|
|
Assessment of phosphorus associated with Fe and Al (hydr)oxides in sediments and soils
JAN, Jiří
The established fractionation scheme of Psenner and Pucsko with consecutive BD and NaOH steps was shown to be ineffective in distinguishing between the stable crystalline (hydr)oxides and their more active amorphous and poorly crystalline forms. These forms highly vary in their ability to sorb P and thus in their ecological significance. Dissolution kinetics of the Fe and Al minerals were performed using both the BD and NaOH extraction solutions. The results were applied to modify the original fractionation scheme for better quantification of P associated with active Al and Fe (hydr)oxides, and better estimation of the amounts of these Fe and Al forms in soils and sediments.
|
|
|
Frakcionace a molekulární organizace huminových kyselin
Chytilová, Aneta ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou součástí přírodní organické hmoty vyskytující se všude kolem nás. Cílem této diplomové práce je prostudovat molekulární organizace, konformace huminových kyselin ve vodných roztocích, jelikož pořád vyvolávají řadu otázek. Zda jsou huminové kyseliny polymery, supramolekuly či tvoří micely, o tom se vědci z celého světa dohadují již delší dobu. S postupem času, díky novým technologiím, se však odklánějí od polymerního modelu a přiklánějí se spíše k supramolekulárnímu uspořádání huminových kyselin. Studovat složité huminové systémy však není jednoduché, jsou totiž polydisperzní a heterogenní, což značně komplikuje jakoukoliv jejich charakterizaci. Navíc jejich molekulární organizaci ovlivňuje řada faktorů jako např. pH, iontová síla apod. Pro studium konformace huminových kyselin byly připraveny koncentrační řady IHSS (mezinárodní asociace pro huminové látky) Leonardite huminových kyselin standardů ve čtyřech různých prostředích: 0,1 M NaOH, ve vodě s pH následně upraveným na hodnotu 12 (bazické prostředí), 0,1 M NaOH + 0,1 M HCl, 0,1 M NaCl (neutrální prostředí). Navíc byla provedena frakcionizace huminových kyselin za účelem zjednodušení složité struktury těchto látek. Připravené koncentrační řady byly charakterizovány za pomoci několika analytických metod jako je ultrafialová a viditelná spektrometrie, dynamický rozptyl světla, elektroforetický rozptyl světla, mikroreologie, gelová permeační chromatografie, potenciometrické stanovení pH a přímá konduktometrie. Diplomová práce navazuje na předchozí bakalářskou práci s tím, že byly využity odlišné huminové kyseliny. Z naměřených výsledků vyplývá, že studované systémy vykazují supramolekulární chování a v některých případech podléhají agregaci do větších celků (micel).
|
|
|
Využití difuzních technik při studiu reaktivity biokoloidů
Kalina, Michal ; Maršálek, Roman (oponent) ; Mráček, Aleš (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavní náplní této dizertační práce je využití jednoduchých difúzních technik pro studium transportu měďnatých iontů v systémech obsahujících huminové kyseliny s ohledem na další vlivy, které mohou na tento děj působit (struktura difúzního prostředí, interakce mezi transportovanou látkou a difúzním prostředím, selektivní blokace vazebných míst huminových kyselin). V experimentální části práce byly nejprve charakterizovány použité materiály (huminové kyseliny, huminový sol a huminový gel). Klíčovou oblast experimentální části práce představuje výběr a optimalizace jednoduchých laboratorních technik vhodných pro studium problematiky transportu kovových iontů v prostředí obsahující huminové kyseliny, s přihlédnutím na vzájemnou interakci komponent v systému. Získané difúzní charakteristiky byly v práci rovněž srovnány s daty stanovenými jednoduchými sorpčními experimenty. Dílčím úkolem experimentální části práce bylo rovněž posouzení působení základních fyzikálně-chemických parametrů studovaných materiálů na transportní jevy.
|
|
|
Plánování radioterapeutického výkonu
Slavíček, Tomáš ; Kolářová, Jana (oponent) ; Hrozek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je uvést čtenáře do problematiky radioterapie, tedy poskytnout mu přehled základních metod a principů užívaných při léčbě onkologicky nemocných pacientů pomocí ionizujícího záření. První část práce je věnována fyzikálnímu popisu záření a způsobům jeho kvantifikace. Dále jsou zmíněny interakce záření s hmotou a účinky záření na živé buňky a tkáně. Následuje popis přístrojů užívaných při léčbě ionizujícím zářením a vysvětlení jednotlivých úkonů přípravy pacienta od lokalizace cílového místa až po vlastní ozáření. Závěrečná kapitola popisuje vytvořený program s grafickým prostředím, jež obsahuje klíčové prvky komerčních plánovacích systémů pro tvorbu ozařovacího plánu. Tento program využívá reálné CT snímky a poskytuje uživateli základní představu o tvorbě radioterapeutického plánu. Uživatel má k dispozici několik funkcí pro tvorbu a optimalizaci plánu. Výstupem programu je grafické znázornění prostorové distribuce dávky v těle pacienta.
|
|
|
Využití různých frakcionačních technik pro studium struktury ICP
Dostálová, Dagmar ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; Buráň,, Zdeněk (vedoucí práce)
Houževnatý kopolymer E/P (ICP) se vyrábí polymerací v plynné fázi, tato polymerace je katalyzovaná Ziegler–Nattovými katalyzátory. Tento materiál s výbornými mechanickými vlastnostmi je používán v mnoha průmyslových odvětvích, např. v automobilovém průmyslu na výrobu nárazníků aut a palubních desek. Jeho vlastnosti závisí na chemické struktuře, která byla zkoumána pomocí strukturně-analytických metod DSC, 13C NMR a GPC. Pro studium struktury byly použity vybrané vzorky ICP s různým poměrem ethylenu a propylenu v kopolymerní fázi, které byly frakcionovány pomocí preparativní TREF a extrakce rozpouštědly za účelem rozdělení materiálu na jednotlivé frakce, jejichž složení je závislé na teplotě eluce. Získané frakce i původní vzorky byly následně analyzovány výše uvedenými metodami.
|
|
|
Frakcionace huminových kyselin izolovaných z lignitu
Moťka, Pavel ; Barančíková, Gabriela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována studiu lignitických huminových kyselin. Literární rešerši lze rozdělit do tří částí. První odpovídá obecné charakterizaci huminových látek s užším zaměřením na huminové kyseliny. Shrnuje jejich výskyt, složení, strukturu a využití. Druhou část tvoří kompilace doposud publikovaných monografií a vědeckých článků, které se zabývají rozdělením heterogenních huminových kyselin na užší frakce se specifičtějšími vlastnostmi. Poslední část se zaměřuje na rozpustnost huminových kyselin. Podobné je i dělení experimentální části práce. K frakcionaci huminových kyselin byla použita metoda postupné frakcionace podle pH. Získané frakce byly charakterizovány zejména pomocí UV/VIS a FT-IR spektroskopie. Byl u nich stanoven obsah popela a obsah karboxylových skupin. Všechny frakce získané postupnou frakcionací a navíc některé rozpustné frakce získané přímou frakcionací byly následně zkoumány z pohledu rozpustnosti a jejich chování ve vodném prostředí. Rámcem celé diplomové práce je porovnání obou metod, tedy metody přímé frakcionace s metodou postupné frakcionace.
|
|
|
Influence of E/P copolymer composition on impact copolymer properties
Dostálová, Dagmar ; Kučera, František (oponent) ; Buráň, Zdeněk (vedoucí práce)
Impact E/P copolymer is produced using the gas-phase polymerization, which is catalysed by Ziegler-Natta catalyst. This material, which has excellent mechanical properties, is used in many industries, for example in automotive industry to produce bumpers or instrument panels. Its properties depend on chemical structure, which was analysed using DSC, SSA, 13C NMR, ATREF and FTIR. The results were compared with the mechanical properties of the samples – flexural modulus and low-temperature Charpy impact strength. 5 different samples were used for studies, the chosen samples contain different ratio between ethylene and propylene in their copolymer phase. The samples were fractionated using o-xylene extraction to divide the material into crystalline part, composed of crystalline E/P copolymer and PP, and into amorphous phase, formed by E/P rubber. The obtained fractions and the original samples were subsequently analysed using above-mentioned methods.
|
|
|
Speciační a frakcionační analýza kovů v zemědělských půdách
Lepař, Petr ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o postupech a analytických technikách spojených se speciační analýzou a frakcionací kovů v zemědělských půdách. V první části jsou definovány základní pojmy týkající se speciace, frakcionace, půd a prvků v ní obsažených. V následujících kapitolách jsou popsány postupy shrnující odběr vzorků a jeho úpravu včetně popisu některých používaných extrakčních metod za účelem frakcionace a speciační analýzy. Poslední kapitola je věnována výčtu některých separačních technik a instrumentálních metod používaných pro účely speciace a frakcionace.
|
|
|
Determination of eutrophication potential of particles in rivers and waterbody sediments
JAN, Jiří
Extraction solutions were assessed to find the most appropriate method for characterisation of particles in the context of release or uptake phosphorus in non-calcareous regions. Advantages and limitations of methods for determination of different phosphorus (P) forms and its important binding components iron and aluminium (hydr)oxides, were pointed out. Characterisations of these forms, that show highly different behaviour under changing environmental conditions, were used for the assessment of particles saturation with respect to P. Sorption/desorption behaviour of soil particles susceptible to erosion and their content of plant available P was tested. Strong correlation, which is dependent on P saturation ratio, was used to propose a method for the determination of soil erosion impact to supply dissolved P in stream waters of variable dissolved P concentration.
|
|
|
Co umíme říct o sedimentech, aneb hodnocení sedimentů v nádržích ve vztahu k eutrofizaci
Jan, Jiří ; Borovec, Jakub ; Hubáček, Tomáš
Tento příspěvek se zabývá detailním hodnocením sedimentů a jejich případného vlivu na eutrofizaci nádrží. K tomuto účelu slouží dvě představené metody: i) frakcionace k charakterizaci částic sedimentu a ii) metoda použití gelových minipeeperů k analýze pórové vody v sedimentu. Interpretací získaných dat a jejich kombinací dokážeme určit potenciál uvolňování P ze sedimentů do vody nad ním. Na příkladech je pro tyto účely ukázána nutnost stanovit nejenom množství celkového P v sedimentu, ale zejména: i) jeho koncentrace v různých formách, ii) koncentrace hlavních vazebných partnerů – (hydr)oxidů Fe a Al, iii) aktuální koncentrace rozpuštěného P a Fe v pórové vodě, iv) koncentrace iontů ovlivňující redukční podmínky (NO3-), jak ve vodě nad sedimentem, tak pak zejména v pórové vodě.
|
host ::
RSS.