|
|
Hydratace biopolymerů
Šméralová, Ester ; Smilková, Marcela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem hydratace vybraných biopolymerů – huminových kyselin, chitosanu, kyseliny hyaluronové (nízkomolekulární a vysokomolekulární) a dextranu. K určení obsahu původní vlhkosti ve vzorcích je použita termogravimetrická analýza TGA. K následnému pozorování změn jejich chemických a mechanických vlastností v přítomnosti vody jsou použity dvě kalorimetrické metody – diferenční kompenzační kalorimetrie DSC a perfuzní kalorimetrie.
|
|
|
Vliv chemické modifikace huminových kyselin na jejich interakce s organickými ionty
Fryšová, Eva ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá interakcí huminových kyselin s iontovými organickými sloučeninami a vlivem chemické modifikace huminových kyselin na tuto interakci. Modelovým organickým iontem bylo zvoleno barvivo rhodamin 6G. Interakce byly zkoumány pomocí zhášení fluorescence, dialýzy v difúzních celách a diferenční UV-VIS spektroskopie. Výsledky ukázaly, že vazba mezi reaktanty nebyla primárně závislá na karboxylových funkčních skupinách huminových kyselin. Fluorescenční experimenty indikovaly statický mechanismus zhášení a diferenční UV-VIS spektroskopie prokázala existenci - interakcí.
|
|
|
Interakce huminových hydrogelů s měďnatými ionty
Lang, David ; Gregorová, Eva (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na připravených gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridy kovů. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely síťované pomocí chloridů sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou v případě gelů síťovanými ionty kovů extrahovaná množství vyšší.
|
|
|
Analýza rozkladu roztoků huminových kyselin diafragmovým výbojem
Totová, Ivana ; Švejdová, Dana (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce prezentuje úvodní výsledky výzkumu zaměřeného na aplikaci diafragmového výboje ve vodných roztocích obsahujících huminové látky. Elektrické výboje ve vodě produkují různé reaktivní částice jako jsou radikály (•OH, •O, •H), ionty a molekuly (H2O2, O3). Tyto částice mají vysoký oxidační potenciál, a tudíž snadno reagují s jinými částicemi a molekulami. Reakce mohou vést například k destrukci organických nečistot rozpuštěných ve vodě. Práce studuje tyto efekty na huminových látkách, které mohou být obsaženy ve vodách po záplavách. Diafragmový výboj zkoumaný v této práci byl vytvořen v reaktoru použitím konstantního stejnosměrného vysokého napětí až do 2 kV, dává celkový vstupní výkon 100–200 W. K průrazu a vzniku výboje docházelo v oblasti malé („špendlíkové“) dírky v dielektrické přepážce oddělující dva elektrodové prostory (anodový a katodový). Představená práce zkoumá rozklad huminových kyselin v elektrickém výboji v závislosti na vlastnostech roztoku a vlastnostech výboje. Pozorovány byly parametry jako počáteční vodivost roztoku, druh elektrolytu nebo velikost vstupního výkonu. Mimo to byl zkoumán podstatný vliv pH na rozklad kyseliny huminové. K detekci změn v roztoku kyseliny huminové bylo použito refraktometrie a absorpční UV-VIS spektrometrie ve spojení s fluorescenční spektrometrií.
|
|
|
Frakcionace huminových kyselin izolovaných z lignitu
Moťka, Pavel ; Barančíková, Gabriela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována studiu lignitických huminových kyselin. Literární rešerši lze rozdělit do tří částí. První odpovídá obecné charakterizaci huminových látek s užším zaměřením na huminové kyseliny. Shrnuje jejich výskyt, složení, strukturu a využití. Druhou část tvoří kompilace doposud publikovaných monografií a vědeckých článků, které se zabývají rozdělením heterogenních huminových kyselin na užší frakce se specifičtějšími vlastnostmi. Poslední část se zaměřuje na rozpustnost huminových kyselin. Podobné je i dělení experimentální části práce. K frakcionaci huminových kyselin byla použita metoda postupné frakcionace podle pH. Získané frakce byly charakterizovány zejména pomocí UV/VIS a FT-IR spektroskopie. Byl u nich stanoven obsah popela a obsah karboxylových skupin. Všechny frakce získané postupnou frakcionací a navíc některé rozpustné frakce získané přímou frakcionací byly následně zkoumány z pohledu rozpustnosti a jejich chování ve vodném prostředí. Rámcem celé diplomové práce je porovnání obou metod, tedy metody přímé frakcionace s metodou postupné frakcionace.
|
|
|
Nové metody síťování huminových látek
Lepíková, Jana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium síťování huminových látek. Hlavní náplní této práce bylo nalézt a optimalizovat použití nových činidel pro síťování huminové kyselin. Jako srovnávací huminový vzorek byl v práci použit rovněž komerčně dostupný huminový produkt – lignohumát. Jako síťovací činidla byly v této práci použity vícevazné kovy (CaCl2 a MgCl2) a rovněž kyselina citronová. Ve všech případech docházelo k tvorbě chemicky síťovaných hydrogelů. Všechny připravené hydrogely byly charakterizovány na základě určení jejich vnitřního pH, hustoty a obsahu pevného podílu v hydrogelech. V práci byl rovněž sledován proces stárnutí připravených hydrogelů – synereze. Jako hlavní experimentální metodika pro charakterizaci gelů byla použita metoda reologie. Připravené hydrogely mohou představovat zajímavý materiál pro navazující práce a rovněž pro případné praktické aplikace.
|
|
|
Stanovení obsahu kyselých skupin v huminových látkách
Kabeláčová, Kateřina ; Sedláček, Petr (oponent) ; Janeček, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním tří metod určených pro stanovení kyselosti huminových látek. Srovnávali jsme barytovou metodu, navrženou ke stanovení celkové míry kyselosti, acetátovou metodu, určenou k zjištění obsahu karboxylových skupin, a von Wandruszkovu metodu využívající konduktometrickou indikaci. Poslední z metod by měla vést ke stanovení všech skupin, které disociují při pH>12. Srovnání bylo prováděno na celkem 4 vzorcích huminových kyselin izolovaných pomocí dvou různých postupů z rašeliny a lignitu. Zatímco rozdíly v hodnotách kyselosti získaných pomocí barytové a acetátové metody jsou snadno vysvětlitelné, hodnoty získané pomocí von Wandruszkovy metody vycházejí cca. poloviční v porovnání s výsledky acetátové metody a téměř desetinné v porovnání s výsledky barytové metody. V případě barytové i von Wandruszoky metody jsme navíc pozorovali citlivost výsledků k délce stanovení. Teoretická část je věnována huminovým látkám, jejich charakteristice, rozdělení, vzniku, struktuře a využití. Poslední část teoretické části je věnována použitým metodám.
|
|
|
Reaktivita modifikovaných huminových gelů
Lang, David ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na huminových gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridem hořečnatým. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely srážené chloridem hořečnatým sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou také desorbovaná množství vyšší.
|
|
|
Huminové látky jako koloidní transportní systém rostlinných živin
Hudlíková, Iva ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce shrnuje poznatky o huminových látkách jako majoritní části organického uhlíku v půdě při transportu živin ke kořenovému systému rostlin. Literární rešerže je zaměřena na huminové látky, sorpční schopnost půdy a transport látek z půdy k rostlinám. Experimentální část práce je zaměřena na interakce huminových kyselin s dusičnany. Součástí práce je charakterizace huminových kyselin, byla stanovena hodnota celkové kyselosti a kyselosti COOH.
|
|
|
Pozitivní vliv humátů na růst vybraných druhů rostlin
Šerá, Božena ; Novák, František ; Gajdová, Iveta
Byl ověřován stimulační efekt huminových kyselin a fulvokyselin extrahovaných z lokálních zdrojů rašeliny (původ ČR) na klíčivost a počáteční růst konopí setého (Cannabis sativa L.), máku setého (Papaver somniferum L.), papriky roční (Capsicum annuum L.) a brukve řepky olejky (Brassica napus subsp. napus). Pokusy probíhaly ve standardních laboratorních podmínkách. Sledována byla hmotnost sušiny klíčku. Data byla vyhodnocena ANOVA testem. Od výrazně pozitivního vlivu na hmotnost sušiny až po vliv výrazně negativní lze rostliny seřadit v tomto pořadí: konopí, mák, paprika, řepka.
|
host ::
RSS.