|
|
Reforma křtu v českých zemích od 15. do 17. století: Analýza liturgických textů
Chalupski, Michal ; Holeton, David Ralph (vedoucí práce) ; Landová, Tabita (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná "Reforma křtu v českých zemích od 15. do 17. století: Analýza liturgických textů" se věnuje komparaci liturgických textů věnujících se křestní liturgii. Hlavním objektem zájmu jsou agendy pocházející z našeho prostředí z doby od 15. do 17. století. V první části práce je předložen stručný přehled vývoje křestní liturgie od novozákonního období po reformu provedenou Martinem Lutherem. V další části jsou představeny domácí agendy, jejichž křestní formuláře jsou základním předmětem této práce. Jedná se o agendy římskokatolickou, utrakvistickou, dále o tři agendy evangelické a jako poslední je pojednáváno o křtu v Jednotě bratrské za Lukáše Pražského. Konkrétně se jedná o Agendu Pragensis, rukopis označený "Křižovníci XVIII G 21", Agendu českou, Agendu správy a posluhování církevního na Horách Kutnách Václava Štefana Teplického, Pravidlo služebností církevních Tobiáše Závorky Lipenského a konečně o Zprávy kněžské Lukáše Pražského. Záměrem práce je porovnat shody a rozdíly křestní liturgie zaznamenané v jednotlivých agendách a také prověřit jejich vztah k liturgické tradici křtu, tak jak je pojednána v úvodní kapitole, tak aby bylo možné předložit alespoň částečný obraz o křestní praxi na našem území ve vymezeném období.
|
|
| |
|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Rituály spojené s narozením dítěte v Čechách a na Moravě od 17. století po současnost
MÜHLBÖCKOVÁ, Šárka
Práce se zabývá rituály spojenými s narozením dítěte dodržovanými v Čechách a na Moravě v období od 17. století po současnost. První kapitola charakterizuje pojem rituál, zejména pak přechodový rituál, který je chápán jako nezbytný předpoklad umožňující přechod z jednoho životního stadia do druhého. V další kapitole je představena rodina a její vývoj napříč staletími od tradičního až po moderní pojetí. Rodina hraje také významnou roli při výchově a při začlenění dítěte do společnosti, o tom pojednává kapitola třetí. Čtvrtá kapitola mapuje rituály spjaté s narozením dítěte dodržované v minulosti. Navazuje pátá kapitola analyzující situaci rituálů v současnosti. Poslední, šestá kapitola srovnává situaci kolem provádění rituálů v minulosti se situací dnes a je zakončena vlastním výzkumem, který je založen na reálném sběru dat.
|
|
|
Možnosti a přínos pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte
HRACHOVCOVÁ, Hana
Práce se zabývá možnostmi a přínosem pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte. Dané problematice předchází vymezení perinatální ztráty dítěte, informace o syndromu mrtvého plodu, seznámení s péčí o umírajícího novorozence na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče a poukázání na prožitek smrti vlastního dítěte rodiči. Po stručném seznámení s oborem praktické teologie následuje charakteristika klinické pastorační péče a její možnosti pro uplatnění v praxi. Důraz je kladen na skutečnost, že klinická pastorační péče může být přínosem nejen pro nemocné a jejich blízké, ale i pro zdravotnický personál, který je v rámci své profese často konfrontován s bolestí a utrpením. Následuje stručná zmínka o třech teologálních ctnostech (lásce, naději a víře), které jsou pro výkon pastoračního pracovníka nezbytným předpokladem. Téma uzavírá kapitola dotýkající se eschatologické perspektivy, významu křtu a naděje na spásu pro děti, které umírají nepokřtěné.
|
|
| |
|
|
Představitelé venkovských elit na jihu Čech v 18. a 19. století. Společenská role křestních kmotrů a svědků svatebních obřadů.
PFLEGEROVÁ, Lucie
Cílem předkládané práce je přiblížit nejen konkrétní průběh svatebních a křestních obřadů ve venkovském prostředí, má také ukázat, jakou roli při těchto obřadech hráli jejich přímí účastníci, tedy kmotři a svatební svědci. Základní charakteristika celého vzorku zaznamenaných jedinců by pak měla umožnit zodpovězení otázky, zda v rámci malého vesnického společenství existovala její elitní vrstva, která měla zásadní podíl na jejím fungování. Nejdůležitějším pramenem pro zkoumání této tématiky se staly církevní matriky, které pro každou jednotlivou událost jmenovitě zaznamenávaly účast svědka křtu či svatby, jeho socio-profesní stav a geografický původ. Důležitou roli pak hrál fakt, jaké konkrétní nároky kladla tehdejší společnost na osoby účastnící se takto výjimečných událostí. Byla též zkoumána možnost, do jaké míry lze skrze kmotry a svatební svědky nahlédnou do smýšlení a fungovaní tehdejšího venkovského společenství. Charakteristikou socio-profesního zařazení a místa původu těchto osob vyplynulo, že výběr svědka křtu i svatby nebyl náhodný a podléhal mnoha zavedeným zvykům a pravidlům. Zvláště při volbě kmotra dítěte pak bylo více než zřejmé, že důležitým faktorem byly rodinné a přátelské vazby v rámci nejbližšího okolí jedince. Pro osoby svědčící právě uzavíranému sňatku bylo příznačné jejich dobré majetkové i sociální zázemí, při výběru svatebního svědka tedy hrála rozhodující roli možnost reprezentace novomanželů a jejich rodin v očích ostatních sousedů. Přiblížením konkrétních osob, které v rolích svědků nebo kmotrů vystupovaly nejčastěji, se potvrdilo, že i ve venkovském prostředí existoval malý okruh jedinců, které je možné charakterizovat jako místní elity. Zasazením těchto špiček společnosti do celkového kontextu mělo být prokázáno, zda a do jaké míry se tato velmi úzká skupina obyvatel vesnice vymezovala oproti ostatním. V rámci tohoto výzkumu se však spíše potvrdilo, že venkovský člověk byl limitován více geografickým než sociálním prostorem, a na příkladu osob účastnících se křtů a svateb je možné usuzovat, že jednotlivé vrstvy společnosti byly propojeny řadou skrytých rodinných a přátelských vazeb, které byly nezbytné pro její fungování.
|
|
|
Umírání a smrt dětí v období baroka v českých zemích
SKALICKÁ, Terezie
Tato práce se zabývá problematikou umírání a smrti v období baroka se zaměřením pozornosti k dětskému věku. Reflektuje pohled na smrt a umírání, pojetí dobré smrti, představy o posmrtném životě a pohřební obřad. V souvislosti s dětským věkem zkoumá především kojeneckou úmrtnost, souvislost kojení s mírou úmrtnosti a význam křtu. Vychází z demografických výzkumů rodiny a upozorňuje na vztah mezi vysokou mírou porodnosti a úmrtnosti. Snaží se hledat příčiny dětské úmrtnosti ? podvýživa populace, neexistence lékařské péče, snadné šíření infekčních chorob, válečné události a demografické krize, postavení a zaměstnanost ženy. Zkoumá postoj rodičů k dětem, jejich smrti a pokouší se poodhalit jejich myšlenkový a emoční svět, k čemuž výrazně napomáhá rozbor unikátních pamětí Alžběty Lidmily z Lisova. Ve vztahu k úmrtnosti neopomíjí ani situaci nemanželských dětí.
|
|
|
Starost biskupů o pastoraci dětí a mládeže v době totality
KOPELENT, Jiří
Práce se zabývá vyhledáním pokynů biskupů v pastýřských listech pražské a olomoucké arcidiecéze od roku 1948 - 1989. Po krátkém nastínění situace církve v době totality od roku 1948 do roku 1989, kdy pastorace dětí a mládeže byla velmi ztížena, jsou vypsány pokyny biskupů. Pokyny jsou rozděleny do šesti témat. První téma hovoří o vzniku nových kněžských povoláních. Druhé téma je o náboženské a rodinné výchově. Třetí téma je o výuce náboženství. Čtvrté téma je o křtu a biřmování. Páté téma je o přípravě na svatou zpověď a svaté přijímání. A šesté téma je o trávení prázdnin.
|
|
|
Křest v myšlení raně novověkého měšťana
JIROUTOVÁ, Kateřina
Narození a křest dítěte patřily ve všech dobách k významným událostem v životě člověka. Předkládaná diplomová práce chce ukázat, jaký význam měl křest a jak byl reflektován v měšťanské společnosti raného novověku. Oproti předchozí práci jsem rozšířila pramennou základnu. Rozbor šesti rodinných pamětí je doplněn analýzou druhé českokrumlovské matriky v rozmezí let 1662 až 1666, přičemž její databáze je přílohou této práce. Prameny církevní provenience zastupují agendy katolického, bratrského a luteránského křtu a zejména náboženské polemiky. Větší spektrum pramenů umožnilo hlubší pohled na význam křtu, roli kmotra a také na konfrontaci mezi církevními nařízeními a soudobou životní praxí ve městech 16. a 17. století.
|
host ::
RSS.