Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 272 záznamů.  začátekpředchozí263 - 272  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Simulace průchodu programu vývojovým diagramem pro výuku algoritmizace
BARTYZAL, Miroslav
Práce se zabývá vývojem aplikace pro rychlé a efektivní sestavování algoritmů pomocí vývojových diagramů a jejich následnou vizualizaci průchodu pro výuku algoritmizace. První část práce sestává z popisu základní terminologie, v níž jsou popsány zejména jednotlivé symboly vývojového diagramu. Další části práce jsou věnovány analýze zpracovávaného tématu, návrhu aplikace a interesantním úsekům jejího vývoje. Poslední části práce pak shrnují průběh ověření aplikace v praxi a výsledek této práce.
Racionalizace jako obranný mechanismus vězňů
RULÍK, Jan
Tato práce pojednává, jak je z jejího názvu patrné, o racionalizaci jako obranném mechanismu vězňů. V teoretické části, je charakterizováno české vězeňství v soudobém evropském konceptu, je zde vysvětlen pojem algoritmu výkonu trestu a jeho složky, jejichž dodržení je nezbytné pro reintegraci vězně do společnosti a pro narovnání zločinem narušených vztahů. V závěru této části je též obecně pojednáno o obranných mechanismech a zvláště popsány jsou zde mechanismy, které nejčastěji užívají vězni, včetně racionalizace. V praktické části je popsán cíl práce a základní otázky, kvalitativní výzkum a důkladně je zde rozebrána technika narativního rozhovoru. V samotných výsledcích je pak popsána Vazební věznice České Budějovice, výzkumný vzorek a výsledky získané v provedených rozhovorech jsou rozděleny do tabulek. V diskusi se práce blíže věnuje racionalizaci, získaným výsledkům a v závěru navrhuje doporučení k překonávání racionalizačních obranných mechanismů, které vězni užívají.
Výuka algoritmizace na základní škole - aktuální stav
BROMOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce je zmapovat současný stav výuky algoritmizace na základních školách. V teoretické části jsou uvedeny základní informace přibližující danou problematiku - souvislosti výuky algoritmizace a RVP ZV a také základní předpoklady výuky algoritmizace, jako je historické hledisko, cíle, metody a možnosti výuky algoritmizace. Nedílnou součástí je i podpora výuky algoritmizace, do níž jsou zařazeny učebnice věnující se algoritmizaci a programování, programová podpora, projekty a soutěže. Praktickou část tvoří pedagogický výzkum. Tento výzkum se skládá z pěti dílčích výzkumů: A. Kvantitativní výzkum výuky algoritmizace na ZŠ v ČB. B. Přehled mimoškolní výuky algoritmizace v ČB. C. Zmapování celorepublikové výuky algoritmizace na ZŠ. D. Celorepublikový výzkum úspěšnosti v soutěži ?Bobřík informatiky?. E. Zkušenosti učitele s učebnicí.
Strategie řešení slovních úloh v průběhu studia na ZŠ
HÁJKOVÁ, Radka
Hlavním cílem mé diplomové práce je zkoumání a popis strategií žákovských řešení slovních úloh na druhém stupni základní školy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části jsou popsány typy slovních úloh v průběhu základní školy, žákovské a učitelské strategie. Dále jsou zde vysvětleny pojmy algoritmus a didaktický kontrakt. Nechybí ani vlastní porovnání učebnic, které se využívají na druhém stupni základní školy. Teoretickou část tvoří experiment, který byl proveden na druhém stupni jedné základní školy ve dvou paralelních třídách. V experimentu byly zadány tři typově shodné testy na slovní úlohy. Podle výsledků je posuzováno zlepšení žáků, využívání různých strategií, ale i vliv algoritmů a didaktického kontraktu. V závěru jsou shrnuty výsledky a poznatky z experimentu.
DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ OBRAZOVÝCH INFORMACÍ V RADIODIAGNOSTICE
PILAŘ, Martin
Tato práce je zaměřena především na digitální zpracování obrazových informací a algoritmů u moderních zobrazovacích modalit. Algoritmus znamená postup či návod. Ve zpracování obrazu algoritmus prezentuje postup od pořízení dat až po výsledný obraz na monitoru. Proto je první část práce věnována stručnému přehledu principů používaných zobrazovacích modalit v radiodiagnostice. Nasbíraná data je nutné určitým způsobem upravit a modelovat. Tato upravená data jsou následně digitalizována a připravena k dalšímu zpracování. Cílem mé práce bylo objasnit především radiologickým asistentům základní operace a algoritmy využívané při zpracování obrazu, které běžně využívají. Současně jsem se snažil dokázat, že nejen změnou skenovacích, ale i jakýchkoli obrazových parametrů, lze značným způsobem ovlivnit výsledek vyšetření. Na opačné straně může obsluhující personál znehodnotit vyšetření a přispět k nedokonalé diagnóze. Další části úlohy jsem zaměřil na prvotní zpracování obrazu, ve které jsou uvedeny základní operace s obrazem. Následuje postprocessing neboli druhotné zpracování obrazové informace. Nedílnou součást algoritmu zpracování obrazu tvoří technické a programové prostředky důležité k archivaci i přenosu informace. Jistá část je věnována i budoucím trendům zpracování obrazu. Celá teoretická část se opírá o praktické poznatky a výsledky získané ať již vytvořením programového algoritmu či měřením vodního fantomu na CT, na kterém byla pomocí aplikovaného filtru obhájena původní hypotéza. Výsledky měření jsou podloženy grafickou i obrazovou dokumentací.
Optimalizace sběrných cest ve vybraném regionu
SIEBENBRUNER, Vít
Cílem práce je vypracovat pilotní studii, která by měla řešit problém optimálních cest svozu odpadu. Pilotní studie se zabývá pouze sběrem separovaného odpadu v Českých Budějovicích. Úkolem je vypracovat algoritmus pro hledání optimálních cest, který bude škálovatelný a bude ho možno aplikovat na svoz všech druhů odpadů v jakémkoli městě.
Algoritmus hledání nejkratší cesty využitý v dopravní síti - úpravy vzhledem k aktuálním změnám a omezením sítě
Kohout, Pavel ; Kuncová, Martina (vedoucí práce) ; Tichý, Vladimír (oponent)
Obsah této bakalářské práce tvoří představení a popis vybraných algoritmů hledajících nejkratší cestu v grafu a předvedení jejich využití. V práci se věnuji praktické úloze, kdy s využitím reálných dat předvedu fungování algoritmu vzhledem k dopravní síti a jejím omezením. Kromě toho si kladu za cíl popsat některé oblasti, ve kterých tyto algoritmy naleznou své uplatnění. Zvláštní důraz kladu na dostupná řešení a jejich problémy. Cílem této práce je zvýšit informovanost o algoritmech a napomoci tak jejich dalšímu rozšiřování a zdokonalování.
Algoritmy pro detekci plagiátů u programů a textů
Frühauf, Michal ; Pavlíček, Luboš (vedoucí práce) ; Tichý, Vladimír (oponent)
V práci se snažím zachytit celé prostředí spojené s legální a ilegální tvorbou textů a především pak s algoritmy, které umožňují odhalovat plagiáty. Veškerá potřebná data byla získána pomocí rešerše informačních zdrojů dostupných volně na internetu. Hlavní přínos práce vidím v komplexním pojetí problémové oblasti. Je popsán právní pohled na problematiku, příčiny vedoucí ke vzniku plagiátů. Uvedeny jsou i postupy správných citací a uvádění zdrojů. Největší část práce se pak zabývá konkrétními metodami plagování a možnostmi jejich odhalení pomocí známých algoritmů ? jednak u textů psaných běžným jazykem, jednak psaných speciálními jazyky programovacími. Zmiňuji se také o možnosti využití metadat při hledání plagiátů. Celá práce je rozdělena do několika kapitol. Každá se zabývá určitou oblastí ? terminologie, právo, citace, algoritmy odhalování plagiátů textů, programů, metadata a překlady.
Finding Optimal Decision Trees
Máša, Petr ; Ivánek, Jiří (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent) ; Jiroušek, Radim (oponent)
Rozhodovácí stromy jsou rozšířenou technikou pro popis dat. Používají se často teké pro predikace. Zajímavým problémemje, že konkrétní distribuce může být popsána jedním či více rozhodovacími stromy.Obvykle nás zajímá co nejjednodušší rozhodovací strom(který budeme nazývat též optimální rozhodovací strom).Tato práce navrhuje rozšíření prořezávácí fáze algoritmů pro rozhodovací stromytak, aby umožňovala více prořezávání. V práci byly zkoumány teoretické i praktické vlastnosti tohoto rozšířeného algoritmu. Jako hlavní teoretický výsledek bylo dokázano, že pro jistou třídu distribucí nalezne algoritmus optimální rozhodovací strom(tj.nejmenší rozhodovací strom, který reprezentuje danou distribuci). V praktických testech bylo zkoumáno, jak je schopen algoritmus rekonstruovat známý strom z dat. Zajímalo nás, zdali dosáhne naše rozšíření zlepšení v počtu správně rekonstruovaných stromů zejména v případě, že data jsou dodatečně velká ( z hlediska počtu záznamů). Tato doměnka byla potvrzena praktickými testy. Obdobný výsledek byl před několika lety prokázán pro Bayesovské sítě. Algoritmus navržený v této disertační práci je polynomiální v počtu listů stromu, který je výstupem hladového algoritmu pro růst stromů, což je vylepšení oproti jednoduchému algoritmu prohledávání všech možných stromů, který je exponenciální.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 272 záznamů.   začátekpředchozí263 - 272  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.