|
| |
|
|
Formální a neformální opory rodiny s dospělým jedincem se schizofrenním onemocněním
Coufalová, Ivana ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá duševní poruchou - schizofrenií, reakcí rodiny na duševní onemocnění jejího člena, zvládání situací, způsoby formálních a neformálních opor rodin, ve kterých žije jedinec se schizofrenním onemocněním a v závěru procesem deinstitucionalizace. V první kapitole je popsána duševní porucha schizofrenie, její symptomy, průběh, formy, možná dědičnost, léčba. Následuje pohled na nemoc jako nedostatek příjmu, nároky v nemoci a invaliditě. V závěru první kapitoly je přiblížen systém sociálních služeb ve Velké Británii, Dánsku a Německu. Druhá kapitola pojednává o rodině a její reakci na nemoc. Přibližuje vztahy, životní situace v sociálním prostředí a rizika, která mohou nastat v rodině, v důsledku onemocnění jejího člena. Ukazuje, co pro rodinu znamená stres, jaké mohou být zátěžové situace. Kapitola řeší rovněž jejich zvládání, intervenci sociálního pracovníka a představuje pojem rodinná resilience a komunitní péče. Na závěr vysvětluje pojem ekologie rodiny. Třetí kapitola popisuje konkrétní možnosti opor rodiny za pomoci profesionálů, jako jsou např. rodinné psychoedukace, kognitivně - behaviorální terapie, či velmi zajímavý program Itareps. Zabývá se také odborným poradenstvím a tím, jak pracují podpůrné skupiny, jak probíhá komunitní péče a práce s rodinou duševně nemocného....
|
|
|
Využití systémů alternativní a augmentativní komunikace v rámci logopedické intervence u jedinců s kombinovaným postižením
Saláková, Kateřina ; Klenková, Jiřina (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce nabízí podrobný rozbor logopedické intervence se zaměřením na systémy alternativní a augmentativní komunikace u jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami (kombinované postižení) různého věku (19, 12, 8 let). V teoretické části předkládáme obecnou charakteristiku komunikační schopnosti jako součásti sdělovacího procesu, jejího možného narušení v souvislosti s kombinovaným postižením respondentů i vlastní logopedickou intervenci, kdy poukazujeme na posun terapeutických přístupů orientovaných od zvukové stránky řeči k obsahové. Popis kombinovaného postižení prezentujeme z pohledu časté kombinace mozkové obrny a mentální retardace včetně symptomatologie a diagnostiky. Poslední kapitola profiluje jednotlivé systémy alternativní a augmentativní komunikace i kritéria uplatňovaná v průběhu jejich volby. Výzkumná část podává detailní přehled logopedické intervence v jednotlivých vývojových etapách respondentů. Následné zhodnocení jednotlivých terapeutických přístupů předkládá závěry nekoordinované a nesystematické logopedické intervence, která je i přes včasnou diagnostiku realizována ve věku čtyř let jedinců. Současná podpora všech složek, tj. primárních funkcí, řeči a komunikace představuje u respondentů různorodou subvenci. Systémy alternativní i augmentativní komunikace jsou u jedinců...
|
|
|
Nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v regionu Strakonice
TESAŘ, Petr
Téma bakalářské práce je nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v regionu Strakonice. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, popisuje jednotlivé disability (mentální, sluchovou a zrakovou) a s nimi související termíny. Dalšími tématy teoretické části jsou pohybová volnočasová aktivita, řízená pohybová aktivita a samotná charakteristika regionu Strakonice. Druhá - praktická část bakalářské práce se zabývá výzkumným šetřením v regionu Strakonice. Pro výzkum bylo použito anketní šetření, které mělo za úkol zmapovat nabídku volnočasových pohybových aktivit v regionu Strakonice umožňující zapojení i dětí s disabilitou mentální, sluchovou a zrakovou ve věku 8 - 15 let. Dále se praktická část práce zabývá názorem intaktních děti na integraci disabilních dětí do jimi navštěvovaných pohybových aktivit a chutí dětí s disabilitou navštěvovat volnočasové pohybové aktivity společně s intaktními dětmi. Vzhledem k vzájemnému propojení se výzkumu za použití anketního šetření zúčastnilo celkem 17 ředitelů škol a sportovišť, 24 učitelů, 33 intaktních dětí, 27 dětí s disabilitou a 13 rodičů dětí s disabilitou. Z výsledků zkoumání vyplynulo, že v místech prováděného výzkumu je nabízeno 132 pohybových aktivit pro děti s disabilitou ve věku 8 - 15 let. Intaktní děti jsou ze 72 % nakloněny integraci dětí s disabilitou do jimi navštěvovaných pohybových aktivit. Děti s disabilitou uvedly v 96 %, že se rády zapojí do pohybových aktivit s intaktními dětmi.
|
|
|
Komunitní péče o lidi s duševní poruchou
BEJBLOVÁ, Tereza
Tato práce se zaměřuje na komunitní péči o lidi s duševní poruchou. Téma bakalářské práce se zabývá sociálními pracovníky a organizacemi, kteří tuto péči poskytují a osobami, které ji využívají. Cílem této práce je zmapovat sociální a zdravotní služby pro osoby s duševní poruchou včetně jejich návaznosti a vytvořit koncept těchto služeb pro osoby nad 18 let věku v okrese České Budějovice v návaznosti na rozvojový plán sociálních služeb České Budějovice. Zaměřila jsem se na druhy a typy služeb, které jsou v okrese České Budějovice, jejich propojení, a funkčnost komunitní péče v nich. Na tyto informace jsem se soustředila především v praktické části této práce. V teoretické časti této práce, jsem se zabývala významem komunitní péče, jejím rozvojem a zaměřením, dále druhy duševních poruch a kvalitou života osob, které duševní poruchou trpí. Soubor jsem zpracovávala kvalitativním výzkumem pomocí metody dotazování za pomoci polostandardizovaného rozhovoru s informanty. Informanty jsem vybírala účelovým kvótním výběrem. Dále jsem zařadila pro vyhodnocení metodu trsů a vytvořila jsem diagramy, grafy a tabulky, na základě informací které jsem získala a následně jsem je popsala. Řešení poskytuje detailní náhled na četnost a propojenost organizací v okrese České Budějovice. Tento náhled obsahuje rozpracované zdravotní a sociální služby, které jsou poskytovány lidem s duševní poruchou. Ve výzkumu jsem se zaměřila i na důležitost role sociálního pracovníka, rozepsala jej a znázornila v tabulkách. Dále jsem vypracovala SWOT analýzu komunitní péče, její silné a slabé stránky a její příležitosti a rizika, vše na základě získaných dat od informantů. Výzkumem jsem zjistila, že je zde málo zdravotních služeb pro lidi s duševní poruchou a obrovská škála služeb sociálních. Dalším zjištěním bylo, že dotazované organizace poskytují komunitní péči už delší dobu a spolupracují mezi sebou navzájem. Systém je velmi úzce spjatý a kolegiálnost navzájem velmi povzbudivá.
|
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
|
|
Názor veřejnosti na léčebné postupy používané na psychiatrii
FILLEROVÁ, Markéta
V bakalářské práci se zabývám aktuální problematikou léčby duševního onemocnění. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny důležité pojmy jako duševní zdraví a duševní porucha, včetně uvedení klasifikace duševních poruch. Jsou zde kapitoly věnující se duševnímu onemocnění jako společenskému problému, stigmatizaci a právní problematice duševně nemocných a jejich léčbě. Stručně je zde nastíněna historie psychiatrické péče a její vývoj a popsány některé důležité postupy používané při léčbě duševně nemocných v současnosti.Empirická část je věnována kvantitativnímu výzkumu pomocí dotazníkového šetření, jehož hlavním cílem je zjistit, jaký názor má laická veřejnost na léčebné postupy používané na psychiatrii. Jsou zde zpracovány získané údaje, ověřovány hypotézy a vyhodnocení většiny otázek je pro přehlednost znázorněno graficky. V závěru je vyjádřen můj vlastní názor na tuto problematiku a shrnutí výsledků šetření.
|
|
|
Etika v práci s klienty zbavenými způsobilosti k právním úkonům
ŠOCHMANOVÁ, Magdalena
Problematika vztahu k osobám s postižením je v trvalém zájmu společnosti, protože právě na tomto vztahu je možno sledovat kulturní úroveň dané společnosti. Služby, které jsou těmto lidem poskytovány, by měly odrážet současný stav vědeckého poznání z oblastí neurologie, psychologie, sociologie a dalších souvisejících vědních oborů. Teoretická část práce se zabývala problematikou legislativy, etiky, komunikace a autonomie. Výzkum byl prováděn v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Oseku. Ke sběru dat byla využita strategie kvalitativního výzkumu prostřednictvím případových studií, metodou bylo dotazování, technika rozhovoru, zúčastněného pozorování a analýza odborné literatury. Cílem práce bylo zmapovat etické problémy v daných oblastech. Ve výzkumu byla stanovena hlavní výzkumná otázka, a pro její zodpovězení byly navrženy čtyři dílčí výzkumné otázky. Na základě odpovědi na hlavní výzkumnou otázku byla formulována hypotéza, která by se mohla stát základem pro následný kvantitativní výzkum. Výsledky práce mohou být využity ke zvýšení kvality služeb poskytovaných ve zkoumaném zařízení a poslouží i širší veřejnosti k rozšíření informovanosti o této problematice.
|
|
|
Rozdíl v terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze.
ZELENKOVÁ, Markéta
Abstrakt Rozdíl terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze Ve své bakalářské práci se zabývám jako hlavními tématy psychosociálně rehabilitačními a terapeutickými aktivitami, jejich využití v rámci rehabilitace u nemocných s diagnózou zaměřenou na okruh psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. Důležitou část tvoří kapitola komunitní péče, která úzce souvisí se systémem ucelené rehabilitace v léčbě duševních poruch. Na posledních stránkách práce se věnuji specifické komunikaci s nemocnými trpící demencí, psychózou a neurózou. Prvním cílem práce bylo zjistit rozdílnost v terapeutických aktivitách podle diagnóz a to z okruhu psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. K danému cíli se vztahovala hypotéza, ve které jsem se domnívala, že terapeutické aktivity realizované s nemocnými se odlišují vzhledem k jejich diagnóze. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda odborný personál považuje za důležité využívat v rámci péče o duševně nemocné možnost mimoústavní (komunitní) péče. K tomuto cíli byla stanovena hypotéze, ve které jsem předpokládala, že odborný personál v PL zaujímá negativní postoj k využívání mimoústavní (komunitní) péče. Cíle práce byly splněny. Informace byly získány výzkumem kvantitativním, použita byla metoda dotazování, technika sběru dat {--} dotazník. První sledovaný soubor tvořilo 20 terapeutů, druhý sledovaný soubor tvořilo 84 sester pracujících v PL Jihlava. Výsledky šetření potvrdily první hypotézu. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Poznatky této práce by mohly být určeny jako zdroj informací zvláště pro pracovní terapeuty a ostatní terapeuty, kteří využívají v rámci psychosociální rehabilitace a terapeutické činnosti řadu aktivit jako podpůrné léčby duševních poruch. Práce přináší přehled o aktivitách uplatňujících se v léčbě duševních nemocí. Dále mohou být terapeuty i sestrami použity poznatky o komunitní péči, o návaznosti těchto služeb pro nemocné s duševní poruchou. Zprostředkovateli těchto informací mohou být pro nemocné i rodinné příslušníky nejen sociální pracovnice, lékař ale i terapeuti a sestry.
|
|
|
Stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti
CHODOROVÁ, Alena
Práce se zabývá problémem stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti. Je vymezena skupina osob s duševním onemocněním na základě definování pojmů duševní zdraví a duševní porucha, jsou popsány dopady onemocnění na kvalitu života duševně nemocných. Dále je přiblížena historie péče o duševně nemocné a vývoj názorů společnosti na tuto skupinu. Je popsána problematika stereotypů v přístupu k duševně nemocným a poukázáno na závažnost dopadů stigmatizace na osobnost nemocného i jeho okolí. V poslední části jsou nastíněny možnosti, jak přispět k odstranění stigmatu, se zřetelem na využití zkušeností v oblasti péče o duševně nemocné v zahraničí
|
host ::
RSS.