|
|
Biotopy vázané na migrační koridor údolí Tiché Orlice
Rejzek, Tomáš ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Mezi nejzávažnější vývojové změny vegetačního krytu bezesporu náleží expanze a invaze rostlin. Ikdyž jejich iniciátorem je sám člověk, probíhají nadále spontánně a nezadržitelně. Tato práce se zaměřuje na sudium průběhu těchto jevů podél řeky Tiché Orlice. Snaží se postihnout současný nebo budoucí dopad na domácí biotu a míru jejího ovlivnění. Zkoumá vliv dvou hlavních migračních cest exotických druhů - železničního koridoru a řeky. Na vzájemných interakcích vybraných ekologických skupin druhů /druhy expanzivní, neofyty, efemeroidy/ prezentuje možné kvalitativní a kvantitativní změny rostlinné složky přirozených biocenóz. Diplomová práce je zároveň podrobnou vegetační studií vytyčeného úseku řeky. Upozorňuje na fytocenózy zvláště významné svým plošným rozsahem nebo vzácností výskytu. Klasifikaci rostlinných společenstev provádí na podkladě nového národního přehledu vegetace. Ověřuje tím možnost jeho využití k podrobné interpretaci vegetační skladby na úrovni menšího výseku krajiny. klíčová slova: řeka, Tichá Orlice, vegetace, říční niva, říční krajina, invaze, expanze, neofyty, mokřady, aluviální louky, psárkové louky, olšiny, krajinná ekologie, klasifikace vegetace, botanika, fytocenologie, syntaxon
|
|
|
Spontánní obnova drobných mokřadů na orné půdě
VITTEK, Petr
Spontaneous restoration of wetlands on arable field was observed in the part of South Bohemia. The main aim of the study was to describe colonization of the newly formed wetlands by plants in relation to character of the site and its surroundings (age and size of the wetland, distance to the field margin and to a nearest permanent wetland). Data were collected during six seasons (2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016) and analyzed using regression analyses, scatterplots and ordination analyses (DCA, CCA). There were found no significant effects of the distance to the permanent wetland and the distance to the edge of the field on species composition of the newly created wetlands. The effect of successional age of wetlands on their species composition was significant. Species with a higher colonization ability were relatively more frequent in those wetlands located in a longer distance form the edge of the field. Participation anemochorious and hydrochorious species increased during a succesional time on studied wetlands, the proportion zoochorious and hemerochorious species decreased. These conclusions, however, be taken with caution, because it captured with a relatively small margin successional age. In general, it was shown that spontaneous restoration of wetlands on arable land is possible and runs to (semi)natural wetland vegetation.
|
|
|
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
|
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
|
Historický vývoj mokřadů v zemědělské krajině
Majdanicsová, Andrea ; Richter, Pavel (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj mokřadů především v zemědělské krajině. První část je zpracována formou rešerše, ve které je uveden historický vývoj krajiny, jsou charakterizovány mokřady ať už jejich rozdělení, funkce či vývoj mokřadů v České republice i v zahraničí. Dále jsou vysvětleny systémy mapování krajiny a pojmy týkající se ochrany přírody. Druhá část se zabývá vybranými lokalitami, jejich specifikací a porovnáním změn v krajině pomocí archivních map stabilního katastru, map II. vojenského mapování z let 1842 - 1852, ortofotomap z padesátých let, současných map i ortofotomap.
|
|
|
Dokumentace Přírodního parku Džbány - Žebrák
Suková, Hana ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Dokumentace Přírodního parku Džbány -- Žebrák. Cílem práce je jeho terénní dokumentace, která je zaměřena na vrchol Džbány, lesnatý hřeben vrcholu Žebrák, Kališťské louky a Louky u Budenína. Zároveň bude také postihnuta biologická diverzita jednotlivých lokalit. Samotná práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a z části praktické. Úvod teoretické části je věnován Přírodnímu parku Džbány - Žebrák, a to jak jeho historii - tedy jeho zákonnému zřízení, tak jeho samotnému vymezení. Následně budou popsány také podmínky ochrany tohoto parku. V obecné rovině se pak zmíním o hospodaření v přírodních parcích. Po této teoretické části následuje část praktická, v jejímž počátku se zaměřím na vegetaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák a její charakteristiku. Zde budu vycházet zejména z terénního výzkumu Ochrany fauny ČR, který byl proveden během let 2007 až 2010. Ten je doplněn o moje poznatky z terénní dokumentace, kterou jsem prováděla ve dnech 19. až 21. dubna 2014 a 19. až 20. července téhož roku, v čele s manažerkou mikroregionu Ing. Eliškou Melicharovou. Po charakteristice vegetace přírodního parku je část práce věnována také botanické inventarizaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák, která byla provedena v již zmíněném výzkumu Ochrany fauny ČR. Stranou samozřejmě nezůstanou ani savci, obojživelníci a ptactvo, které se v Přírodním parku Džbány -- Žebrák vyskytuje. Práce se věnuje také ekonomice mikroregionu Džbány, kterou jsem dne 25. října 2014 konzultovala s Ing. Eliškou Melicharovou a začátkem roku 2015 s Milošem Tomešem, předsedou Družstva Džbány.
|
|
|
Od stabilního katastru ke dronům a zpět
MIKULOVÁ, Eva
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání vývoje vybrané krajiny v čase od Stabilního katastru po současnost. Možnost využití moderní techniky pro identifikaci mokřadů a mapování meliorací. Jako zájmové území byly vybrány dvě lokality v katastrálním území obce Dříteň v Jihočeském kraji. V praktické části došlo ke shromáždění dostupných mapových podkladů a k jejich vyhodnocení. V závěru práce došlo k porovnání mapových podkladů s údaji získanými dálkovým průzkumem Země.
|
|
|
Mapování a návrh managementu Rudických jezírek
Nedorost, Jiří
Diplomová práce je zaměřena na problematiku Rudických jezírek, malých vodních ploch, které vznikly jako důsledek těžební činnosti a tvoří unikátní biotop v rámci Moravského krasu. Práce obsahuje přehled literární problematiky, stručnou historii jezírek a širších územních vztahů Moravského krasu a Rudické plošiny. Hlavním předmětem práce je mapování a zaměřování Rudických jezírek pomocí GNSS přijímače. Pro každé jezírko byla vytvořena karta s údaji a fotodokumentací pro potřeby Správy CHKO Moravský kras. Nakonec byl pro jezírka vypracován návrh managementu.
|
|
|
Vodní a mokřadní lokality v povodí jezera Medard.
FAFÍLKOVÁ, Veronika
Sledovala jsem chemické ukazatele povrchových vod mokřadů a vodních toků v blízkém okolí jezera Medard (nově napouštěná zbytková jáma po těžbě hnědého uhlí). K popisu vlastností povrchových vod byly použity fyzikálně chemické a biologické ukazatele vod. Zjištěné hodnoty byly porovnány s hodnotami běžných povrchových vod v České republice. Dále byla zhodnocena kvalita vod a určení eutrofizace. A také bylo porovnáno chemické složení v prostoru a čase. Nejdůležitějším zjištěním je vysoká variabilita vod na relativně malém území. A také, že zkoumané povrchové vody převážně nemají typické vlastnosti kyselých důlních vod. Zájmové lokality jsou charakteristické vysokými hodnotami rozpuštěných látek ve vodě. Z aniontů jsou problémové především vysoké koncentrace síranů. U kationtů jsou problémové vysoké koncentrace rozpuštěných kovů: Na, Ca, Mg, Zn, Mn a Fe.
|
|
| |
host ::
RSS.