|
Ošetřovatelská péče o nemocného s diagnózou dekompenzovaný diabetes mellitus
Hrdinová, Michaela ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce)
Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala diabetes mellitus, úplavice cukrová, lidově řečeno cukrovka. Je to jedna z nejstarších nemocí které lidstvo poznalo. První známky o diabetes mellitus se objevily již v době 1500 před naším letopočtem v egyptských papyrusových svitcích. Diabetes mellitus je nemoc, která provází lidstvo, až do dnešní doby a jejíž incidence a prevalence každoročně narůstá. K zajištění optimální léčebné péče přispělo vytvoření ,, Diabetologického programu'' v naší republice. Edukační programy jsou zaměřeny na vysvětlení podstaty onemocnění, na výuku režimových opatření, na získání dovedností a diabetika by měl tento edukační program naučit jak samostatně pečovat o svůj zdravotní stav. Cílem mé bakalářské práce je zpracování případové studie ošetřovatelské péče o pacientce N.J. ve věku 66let, která byla hospitalizována na jednotce intenzivní péče s diagnózou dekompenzovaný diabetes mellitus 1. typu. Pacientku jsem sledovala celou dobu její hospitalizace, která trvala 2 dny a poté byla pacientka přeložena na standardní interní oddělení. Pacientka souhlasí s poskytováním osobních dat pro využití této práce. Při zpracování bakalářské práce jsem se snažila uplatnit své zkušenosti z výkonu vlastního povolání.
|
| |
| |
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem z pohledu všeobecné sestry
DOLEJŠOVÁ, Jarmila
Vyšší věk je spojen s mnoha nemocemi a jedním ze závažných zdravotních problémů se celosvětově stává u seniorů onemocnění demencí. V současné době se odhaduje na celém světě počet lidí postižených demencí na 38 miliónů a do roku 2050 se podle prognóz ztrojnásobí. Onemocnění postihuje nejčastěji seniory ve věku nad 65 let. Pracuji v domově pro seniory a s touto problematikou se denně setkávám. To byl také důvod, proč jsem si právě tuto oblast zvolila jako téma bakalářské práce. Bakalářská práce má název Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem z pohledu všeobecné sestry. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku domova pro seniory, domova se zvláštním režimem a roli všeobecné sestry v těchto pobytových sociálních zařízeních. Dále popisuje demenci, její dělení a stadia. V další části je popsána ošetřovatelská péče o takto nemocné pacienty. V závěru teoretické části jsem zmínila Českou alzheimerovskou společnost, která má v našem státě nezastupitelné místo v pomoci lidem trpícím touto chorobou, ale i osobám o ně pečujícím. V praktické části jsem prováděla šetření kvantitativní formou pomocí anonymního dotazníku. Zjištěné výsledky jsem analyzovala a zpracovala do grafů. Stanovila jsem si čtyři cíle a zároveň formulovala čtyři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, v čem sestry spatřují pozitiva a negativa daného zařízení z hlediska poskytování ošetřovatelské péče pacientům s demencí. K jeho naplnění byla stanovena hypotéza 1: V domovech se zvláštním režimem je ošetřovatelská péče poskytována s větším ohledem na specifické potřeby pacientů s demencí. Tato hypotéza byla šetřením potvrzena. Druhým cílem bylo zjistit motivaci sester pro práci s pacienty s demencí. Stanovena byla hypotéza, že společnou motivací je sociální cítění a potřeba pomáhat starým lidem. I tato hypotéza byla potvrzena. Třetím cílem bylo zjistit, zda mají domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem zpracovány standardy ošetřovatelské péče o dementní pacienty a pracují-li v souladu s nimi. Vymezena byla hypotéza: Domovy pro seniory nemají, na rozdíl od domovů se zvláštním režimem, vypracovány standardy ošetřovatelské péče o dementní pacienty. Oproti mému předpokladu však uvedlo 64% sester pracujících v klasických domovech pro seniory, že standardy vypracovány mají. Musím tedy konstatovat, že tato hypotéza potvrzena nebyla. Zjistit, jsou-li všeobecné sestry seznamovány s novými poznatky v oblasti ošetřovatelské péče o dementní pacienty, a zda se tato péče liší v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem, byl čtvrtý cíl. Stanovená a testovaná hypotéza zněla: Sestry v obou typech zařízení si zajišťují své celoživotní vzdělávání v oblasti péče o dementní pacienty převážně individuálně, nikoli prostřednictvím zaměstnavatele. Ani tato hypotéza nebyla potvrzena. Důvodem ke zvolení tohoto tématu bakalářské práce bylo zjistit, zda je pro klienty s onemocněním demencí a jejich spolubydlící vhodné trvalé soužití v klasickém domově důchodců. Tento cíl byl splněn a to díky výsledkům získaným na základě vyslovených názorů sester pracujících v sociálních zařízeních uvedených v tomto výzkumném šetření. Praktické využití výsledků bakalářské práce bude realizováno v Domově pro seniory Sušice v srpnu 2013, kdy se navýší kapacita o 14 lůžek se statutem zvláštního režimu.
|
|
Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu na ortopedickém oddělení v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.
DOUDOVÁ, Klára
Základní teoretická východiska: Protože se tato bakalářská práce zabývá především informovaností klientů, bylo nutné v práci zmínit i informace o komunikaci ve zdravotnickém zařízení. Komunikace probíhá vždy mezi dvěma či více lidmi. Během komunikace si lidé sdělují potřebné informace, své pocity, postoje, hovoří o vztazích a náladách. Existuje několik komunikačních pravidel, která by měl člověk dodržovat, ovšem záleží na člověku samotném, zda se jimi bude řídit, nebo ne. Komunikační dovednosti se dají postupně rozvíjet a jsou pro nás důležité i v osobním životě. Pokud člověk ztratí schopnost komunikovat, může to vést k ohrožení jeho vztahů s ostatními lidmi. Pro zdravotnické pracovníky je rovněž velmi důležitá oblast sociálních dovedností (Mikuláštík 2003). Cíle práce: Zjistit informovanost klientů v rámci předoperační přípravy po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit informovanost klientů v rámci pooperační péče po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit, zda mají klienti po totální endoprotéze možnost následné péče (rehabilitace, lázeňská léčba). K těmto cílům byly vytvořeny následující otázky: V jakých oblastech jsou klienti v rámci předoperační přípravy informováni? Jakým způsobem jsou klienti informování v rámci pooperační péče? Jaké možnosti následné péče mají klienti po totální endoprotéze? Metodika: Pro výzkumné šetření bylo zvoleno kvalitativní šetření sběru dat. Kvalitativní šetření bylo schváleno od hlavní sestry nemocnice, kde měl probíhat výzkum, ale nakonec se rozhovory realizovaly v domácím prostředí u klientů. Šetření bylo provedeno formou polostrukturovaných rozhovorů, rozhovory byly anonymní. Sběr dat probíhal v březnu 2015 u sedmi respondentů. I přesto, že rozhovory probíhaly v domácím prostředí klientů, bylo potřeba schválení výzkumu od hlavní sestry. A to zejména z toho důvodu, že byla zkoumána i následná péče u klientů po totální endoprotéze. Bylo tedy nutné si klienty před totální endoprotézou vytipovat v nemocničním zařízení a teprve po určité době po operaci s nimi rozhovory provést.
|
|
Možnosti zvládnutí situace při napadení posádky záchranné služby
SVITÁKOVÁ, Hana
Abstrakt V současné době stále častěji média informují o nejrůznějších útocích, projevech agrese, trestných činech či napadeních. Jedná se ve své podstatě o charakteristiky mezilidských vztahů, které nás každodenně provázejí. S těmito negativními projevy lidského chování se můžeme setkat i v profesní linii. Jedná se zejména o činnost pomáhajících profesí. Mezi pomáhající profese mimo jiné patří také členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby, kteří každodenně poskytují přednemocniční neodkladnou péči pacientům v akutním stavu. Napadených a zraněných záchranářů přibývá, problémová situace na místě zásahu často není členy posádky zdravotnické záchranné služby vhodně řešena a je znemožněno kvalitní odvedení péče o pacienta. V rámci bakalářské práce byl proveden kvantitativní výzkum. Sběr dat byl zhotoven metodou dotazování. Kvantitativní výzkum byl realizován technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři, výjezdové sestry, lékaři a řidiči Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výzkum byl realizován v průběhu dubna roku 2008. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, praktické a teoretické. Cílem práce bylo zmapovat problematiku napadení posádek zdravotnické záchranné služby. Cíl byl splněn. Byly stanoveny tyto tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Zdravotnický záchranář se cítí být ohrožen ze strany pacienta/klienta více než řidič vozidla zdravotnické záchranné služby. Hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2: Lékař zdravotnické záchranné služby se cítí být ohrožen ze strany pacienta/klienta méně než zdravotnický záchranář. Hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza č. 3: Zdravotničtí záchranáři zvládají techniku sebeobrany více než zdravotní sestry na zdravotnické záchranné službě. Hypotéza nebyla potvrzena. Výsledky výzkumu budou prezentovány na www.zzsjck.cz. Budou předpokladem pro realizaci kurzů sebeobrany ve spolupráci se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
| |
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s infekčními komplikacemi po totálních endoprotézách kyčelního a kolenního kloubu
BREJŠKOVÁ, Soňa
Infekční komplikace TEP patří k nejzávažnějším komplikacím po implantaci endoprotézy. Řešení je velmi náročné pro své chirurgické i psychologické aspekty vzhledem ke svým devastujícím účinkům a nejisté prognóze. V současné době se procento infekčních komplikací pohybuje mezi 0,5 % 2 %. Z pohledu sestry je ošetřovatelská péče o tyto pacienty velice náročná a má svá přesně stanovená specifika.Cílem práce bylo 1. Zmapovat znalosti sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 2. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 3. Zjistit dodržování aseptických postupů při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaká je míra vědomostí sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 2. Jaká je znalost sester o specifikách ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 3. Jaká je míra znalostí sester o specifických potřebách pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 4. Do jaké míry dodržují sestry aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na infekčním oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Šetření bylo anonymní, rozhovory a pozorování probíhalo v časové etapě od 1. 2. 2013 do 25. 2. 2013 Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry znají základní příčiny vzniku infekčních komplikací po TEP. Dále je z výsledků patrné, že sestry mají přehled o specifikách ošetřovatelské péče u těchto pacientů a rovněž mají teoretické znalosti v oblasti potřeb. Na základě analýzy odpovědí bylo ale zjištěno, že sestrám provádění některých ošetřovatelských výkonů činí potíže, a to z důvodu částečné neznalosti, nejistoty a nemožnosti si některé výkony vyzkoušet. Z výsledků také vyplývá, že se všechny sestry snaží u pacientů saturovat fyzické potřeby, ale ne všechny sestry saturují psychické potřeby tak, jak uváděly ve svých odpovědích, což jsme zjistili pozorováním. Jedná se především o nedostatky v komunikaci s pacientem v oblasti motivace, psychické podpory a podpory sebepéče. Dále jsme zjistili, že většina sester dodržuje aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP, ale výsledky odhalily i slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru neprovádí hygienickou dezinfekci dle standardizované techniky a jedna třetina sester si nedezinfikuje ruce ani před výkonem. Další nedostatky jsme zjistili zejména v manipulaci se sterilním a biologickým materiálem. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry i přes nedostatek informací a zkušeností svými odpověďmi rámcově prokázaly své znalosti týkající se péče o tyto pacienty. V každé oblasti však zůstává prostor pro další rozšíření vědomostí sester jak po stránce teoretické, tak i po stránce praktické. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o problematice infekčních komplikací po TEP a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry, které se při své práci setkávají s pacienty s infekční komplikací po TEP. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář zaměřený na problematiku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu, který přikládám jako přílohu.(Příloha 12)
|
|
Možnosti fyzioterapie Ib stupně skoliózy u dětí mladšího školního věku
ČERMÁKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie dětí mladšího školního věku, které mají diagnostikovanou skoliózu Ib stupně. Skolióza je považována za deformitu páteře v rovině frontální, sagitální a transverzální. Při ní dochází k tvarové deformaci obratlů v důsledku tlakových změn. V teoretické části je zpracován axiální systém z kineziologického pohledu, funkce hlubokého stabilizačního systému v posturální stabilizaci páteře, definice a klasifikace skolióz a možnosti operační a konzervativní léčby. Ve fyzioterapeutické praxi lze využít několik přístupů, které se primárně zabývají léčbou skolióz. V práci jsou sepsány i metody, které se zabývají léčbou skolióz, přestože skoliózy nejsou jejich hlavním zaměřením. Takovou metodou je například senzomotorická stimulace dle Jandy a Vávrové (Janda, Vávrová, 1992), jejímž cílem je aktivovat subkortikální mechanismy, které se podílejí na řízení motoriky a dosáhnout automatizované svalové aktivity, která je potřebná k odstranění svalových dysbalancí. Cílem teoretické části práce bylo definovat problematiku skoliózy, shrnout možnosti její léčby, zaměřit se na konzervativní terapii, včetně senzomotorické stimulace. Druhým cílem práce bylo navrhnout a následně realizovat konkrétní fyzioterapeutický postup u dětí mladšího školního věku s diagnostikovanou skoliózu Ib stupně, do něhož byly zařazeny prvky senzomotorické stimulace. Pro praktickou část bakalářské práce jsem využila metody kvalitativního výzkumu. Výzkum byl realizován pomocí tří pacientek mladšího školního věku, které jsou v péči Rehabilitačního oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkum probíhal po dobu 3 měsíců. U všech pacientů byly do postupu fyzioterapie zařazeny prvky ze senzomotorické stimulace. Kineziologickým vyšetřením jsme zjistili, že po absolvování terapie byly zlepšeny některé testy dynamicky páteře, došlo k uvolnění některých zkrácených svalových skupin a pacientky se naučily správnému dýchání. Také uváděly lepší vnímání postavení svého těla a možnosti jeho správné korekce. Využití navržených fyzioterapeutických postupů k ovlivnění skoliotické křivky pomocí senzomotorického cvičení může být inspirací pro fyzioterapeuty, jiné odborníky v praxi nebo pro studenty.
|
| |
host ::
