|
Stanovení sklizňového termínu jablek
Suková, Barbora
Cílem diplomové práce na téma "Stanovení sklizňového termínu jablek" bylo zjistit závislosti mezi látkovými složkami v období zrání. Pro praktickou část byly zvoleny čtyři odrůdy jablek (Idared, Golida. Topaz a Golden Delicious). Vzorky byly odebírány v osmi po sobě jdoucích termínech. Od každého kultivaru bylo odebráno pět plodů, u kterých byla provedena analýza jakostních parametrů (titrační kyseliny, rozpustná sušina, pevnost dužniny a stanovení škrobu). Hlavním cílem bylo určit nejvhodnější parametr pro posouzení zralosti u daných kultivarů. V teoretické části byly popsány základní charakteristiky jablek, vhodné skladování plodů, nové trendy ve skladování či fyziologická onemocnění jablek při skladování. Popsány jsou také metody vhodné pro určení termíny zralosti (Streifův index, měření aktivity fyziologicky důležitých plynů).
|
|
Úloha proteinů Bcl rodiny v onkogynekologii
Lidová, Lenka ; Svoboda, Petr (oponent) ; Švandová, Ivana (vedoucí práce)
Bcl-2 rodina zahrnuje asi 20 homologních proteinů, které mají stěžejní funkci při stimulaci a inhibici apoptózy. Vzájemný poměr pro- a antiapoptotických složek pak předurčuje definitivní osud buňky. Apoptóza je fyziologická forma buněčné smrti, jež hraje důležitou roli ve vývoji tkáně a také v udržování tkáňové homeostázy. Mechanismem apoptózy jsou eliminovány buňky, které jsou nadpočetné nebo pro organismus škodlivé. Buňky podléhají apoptóze prostřednictvím dvou hlavních signálních drah - vnější nebo vnitřní signální dráhou. Buňky podléhající apoptóze vykazují charakteristické změny - jaderné, cytoplazmatické, mitochondriální aj. Obsah mrtvých buněk je obalen membránou a tvoří apoptotická tělíska. Ta jsou pak rozpoznávána makrofágy a fagocytována. Dysregulace apoptózy může vést k řadě maligních, autoimunitních či degenerativních onemocnění a k různým vývojovým poruchám. Pochopení mechanismů apoptózy může také hrát důležitou roli v diagnostice a léčbě nádorových onemocnění.
|
|
Fyziologické parametry rychlostně silových schopností horních končetin v běhu na lyžích
Matuszná, Lenka ; Heller, Jan (vedoucí práce) ; Melichna, Jan (oponent)
Název práce: Fyziologické parametry rychlostně silových schopností horních končetin v běhu na lyžích Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je připravit, zpracovat a vyhodnotit získané informace diagnostiky neoxidativních kapacit v běhu na lyžích v různých obdobích ročního tréninkového cyklu a vyvodit závěry pro tréninkovou praxi vrcholových i dalších trenérů. Metoda: Měření proběhly na jaře v biomedicínské laboratoři FTVS UK, kde sledovaní lyžaři běžci absolvovali maximální zátěžový test na běhacím koberci a Wingate test na klikovém ergometru a jejichž výsledky byly zaznamenány a následně vyhodnoceny dle stanovené metodologie. Další měření se uskutečnily v terénu na kolečkových lyžích, kde se hodnotila soupažná technika. Tyto zátěžové testy proběhly na jaře a na podzim. Výsledky: Tato práce prokázala určitý význam fyziologické diagnostiky lyžařů běžců v laboratoři a v terénu. Fyziologická náročnost soupažné techniky v běhu na kolečkových lyžích a imitace soupažné techniky na klikovém ergometru, hodnocená překonanou vzdáleností a anaerobní kapacitou, byla statisticky významná. Čím vyšší měl lyžař běžec výkon, tím více dokázal ujet metrů. Vztah vyjádřen korelačním koeficientem tak činí 0,593 (p<0,05). Při hodnocení významu VO2max a počtu překonaných metrů (lyžaři běžci překonali větší počet metrů díky...
|
|
Molekulární mechanismy přenosu extracelulárních signálů dráhou ERK.
Bráborec, Vojtěch ; Rösel, Daniel (oponent) ; Vomastek, Tomáš (vedoucí práce)
Signální MAPK (mitogen-activated protein kinase) kaskáda představuje evolučně konzervovaný mechanismus, který buňkám umožňuje vnímat extracelulární signály a vhodným způsobem na tyto signály reagovat. Nejlépe prostudovaným členem MAPK rodiny je proteinkináza ERK (extracellular signal-regulated kinase), která spolu s proteiny Raf a MEK (MAPK/ERK kinase) tvoří prototypickou signální dráhu regulující široké spektrum biologických dějů jako je kupříkladu proliferace, diferenciace, buněčný pohyb, adheze či apoptóza. Aby mohla jedna signální dráha regulovat množství různých odpovědí, vyvinuly si buňky modulační mechanismy, mezi které patří odlišná síla a doba trvání signálu, různá lokalizace proteinů, komunikace s ostatními signálními drahami, rozdíly ve výběru substrátů i to, jakým způsobem si signalizační molekuly dané spektrum interakčních partnerů vybírají. Uvedené mechanismy jsou ve velké míře ovlivňovány proteiny s neenzymatickými funkcemi, jako jsou tzv. scaffold proteiny, proteinové inhibitory a proteinové kotvy. Tyto proteiny usměrňují signály vedoucí k dosažení konkrétní buněčné odpovědi a jsou tedy klíčovými články signální transdukce. I přes rostoucí význam proteinových modulátorů v buněčné signalizaci, není jejich fyziologická role často známá. Částečnou výjimku představují dva fyziologické děje -...
|
|
Fyziologická podstata neurorehabilitace : difuzní hypoxie mozku
Altmanová, Jana ; Angerová, Yvona (vedoucí práce) ; Pitrmanová, Věra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Jana Altmanová Obor: Fyzioterapie Rok imatrikulace: 2008 Vedoucí práce: MUDr. Yvona Angerová Počet stran: 47 Název bakalářské práce: Fyziologická podstata neurorehabilitace Podtitul: Difuzní hypoxie mozku Abstrakt bakalářské práce: Předkládaná práce experimentálního charakteru se zabývá ověřením hypotézy, že sekundární změny mozku navozené hypoxií je možné ovlivnit pomocí neurorehabilitace. Jejím cílem je zjistit, jaký je efekt motorického tréninku v kombinaci s obohaceným prostředím a erythropoetinem na funkční stav potkana po hypoxii mozku. Předmětem výzkumu bylo 31 laboratorních potkanů, kteří byli v hypobarické komoře vystaveni nadmořské výšce 8 000 m n. m., a byla tak navozena difuzní hypoxie mozku. Studovaná skupina potkanů byla následně podrobena pravidelnému motorickému tréninku a srovnávána s kontrolní skupinou, která podstoupila jen rehabilitaci bez tréninku motorických funkcí. Experiment trval 8 týdnů a probíhal na Fyziologickém ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky práce prokázaly zlepšení funkčního stavu potkanů, kteří žili v obohaceném prostředí, byl jim aplikován erythropoetin a podstupovali každodenní motorický trénink. Zvyšující se incidence lidí, kteří přežijí poškození mozku spjatého právě s kyslíkovou nedostatečností, zvyšuje i...
|
|
Zavedení experimentálních technik pro přípravu rekombinantních enzymů na modelu CBR3
Reissová, Helena ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Helena Reissová Školitel: prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název rigorózní práce: Zavedení experimentálních technik pro přípravu rekombinantních enzymů na modelu CBR3. Tato práce byla zaměřena na zavedení experimentálních technik pro přípravu rekombinantních proteinů. Jako modelový protein byla použita lidská karbonylreduktasa 3 (CBR3). Rekombinantní CBR3 je využívána v četných metabolických studiích a její struktura je již dobře popsána jak na úrovni sekvence aminokyselin tak i celého prostorového uspořádání. Bylo popsáno i několik jejích substrátů, ale stále ještě není dostatečně popsána a objasněna její fyziologická funkce a role v metabolismu endogenních látek a xenobiotik. Příprava rekombinantního proteinu vycházela z izolace plasmidu nesoucího jeho kódovou sekvenci (vektoru pOTB7), dále následovala polymerasová reakce (PCR) s vhodně navrženými primery obsahujícími restrikční místa pro vybrané endonukleasy. Produkt PCR byl ligován do amplifikačního vektoru (pCR® 2.1-TOPO® ), vektor byl namnožen v transformovaných kompetentních buňkách. Kódová sekvence byla z vektoru vyjmuta pomocí restrikčních endonukleas a následně subklonována do otevřeného expresního vektoru (pET-15b). Správnost...
|
host ::
