|
Vliv KPÚ na stupeň realizace ÚSES v určených katastrálních územích Jihočeského kraje v oblastech intenzivního hospodaření
SEKALOVÁ, Martina
Cílem práce bylo zhodnotit vliv komplexní pozemkové úpravy na realizaci prvků územního systému ekologické stability v oblasti s převažujícím intenzivním hospodařením. Pro tento účel bylo vybráno katastrální území Prasetín v okrese Tábor. Zhodnocení proběhlo pomocí srovnání stavu výchozího, navrženého a realizovaného územního systému ekologické stability dle stanovených parametrů. V rámci posouzení byl proveden podrobný terénní průzkum zájmové lokality s cílem komparace vyprojektovaného a skutečného stavu. Na základě těchto porovnání byly zjištěny zásadní odlišnosti ve funkčnosti sítě územního systému ekologické stability před a po ukončení pozemkové úpravy. Součástí práce bylo i provedení zonace dané krajiny. Touto metodou byla v krajině vymezena jednotlivá geoekologická stanoviště, začleněná do bioekologických zón A, B, C, D. Smyslem bylo určit jejich neplynulé přechody, tzv. ekokrizové zóny, vedoucí ke vzniku ekokrizových situací v krajině.
|
|
Krajinný ráz a vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za výjimečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech. Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny. Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé, že“vizuální agresivita” 155 metrů vysokých chladírenských věží, jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti, vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
Vliv Jaderné ekektrárny Temelín na vnímání krajinného rázu
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za vyjímečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech.Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny.Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat,že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci.V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé,že "vizuální agresivita" 155 metrů vysokých chladírenských věží,jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti,vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
Nástěnné malby v kostele sv. Petra a Pavla v Hosíně
Brixová, Michaela ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
Nektera nova zjisteni teto prace se zdaji byt dulezita pro interpretaci i vnimani vyzdoby interieru puvodniho romanskeho prostoru. Zcela zasadni se zda byt ztotozneni postavy apsidy, puvodne povazovane za sv. PavIa, se sv. Katefinou. Vytlaceni titularnich svetcu z ikonografie vyzdoby, ve spojeni s dosud opomijenym, v Branisove pOplSU zaznamenanym, pruchodem spojujicim romanskou stavbu primo s lodi bYvaleho gotickeho kostela nasvedcuje tomu, ze v dobe vzniku malifske vyzdoby nebyl prostor zakristii, ale soukromou panskou kapli. Tim by byla ospravedlnena i pro zakristie netypicka bohatost VYzdoby. Provedeni maleb je v uzkem vztahu se sakralnim vyznamem daneho prostoru. Na nejcestnejsim miste, vapside, zapliiuji steny vazne, hieraticky pfisne figury, vznesenych gest i postoju. Archaismus pouzitYch pfedloh, zejmena napfiklad v tvafi Boha Otce konstruovane podle byzantskYch malifskYch pfirucek, je zcela zjevny. Zrovna tak uziti v te do be jiz u nas pfekonaneho typu vetvoveho kfize s korpusem Ukfizovaneho. V detailu, zejmena u postav andelu nesoucich draperii, lze vsak jiz tusit to, co je pIne rozvedeno v legendarnich cyklech. Ackoliv motivem stale saknilni, jsou zpracovany ryze svetskYm zpusobem, jehoz vyvrcholeni lze videt ve zcela profannim znazorneni vyjevu pisafe a jeho pomocnika. Soukromou donaci by i tento...
|
|
Kolektivizace obce Dobřejovice na Hlubocku
JANEČEK, Vít
Tématem bakalářské práce jsou počátky kolektivizace v obci Dobřejovice u Hluboké nad Vltavou představené v obecné rovině i na osudu jedné přísně postižené rodiny. V teoretické části je nejprve podán obecný přehled o vývoji zemědělství v první polovině 20. století a o kolektivizaci po roce 1948 v tehdejší Československé republice. Výzkumná část přibližuje některé jevy spojené s průběhem kolektivizace v malé jihočeské vesnici včetně tvrdých dopadů na takzvané kulaky. S využitím odborné literatury a bohatého archivního materiálu ze Státního okresního archivu v Českých Budějovicích se v práci snažím popsat toto období objektivně a s respektováním historických faktů.
|
|
Výpadek elektrického proudu a jeho následky v Jihočeském kraji
SMEJKAL, Pavel
Diplomová práce se zabývá následky, které vznikají při výpadku elektrické energie. Jako oblast dopadů je zvolen Jihočeský kraj. Teoretická část práce pak popisuje kritickou infrastrukturu, jejíž součástí elektrická energie je, seznamuje čtenáře s elektrizační soustavou České republiky, a také s tím co je, a co se považuje za výpadek elektrické energie. Výzkum je veden ve dvou rovinách. Nejdříve jsou pečlivě zpracovány rešerše vybraných výpadků elektrické energie ve světě a následně jsou zkoumány dopady, které by blackout vyvolal v Jihočeském kraji, a to pomocí řízeného rozhovoru, který je veden s několika odborníky. Takto získané výsledky jsou analyzovány a jsou popsány dopady, které by případný blackout v Jihočeském kraji vyvolal. Hlavní cíl práce byl ?Popis výpadku elektrického proudu v Jihočeském kraji.? Tento cíl se podařilo splnit a výpadek elektrického proudu v Jihočeském kraji byl popsán. Práce měla dvě hypotézy. První hypotéza zněla ?Výpadek elektrického proudu má zásadní vliv na obyvatelstvo? a tato hypotéza byla mým výzkumem zcela potvrzena. Druhá hypotéza mé práce zněla ?Elektrická energie je strategickým prvkem kritické infrastruktury v Jihočeském kraji? a i druhá hypotéza byla, na základě výsledků, potvrzena.
|
| |
|
Studium epigenetických regulací HLA genů II. třídy v rámci příbuzenských vztahů.
Chmel, Martin ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Urbanová, Jana (oponent)
Úvod: V současné postgenomické době představuje studium epigenetických regulací jeden z nástrojů pro porozumění funkci genů. Epigenetické regulace mohou přímo řídit časovou a prostorovou aktivitu genů či jejich umlčení. Molekulární podstata těchto regulací spočívá v modifikaci bází DNA, remodelaci chromatinu a RNA interferenci. Zároveň tyto mechanismy vykazují vlastní způsob přenosu dědičné informace do dalších generací nazývaný epigenetikcá dědičnost. V rámci mnoha chorob byla jako příčina prokázána deregulace epigenetické informace určitých genů. Z tohoto důvodu se jeví studium epigenomu HLA genů jako zvláště důležité, neboť tyto geny hrají zásadní roli v regulaci imunitního systému. Cíle: Cílem této práce je vytvořit popis epigenetických modifikací v rámci rodin. Jedná se o analýzu histonových modifikací a metylace DNA v promotorovém úseku genu HLA DQA1. Cílem bylo rovněž srovnat rozdíly v epigenetických modifikacích mezi alelami a také srovnání rozdílů v daných modifikacích mezi generacemi. Získané výsledky budou porovnány s analýzou míry exprese genu HLA DQA1. Metody: Z odebrané periferní krve dárců byly izolovány DNA, RNA a leukocyty. DNA byla použita ke genotypizaci. Další část vzorků DNA byla konvertována bisulfitovou metodou a posléze sekvenována. Ze získaných dat byla provedena analýza...
|
|
Neither Old, Nor New: The Southern Belle Archetype in Lillian Hellman's Birdie Hubbard from The Little Foxes and Tennessee Williams's Blanche Dubois from A Streetcar Named Desire
Soukupová, Markéta ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza původu jižanského ideálu ženství a jeho vývoje postupem času. V následujících kapitolách bude ukázáno, jak byl tento archetyp (re)definován, nahrazen či zachován v obdobích před a po Občanské válce a éře Nového Jihu. Z literární teorie se práce především opře o relevantní definice archetypu, které pak bude dokazovat na postavě jižanské krásky. Dále pak bude čerpat zejména z historie, sociologie a kulturních studií. Po úvodní kapitole, která představí americký Jih a jeho obyvatele jako jedinečné kulturní entity, kapitola dva okomentuje a zdůvodní základní metodologii a cíle práce společně s klíčovou terminologií, která se v souvislosti s jižanskou kráskou jeví jako nepostradatelná. Kapitola tři se poté bude zabývat krátkým úvodem k jednotlivým konstruktům jižanských krásek v jejich specifických společensko-historických kontextech, tzn. po Občanské válce (Lištičky Lillian Hellmanové) a v éře Nového Jihu (Tramvaj do Stanice Touha Tennesseeho Williamse). Kapitola čtyři pak přistoupí k samotné analýze postav a jejich prvků, jež byly v jednotlivých hrách buď zachovány, nebo zatraceny, a to jak v rámci zevnějšku, tak chování. Pátá kapitola za použití feministických a genderových teorií nastíní, jak jižanský archetyp krásky posiluje - a zároveň podrývá - patriarchální...
|
|
Lidová architektura dnes
POLÁKOVÁ, Vendula
Anotace Cílem této práce je zmapovat a popsat vývoj některých památek lidové architektury v oblasti Podšumaví. Po stručném uvedení do tématu v první kapitole následuje podrobnější popis charakteru lidových staveb v jednotlivých regionech jižních Čech. Práce je však věnována zejména mikroregionu Volyňska a Vlachobřezska. Zde v druhé třetině 19.století působil zednický mistr Jakub Bursa, který velmi ovlivnil výraz zdejší lidové architektury. Pravidla zednického cechu, v kterém Bursa působil, jsou uvedeny v předcházející třetí kapitole. Poslední a zásadní část představuje památkově chráněný soubor lidové architektury obce Zechovice. Zde je ilustrován vývoj jednotlivých objektů v různých obdobích své existence (v závislosti na dostupnosti dobových dokumentů) až po současný stav. Dále je řešeno zatím neprokázané autorství Jakuba Bursy u některých z uvedených staveb. V závěru této části jsou zmíněny okolnosti spojené s ochranu památek v obci.
|
host ::
