|
Zakládání v Palkovicích
Poruba, Michal ; Erbenová, Alexandra (oponent) ; Brdečková, Helena (vedoucí práce)
Úkolem bakalářské práce Zakládání v Palkovicích je porovnání podmínek pro zakládání v různých lokalitách v okolí Palkovic. Jako kritérium pro porovnání byl použit výpočet únosnosti základové půdy a výpočet sedání základové konstrukce. V daných lokalitách se uvažovaly situace bez vlivu podzemní vody i s vlivem podzemní vody.
|
|
Vliv cvičení na regeneračních stolech na fyzické a psychické zdraví žen v seniorském věku
STROPKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou pohybové aktivity u žen v seniorském věku. Konkrétně zjišťuje, jaký vliv na ženy má cvičení na regeneračních stolech. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a výzkumné. V teoretické části vysvětluje termíny stířá a senior a zybývá se dále vlivem fyziologických i patologických jevů na zdraví a pohyb seniorů. Výzkum byl použit kvalitativní a to metodou polostruktorovaného rozhovoru. Cílem práce je zjistit spokojenost a efektivnost cvičení na regeneračních stolech.
|
|
Technologie pěstování Kotvičníku zemitého (Tribulus terrestris L.) a jeho využití
HUDSKÁ, Miluše
Bakalářská práce se zabývá pěstováním kotvičníku zemního (Tribulus terrestris), jeho obsahovými látkami, farmakologickým využitím a vlivem technologie pěstování a elicitorů na obsah účinných látek. Hlavními účinnými látkami kotvičníku zemního jsou saponiny, flavonoidy a fytosteroly. Saponiny mají afrodiziakální účinky, flavonoidy jsou účinné proti srdečním chorobám a fytosteroly snižují hladinu cholesterolu v krevní plazmě. Obsah účinných látek závisí na způsobu pěstování a použití elicitorů. V praktické části jsem se zaměřila na pěstování ve volné půdě a ekonomice pěstování této rostliny.
|
|
Vliv abiotických a biotických faktorů na polymorfismus barvy květů u \kur{Dactylorhiza sambucina} (Orchidaceae)
KREMLOVÁ, Markéta
Dactylorhiza sambucina je terestrická orchidej,jejíž šálivé květy vykazující barevný polymorfismus (žlutá a červená forma). V rámci Evropy se vyskytuje v populacích, které se velmi liší v zastoupení jednotlivých barevných forem (můžeme dokonce nalézt monochromní populace). Práce se zabývá vlivem abiotických faktorů (půdní pH, hydrolimity, sklon a nadmořská výška lokality), biotických faktorů (váha a vitalita semen získaných z křížení forem) a velikosti populace na zastoupení barevných forem ve vybraných evropských populacích (Česká repubika, Itálie, Rakousko, Německo, Francie).
|
|
Vliv sešlapu na vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Husáková, Iveta (oponent)
1 Bylo už mnohokrát prokázáno, že vegetace se vlivem sešlapu (antropogenního i zvířecího) výrazně mění. Cílem této práce bylo shromáždit dostupné informace o těchto změnách a vlivech vedlejších faktorů, zejména se zaměřením na teplomilné trávníky (Festuco-Brometea). Vegetace na sešlapem disturbovaných plochách je už od pohledu výrazně nižší, má menší pokryvnost a objevuje se zde více holé půdy. Obnažením půdy dochází ke zvýšení teploty a většímu odparu vody. Vlivem změn klimatických podmínek na mikrostanovišti se mění i diverzita zde rostoucích druhů. Vegetace se však nemění pouze na sešlapávané stezce, ale i v jejím blízkém okolí, a to až do vzdálenosti 2 metrů od stezky. Vegetace nejnáchylnější k sešlapu, a nejvíce podléhající změnám, je vegetace vlhkých stanovišť. Nejodolnější je vegetace teplomilných suchých trávníků. Vliv na změnu vegetace má také chování, početnost a intenzita procházejících zvířat. Zvířata během svého procházení vegetací roznášejí semena a napomáhají tak šíření rostlin i mimo jejich původní areál rozšíření.
|
|
Diverzita vegetace zaniklých sídel
Poslová, Kateřina ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kačmar, Martin (oponent)
V bakalářské práci se zabývám vlivem hospodaření a zaniklého osídlení na vegetaci. Pozornost věnuji sídlům různého typu a stáří - od starověkých sídlišť, přes středověké hrady a vesnice, až po vesnice opuštěné v novověku. Dále se v ní zabývám diverzitou, složením a vývojem rostlinných společenstev a ovlivněním půd. Zajímá mě též otázka vytrvalosti antropogenního vlivu na krajinu. Osídlení a s ním spojené hospodaření velmi ovlivňují krajinu. Mění diverzitu vegetace, vlastnosti půd i reliéf krajiny. Tyto změny mohou být dlouhotrvající, možná i nevratné. V zaniklých sídlech dochází k akumulaci živin a ke zvyšování pH. Ve všech se také nalézá mnohonásobně více nitrofilních a ruderálních druhů než v okolních starobylých lesích. Člověk svým působením může obohacovat diverzitu vegetace v krajině. Směr dalšího výzkumu by mohl směřovat k vzájemnému porovnání vlivu stejných typů sídel v krajinách s různým podložím a klimatem. Klíčová slova: zaniklá sídla, středověké hrady, vesnice, diverzita, vegetace, sekundární les, historické hospodaření, živiny, pH
|
|
Cytoplasmic membrane of Bacillus subtilis Regulation of the physical parameters
Beranová, Jana ; Konopásek, Ivo (vedoucí práce) ; Branny, Pavel (oponent) ; Holoubek, Aleš (oponent)
Bacillus subtilis, modelová Gram-pozitivní bakterie, uplatňuje při adaptaci své membrány k nízkým teplotám dva odlišné mechanismy: 1) Při dlouhodobé adaptaci k nižším teplotám dochází ke zvýšení poměru anteiso/iso-větvených mastných kyselin v membránových lipidech. 2) Po náhlém poklesu teploty je indukována syntéza desaturázy (Des), proteinu, který v aerobních podmínkách desaturuje řetězce mastných kyselin v lipidech cytoplazmatické membrány. Transkripce genu des, kódujícího desaturázu mastných kyselin, je indukována zvýšením uspořádanosti membrány. Pro indukci transkripce genu des je nezbytná účast dvoukomponentového systému DesK-DesR. V této práci jsem sledovala, jak kultivační podmínky ovlivňují mechanismus adaptace membrány B. subtilis k nízkým teplotám. Použity byly metody fluorescenční spektroskopie, analýza mastných kyselin, diferenciální skenovací kalorimetrie a metody molekulární biologie. V první části práce jsem se zabývala vlivem složení kultivačního media na chemické složení a biofyzikální parametry cytoplazmatické membrány B. subtilis během růstu v optimální (40 řC) a suboptimální (20 řC) teplotě. Srovnávala jsem komplexní medium s glukózou bohaté na živiny a dvě média minerální obsahující buď glukózu nebo glycerol jako zdroj uhlíku. Získaná data jasně ukazují zásadní vliv složení...
|
|
Recentní morfogenetické procesy v lokalitě Geodynamické observatoře Pecný
Steklá, Tereza ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Vilímek, Vít (oponent)
Předložená práce se zabývá recentními morfogenetickými procesy v lokalitě geodynamické observatoře Pecný (GOPE) a jejich vlivem na vývoj povrchových tvarů. Hodnocení jejich vlivu bylo provedeno na základě vybraných geomorfologických fenoménů. Pozornost je věnována zejména projevům intenzivního zvětrávání, svahových pohybů, erozních procesů a antropogenní činnosti. Pro ucelenou charakteristiku recentních morfogenetických procesů byla provedena i analýza mikroklimatických podmínek, vlhkostních a teplotních poměrů půdy a výšky hladiny podzemní vody v areálu GOPE.
|
|
Zhodnocení vztahu diverzity rostlin a diverzity abiotických podmínek v CHKO Kŕivoklátsko
Valtr, Vojtěch ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Jačková, Kateřina (oponent)
Zhodnocení vztahu diverzity rostlin a diverzity abiotických podmínek v CHKO Křivoklátsko Abstrakt Na život a rozmístění rostlin mají vliv abiotické, tedy neživé přírodní podmínky. V této práci se zabývám vlivem jednotlivých částí neživé přírody na diverzitu rostlin. Nejprve popisuji vliv jednotlivých fyzicko-geografických faktorů. Těmi faktory jsou klima, půda, reliéf, disturbance a ekofenomény. V druhé části práce se dozvíme o vlivu gradientů biodiverzity. Řadí se sem rozloha a odlehlost biotopů čili ostrovní fenomén, dále gradient nadmořské výška a zeměpisné šířky. V další části se seznámíme s lokalitou, kde hodnotím vztah nadmořské výšky, sklonitosti svahů a orientace vůči světovým stranám s počtem druhů rostlin. V CHKO Křivoklátsko se nachází 1 543 druhů cévnatých rostlin. Pomocí jejich rozložení v oblasti jsem zjistil, že největší diverzita vegetace je v údolí vodních toků, zejména v údolí řeky Berounky. Výsledky jasně ukazují, že největší diverzita cévnatých rostlin je tedy v hlubokých údolích díky vlivu říčního fenoménu. Největší vliv na diverzitu rostlin má nadmořská výška. Ostatní dva faktory neovlivňují diverzitu tak velkou měrou jako právě uvedený.
|
|
Stolní hodnota hlíz z ekologického a konvenčního způsobu pěstování brambor
BOUŠKOVÁ, Michaela
Cílem práce bylo zhodnocení odrůd v ekologickém a konvenčním způsobu hospodaření, zjištění odchylek varných typů a stanovení stolní hodnoty hlíz brambor. Stolní hodnota brambor byla stanovena subjektivní metodou na základě senzorické analýzy. Byly hodnoceny jednotlivé charakteristiky stolní hodnoty jako barva dužniny, konzistence, struktura, moučnatost, vlhkost, chuť ? chyba a tmavnutí hlíz po uvaření. Z výsledků práce vyplývá, že vliv na charakteristiky stolní hodnoty má hlavně odrůda. Nepatrný vliv má také ročník a způsob hospodaření. Odchylky varného typu u sledovaných odrůd od deklarovaného varného typu byly stanoveny podle metody Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Z dosažených výsledků lze říci, že varný typ nebyl u sledovaných odrůd ovlivněn, nepatrné rozdíly byly způsobeny vlivem ročníku.
|
host ::
