|
Modelování odtoku vody ze sněhové pokrývky v lese a na otevřených plochách
Podzimek, Slávek ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Modelování odtoku vody ze sněhové pokrývky v lese a na otevřených plochách Abstrakt Jarní povodně úzce souvisí s problematikou sněhové pokrývky. Proto je velmi důležité studovat proces akumulace a tání sněhové pokrývky v horských oblastech, kde se sleduje zejména vodní hodnota sněhové pokrývky v celém zimním období. Vodní hodnota sněhu udává množství vody vázané ve sněhové pokrývce, která tak představuje potenciální hrozbu během období tání. V rámci diplomové práce je řešena problematika tání sněhové pokrývky a zejména vliv vegetace na její průběh. Pro modelování byl použit celistvý srážko-odtokový model HEC-HMS. Model byl aplikován na povodí Zlatého potoka v Krušných horách, kde také probíhá terénní výzkum sněhové pokrývky. Pro modelování tání sněhové pokrývky byla použita metoda degree-day. Zvolená metoda je velmi dobře propracovaná, jelikož zohledňuje rychlost tání sněhové pokrývky ve srážkovém, tak i bezesrážkovém období a zohledňuje vliv tepla vyzařovaného zemským povrchem. Snaží se pomocí teploty vzduchu vystihnout celkovou energetickou bilanci sněhu. Simulace proběhla na zimním období 2009/2010, kde se zkoumal vývoj vodní hodnoty sněhu a zjišťovala míra shody mezi simulovaným a pozorovaným odtokem vody z povodí. Zjišťoval se vliv vegetace na odtok vody z povodí použitím výpočtu hodnoty degree-day...
|
|
Origins of vertebrate hematiopoiesis
Svoboda, Ondřej ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Divoký, Vladimír (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
(CZECH) Krvetvorba je závislá na schopnostech sebeobnovy a diferenciace krvetvorných kmenových buněk (HSCs). Tyto procesy jsou řízeny pomocí nejrůznějších mimo-buněčných a vnitro- buněčných signálů. Obecně je krvetvorba obratlovců velmi dobře konzervována. To však neplatí pro diferenciaci savčích a nesavčích erytrocytů a trombocytů. Během evoluce savců došlo k výrazným změnám během zrání těchto buněk. Savčí erytrocyty ztrácejí během diferenciace jádro a trombocyty vznikají odštěpováním z mnohojaderných megakaryocytů. Zdá se, že tyto změny přinesly celou řadu výhod, které primárně zvyšují biologickou fitness savčích buněk. Otázkou však zůstává evoluční původ těchto buněk, který jsme se rozhodli studovat na modelovém organizmu Dánia pruhovaného (zebřička). Nejprve však bylo nutné ustanovit podmínky kultivace rybích buněk ex vivo v tekutých a v polotuhých médiích. Připravili a charakterizovali jsme panel rybích cytokinů. Protože genom kostnatých ryb prošel během evoluce jednou duplikací navíc, mnoho genů nacházíme ve formě dvou paralogů. To se týká rovněž některých námi připravených cytokinů, např. Gcsf, Epo, Scf. Součástí této práce je charakterizace těchto paralogů. Naše výsledky ukazují, že rybí Gcsf je schopen kromě diferenciace myeloidních buněk se podílet také na sebeobnově a expanzi HSC....
|
|
Využití vlnkové transformace při zpracování obrazu
Dostál, Martin ; Klíma, Ondřej (oponent) ; Bařina, David (vedoucí práce)
Vlnková transformace je využívána již několik desetiletí a je stále předmětem výzkumu - především její modifikace používající tzv. vlnky druhé generace. Oproti ostatním integrálním transformacím má několik výhod, těmi nejdůležitějšími jsou schopnost lokalizace zároveň v čase a frekvenci a schopnost dobře dekorelovat některé reálné nestacionární signály - např. obraz. Z těchto důvodů se vlnková transformace stala často využívaným nástrojem při řešení mnohých úkolů ve zpracování obrazu, jako je např. jeho komprese, detekce hran nebo vylepšení kontrastu. V této práci je nejprve vysvětlen teoretický základ samotné vlnkové transformace a její implementace pro použití s dvourozměrnými diskrétními signály. V další části je představeno a popsáno několik aplikací vlnkové transformace - detekce hran, odstranění šumu, vylepšení kontrastu, zobrazování HDR a několik dalších. Provedené testy potvrdily vhodnost využití vlnkové transformace ve vybraných aplikacích zpracování obrazu.
|
|
Procesy s dlouhou pamětí
Prelcová, Zuzana ; Cipra, Tomáš (oponent) ; Prášková, Zuzana (vedoucí práce)
Cílem této práce je zasvětit čtenáře do problematiky procesů a s dlouhou pamětí. V úvodu je čtenář nejprve seznámen s tím, proč již procesy s krátkou pamětí, např. ARMA procesy, nepostačovali statistikům na modelování časových řad. V první kapitole je ukázán vývoj, který vedl k definici procesů a dlouhou pamětí. Rovněž jsou zde zmíněné stochastické procesy, které se používají na modelování dlouhodobé závislosti. Následně se čtenář obeznámí se základními metodami pro odhad parametru dlouhé paměti, s testy dobré zhody a spůsobmi predikce budoucích pozorování. Hlavním cílem této práce je porovnat metody na odhad parametru dlouhé paměti, které vznikly za posledných 15 let, na reálnych datech a ukázat jejich výhody či patřičné nedostatky.
|
|
Úvahy o globálním řádu po skončení studené války: perspektiva Francise Fukuyamy a Samuela P. Huntingtona
Jurásek, Miroslav ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent) ; Vlček, Dalibor (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent)
Doba po skončení studené války byla velmi nejistá. Pro správné rozhodování politici museli zvažovat celou řadu scénářů predikujících možné globální trendy. Většinu těchto vizí globálního uspořádání je možné klasifikovat ve smyslu řád a anarchie. Na začátku 90. let minulého století vyšly dvě celosvětově známé knihy "Konec dějin a poslední člověk" od Francise Fukuyamy a "Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu" od Samuela P. Huntingtona, které velmi dobře zapadají do koloritu těchto úvah. Provokativní a kontroverzní teorie konec historie a střet civilizací byly mnohými odborníky kritizovány a empiricky zpochybňovány. Na druhé straně jiní je používali jako teoretická východiska pro své další analýzy. Tato disertační práce je příspěvkem do diskuse mezi odpůrci a příznivci obou teorií, když zkoumá predikční potenciál (neboli prediktabilitu) obou teorií. S využitím metodologických teoretických programů Imreho Lakatose je argumentováno, že obě teorie jsou ještě i dnes platné, protože podstata teoretických programů (neboli tvrdé jádro ve smyslu Lakatosovy metodologie) nebyla dosud vyvrácena. Zároveň obecnost tohoto jádra rovněž určuje specifické rysy a charakter obou teorií. Z tohoto důvodu jsou pro praktický význam obou teorií významnější jiné faktory, které jsou součástí tzv. vnější historie vědy. Obě teorie sice naplňují kritéria tzv. silné ideje (schopné se prosadit v praxi), které navrhl J. Mehta, přesto je možné konstatovat, že teorie střet civilizací je v tomto ohledu ještě silnější. Zvláštní povaha obou teorií je také ilustrována ve dvou případových studiích o Unii jihoamerických národů a Šanghajské organizaci pro spolupráci. Nejdříve je zdůvodněn výběr těchto případových studií, následně jsou v rámci Lakatosovy metodologie identifikovány a vysvětleny teoretické anomálie. Vzhledem k tomu, že nebyly u těchto integračních uskupení nalezeny anomálie, které by v rámci teorií konec historie a střet civilizací neměly vysvětlení, je i současnou praxí potvrzena aktuálnost zkoumaných teorií. Případové studie rovněž pomáhají lépe pochopit interpretační možnosti obou teorií.
|
|
Využití kvantilových funkcí při kostrukci pravděpodobnostních modelů mzdových rozdělení
Pavelka, Roman ; Kahounová, Jana (vedoucí práce) ; Vrabec, Michal (oponent) ; Pacáková, Viera (oponent)
V průběhu let 1995 až 2008 byla statistickým šetřením "Informační systém o průměrném výdělku" pod odbornou gescí Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR získávána mzdová a personální data za jednotlivé zaměstnance České republiky. Díky faktu, že se v uvedeném šetření shromažďují mzdová a personální data za konkrétní zaměstnané osoby, lze získat mzdovou distribuci; tedy to, jak jsou mzdy mezi zaměstnanci rozprostřeny. Hodnoty, kterých může mzda v rámci celého mzdového intervalu nabývat, nejsou dané deterministicky, nýbrž jsou výsledkem působení mnoha náhodných vlivů. Mzdu je tedy nutné považovat za náhodnou veličinu s hustotou pravděpodobnosti. Rozložení mezd rozprostřených v rámci celého trhu práce popisuje mzdové rozdělení. I když je zastoupení vysokopříjmové kategorie zaměstnanců výrazně malé, svými výdělky zřetelně ovlivňuje statisticky vykazovanou průměrnou výdělkovou úroveň a zejména variabilitu celého souboru. Soubory zaměstnaneckých mezd se tak vyznačují průměrnou mzdou převyšující mzdy hlavní masy zaměstnanců a vysokou variabilitou způsobenou velkou heterogenitou mezd. Obecně je mzdové rozdělení odhadováno parametrickými nebo neparametrickými modely. Klasický přístup k modelování rozdělení mezd v současných heterogenních podmínkách neumožňuje dobře modelovat celé tvary empirických rozdělení pomocí vybrané distribuční funkce nebo hustoty. Toto vyústilo do myšlenky uplatnit při modelování mzdového rozdělení kvantilový přístup, tj. modelovat rozdělení mezd vhodným inverzním tvarem distribuční funkce. Pravděpodobnostní modelování pomocí kvantilových funkcí umožňuje lépe charakterizovat mzdové rozdělení, které se vyznačuje velkou asymetrií a mzdovou heterogenitou. Pomocí inverzních distribučních funkcí může být pravděpodobnostní model mzdového rozdělení vyjádřen i jako směs mzdových rozdělení. Každé dílčí rozdělení tohoto smíšeného modelu odpovídá skupině zaměstnanců vyznačující se větší homogenitou mezd. Jednotlivé homogenní podsoubory zaměstnanců se liší v parametrech příslušné komponentní hustoty a podílem této hustoty na rozdělení mezd celého souboru.
|
|
Přístupy k shlukování funkčních dat
Pešout, Pavel ; Marek, Luboš (vedoucí práce) ; Trešl, Jiří (oponent) ; Palát, Milan (oponent)
Klasifikační úlohy jsou běžnými součástmi procesů zpracování informací a důležitými aspekty v mnoha vědeckých i průmyslových oblastech. V případě funkčních dat závislé proměnné, jako je například čas, však standardní shlukovací algoritmy mohou selhat. Nezajímají nás totiž pouze vybraná pozorování, nýbrž průběhy celých trajektorií. Předkládaná práce se proto zabývá speciálními technikami shlukování křivek a klasifikací nových trajektorií do již vytvořených shluků. Hlavními cíli jsou vývoj alternativních metodologií skrze rozvinutí některých stávajících statistických přístupů, konsolidace algoritmů již zavedených a vytvoření jejich modifikovaných podob přizpůsobených požadavkům shlukovací úlohy. V neposlední řadě je díky provedeným experimentům vytvořeno ucelené srovnání praktické využitelnosti. Ilustrované algoritmy jsou založeny na dvou různých principech. Prvním je předpoklad, že pozorování křivek jsou generována z konečného modelu sestávajícího se z regresních komponent. Zkoumány jsou metody vycházející z maximální věrohodnosti, a to jak Maximum Likehood Approach, ve které jsou shlukové příslušnosti chápány jako jedny z parametrů modelu, tak pravděpodobnostní směsi hustot s iterativním Expectation-Maximization algoritmem, v nichž se se shlukovými příslušnostmi naopak nakládá jako s náhodnými veličinami. Kvůli nalezení co nejvíce stejnorodých shluků jsou voleny směsi Gaussovy i méně tradiční gamma. Ty jsou v práci upraveny tak, aby mohly být užity ve dvourozměrné dimenzi. S ohledem na data s vysokou vnitroshlukovou variabilitou je popsán model dvou úrovní umožňující vysokou míru individuality heterogenního chování. Druhým principem je uplatnění dobře známého algoritmu K-průměrů, jenž je však aplikován nikoliv na původní pozorování, ale namísto toho na koeficienty interpolace. Jelikož není invariantní vůči lineárním transformacím, je speciální pozornost věnována závažné otázce výběru typu interpolace. Z toho důvodu je ve snaze o určení optimálního počtu a polohy interpolačních uzlů navrženo propojení shlukovací úlohy s Markov Chain Monte Carlo technikami. Součástí práce jsou také studie problematiky zařazení nových křivek do již vytvořených shluků, tedy diskriminační analýzy a lineárních i kvadratických skórů. Nově definovány jsou jejich modifikované pravděpodobnostní podoby navazující na modely směsí hustot a inovativní způsob aplikace Fisherovy kanonické metody na regresní koeficienty. Všechny modely jsou demonstrovány na experimentech shlukování uměle vygenerovaných funkčních dat, porovnány jsou výsledková efektivita i časová náročnost. Významným přínosem je sestavení nových účelných aplikačních postupů. Implementace je provedena v Mathematice 4.0. Značný prostor je dále vymezen možnostem, které vývoj metod shlukování křivek naskýtá v rozsáhlých odvětvích moderní vědy, jako jsou neurologie, genomové studie nebo systémy rozpoznávání řeči a obrazu, a stranou není ponechán ani směr budoucího výzkumu ve spojení s ubiquitous computingem. Využitelnost v ekonomické oblasti ilustruje aplikace v analýze storen v životním pojištění. Definovaných cílů práce bylo dosaženo.
|
|
Analýza normativních nástrojů regulace v oblasti životního prostředí na příkladu Směrnice EU o průmyslových emisích.
Turková, Andrea ; Geuss, Erik (vedoucí práce) ; Branžovský, Antonín (oponent)
V rámci ekologické politiky existuje řada nástrojů k ochraně životního prostředí a k řešení problémů s ním spojených. Jednotlivé typy nástrojů jsou postaveny na rozlišných principech, což vede k dlouholetým dohadům ekonomů o vhodnosti či nevhodnosti jejich použití. Při aplikaci administrativních nástrojů regulace, jak jsou popsány neoklasickou ekonomickou teorií, vyvstává otázka, zda je toto striktní řešení efektivní a účinné z hlediska naplnění cílů politiky životního prostředí. Argumenty zastávající názor, že implementace Směrnice EU o průmyslových emisích v sektoru hutnictví, jakožto zmiňovaného nástroje administrativního, je efektivní a účinná, mohou být vyvráceny v případě srovnání s dobře nastaveným nástrojem alternativním, a to obchodovatelnými emisními povoleními.
|
|
Specifika ve vzdělávání generace 50 + na Českobudějovicku
ŽIGOVÁ, Simona
Vzdělávání generace 50 plus je stále na začátku svého vývoje v naší společnosti. Význam a následná realizace nejvhodnějším forem a metod celoživotního vzdělávání jsou nejen pro generaci 50 plus velmi důležitým faktorem, ovlivňujícím kvalitu života jedince. Celoživotní učení a vzdělávání dospělých patří dnes mezi aktuální priority Evropské unie, jež by měli pomoci vytvořit a zavést moderní systémy a koordinované přístupy ve sférách výchovy a vzdělávání dospělých i u nás. Možnosti učit se by měly být pro každého jednotlivce stejné bez ohledu na věk. Ve všech obdobích života člověka, by měl být kladen důraz na jeho seberealizaci a tak následný osobní rozvoj ve společnosti. Vzdělávání a výchova by se měly stát hlavními prostředky pro formování a budování osobního rozvoje jedince. K programům celoživotního vzdělávání bezpochyby patří i Univerzita třetího věku. Pro generaci 50 plus byla forma tohoto vzdělávání do České republiky zavedena již v roce 1986 a to na Univerzitě třetího věku při univerzitě Palackého v Olomouci. Následovalo mnoho dalších univerzit a také dnešní zájem ze strany veřejnosti o vzdělávání tohoto typu neustále roste. Na druhé straně patří dnešní generace 50 plus na trhu práce do skupin dlouhodobě nezaměstnaných. Patří sem především osoby s nízkou rekvalifikací, se zdravotním postižením, s osobními a sociálními handicapy atd. Většina těchto lidí měla za svůj život jen jedno zaměstnání, a tak neprožité zkušenosti s jiným druhem práce a s tím spojeným defenzivním chováním přisuzují hlavně společnosti nikoliv svým schopnostem. Učení je bráno u generace 50 plus jako něco navíc, co už oni nemají zapotřebí. Zaměstnavatelé požadují od svých zaměstnanců maximální výkon, což je u této generace s ohledem na pokles fyzických aktivit a s tím spojených zdravotních problémů nemožné. Zaměstnavatelé upřednostňují vlastní prestiž a dobré místo v očích společnosti, před životními zkušenostmi, věrností a důvěryhodností, kterou jim může generace 50 plus nabídnout. Jedním z cílů vlády je podpora zvyšování kvalifikace lidí ve vyšším věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje vzdělávací a rekvalifikační kurzy, které by se měly týkat nezaměstnaných nad 50 let věku. V České republice existuje řada společnosti, které se zabývají vzděláváním lidí a to nejen generace 50 plus.
|
| |
host ::
