|
|
The Impacts of Collectivization on Municipalities in the Foothills of the Beskydy Mountains
Musálek, Filip
Obraz moravských a slezských vesnic v druhé polovině 20. století zásadně ovlivnila kolektivizace. Sociální a majetkové změny se propsaly do celkového obrazu obcí. V příspěvku jsou zpracovány změny ve struktuře obce Palkovice, nacházející se v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, s důrazem na pozici ovocných stromořadí, remízků a záhumenních cest, které definovaly obec v kontextu krajiny. Výsledkem kvalitativní analýzy historických map a dat je případová studie, jež pojmenovává příležitosti k obnově a rozvoji podobných sídel.
|
|
|
Global Climate Change - Water Springs and Landscape Memory
Švancárová, Rebeka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Ulčák, Zbyněk (oponent)
Předmětem této práce je tradice vytváření studánek a péči o ně ve výzkumném území chráněných krajinných oblastí Kysuce (SR) a Beskydy (ČR). Obě oblasti jsou charakteristické výskytem četných vyvěrajících pramenů vody. Okolí těchto pramenů si lidé na mnoha místech již odedávna zkrášlují tvorbou studánek. Tvorba studánek a péči o ně, se v průběhu času staly jistou formou tradice, spojené s úctou k vodě a celkově k přírodě. Cílem diplomové práce je identifikovat jaký posun v této tradici nastává a co to pro člověka signalizuje. Jde také o přiblížení souvislostí proměn tradic s globálními poruchami klimatu a se změnami ve vztahu a v hospodaření člověka s krajinou. Pro výzkum tohoto problému byly zvoleny metody charakteristické pro kvalitativní typ výzkumu, jako získávání dat prostřednictvím rozhovorů a pozorování, které byly následně vyhodnoceny pomocí rámcové analýzy. Jedná se o určitou mikroetnografii užší skupiny lidí, kteří se o studánky v daných oblastech zajímají. Klíčová slova: studánky, paměť krajiny, invence tradice, globální změny klimatu, ochrana přírody, zhuštěný popis, Beskydy, Kysuce
|
|
| |
|
|
Horečky
Hajšelová, Katarína ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Areál pana Polacha - Pantáta, Panímáma a Mariánka - je dnes nevyužitý a chátrá. Pro jeho obnovu je navrhnuta směs veřejných funkcí určených obyvatelům okolí i návštěvníkům. Budova Pantáty, nejstarší z trojice je věnována volnočasovým zájmům. Jako Centrum volnočasových aktivit by sloužila nejen jako rozšíření působnosti Základní umělecké školy ve Frenštátu pod Radhoštěm, ale hlavně dalším netradičním aktivitám pro děti i dospělé, pro pravidelnou výuku i nárazové workshopy, a dokonce díky prostorovým možnostem hlavního sálu i jako kulturní středisko. Budova Panímámy je navržena jako alternativní školka waldorfského typu, která díky své jedinečné poloze v lůně přírody zajisté vzbudí nemalý zájem. Poslední z trojice je Mariánka, která je ideální pro funkci turistické ubytovny, o které je v oblasti velký zájem a současná kapacita není dostačující. Ubytování je koncipováno jako cenově dostupná alternativa se společnými kuchyňkami a také se výborně hodí pro pořádání škol v přírodě.
|
|
|
Horečky
Potůčková, Kristýna ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Projekt Horečky se zabývá komplexem Umění na Horečkách, což je celistvě pojatá strategie, jak zpřístupnit tuto oblast turistům zajímajícím se o umění. Projekt navrhuje nadační řešení, vytvoření ateliéru, domu pro pobyt umělce, galerie a stezky s uměleckými díly v krajině.
|
|
|
Ošetřování pastvin v podhorských oblastech Beskyd
Kadlubiec, Szymon
Většinu zemědělsky obhospodařované půdy na území Beskyd a Pobeskydí tvoří tr-valé travní porosty, které se nachází v méně příznivých oblastech (LFA) mnohdy i s vy-sokou svažitostí. Cílem této práce bylo popsat vývoj pastvy na území Beskyd, metody a postupy při ošetřování travních porostů a zároveň charakteristika pastevních porostů a popis dotač-ních titulů, které lze čerpat při obhospodařování travních porostů v LFA oblastech. Pastva je klasickým prostředkem ošetřování travních porostů. V Beskydech se rozší-řila v 15. - 16. století s příchodem Valachů (pastevců z Rumunska). Od 18. - 19. století se rozšiřoval chov skotu. V dnešní době se v Beskydech uplatňuje zejména extenzivní pastva. Beskydské louky a pastviny mají bohatou flóru často chráněnou zákonem. Tam kde je to možné se může uplatňovat obnova nebo regenerace porostu, hnojení a vápnění. Na jaře se pastviny a louky smykují. Méně často se provádí vláčení a válení.
|
|
|
Lidové léčitelství v Moravskoslezských Beskydech
Lichý, Kateřina Charlotte ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá tématem lidového léčitelství v Moravskoslezských Beskydech. Cílem práce je představit stav, význam a metody lidového léčitelství ve zkoumané oblasti, se zaměřením na hlavní léčebné postupy, zejména fytoterapii, a léčbu nejběžnějších onemocnění, která sužují zkoumanou populaci. Dále jsou představeni tradiční lidoví léčitelé, kteří v oblasti působili převážně ve 20. století, jejich životní osudy, metody léčby, a potenciální transformace léčitelské praxe na počátku 21. století. Práce se snaží o zachycení nejen aktuálního stavu lidového léčitelství na území Moravskoslezských Beskyd, ale také o jeho ne příliš vzdálenou historii a možný budoucí vývoj. Pozornost je také věnována postavení lidového léčitelství v Moravskoslezských Beskydech a jeho odrazu v místním folkloru. Metodologická východiska práce staví jednak na metodologii historických a antropologických věd, jednak na klasickém pojetí etnologického terénního výzkumu, z technik sběru dat je uplatněno především etnografické interview. Lidové léčitelství je dnes stále živou a důležitou součástí života obyvatel Moravskoslezských Beskyd. Ačkoliv bylo ve velké míře upuštěno od zaříkávání a využívání lidové magie za účelem léčení lidí i zvířat, další složky lidového léčitelství jsou stále aktuální a jsou využívány i na...
|
|
|
Apartmánová residence s wellness centrem v beskydských horách
Pěchuvková, Kateřina ; Závorková, Kateřina (oponent) ; Králová, Zuzana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na návrh a vypracování projektové dokumentace apartmánové residence s wellness centrem v beskydských horách. Jedná se o třípodlažní apartmánovou residenci s wellness centrem se suterénem, která se nachází na svažitém pozemku v obci Staré Hamry v okresu Frýdek – Místek. V těsné blízkosti se nachází dva lyžařské vleky a tři lyžařské lanovky. Oblast je hojně využívána turisty během celého roku. Celkem se v objektu nachází 12 apartmánů navržených pro dlouhodobý pobyt s jedním apartmánem pro osoby s omezenou schopností pobytu. Residence je schopna ubytovat 36 osob. Ve wellness centru se nachází bazén, whirpool, finská a infra sauna. Hlavní dispoziční myšlenkou bylo oddělení části ubytovací od wellness části. Nosný systém je tvořen dvěma konstrukčními systémy. Jako hlavní stavební materiály byly v suterénní části použity tvarovky ze ztraceného bednění z vibrolisovaného betonu a v nadzemní části broušené cihly Porotherm, u kterých jsou velké otvory plněny hydrofobizovanou minerální vatou. Nosnou interiérovou suterénní část tvoří železobetonové sloupy, které vytváří prostor pro parkovací stání pro osobní automobily. Stropní konstrukci tvoří předpjaté panely Spiroll. Střecha byla zvolená sedlová s falcovanou střešní krytinou. Hlavním výsledkem je správný návrh budovy s důrazem na správné dispoziční řešení, včetně zajištění konstrukce po stránce statické, architektonické, úspory energie a bezpečnost při užívání objektu.
|
|
| |
|
|
Ekologie rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus) v oblasti Západních Karpat a jejich význam v lesním ekosystému
Kutal, Miroslav
Početnost a populační hustota rysa ostrovida (Lynx lynx) byla sledována v CHKO Beskydy a v navazujícím území CHKO Kysuce na česko-slovenském pomezí. Pomocí fotomonitoringu, capture-mark-recapture metod a stopování byla početnost rysa v zimách 2011/2012 a 2012/2013 odhadnuta na 11 jedinců a průměrná populační hustota 0,7 jedinců na 100 km2. Během dvou zim byla zaznamenána vysoká obměna populace (54,5 %), což naznačuje vysokou míru pytláctví nebo dalších antropogenních vlivů na okraji Západních Karpat. Hlavní potravou rysa v zimě byl srnec obecný, který tvoří 81 % ze všech dohledaných ulovených zvířat (n=67), jelen se stal kořistí rysa jen v 16 % případů. Vlk obecný (Canis lupus) byl v oblasti Beskyd zjištěn spíše sporadicky. Nejbližší rozmnožující se smečky byly lokalizovány v slovenských Karpatech 10--50 km od českých hranic.
|
host ::
RSS.