|
|
Vliv různých technik studené macerace na obsahové látky vína
Bíza, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem různých technik studené macerace na obsahové látky vína. Práce je rozdělena na část teoretickou a část experimentální. Teoretická část objasňuje definice pojmů, které následně usnadňují orientaci v dané oblasti. V této části je zmíněno také složení moštu, dále se pak jednotlivé podkapitoly věnují konkrétním metodám studené macerace. Experimentální část obsahuje popis odrůdy, která byla zvolena pro pokus. Jednotlivé podkapitoly se dále věnují metodice výroby vína s pomocí jednotlivých druhů macerace, jejich senzorickému zhodnocení a analytickým rozborům.
|
|
|
Vliv macerace rmutu pří výrobě rosé vín
Vrbová, Libuše
Diplomová práce se zabývá vlivem macerace rmutu při výrobě rosé vín. V literární části jsou podrobně popsány fenolické sloučeniny obsažené v hroznech révy vinné, možnosti výroby rosé vín a faktory ovlivňující průběh macerace. Cílem bylo zjistit jaký typ macerace je nejvhodnější pro výrobu rosé vín. U pozorovaných vzorků byla zkoumána doba macerace a vliv oxidu siřičitého. Hodnocen byl senzorický profil vín, barevnostní škála pomocí systému CIE L* a* b* a obsah fenolických látek. Pokus byl proveden u modré moštové odrůdy Rulandské modré. Z pomletých hroznů byly vytvořeny dvě varianty. Rmut bez přídavku oxidu siřičitého a rmut s přídavkem oxidu siřičitého. Z každé varianty bylo vyrobeno šest rosé vín s různou délkou macerace rmutu. Zvolené doby macerace byly 0, 5, 10, 15, 20 a 25 hodin. Naležení rmutu probíhalo v neinertních podmínkách při teplotě 13°C. Z výsledků vyplývá, že nejvhodnější doba macerace pro produkci rosé vín z odrůdy Rulandské modré je v daných podmínkách 15 hodin s použitím oxidu siřičitého.
|
|
|
Vývoj a optimalizace postupů pro extrakci vybraných složek z Třezalky tečkované
Chytil, Dalibor ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci fenolických sloučenin z třezalky tečkované (Hypericum perforatum). Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována jak teorii přípravy vzorku pro extrakci fenolických sloučenin, tak i vhodným metodám pro extrakci a charakterizaci fenolických sloučenin u extraktů z třezalky tečkované. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. Při optimalizaci byl kladen důraz vliv rozpouštědla (voda okyselená na pH 4, pH 5, pH 6), vliv extrakční techniky (ultrazvuková extrakce, subkritická vodní extrakce, macerace) a dobu extrakce (10, 20, 30 min). Extrakty byly podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství fenolických sloučenin, celkové množství flavonoidů, antioxidační aktivita) v nati třezalky tečkované sbírané v červnu roku 2016 s využitím UV-VIS spektroskopie. Použité extrakční techniky se od sebe významně lišily.
|
|
|
Vliv doby macerace na množství asimilovatelného dusíku u moštů révy vinné
Škrobák, Stanislav
Tato diplomové práce se zabývá vlivem doby macerace na množství asimilovatelného dusíku u moštů révy vinné. V literární části je obecně popsána role dusíku v révě vinné a problematika asimilovatelného dusíku, tedy dusíku využitelného kvasinkami. V experimentální části byly vybrány 2 odrůdy, "Tramín" a "Rulandské bílé". Hrozny těchto odrůd byly po odstopkování a pomletí macerovány 48 hodin. Od každé odrůdy byly 2 varianty, první nechlazená a druhá chlazená na 5°C. Odběr vzorků probíhal po 0, 2, 4, 12, 24 a 48 hodinách macerace a u vzorků byl následně měřen obsah asimilovatelného dusíku a další parametry. Tyto výsledky byly statisticky vyhodnoceny a byl zkoumán vliv macerace na obsah asimilovatelného dusíku a jiných obsahových látek v moštu.
|
|
|
Kryomacerace v technologii bílých vín
Stejskal, Ondřej
Diplomová práce se zabývá kryotechnologií a výrobou pomocí kryotechnologie a sledováním látkového množství u vín vyrobených technologií kryomacerace a klasickou výrobou. První částí se seznámíme s macerací hroznů u bílých vín a způsoby macerace, poté se seznámíme s faktory které maceraci ovlivňují, další část se zabývá látkovým složením bobule a nakonec se seznámíme s kryotechnologií a jejími metodami. V experimentální části se nachází stručný popis všech tří odrůd ze kterých byl pokus proveden. Dále následuje popis, průběh a metody výroby no a nakonec této části je nachystán soubor analytických a senzorických metod které se prováděli. Ve výsledcích se dozvíme jakých závěrů a názorů jsme dospěli a uvidíme zde jasně vyjádřené výsledky v grafech kde je jasně ukázáno jak se vína vyvíjeli od samotné prvovýroby. Klíčová slova: Macerace, kryomacerace, výroba bílých vín
|
|
|
Vliv macerace na antiradikálovou aktivitu moštů révy vinné
Strýček, Jan
Práce se věnuje vlivu macerace na obsahové zastoupení vybraných fenolických látek, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví a také na antiradikálovou aktivitu moštů. Ovlivňujícím faktorem je u této práce teplota, při které byl mošt macerovaný. Byla provedena jedna varianta s různou teplotou macerace (Sauvignon) a druhá varianta, která byla provedena pouze při jedné teplotě macerace. Literární část obsahuje popis vývoje hroznu, jeho biochemické složení, popis a rozdělení fenolických látek, popis volných radikálů a antiradikálů a popis antioxidantů. Fenolické látky se rozdělují do dvou skupin -- flavonoidní a neflavonoidní. Tyto látky přechází během macerace do moštu. Mají vliv na barvu, chuť moštu a vína a také mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Pokus probíhal v roce 2013 (září, říjen). Po ručním sběru a prvotním zpracování byly hrozny macerovány 0, 2, 4, 8, 12, 24 a 48 hodin. Byly měřeny optické hustoty při různých vlnových délkách, byla měřena také antiradikálová aktivita. Poté byly výsledky analyzovány a vyhodnoceny. Bylo zjištěno, že významný vliv na obsah měřených látek a veličin má teplota macerace.
|
|
|
Technologické možnosti pří výrobě rosé vín
Vrbová, Libuše
Bakalářská práce pojednává o technologických možnostech při výrobě rosé vín. V prvních dvou kapitolách je rozebrána historie a současná výroba růžových vín v České republice i ve světě. Třetí kapitola se zabývá vhodnými odrůdami révy vinné. Dále je práce zaměřena na samotnou výrobu rosé vín. Technologie je popisována od sklizně hroznů ve vinici až po následné skladování produktu. Poslední kapitoly jsou věnovány fenolickým látkám obsažených v rosé vínech a výrobě klaretů. V dnešní době zaujímají rosé vína důležité postavení na českém trhu. Převážná většina vinařů vyrábí růžová vína zpracováním modrých hroznů po krátké maceraci, případně bez macerace.
|
|
|
Studium terpenických látek v aromatických odrůdách révy vinné
Teturová, Denisa
Cílem diplomové práce bylo prostudovat literaturu týkající se terpenických látek v aromatických odrůdách révy vinné a popsat muškátové a tramínové odrůdy. Ke studiu byly použity odrůdy 'Irsai Oliver', 'Muškát moravský' a 'Tramín červený'. U těchto odrůd byl v daném roce stanoven obsah volných a vázaných terpenických látek v bobulích a ve víně. U moštů daných odrůd proběhla různá délka macerace, a to 5, 12, 24 hodin a kontrola bez macerace rmutu. V experimentální části se práce zabývala vyhodnocováním terpenických látek a senzorickým hodnocením. Cílem bylo zjistit, jaké terpenické látky se u které odrůdy vyskytují a jaká délka macerace bude nejvhodnější pro tu kterou odrůdu.
|
|
|
Flavonoidy a antioxidační aktivita červených vín
Vachová, Simona
Literární část diplomové práce přinesla vhled do problematiky volných radikálů a jejich vlivu na zdraví organizmu. Zabývala se specifickými schopnostmi a rolí antioxidantů v systému ochrany před negativními dopady působení radikálů. Věnovala pozornost flavonoidům, jakožto významným polyfenolickým látkám v červených vínech, které významnou měrou ovlivňují antioxidační aktivitu a tím i zdravotní prospěšnost vín. Praktická část ukázala prostřednictvím spektrofotometrických metod DPPH a FRAP srovnání antiradikálové aktivity a redukční síly ve vybraných vzorcích červených vín vyrobených různou technologií macerace. Z výsledků vyplynul přímý vztah způsobu macerace k naměřeným hodnotám antioxidačního potenciálu červených vín. Diskuse a závěrečná část naznačily nové otázky a možný směr dalšího výzkumu.
|
|
| |
host ::
RSS.