| |
| |
|
Kvalita života pacientů s Crohnovou chorobou
RENDL, Lukáš
Teoretická východiska Crohnova choroba je chronické autoimunitní onemocnění, které spolu s ulcerózní kolitidou patří do skupiny idiopatických střevních zánětů. Navzdory této kategorizaci se však Crohnova choroba nemusí nacházet pouze ve střevě, ale kdekoliv v gastrointestinálním traktu. Střevní lokalizace je ale tou nejčastější a přináší s sebou četné projevy jako bolesti břicha, průjmy, nadýmání, flatulenci, říhání, hubnutí aj. Patogenetickou příčinou těchto obtíží je porucha autoimunity, kdy tělo začne tvořit protilátky proti vlastním tkáním. Příčina startu tohoto patologického mechanismu však dosud není objasněna. Hovoří se o vlivu infekcí, potravy, psychosomatiky, kouření, genetické vnímavosti atd. Nadějí těchto pacientů je stále se zdokonalující léčba, na jejímž vrcholu dnes stojí biologické preparáty, které doposud nejpozitivněji ovlivnily zdravotní stav těchto osob. I přes moderní léčbu však veškerá výše zmíněná charakteristika této nemoci dokáže negativně ovlivňovat kvalitu života těchto pacientů. Cíl práce Cílem této práce je zjistit kvalitu života u pacientů s Crohnovou chorobou. Hypotézy H1: Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy ve fyzické oblasti. H2: Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy v psychické oblasti. H3: Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy v sociální oblasti. Metodika Praktická část práce byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S ?Odraz kvality života v ošetřovatelství?. K tomuto šetření byly využity dva standardizované dotazníky, obecný dotazník WHOQOL-100 a specifický dotazník IBDQ, které byly distribuovány pacientům s Crohnovou chorobou. Na oba tyto dotazníky byla zakoupena platná licence. Velikost výzkumného souboru byla stanovena na 100 osob s Crohnovou chorobou, přičemž diagnóza Crohnovy choroby byla jediným kritériem pro výběr respondentů. Distribuce dotazníků těmto respondentům probíhala za pomoci gastroenterologických pracovišť. Výsledky Veškerá získaná data byla statisticky zpracována v programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Výsledky tohoto zpracování lze rozdělit do tří oblastí, podle tří hlavních hypotéz, které byly ověřovány. První oblast výsledků poskytla informace, jaké problémy mají pacienti s Crohnovou chorobou ve fyzické oblasti. Zde byl potvrzen jediný problém a to ten, že pacienti s Crohnovou chorobou pociťují únavu. Všechny ostatní ověřované potíže z této oblasti byly zamítnuty. Další oblast přinesla informace o psychických problémech těchto osob. Stejně jako v předchozím případě byl zde zjištěn pouze jediný problém, který pacienty s Crohnovou chorobou trápí a tím je pocit podrážděnosti. Výskyt ostatních zjišťovaných psychických faktorů nebyl potvrzen. Poslední oblast výsledků zjistila jaké problémy mají tito lidé v sociální oblasti. V tomto případě byly výsledky nejvíce pozitivní, jelikož nebyl potvrzen ani jeden ověřovaný problém této oblasti. Na základě všech těchto výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1 Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy ve fyzické oblasti zamítnuta, H2 Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy v psychické oblasti zamítnuta a H3 Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy v sociální oblasti zamítnuta. Závěr Tato práce poskytuje ucelený pohled na problematiku kvality života pacientů s Crohnovou chorobou. Výsledky mohou být využity zejména při práci tzv. IBD sester, endoskopických sester, ale i řadových sester pracujících s těmito pacienty. Práce může být dále využita jako studijní materiál či jako podklad pro další výzkumné šetření.
|
|
Míra obtíží při vykonávání běžných denních činností u pacientů s revmatoidní artritidou
KAAS, Jiří
Teoretická východiska: Revmatoidní artritida je chronické systémové onemocnění, které se projevuje především zánětlivým postižením kloubů. Mezi hlavní potíže, se kterými se musí nemocný každodenně potýkat patří bolesti pohybového aparátu a únava. Choroba je typická svým dlouhým, progresivním průběhem a i když nevede přímo ke smrti nemocného, zkracuje jeho život v průměru asi o deset let. Závažnost onemocnění spočívá v tom, že postupně dochází k narušení pohybových schopností jedince. Nejprve se musí nemocný vyvarovat větší fyzické aktivitě, mnohdy se musí vzdát svých koníčku a někdy též zaměstnání. V nejvážnějších případech může být choroba překážkou i v provádění základních sebeobslužných činností. Cíl práce: Cílem práce je zmapovat míru potíží při vykonávání každodenních činností u pacientů s revmatoidní artritidou Hypotézy - H1: Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností, H2: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností, H3: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností Metodika: Výzkumná část práce byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S ?Odraz kvality života v ošetřovatelství?. Pro vlastní šetření byl využit standardizovaný dotazník HAQ, který byl distribuován nemocným s revmatoidní artritidou. Velikost výzkumného souboru byla stanovena na 200 nemocných trpících revmatoidní artritidou z celé České republiky. Respondenti byli vybíráni na základě kvótního výběru, kdy mělo být dodrženo poměru žen a mužů 3:1, tedy 150 žen a 50 mužů. Při vyhledávání respondentů byly předně osloveny organizace sdružující nemocné s touto diagnózou. Všechny získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Použita byla popisná statistika. Výsledky: Výsledky lze rozdělit do tří oblastí podle toho, k jaké hypotéze se vztahují. První část výsledků poskytla informace o stupni obtíží, které jedinci pociťují při vykonávání konkrétních běžných denních činností. Bylo zjištěno, že jako nejobtížnější činnosti vnímají nemocní sundání předmětu z výšky nad hlavou a koupání ve vaně. Druhá oblast přinesla informace o používaných pomůckách při vykonávání každodenních činností. Nejčastěji respondenti uváděli pomůcky pro oblékání či madlo u vany. Třetí a zároveň poslední oblast přinesla odpověď na to, u kterých činností nemocní potřebují pomoc druhé osoby. Nejčastěji bylo uvedeno dosahování či otevírání věcí. Podstatná část dotazovaných však uvedla, že žádnou pomoc druhé osoby při běžných denních činnostech nepotřebují. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1 - Pacienti s revmatoidní artritidou pociťují obtíže při vykonávání běžných denních činností potvrzena, H2 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají opěrné a kompenzační pomůcky při vykonávání běžných denních činností potvrzena a H3 - Pacienti s revmatoidní artritidou využívají pomoc druhé osoby při vykonávání běžných denních činností nepotvrzena. Závěr: Práce poskytuje podrobný a komplexní pohled na problematiku vykonávání běžných denních činností u nemocných s revmatoidní artritidou. Výsledky mohou využít jak sestry v praxi tak studenti ošetřovatelství a příbuzných oborů. Práce může být též podkladem pro další výzkumné šetření. Výsledky práce budou též prezentovány a publikovány.
|
| |
|
Dopad krize na trh stavebního spoření v České republice
NOVOTNÝ, Libor
Tématem této diplomové práce je dopad krize na trh stavebního spoření v České republice. Hlavním cílem práce je analýza dopadu krize na trh stavebního spoření. Teoretická část popisuje pojem finanční krize, druhy finančních krizí a přehled historie finančních krizí. Popisuje také současnou krizi a její příčiny. Dále poskytuje informace o základních pojmech, průběhu a právních podmínkách stavebního spoření. Na konci této části je popsána historie a vývoj trhu stavebního spoření v České republice. V praktické části je analyzován dopad krize na trh stavebního spoření v České republice. Zahrnuje analýzu ekonomického prostředí v České republice a analýzu obchodních a finančních ukazatelů stavebního spoření. V závěru praktické části je souhrn a zhodnocení dopadu krize na trh stavebního spoření. Výsledky této části potvrzují, že hlavním dopadem krize na trh stavebního spoření v České republice je pokles klientské poptávky.
|
|
POROVNÁNÍ RELIGIÓZNÍ STRUKTURY OBYVATEL ČESKÉ REPUBLIKY A SLOVENSKÉ REPUBLIKY
VLAŽNÁ, Denisa
Bakalářská práce porovnává náboženskou strukturu obyvatelstva České republiky a Slovenské republiky na základě dat ze sčítání obyvatel 2011. Úvod vymezuje problematiku náboženství ve společnosti. Rešerše literatury poskytuje přehled již vytvořených prací z dané oblasti uspořádaný do tematických skupin. Teoreticko-metodická část zařazuje problematiku religiozity obyvatelstva do kontextu geografie, vymezuje základní pojmy, stanovuje východisková kvantitativní data, jejich selekci a metody zpracování. Práce dále vymezuje vybrané území a porovnává obě republiky z hlediska vybraných demografických charakteristik obyvatelstva. Před samotným porovnáváním religiózních struktur je nabídnut historický vývoj religiozity na území dnešní České a Slovenské republiky a dále současná struktura církví na tomto území. Religiózní struktura České a Slovenské republiky je porovnávána na úrovni republik a krajů. Práce také poskytuje porovnání dat z předchozích sčítání (1991 a 2001). Výsledky jsou shrnuty v závěru. Pro lepší orientaci v množství statistických dat jsou použity tabulky, grafy a mapy.
|
|
Sociodemografický profil salesiánů a jejich deklarovaná cesta do řádu
Novák, Jindřich ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce Sociodemografický profil salesiánů a jejich deklarovaná cesta do řádu na příkladu salesiánské komunity v Praze-Kobylisích je mikrosondou do života vybrané náboženské komunity v České republice. Teoretická část práce poskytuje přehled o náboženských postojích obyvatelstva na základě statistických dat za několik posledních desetiletí, základní data o vzniku a historii salesiánského společenství v cizině a u nás, včetně postojů tohoto společenství a římskokatolické církve během obtížných let komunistické nadvlády v této zemi. Popisuje také činnost salesiánského společenství po jeho obnově v roce 1990 až do dnešní doby. Těžištěm práce je však její empirická část. Ta zahrnuje vlastní kvalitativní výzkum salesiánské lokality v Praze-Kobylisích probíhající od července 2008 do června 2009, včetně zúčastněného pozorování a nestrukturovaných rozhovorů s vybraným vzorkem respondentů zmíněné komunity. Tyto rozhovory byly následně podrobeny analýze z hlediska sociodemografického a z hlediska deklarované cesty salesiánů do řádu. Klíčová slova Víra, persekuce, společenství, charisma, pastorace, empatie
|
|
Životní styl a kvalita života dlouhodobě dialyzovaných pacientů
MÉSZÁROSOVÁ, Eva
Cílem mé práce bylo zjistit životní styl a kvalitu života dlouhodobě dialyzovaných pacientů. Toto široké téma jsem popsala z pohledu pacientů, se kterými jsem vedla rozhovor podle předem připravených otázek, tedy kvalitativního výzkumného šetření. U zdravotnického personálu, který bezprostředně poskytuje odbornou péči v dialyzačních střediscích, jsem využila kvantitativní výzkumné šetření pomocí rozhovoru. Celkem jsem zpracovala 71 dotazníků a hovořila s 12 pacienty. Zdroje jsem získala v celkem sedmi zdravotnických zařízeních z Jihočeského a Středočeského kraje. Cíl práce byl splněn. Popsány byly související a rozhodující aspekty, které se týkají životního stylu a kvality života u dlouhodobě dialyzovaných pacientů. Při formulování této práce jsem se setkala s mnohými novými aspekty, jako je mimořádná náročnost práce ošetřujícího personálu, významný vliv vědy na medicínské postupy a psychická náročnost a trpělivost dialyzovaných pacientů. Výzkumné otázky byly zodpovězeny a v případě jejich nejednoznačnosti byly dovozeny a statisticky podloženy. Dvě výzkumné hypotézy a to H 1: Sestry v dialyzačních střediscích edukují dialyzované pacienty o omezení spojené s kvalitou životního stylu i hypotéza H 2: Sestry v dialyzačních střediscích dodržují zásady specifické (strukturované) komunikace se potvrdily. Součástí mé práce je návrh informativní brožury pro dlouhodobě dialyzované pacienty, která si klade za cíl optimisticky, s jistou nadsázkou, nicméně realisticky informovat dialyzované pacienty o nevyčerpatelných možnostech využívání volného času námětovou formou, o posílení sebevědomí a dobré komunikaci s ošetřovatelským personálem.
|
|
Sociálněpsychologická teorie a její aplikace v marketingové komunikaci
Karlíček, Miroslav ; Bílková, Jana (vedoucí práce) ; Kostková, Hana (oponent) ; Přibová, Marie (oponent) ; Tichá, Ivana (oponent)
Disertační práce zpracovává základní sociálněpsychologické teorie a výzkum do podoby, která má být aplikovatelná v komunikační praxi českých firem, neziskových organizací a státních institucí. Práce poskytuje metodologická východiska ke zkvalitnění přípravy komunikačních strategií i jednotlivých komunikačních nástrojů, a to ve srozumitelné a ucelené formě. Teoretický materiál je propojen s řadou příkladů z české i zahraniční komunikační praxe. Práce je využitelná zejména marketingovými pracovníky z nadnárodních společností a odborníky z komunikačních agentur.
|
host ::
