|
Rostlinná kompetice v raných fázích ontogeneze
Čiháková, Klára ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Práce je věnována kritickému rozboru možných mechanismů kompetičního působení, jež ovlivňují pravděpodobnost přežití rostlin v raných fázích ontogeneze. Diskutovány jsou procesy svázané s fenologií klíčení a jeho úspěšností ve vazbě na morfologické, maternální a stanovištní faktory. Konstatuji, že vliv žádné ze skupin faktorů nelze apriori vyloučit, ačkoliv jejich dopad je často nejednoznačný, což může být způsobeno, vedle nedostatečného množství srovnávaných dat, také dosud teoreticky nepodchycenými závislostmi.
|
|
Nádorové markery
Karmazínová, Simona ; Skálová, Lenka (oponent) ; Dršata, Jaroslav (vedoucí práce)
Nádorová onemocnění jsou stará jako život sám, představují závažný celospolečenský problém a každý se s nimi už někdy setkal. Znečištěné prostředí a moderní způsob života zapříčinily, že na tyto civilizační choroby umíráme stále častěji. Nádorová onemocnění se mohou v určité formě objevit u všech vícebuněčných organismů a jejich známky byly nalezeny už u pravěkých lidí nebo u egyptských mumií. Samotné pojmenování "CANCER" pochází z antického Řecka. Laboratorní průkaz nádorového onemocnění se objevuje v odborné literatuře již v polovině 19. století. Ve stejném období dochází ke vzniku oboru klinická biochemie. V té době nebyla ještě k dispozici laboratorní technika a testování spočívalo v jednoduchých fyzikálně chemických reakcích. K velkému rozmachu studia a vyšetřování nádorových markerů dochází až ve druhé polovině 20. století. V dnešní době může stanovovat nejběžnější nádorové markery téměř každá biochemická laboratoř. Téma mé práce "Nádorové markery" je velmi široké, každá jednotlivá kapitola by si zasloužila být samostatným tématem, a tak má diplomová práce ani zdaleka nepředstavuje podrobný rozbor jednotlivých nádorových markerů, případně metod jejich stanovení. Mým cílem je poskytnout stručný přehled nejčastějších nádorových onemocnění a s tím souvisejících nádorových markerů, v...
|
|
Reakce vybraných odrůd brambor na listovou aplikaci močoviny a hořké soli
HENŽEL, Vít
Foliární výživa umožňuje efektivní a rychlé dodání potřebných živin v průběhu vegetace. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit projevy foliární aplikace roztoků hořké soli a močoviny na list u odrůd brambor pro zpracování na škrob. Sledovány byly dvě odrůdy s rozdílnou vegetační dobou. Raná odrůda Bernard a polopozdní odrůda Ornella. Foliární hnojiva byla aplikována ve třech variantách. První varianta byla foliárně přihnojena roztokem hořké soli, druhá roztokem močoviny a třetí roztokem hořké soli i močoviny. U pokusu byl hodnocen výnos hlíz, obsah škrobu, výnos škrobu, průměrný počet hlíz na trs, průměrná hmotnost hlíz a rentabilita použití listových hnojiv. Ve sledovaném roce se projevil u všech variant hnojení zvýšený výnos hlíz i zvýšený výnos škrobu. Nejlepší výsledky vykazovaly obě odrůdy při aplikaci roztoků hořké soli současně s močovinou. Zvýšení výnosu škrobu bylo dosaženo skrze zvýšení výnosu hlíz při zachování obsahu škrobu. U polopozdní odrůdy Ornella vzrostl průměrný výnos škrobu oproti kontrole o 8 %. Raná odrůda Bernard vykazovala zvýšení výnosu škrobu o 14 %.
|
|
Vliv radikálového poškození v časné fázi expozice hypoxii na rozvoj hypoxické plicní hypertenze
Lachmanová, Věra ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Geršl, Vladimír (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Plicní řečiště je u dospělých jedinců nízkotlaké. Vzhledem k vysokotlakému systémovému řečišti a jeho orgánům protéká plícemi celý srdeční výdej. Plicní cévy reagují na hypoxii dvěmi různými ději. Jsou to hypoxická plicní vazokonstrikce (HPV) a hypoxická plicní hypertenze (HPH). Tyto dva děje se liší mechanismem vzniku, ale u obou je velmi pravděpodobně významná role volných kyslíkových radikálů (ROS) a oxidu dusnatého (NO). Dříve se předpokládalo, že HPV je izolovaná reakce plicních cév na akutní hypoxii a HPH na hypoxii chronickou. V dnešní době předpokládáme, že HPH se rozvíjí na podkladě HPV (Crossno, Garat et al. 2007) a remodelace periferních plicních cév (Reid 1986). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda podání antioxidantu v časné fázi expozice hypoxii ovlivní velikost plicní hypertenze více než jeho pozdní podání v období již rozvinutého poškození plicních cév. Jako antioxidační látku jsme použili N-acetyl-L-cystein (NAC). Sledovali jsme změny odporu plicního cévního řečiště, změny reaktivity plicních cév v závislosti na velikosti frakce vdechovaného kyslíku ve vdechovaném vzduchu. Tato měření byla provedena na modelu izolovaných perfundovaných plic laboratorního potkana. V další části práce jsme sledovali vliv časného a pozdního podání NAC na tlak v a. pulmonalis u laboratorních potkanů chovaných...
|
|
Lymská borelióza u psa domácího
Grittnerová, Erika ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Lymská borelióza je multiorgánové onemocnění vyvolané spirochetami skupiny uváděné jako Borrelia burgdorferi sensu lato. Vektorem jejich přenosu jsou klíšťata rodu Ixodes. Na našem území je to klíště obecné (Ixodes ricinus). Mezi hlavní rezervoáry patří společně s klíšťaty především hlodavci, hmyzožravci a vysoká zvěř. Borelióza je v současnosti nejčastěji diagnostikovaná infekce přenášená klíšťaty v mírném pásu severní polokoule a vlivem změny klimatu posledních let se dá předpokládat, že se bude nadále objevovat čím dál častěji. V České republice je v posledních letech hlášeno 3500 až 4000 případů ročně. Největší riziko nákazy je v listnatých a smíšených lesích, v husté a vysoké vegetaci a v lokalitách podél vodních toků. Borelie se do těla hostitele dostávají se slinami klíštěte a dále se šíří krví a lymfou do cílových orgánů, což je nejčastěji nervový systém, klouby, myokard, kosterní svaly, oči a kůže. Onemocnění se u psů projevuje většinou asymptomaticky nebo nespecifickými příznaky, které mohou napodobovat celou řadu jiných onemocnění. Nejčastějšími klinickými příznaky jsou kulhání, zvýšená teplota, bolestivost kloubů a svalů, apatie, nechutenství a zvětšené mízní uzliny. Diagnostika boreliózy je poměrně složitá a je založena na posouzení klinických projevů, epidemiologické anamnéze a laboratorním vyšetření. K průkazu borelií v organismu se využívají přímé nebo nepřímé metody důkazu přítomnosti bakterií. Nejčastěji používanou přímou metodou důkazu je polymerázová řetězová reakce (PCR), která zkoumá přítomnost boreliové DNA ve vzorku. Nepřímé metody důkazu prokazují přítomnost specifických protilátek v krevním séru. Nejspolehlivější se zdá být kombinace ELISA testu a Western blotového vyšetření. Léčba spočívá v podávání antibiotik po dobu několika týdnů. Základem prevence je včasné odstranění klíštěte nebo ještě lépe opatření, která zamezí jeho přisátí. Tato opatření spočívají v použití různých akaricidních přípravků. V současnosti je pro psy také k dispozici vakcína, která ovšem není zařazena v základním vakcinačním schématu.
|
|
Přínos stanovení cytokinů u zánětlivých pooperačních komplikací
Chachkhiani, Ivane ; Gürlich, Robert (vedoucí práce) ; Vokurka, Martin (oponent) ; Adamec, Miloš (oponent)
Infection and the resulting sepsis continue to be important causes of morbidity in surgical patients. Cytokine network causes activation of neutrophils and vascular endothelium with increased upregulation of adhesion molecules, setting at a train of pathogenic inflammatory reactions in the host. Increased concentrations of inflammatory cytokines observed in the initial phase of postoperative complications have a great significance in forecasting a potentially fatal outcome of the disease and can be used for an early diagnosis of systemic complications.Prospective, clinical trial. Levels of cytokines, procalcitonin (PCT), leptin and acute phase proteins (APP) were measured before and after the operation (planned resection of colorectal cancer) and compared with levels in sepsis. Cytokine levels were measured by ELISA method. APP were estimated by nephelometric analysis.PCT was measured by immunoluminometric analysisDuring the first 24 h after the planned resection of colorectal cancer there was a significant increase in serum concentration of interleukin (IL)-6 which declined in next 48 to 72 h. Serum concentration of tumor necrosis factor (TNF)was the highest between 18 to 24 h after the operation. IL-1 had a stable serum concentration without significant elevation. Serum concentration of IL-8 rose after 36...
|
|
Spliceosome assembly
Hausnerová, Viola ; Staněk, David (vedoucí práce) ; Chalupníková, Kateřina (oponent)
Introny jsou vystřiženy z eukaryotických transkriptů a exony jsou spojeny dohromady během procesu zvaného sestřih pre-mRNA. Sestřih je katalyzován sestřihovým komplexem. Jedná se o velký ribonukleoproteinový komplex složený z pěti malých jaderných RNA a více než stovky proteinů. Tento komplex rozpoznává 5' sestřihové místo, místo větvení a 3' sestřihové místo a následně provádí dvě transesterifikační reakce, jejichž výsledkem je zralá molekula mRNA. V rámci časného sestřihového komplexu je 5' sestřihové místo definováno pomocí U1 snRNP a na rozpoznání místa větvení a 3' sestřihového místa se podílí U2 pomocný faktor (U2 auxiliary factor, U2AF). Spolupráce sestřihových míst byla částečně popsána in vitro, ale situace in vivo není dosud zcela objasněna. V této studii jsme použili fluorescenční rezonanční energetický transfer (Fluorescence resonance energy transfer, FRET) a RNA imunoprecipitaci (RIP) k popsání časných kroků skládání sestřihového komplexu. Abychom detekovali interakce proteinů na RNA molekule přímo v buněčném jádře, uplatnili jsme sestřihové reportéry kódující -globinový gen a vlásenky z fága MS2. Výsledky FRETu ukazují, že intaktní 5' sestřihové místo je vyžadováno pro vazbu U2AF35 na 3' sestřihové místo a že vazba U1C je částečně omezena v přítomnosti mutace 3' sestřihového místa. Dále jsme...
|
|
FcεRI and Kit signal to actin cytoskeleton via different pathways
Šimíček, Michal
Žírné buňky jsou klíčovými hráči na poli vrozené imunity. V minulosti byly tyto buňky zmiňovány zejména jako iniciátory alergických a zánětlivých reakcí. Současné poznatky ovšem naznačují jejich významnou roli v boji proti bakteriím a virům. Nyní se navíc ukazuje unikátní postavení žírných buněk v regulaci adaptivní složky imunity. Z těchto důvodů je velmi důležité důkladné pochopení signálních dějů vedoucích k diferenciaci, lokalizaci a aktivaci žírných buněk. Poznání může ve výsledku vést k vývoji nových terapeutických přístupů. Stimulace povrchových receptorů žírných buněk, FcεRI a Kit, indukuje fosforylaci transmembránového adaptorového proteinu NTAL a je doprovázeno rozprostíráním žírných buněk na extracelulární matrix. Morfologické studie žírných buněk postrádajících protein NTAL (NTAL knock out) odhalily výrazně snížené rozprostírání těchto buněk na fibronektinu po stimulaci Ag a kombinací Ag a SCF. Následná kvantifikace plochy pokryté buňkou a dalších morfologických parametrů potvrdila předchozí pozorování. Tento fenomén byl doprovázen poruchami v polymeraci aktinu. Po blokaci integrinů specifickými protilátkami nebyly pozorovány poruchy v adhezi buněk bez exprese proteinu NTAL po aktivaci Ag nebo SCF. Pozorované defekty v buněčném rozprostírání tak byly pravděpodobně z důvodu pozměněné...
|
|
FcεRI and Kit signal to actin cytoskeleton via different pathways
Šimíček, Michal ; Drbal, Karel (oponent) ; Dráber, Petr (vedoucí práce)
Žírné buňky jsou klíčovými hráči na poli vrozené imunity. V minulosti byly tyto buňky zmiňovány zejména jako iniciátory alergických a zánětlivých reakcí. Současné poznatky ovšem naznačují jejich významnou roli též v boji proti bakteriím a virům. Nyní se navíc ukazuje unikátní postavení žírných buněk v regulaci adaptivní složky imunity. Z těchto důvodů je velmi důležité důkladné pochopení signálních dějů vedoucích k diferenciaci, lokalizaci a aktivaci žírných buněk. Poznání může ve výsledku vést k vývoji nových terapeutických přístupů. Stimulace povrchových receptorů žírných buněk, FcεRI a Kit, vede k fosforylaci transmembránového adaptorového proteinu NTAL a mimo jiné k rozprostírání žírných buněk na extracelulární matrix. Morfologické studie žírných buněk postrádajících protein NTAL odhalily výrazně snížené rozprostírání těchto buněk na fibronektinu po stimulaci Ag a kombinací Ag a SCF. Následná kvantifikace plochy pokryté buňkou a dalších morfologických parametrů potvrdila předchozí pozorování. Tento fenomén byl doprovázen poruchami v polymeraci actinu. Po blokaci integrínů specifickými protilátkami nebyly pozorovány poruchy v adhezi buněk bez exprese proteinu NTAL po aktivaci Ag nebo SCF. Pozorované defekty v buněčném rozprostírání tak byly pravděpodobně z důvodu pozměněné signalizace k...
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocnou s diagnózou karcinomu prsu
Dundrová, Kateřina ; Sedlářová, Petra (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracování případové studie ošetřovatelské péče o nemocnou (37 let) s diagnózou karcinomu prsu. Pacientka byla hospitalizována na gynekologicko-porodnické klinice. Byla přijata k operačnímu řešení tohoto nálezu. Klinická část práce obsahuje průřez anatomií a fyziologií mléčné žlázy. Obsahuje i informace o nemocné z lékařské dokumentace. Ošetřovatelská část práce popisuje průběh ošetřovatelské péče o nemocnou v časném pooperačním období. Péče o pacientku byla prováděna dle teorie ošetřovatelského procesu. Z ošetřovatelského hlediska bylo provedeno hodnocení pacientky dle modelu fungujícího zdraví Marjory Gordonové. Práce obsahuje dále popis reakce pacientky na nemoc. Nedílnou součástí je i část věnovaná edukaci. Práce je ukončena seznamem použité literatury, seznamem použitých zkratek, je doplněna přílohami.
|
host ::
