace druhu v zoologických zahradách, a to u savců, ptáků i plazů. Naopak zařazení do seznamu IUCN nemá na chovanost daného druhu vliv. Abychom zjistili, zda se naměřené hodnoty vztahují pouze na testovanou populaci českých studentů, či je možno o nich skutečně uvažovat jako o obecně platných lidských preferencích, provedli jsme stejný test s hroznýšovitými hady v osmi kulturách na pěti kontinentech. Z mezikulturních studií zvířecí estetiky zatím vyplynuly především mezikulturní rozdíly, například se ukázalo, že terminologie, která je v dané kultuře věnovaná...
|
|
|
Explorace, neofobie a potravní konzervatismus u sýkor
Beranová, Eliška ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Fučíková, Eva (oponent)
V reakci ptáků na nové podněty se ve velké míře uplatňují procesy jako je neofobie a explorační chování. Míra, jakou se tyto dva procesy projeví, se liší jak na mezidruhové, tak i na vnitrodruhové úrovni. Porovnávaly jsme explorační chování a neofobii u dvou druhů sýkor. Dospělé sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus) se mezi sebou nelišily v exploraci nového prostředí ani nového předmetu a ani v neofobii vůči novému předmětu v blízkosti potravy. Velké rozdíly jsme však zaznamenaly mezi odchovanými mláďaty těchto dvou druhů. Juvenilní sýkory modřinky projevovaly vyšší míru vrozené neofobie vůči novému předmětu v domovské kleci i k předmětu v blízkosti potravy. Na vnitrodruhové úrovni se jistou mírou uplatnily věk, pohlaví i personalita jedince. Následně jsme testovaly, projeví-li se tyto mezidruhové a vnitrodruhové rozdíly také v reakci na novou potravu. Tu představovali: červeně nabarvený moučný červ (larva Tenebrio monitor), modrý cvrček (Acheta domestica) a aposematická ploštice (Pyrrhocoris apterus). Dospělé odchycené sýkory s bohatou zkušeností s různorodou potravou se v přístupu k výše zmíněným typům potravy nelišily. Naproti tomu ručně odchovaná mláďata se v reakci na jednotlivé typy nové potravy značně lišila. Juvenilní modřinky byly vůči všem třem typům nové...
|
|
|
Účinnost multimodální výstražné signalizace Tritomegas sexmaculatus vůči ptačím predátorům
Binderová, Jana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematičtí živočichové upozorňují potencionální predátory na svou obranu výstražnými signály. Pokud tyto signály působí na více smyslů predátora, jedná se o multimodální výstražnou signalizaci. Působení multimodální signalizace aposematické kořisti na reakce predátorů bylo testováno méně než působení jednotlivých výstražných signálů, navíc často u umělé kořisti. Pro pochopení fungování multimodální signalizace je proto vhodné toto testování provádět u reálné kořisti. Tato práce jako jedna z prvních testovala působení multimodální signalizace reálné kořisti na chování ptačích predátorů ve srovnání s působením jejích jednotlivých výstražných složek. Kořistí byla ploštice Tritomegas sexmaculatus, jejíž multimodální signalizaci představují výstražné signály vizuální (černobílé zbarvení), chemické (pach, případně chuť) a akustické (stridulace). Předmětem našeho zkoumání bylo porovnání reakcí dvou druhů ptačích predátorů sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus). Předkládali jsme jim 3 typy ploštic, u kterých se lišilo působení jejich výstražné signalizace. U normální ploštice působila její komplexní multimodální signalizace, u hnědě obarvené jsme zabránily působení jejího výstražného zbarvení a u dealatizované ploštice jsme zabránili působení její akustické signalizace. Dospělé...
|
|
|
Effect of the search image on the lizard ability to reveal a Batesian mimic
BENEŠ, Josef
Vliv search image na schopnost v zajetí vychovaných scinků (Chalcides sexlineatus) odhalit Batesovského mimika byla testována s ohledem na jejich předchozí zkušenost s vhodnou experimentální kořistí (šváb Argentinský - Blaptica dubia), kteří sloužili společně s moučnými červy (Tenebrio molitor) jako motivační kořist. Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus) byla použita jako aposematický model.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Role osobnosti v ptačí reakci na výstražně zbarvenou kořist
TESAŘOVÁ, Monika
Tato práce zkoumala osobnost a individuální rozdíly v reakcích na aposematickou kořist u sýkory koňadry, Parus major. Cílem bylo ohodnotit individuální rozdíly v chování čtyřiceti jedinců sýkor a najít možné korelace s reakcemi těchto ptáků k nápadně zbarvené kořisti, pátému larválnímu instaru ruměnice pospolné, Pyrrhocoris apterus.
|
host ::
RSS.