Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,786 záznamů.  začátekpředchozí2777 - 2786  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.20 vteřin. 

Gender problematika v ozbrojené složce policie
POLÁKOVÁ, Marika
Cílem práce je identifikovat rozdíly v postavení mužů a žen u Policie ČR, které mohou nepříznivě ovlivnit kariérní postup příslušnic policie a zároveň popsat typické genderové stereotypy, které ženy předurčují do určitých pracovních pozic a k určitým pracovním úkonům.Bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá vymezením základních pojmů gender, genderové stereotypy, genderová identita a genderová socializace. Popisuje pracovněprávní vztahy, postavení žen v pracovněprávních vztazích, zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace. Dále charakterizuje policii České republiky, náplň práce policie ČR, povinnosti policisty a předpoklady pro přijetí do služebního poměru. Zvláštní kapitolu zde tvoří pracovní podmínky příslušnic bezpečnostních sborů.Praktická část práce na základě dotazníkového šetření a rozhovorů odpovídá na výzkumné otázky. Výsledky jsou zpracovány do přehledných tabulek a grafů s podrobnými komentáři zjištěných údajů a vypočtených parametrů.V závěru práce je provedena diskuze dosažených výsledků. Souhrnně lze konstatovat, že v řadách policie stále přetrvávají genderové stereotypy.Bakalářská práce vychází ze současné právní úpravy právního postavení žen v pracovněprávních vztazích a odráží právní stav platný k 1.9.2013.

Znalosti pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u epilepticky nemocných dětí
ČERMÁKOVÁ, Tereza
Teoretická východiska Epilepsie je jedna z nejčastějších neurologických onemocnění. První epileptický záchvat se u jedince objevuje do 20. roku věku. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti školního věku, proto je důležité věnovat se této problematice právě u nich. Děti tráví s pedagogy mnoho času a prodělání epileptického záchvatu ve škole je tudíž velmi pravděpodobné. Bakalářská práce se zabývá znalostmi pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u epilepticky nemocných dětí. Teoretická část připomíná historii epilepsie, definuje ji, ujasňuje její příčiny, rozděluje epileptické záchvaty a následně epileptické syndromy. Představuje role sestry při diagnostice epileptických záchvatů, které mají v této oblasti nezastupitelnou úlohu. Dále se zabývá léčbou epilepsie a především první pomocí při epileptickém záchvatu, podáváním léků a jejich způsoby v souvislosti s tímto onemocněním. V kompetenci sestry je edukovat o onemocnění a opatření s ním spojené, na což práce upozorňuje. Dále poukazuje na informace o zdravotně znevýhodněných dětech, a jak jsou na takovéto děti pedagogové v rámci svého studia a následné praxe připravováni. Na závěr jsou zmíněny úlohy školní sestry, které zastává v jiných zemích a je pro školní zařízení nepostradatelným členem, jenž v České republice chybí. Cíl práce Cílem bakalářské práce je zmapovat znalosti pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u dětí s epilepsií. K tomuto cíli byl stanoven výzkumný problém, který se zabývá znalostmi pedagogických pracovníků o poskytování první pomoci u dětí s epilepsií. Metodika Výzkumné šetření bylo prováděno kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníku, které byly rozdány v devíti základních školách v Jihočeském kraji v Písku a v Českých Budějovicích, vždy s ústním souhlasem ředitele dané základní školy. Rozdáno bylo 225 dotazníků. Návratnost tvořila 166 dotazníků. Respondenti odpovídali na 22 otázek. Dvě otázky byly pouze identifikační. Výzkumné šetření probíhalo v únoru 2014. Získaná data byla analyzována statistickými metodami za využití vhodných statistických nástrojů (stanovených průměrů, procentuální vyjádření) a zjištěné výsledky byly dále názorně zpracovány v grafech. Výsledky Podle získaných informací od respondentů bylo zjištěno, že pedagogové mají znalosti v poskytování první pomoci při epileptickém záchvatu, avšak neznají lék a jeho způsob podání, který se aplikuje při první pomoci. I přesto, že pedagogové ve velké míře znají zásady první pomoci, většina respondentů má zájem o zdokonalování se v první pomoci. Závěr Stanovený výzkumný problém byl vyřešen. Pedagogičtí pracovníci mají znalosti v zásadách první pomoci, avšak nevědí, jaký lék podat a jaký je jeho způsob aplikace. Vzhledem k zájmu pedagogických pracovníků ve vzdělávání se v první pomoci by sestra v rámci zavedení spolupráce s pedagogy na základních školách mohla pořádat teoretické a praktické semináře první pomoci při epileptickém záchvatu u dětí. Většina lidí si sestru představí v nemocničním zařízení, ale její působnost je značně širší. Mnoho rolí, které zastává, může aplikovat i mimo nemocniční zařízení, což může být právě škola, kde by se dále velmi uplatnila v rámci edukace, prevence a předávání informací o režimových opatřeních u dítěte.

Antropologický profil dětí s diagnózou ADHD (attention deficit hyperactivity disorder).
Uhlířová, Jaromíra ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá antropologickým profilem dětí s ADHD (attention deficit hyperactivity disorder), jež je jednou z nejčastějších psychiatrických diagnóz dětského věku. Řada studií prokázala vztah ADHD k odlišnostem v tělesném růstu, nejčastěji ve smyslu růstové retardace a nižších hmotnostních parametrů. Často jsou však tyto odlišnosti dávány do souvislosti s farmakologickou terapií syndromu. Někteří autoři také poukazují na možnost vlivu samotné poruchy ADHD. V této práci porovnáváme antropometrické parametry 40 chlapců s ADHD ve věku 6,00-10,99 let, kteří nejsou léčeni pomocí farmak (methylfenidátu), a 172 chlapců kontrolního souboru, jehož sestavení pro využití v klinickém výzkumu poruchy ADHD bylo jedním z cílů diplomové práce. Porovnány byly také anamnestické údaje získané pomocí dotazníků a poskytující informace např. o porodních parametrech, délce kojení, stravovacích návycích, o množství času stráveném fyzickou aktivitou nebo u televize. Kontrolní soubor zdravých jedinců byl sestaven z toho důvodu, aby lépe odrážel somatický profil dnešní dětské populace a poskytl také srovnávací údaje anamnestické. Vůči aktuálně užívaným růstovým standardům vykazoval kontrolní soubor některé významné rozdíly, svědčící o působení sekulárních trendů zvláště v tělesné výšce a tělesné hmotnosti a...

Aspekty společné hospitalizace rodičů s dětmi
Janoušková, Helena ; Voleníková, Ivana (vedoucí práce) ; Strobachová, Ingrid (oponent)
Společná hospitalizace ro dičů s dětmi je jedním z nej důleži tějš ích práv dítěte, a proto je zakotvena v Chartě práv dětí v nemocnici, kterou schválila 1. vropská konference o hospitalizovaných dětech v květnu 1988. I přesto, že děti v nemocnici mají vždy právo mít u sebe své rodiče nebo zástupce a sourozence, stále to ani po téměř 19 letech - není samozřejmostí. Provází ji mnohdy nemalá úskalí ať ze strany nemocnic zvláště těch menších nebo rodičů. Proto jsem si toto téma vybrala jako diplomovou práci, pojala jsem ji jako pn:'tzkumnou studii. C htěla a měla jsem možnost zjistit, co je pro rodi če v naší dětské nemocnici nej větším problémem, co by z jejich pohledu bylo možné do budoucna zlepšit, zajistit, přehodnotit. Ráda bych získané poznatky aplikovala prostřednictvím hlavní sestry nemocnice a vrchních sester dětských klinik do praxe, protože některá přání jsme schopni jistě zrealizovat a přispět tak k příjemnějšímu a kvalitnějšímu pobytu v naší fakultní nemocnici. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Vývoj nových dilatačních stentů pro řešení chronických benigních stenóz a striktur dýchacích a polykacích cest u dětí
Janoušek, Petr ; Kabelka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Přádný, Martin (oponent)
Stenózy hrtanu a průdušnice tvoří významnou součást spektra diagnóz pacientů léčených na klinikách ORL, chirurgie hlavy a krku. Léčba akutních příznaků má jasné řešení v intubaci, či chirurgickém zpřístupnění dýchacích cest, zejména tracheotomií. Pro dlouhodobou léčbu chronických stenózujících procesů však zatím neexistuje spolehlivé, dostatečné a přitom ekonomicky dostupné řešenÍ. Náročné chirurgické rekonstrukce spolu s dilatacemi, laserovými zákroky, nebo vyčkávací taktikou dlouhodobé tracheostomie jsou nejčastěji užívanými léčebnými modalitami. Mnozí autoři referují o vynikajících výsledcích operací (62,69,72,103,1 75). Zásahy do citlivých struktur však mohou mit za následek nevratné poškození zahrnující jizvení, restenózy i poruchy hlasového aparátu vedoucí k poruše vývoje řeči a tím k narušení sociální adaptace. Dosavadní možnosti léčby stenóz dýchacích cest u dětí nelze považovat za dostatečné. Ke všem pacientům je třeba přistupovat individuálně jak z hlediska věku, tak pro častou přítomnost přidružených onemocnění, a proto v této problematice nelze vytvořit jednoznačně platné "doporučené postupy". Použití stentů se široce uplatňuje při léčbě stenotických onemocnění dýchacích cest dospělých jako primární modalita (16,101), i jako podpora zajišťující dostatečný průsvit lumina po dobu hojení po...

Diagnóza laterality ve školním prostředí
Šnajdrová, Veronika ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje teoretické základy projevů dominance mozkových hemisfér - laterality. Zabývá se vývojem laterality, jejím genotypem a fenotypem, stupni, typy a druhy laterality, zmiňuje se o následcích nevhodného výchovného působení na genotyp laterality a následné nápravě. Dále se zabývá diagnostikou laterality, a to především z pozice učitele. Základní myšlenkou této práce je podpora přirozeného vývoje dítěte prostřednictvím vhodného působení na lateralitu dítěte, konkrétně žáka s diagnózou dysfázie.

Fyzioterapie u dětí ohrožených vývojem DMO v 1. roce života
ŠPIKOVÁ, Alžběta
V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou terapií u dětí s dětskou mozkovou obrnou. Jako hlavní cíl jsem si stanovila představení terapeutických metod užívaných u dětí ohrožených vývojem dětské mozkové obrny v prvním roce života a určení časového hlediska indikace terapie. V teoretické části jsem se věnovala popisu psychomotorického vývoje dítěte a dále skutečnostem týkajících se onemocnění dětskou mozkovou obrnou, které zahrnují jeho definici, příčiny vzniku, typy a diagnostiku. Jelikož je Vojtova reflexní lokomoce v České republice pro terapii u dětí s dětskou mozkovou obrnou nejvíce používána, bylo cílem výzkumné části práce podrobněji tuto terapeutickou metodu představit a zjistit zkušenosti z jejího používání. Respondenty tvořilo 28 rodičů dětí postižených dětskou mozkovou obrnou, které se léčí ve specializovaném diagnostickém a terapeutickém centru pro děti s dětskou mozkovou obrnou. Tato část práce se metodologicky opírala o principy kvalitativního výzkumu, byla použita metoda dotazovací, technika polostandardizovaného rozhovoru. Z odpovědí na položené otázky bylo zjištěno, že včasná diagnostika onemocnění a neprodlené zahájení terapie je hlavním předpokladem pro dosažení optimálních výsledků léčby. Na účinku terapie se dále podle výzkumného šetření podílí její frekvence, vedení rodičů dítěte odborně školeným fyzioterapeutem, správné pochopení terapie ze strany rodičů a jejich přesvědčení o účinnosti terapie. Z výsledků šetření dále vyplynulo, že rodiče dětí s dětskou mozkovou obrnou zkoušeli i jiné terapeutické metody než Vojtovu reflexní lokomoci, ale pro chybějící spolupráci dítěte, mizivé výsledky jiných terapií nebo jejich špatnou dostupnost rodiče jejich aplikaci ukončili. Z výsledku výzkumu také vyplynulo, že zlepšení, ke kterým při cvičení Vojtovy reflexní lokomoce u jejich dětí s diagnózou dětské mozkové obrny dochází, bylo hlavním důvodem, proč u této terapeutické metody zůstali a nadále ji aplikují.

Představy mužů o jejich účasti při porodu
BUKOVSKÁ, Daniela
Práce obsahuje teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je zaměřena na těhotenství, porod a aktivity, které v různých časových obdobích může partner těhotné ženy vykonávat. Dále ošetřovatelskou činnost porodní asistentky, která by při porodu měla myslet i na to, že na porodním sále není pouze rodička, ale i její muž. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumným šetřením formou strukturovaných rozhovorů u 12 respondentů, partnerů těhotných žen, kteří byli rozděleni do 3 skupin. Muži připravovaní na předporodním kurzu, muži, kteří získali informace například od přátel, knih, internetu a muži, kteří již u porodu v minulosti byli. Výzkum probíhal v měsíci červen a červenec 2012 v Českých Budějovicích. Prvním cílem bylo zjistit, zda muži, kteří navštívili předporodní kurz, mají jiné představy o účasti při porodu, než muži, kteří kurz nenavštívili. Zjištěno bylo, že obě skupiny očekávají ve své podstatě to samé, tedy ochotu, vstřícnost, empatii od zdravotnického personálu, aktivní zapojení a především pomoc ze strany porodních asistentek. Druhý cíl byl zaměřen na otce, kteří se již porodu účastnili. Chtěli jsme zjistit, zda muži, kteří se již porodu účastnili, mají jiné představy, nežli muži, kteří se porodu účastní poprvé. Z výzkumného šetření vyplynulo, že jejich představy se taktéž neliší od odpovědí budoucích otců, kteří u porodu zatím nebyli. I oni si představují, že budou aktivně zapojováni a vedeni porodní asistentkou, která jim vše vysvětlí přímo na porodním sále. V případě, že při prvním porodu nemohli být aktivně zapojeni, při porodu, který je čeká nyní, by se rádi zapojili. Vypracovaná bakalářská práce může sloužit jako informační a studijní materiál pro další ročníky oboru Porodní asistentka. Dále ji lze využít jako edukační materiál pro porodní asistentky v praxi, které se rozhodnou své vzdělání aplikovat ve vedení předporodních kurzů a pro porodní asistentky, které pracují na porodních sálech.

Klenba nožní v dětském věku
Kellerová, Kateřina ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Autor: Bc.Kateřina Kellerová Název: Klenba nožní v dětském věku Vymezení problému: Nejčastější diagnózou v ortopedických ordinacích, která se týká klenby nožní u dětí je bezpochyby flexibilní plochá noha neboli pes planovalgus. Proto byla tato diplomová práce zaměřena převážně na tuto diagnózu. O flexibilní ploché noze bylo napsáno poměrně velké množství článků a provedeno hodně studií a přestože se autoři těchto prací liší v názorech, jaké faktory mají vliv na vývoj pes planovalgus i v otázce zda a jakou provádět terapii, téměř všichni se shodují v tom, že stav klenby nožní se zlepšuje se zvyšujícím se věkem dítěte a v návaznosti na to se tedy výskyt této diagnózy snižuje. Ovšem dynamika změn probíhajících na klenbě nožní není podrobně popisována. Cíl práce: Cílem této práce bylo posoudit vývoj klenby nožní u dětí předškolního věku. Tedy na podkladě plantografického a doplňujících vyšetření dokumentovat změny na klenbě nožní dětí předškolního věku, k nimž dojde v průběhu šesti měsíců. Metoda řešení: V rámci výzkumu byla zjištěna anamnéza formou dotazníku pro rodiče probandů a byla provedena tato vyšetření: zhotovení plantogramu nohy, vyšetření laxicity vazů, vyšetření rozsahu pasivní rotace v kyčelních kloubech, zhodnocení postavení kolenních kloubů, čéšek a pat, Jack's test, vyšetření zkrácení m....

Formativní vliv literární výpovědi osoby se zdravotním postižením (čtenářský zážitek jako zdroj empatie)
ZAVADILOVÁ, Ivana
Bakalářská práce mapuje proces vyrovnávání se dospívající dívky s tělesným postižením, který probíhá v rámci její rodiny i širšího sociálního prostředí. Teoretická část je rozdělena do dvanácti podkapitol. První podkapitola se zabývá společenskou normou jako kritériem, které vymezuje osoby se zdravotním postižením. Ve druhé podkapitole se spojuje fenomén zdravotního postižení s jeho jazykovým označením. Třetí podkapitola uvádí historickou vertikální klasifikaci přístupů k osobám se zdravotním postižením. Čtvrtá podkapitola popisuje postavení osob se zdravotním postižením před zlomovým rokem 1989 a pátá podkapitola po něm. Šestá podkapitola shrnuje základní body Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Sedmá podkapitola se věnuje osobám se zdravotním postižením a osmá osobám s tělesným postižením. Devátá podkapitola se vztahuje k úloze pomáhajících profesí ve vztahu k osobám se zdravotním postižením. Desátá podkapitola se soustředí na oblast sociální práce s osobami se zdravotním postižením a specifikuje koncepci ucelené rehabilitace a úlohu sociální práce jako nástroje inkluze osob se zdravotním postižením. Jedenáctá podkapitola se zaměřuje na sociální práci s rodinami s dítětem se zdravotním postižením, přičemž charakterizuje jejich specifika, životní situaci, sociální fungování a paradigmata sociální práce při práci s nimi. Poslední, dvanáctá podkapitola vypovídá o sociálním systému České republiky ve vztahu k dětem se zdravotním postižením, zaobírá se jeho pilíři, peněžitými dávkami pro děti s tělesným postižením, průkazy pro osoby se zdravotním postižením a sociálními službami mířícími k cílové skupině rodin s dětmi s tělesným postižením. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu, odpovědi na výzkumné otázky hledá metodou osobní případové studie a data sbírá technikou analýzy vedlejších témat knihy "Pozorovatelka", jejíž spoluautorkou je dnes už mladá žena, která se narodila s lékařskou diagnózou DMO: formou spastické kvadruparézy. V příloze jsem ji doplnila vlastním příběhem (viz. Příloha č. 1: Můj příběh), který popisuje cestu vyrovnávání se s jiným typem tělesného postižení. Hlavním cílem práce je nahlédnout očima této dospívající dívky na běžné, každodenní situace, v nichž se promítá její cesta vyrovnávání se s tělesným postižením. Jejich literární zpracování s sebou nese i formativní vliv na čtenáře. Dílčím cílem je zhodnotit hodnotu knihy "Pozorovatelka" jako informačního zdroje o možnostem sociální práce při práci s rodinou s dítětem s tělesným postižením. Výzkumný soubor tvoří 16 letá dívka s tělesným postižením, která je hlavní hrdinkou románu pro dospělé čtenáře vybraného stratifikačním náhodným výběrem z katalogu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. K analýze dat bylo zvoleno hloubkové proniknutí do textu, které je blízké literárnímu zpracování. Odpovědí na výzkumnou otázku č. 1 - Jak se vyvíjí proces vnitřního vyrovnávání se člověka s tělesným postižením v konfrontaci s tím, jak člověka přijímá vnější svět? - bylo konstatování, že se jedná o individuální proces ovlivněný obdobím vzniku tělesného postižením, sebepojetím osoby s tělesným postižením, jejím rodinným zázemím a možností žít autonomním životem. Zodpovězení výzkumné otázky č. 2 - Jakou informační hodnotu má kniha "Pozorovatelka" z hlediska sociální práce s rodinou s dítětem s tělesným postižením? - přineslo zjištění, že nízkou a poplatnou legislativě před platností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bakalářská práce může sloužit jako zdroj empatie pro specifické způsoby naplňování základních potřeb osob s tělesným postižením i jako neocenitelný úhel pohledu na oblast tělesného postižení zprostředkovaný člověkem, který s ním žije.