|
|
Regenerace ve sportu - na příkladu fotbalu
Šilar, Martin ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Kokštejn, Jakub (oponent)
Název bakalářské práce: Regenerace ve sportu - na příkladu fotbalu Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Václav Bunc, CSc. Cíl práce: Cílem této bakalářské práce je prostudovat odbornou literaturu, která se zabývá regenerací ve sportu. Shrnout všechny dostupné regenerační metody a prostředky, které se ve sportu využívají a stručně je charakterizovat. Dále pak popsat fotbal z hlediska zatížení a jaký má dopad na sportovce. Na základě získaných informací vybrat vhodné regenerační prostředky pro fotbalisty Metoda: Prostudování odborné literatury a dalších zdrojů (přednášky, internet, časopisy, bakalářské a diplomové práce) týkající se zvoleného tématu. Na základě této analýzy a komparace shromážděných dat z různých zdrojů jakou jsou například knihy, odborné časopisy, přednášky a internetové stránky, vybrat nejvhodnější regenerační postupy a metody pro sportovce, kteří se věnují fotbalu. Výsledky: Práce je zaměřená na regeneraci ve sportu, přehled všech metod a procedur, které se v regeneraci sportovců mohou objevit. Dále se práce zaměřuje na rozdělení regenerace a stručnou charakteristiku jednotlivých procedur a metod. Poté charakterizuji fotbal a vyberu nejvhodnější regeneraci pro fotbalisty. Klíčová slova: Regenerace, sport, fotbal, zátěž, zotavování
|
|
|
Komparace velikosti pohybového zatížení u Českých a Rakouských fotbalistů na stejné výkonnostní úrovni
Bujnovský, David ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Frýbort, Pavel (oponent)
Název práce: Komparace velikosti pohybového zatížení u českých a rakouských fotbalistů na stejné výkonnostní úrovni. Cíl práce: Cílem práce je zjistit velikost pohybového zatížení hráčů během fotbalového utkání. Současně je cílem práce zjistit možné rozdíly ve velikosti pohybového zatížení mezi českými a rakouskými hráči na stejné výkonnostní úrovni. Metoda: V této práci se jedná o nepřímé (zprostředkované) pozorování, jelikož data byla zaznamenávána pomocí přístrojů, ze kterých byla data následně zpracována do výsledkové podoby. Pro hodnocení velikosti pohybového zatížení byly použity sporttestery "Polar RS800". Pro statistické zpracování bylo použito hodnocení věcné významnosti pomocí tzv. "velikosti účinku". Výsledky: Z hlediska velikosti pohybového zatížení byl shledán věcně významný rozdíl mezi českými a rakouskými hráči fotbalu, vyjádřený průměrným časem stráveným v intenzivním pásmu nad 85% maximální srdeční frekvence během utkání. Avšak na základě podmínek, za kterých měření probíhalo je zřejmé, že nelze vyvozovat jednoznačné závěry. Klíčová slova: Fotbal, pohybové zatížení, energetický výdej, srdeční frekvence, hráčské funkce
|
|
|
Fyzická a psychická zátěž u sester na jednotkách intezivní péče
Hroudová, Šárka ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Marunová, Alice (oponent)
Povolání zdravotní sestry je jedno z nejnáročnějších a nejrizikovějších povolání. Dle statistických údajů zaujímá obor zdravotnictví ve většině zemí nejpřednější příčky "nemoci z povolání", které jsou způsobené nadměrnou fyzickou a psychickou zátěží. Cílem diplomové práce je hodnocení úrovně zátěže s ohledem na typ pracoviště, informovanosti sester o možnostech prevence rizik nadměrné fyzické a psychické zátěže, motivování zdravotních sester v jejich činnosti a spokojenosti s pracovními podmínkami a nabízení možnosti prevence a redukce zátěže, metody relaxace a odpočinku. Pro sběr dat jsem použila dva dotazníky. Nestandardizovaný dotazník zaměřený na jednotlivé cíle a standardizovaný dotazník Maslach Burnout Inventory pro zjištění míry "vyhoření" jednotlivých sester. Šetření bylo provedeno ve Všeobecné fakultní nemocnici a Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Byly porovnány interní a chirurgické obory intenzivní péče. Výzkumem jsem došla k závěru, že H1: Výskyt zátěže je zvýšený v obou oborech, přičemž v interních oborech převládá zátěž psychická a v chirurgických oborech fyzická. H2: Sestry nemají dostatek informací o prevenci rizik zátěže. H3: Sestry v interních oborech spíše nejsou motivovány a v chirurgických oborech spíše jsou motivovány k výkonu práce. H4: U sester jež jsou spokojeny na...
|
|
|
Pohybová náročnost vybraných pracovních profesí, sestavení vhodného kompenzačního programu pro profese se sedavým typem zaměstnání
FRÖSTLOVÁ, Daniela
Předmětem mé diplomové práce je téma "Pohybové zatížení u vybraných profesí, sestavení kompenzačního programu u profesí se sedavým způsobem zaměstnání". Při výběru tohoto tématu pro mě byla rozhodující aktuálnost, kterou vidím především v neustále narůstajících problémech s pohybovým aparátem osob pracujících v sedavých profesích, jež jsou jedním z důsledků jejich zaměstnání. První teoretická část diplomové práce zahrnuje podrobný rozbor zkoumané problematiky vycházející z teorií, které popisují anatomii a fyziologii pohybového aparátu. Charakterizuji zde také sedavý způsob života a sedavé zaměstnání obecně a popisuji ergonomii pracovišť profesí vybraných pro potřeby mé diplomové práce. V teoretické rovině zde vysvětluji potřebu kompenzačních pohybových režimů vycházejících ze zdravotních aspektů pracovního procesu vybraných profesí sedavého zaměstnání. Cílem praktické části diplomové práce bylo zjistit prostřednictvím kvantitativního výzkumu na vybraném vzorku probandů míru pohybového zatížení v souvislosti s výkonem jejich profesí. Výsledky výzkumného šetření byly mým východiskem k sestavení kompenzačních programů, jež by pozitivně ovlivnily kvalitu aktuálního života probandů. Ke splnění stanovených cílů mi byly především nápomocny metody kvantitativního výzkumu s využitím dotazníkového šetření. Důvodem volby této metody byl bezproblémový a přímočarý sběr dat umožňující jejich rychlou analýzu a zpracování. Výzkumný soubor osob, který byl vybrán, zahrnuje profese, jež jsou charakteristické svým sedavým způsobem zaměstnání: profesionální řidič, administrativní pracovník a malířka vánočních ozdob. Abych dodržela objektivnost zkoumané problematiky pohybového zatížení u vybraných profesí, stanovila jsem pevně daná kritéria, na jejichž základě byla záměrným výběrem sestavena skupina osob tří profesí se sedavým způsobem zaměstnání. Během výzkumu jsem věnovala pozornost jednotlivým případům, provedla jejich podrobný popis a následně navrhla kompenzační cviky, které zúčastněné osoby po určitou dobu aplikovaly. Po této době byla sebrána nová data a kvalitativně porovnána s daty výchozími. Jsem přesvědčena, že výsledky mé výzkumné práce mohou pomoci všem osobám pracujícím v profesích se sedavým způsobem zaměstnání, za podmínky zařazení adekvátních kompenzačních cviků do svého profesního, ale i volnočasového života.
|
|
|
Psychická a fyzická zátěž anesteziologické sestry
VARMUŽOVÁ, Klára
Práce v uvedeném oboru je velmi rozmanitá.Anesteziologická sestra zodpovídá za dostatek materiálu, připravenost pracovního prostředí a také kontroluje funkčnost anesteziologických přístrojů. Po příjezdu pacienta na sál musí sestra zajistit spoustu výkonů, asistovat lékaři, kontrolovat fyziologické funkce pacienta během operačního zákroku, vést sesterskou dokumentaci pacienta a po skončení operačního výkonu zodpovídá za úklid pracoviště a opět za kontrolu anesteziologických přístrojů. Důraz je kladen na podrobné vymezení práce anesteziologické sestry a na pracovní prostředí, kde vykonává svou práci. Poté je práce zaměřena na psychickou zátěž anesteziologické sestry. Dále je práce zaměřena na fyzickou stránku.Pro výzkumnou část bakalářské práce byl zvolen jeden cíl: zjistit psychickou a fyzickou zátěž anesteziologických sester. Výsledky pro výzkumnou část byly získány na podkladě kvalitativního výzkumu formou hloubkového rozhoru, který byl doplněn o dva standardizované dotazníky. Výzkum byl prováděn u deseti vybraných anesteziologických sester pracujících na operačních sálech v nemocnici v Českých Budějovicích po schválení hlavní sestrou uvedené nemocnice.Analýzou bylo vytvořeno šest kategorií: význam povolání pro anesteziologické sestry, psychická zátěž anesteziologické sestry, vypořádání se s psychickou zátěží, fyzická zátěž anesteziologické sestry, interpersonální vztahy a pracovní podmínky anesteziologických sester.
|
|
|
Fyzická zátěž pracovníků předškolních zařízení
MARUŠOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá problematikou fyzické zátěže u pedagogů v mateřských školách v souvislosti s výskytem muskuloskeletárních obtíží u pedagogů. Hlavním cílem bylo přezkoumat fyzickou náročnost profese pedagogického pracovníka předškolních zařízení. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou.Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy mateřských škol a výpočtem LIFT/BEND skóre. Výzkumu se zúčastnilo 15 pedagogů ze třech mateřských škol v Jihočeském kraji.Data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou kódování podle Švaříčka a Šedivové (2007) a rozdělena do schémat s popisem. Výpočet LIFT/BEND skóre byl použit dle metodiky Kovářové (2006). Výpočet byl stanoven na základě hodnocení frekvence zvedání, ohýbání a manipulaci s dětmi.V průběhu práce bylo také odpovězeno na výzkumné otázky. První výzkumná otázka obsahuje "Je rozdíl ve frekvenci vykonávání fyzicky náročné aktivity ve vztahu k délce praxe práce v předškolních zařízeních?" Bylo zjištěno, že mezi pedagogy není rozdíl fyzického výkonu podle délky praxe. K hodnocení byl použit výpočet LIFT/BEND skóre a výpovědi pedagogů v rozhovorech. Většina pedagogů s délkou praxe nad 20 let uvedla, že se vyhýbá pozicím a činnostem, které jsou jim nepříjemné, jako je klekání, zavazování bot dětem, ohýbání se nad stolečky a další. Frekvence činností mezi mladšími a staršími pedagogy se příliš neliší, avšak liší se subjektivní způsob provádění fyzicky náročných úkonů.Druhá výzkumná otázka zní: "Je věk významnou proměnou ve výskytu muskuloskeletárních onemocnění?" Z primárního hlediska lze stanovit, že s vyšším věkem přibývají muskuluskeletární potíže, ovšem podle výpovědí pedagogů a statistického vyhodnocení se tento vztah nepotvrdil. Věk pedagogů není podmiňující pro vznik muskuloskeletárních potíží. Podle neparametrické Spearmanovy korelace vztah není statisticky významný.Ze zjištění tohoto výzkumu i zahraničních autorů, kteří zkoumali vztah mezi fyzickou zátěží zvedání a ohýbání při vykonávání práce v tzv. pomáhajících profesích faktor věku a délky praxe nevykazuje signifikatní význam a naopak výskyt muskuloskeletárních těžkostí významně ovlivňuje způsob vykonávání těchto činností ve smyslu jejich správné realizace. Proto by mělo být zajištěno vzdělávání pedagogů v oblasti zdraví již při přípravě na jejich budoucí povolání.
|
|
|
Měření krevního tlaku a posouzení vlivu zátěže
Vymazal, Bronislav ; Chmelař, Milan (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na posouzení vlivu fyzické zátěže na hodnoty systolického a diastolického krevního tlaku. Je zde rozebrán kardiovaskulární systém člověka a vliv jeho činnosti na tlak krve. V textu jsou zmíněny metody měření krevního tlaku, jejich fyzikální základ, výhody a nevýhody. Autor navrhl měřicí protokol a metody statistického zpracování a vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Míra ošetřovatelské zátěže na úrazové ambulanci
SEMECKÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá mírou ošetřovatelské zátěže na úrazové ambulanci. Ošetřovatelská péče je práce s lidmi, zpravidla s nemocnými, je náročná jak z fyzické, tak psychické stránky. U povolání všeobecné sestry je vyžadována především profesionalita a také schopnost řešit nečekané a složité situace. Je důležitá znalost ošetřovatelské péče, ale také specifická péče v oblasti úrazů. Sestra je zodpovědná za svá rozhodnutí a výsledky odvedené práce musí být stoprocentní. Velice důležitá je vzájemná spolupráce sester a lékařů, protože společnou pomocí lze docílit efektivní a kvalitní poskytované péče. V této práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zmapovat míru ošetřovatelské zátěže na úrazové ambulanci. Cíl 2: Zjistit, zda sestry na úrazové ambulanci pociťují spíše fyzickou nebo psychickou zátěž. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaká je ošetřovatelská zátěž na úrazové ambulanci? Výzkumná otázka 2: Vnímají sestry na úrazové ambulanci spíše fyzickou nebo psychickou zátěž?Praktická část této bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření. Výsledky byly získány pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden se sestrami pracujícími na úrazové ambulanci ve zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji. Bylo osloveno celkem 12 sester, veškeré informace byly zcela anonymní a oslovené respondentky měly možnost odmítnout poskytnutí rozhovoru. Předem připravený rozhovor obsahoval celkem dvacet jedna otázek, na začátku byly uvedeny základní identifikační údaje.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienta s mononukleózou
LAŽANSKÁ, Soňa
Teoretická východiska Infekční mononukleóza je v České republice poměrně rozšířené virové infekční onemocnění. Na vzniku infekce se v 80 % podílí virus Epstein-Barrové, vzácněji může být infekční mononukleóza vyvolána cytomegalovirem. Infekci způsobenou virem EB prodělá během života prakticky každý jedinec, ale u většiny proběhne inaparentně. Za zdroj nákazy můžeme považovat buď nemocného jedince, anebo jedince, který je zdráv, ale současně je nosičem viru. Infekční mononukleózou se nejčastěji nakazí děti a mladiství, u starších lidí dochází k nákaze zcela ojediněle. Začátek onemocnění může být náhlý nebo pozvolný s prodromy, jako jsou bolesti hlavy, bolesti v krku, nevolnost, únava a pocení. Infekční mononukleóza je často zaměňována s jinými chorobami, jako je například angína či chřipka s těžším průběhem, a to zejména kvůli příznakům, které onemocnění doprovázejí. Mezi typické příznaky řadíme horečku, lymfadenopatii a hepatosplenomegalii. Toto onemocnění může způsobit řadu nepříjemných komplikací - zejména se jedná o hematologické, neurologické, kardio-pulmonální a autoimunitní komplikace. V péči o klienta hraje podstatnou roli sestra. Je velice důležité, aby měla o této nemoci dostatek vědomostí a znala správný postup všech výkonů, se kterými při diagnostice a léčbě infekční mononukleózy přijde do styku. Zejména se jedná o odběry biologického materiálu a podávání léků - per os nebo intravenózní. Sestra by také měla být seznámena s technikou aplikace Priessnitzova obkladu. Pokud se jedná o nesoběstačného klienta, pak sestra zodpovídá za klientovu hygienu. Důležitou úlohu má sestra v edukaci klienta, podává mu informace o dietních opatřeních. Sestra musí dbát na to, aby klient dodržoval předepsanou dietu a tělesný klid. Vše se odvíjí od klientova aktuálního zdravotního stavu. Klient by se po dobu rekonvalescence měl vyvarovat i psychické zátěže. Je nutné zmínit, že ne všechny formy infekční mononukleózy vyžadují hospitalizaci. Cíle práce Cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu mají sestry v péči o pacienta s infekční mononukleózou, a zároveň zmapovat, jak jsou pacienti po prodělaném onemocnění spokojeni s ošetřovatelskou péčí a s edukací. Z toho důvodu byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakou úlohu hraje sestra v péči o pacienta s mononukleózou? Jak jsou spokojeni pacienti s ošetřovatelskou péčí po prodělané mononukleóze? Jak jsou pacienti spokojeni s edukací o dodržování dietního režimu po prodělaném onemocnění? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Informace byly získány pomocí hloubkového rozhovoru se sestrami pracujícími na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice a s klienty po prodělané infekční mononukleóze. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny detailní analýze otevřeným kódováním pomocí metody papír a tužka. Výsledky Na základě analýzy rozhovorů se sestrami bylo vytvořeno šest kategorií: Informovanost sester o onemocnění infekční mononukleóza, Ošetřovatelská péče u klienta s infekční mononukleózou, Režimová opatření, Informace o dietním opatření, Doporučení po prodělané infekční mononukleóze a Edukace klienta s infekční mononukleózou. Po podrobné analýze rozhovorů s klienty vzniklo pět kategorií: Doporučená léčba, Ošetřovatelská péče, Doporučená opatření, Postupy při sdělování informací a Zdroje informací klientů. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována klíčová data.
|
|
|
Sledování změn zdravého životního stylu u mužů fotbalového oddílu vlivem speciálního intervenčního programu\\
PETŘÍK, Jan
Dnes a denně se setkáváme s problémem, a to jak zdravě jíst a jak zdravě pít, jak co nejlépe vyplnit volný čas. První část práce představuje teoretickou část, kde jsou popsány jednotlivé složky výživy, rozbor potravin, rady k sestavení jídelníčku a trendy změn ve výživě. Druhá část práce je zaměřena na vytvoření půlročního intervenčního programu pro skupinu hráčů fotbalového oddílu Slavoj Český Krumlov B hrající krajskou soutěž (jihočeskou I.B). U těchto hráčů jsem se snažil odstranit špatné stravovací návyky,odstranit svalové dysbalance, pomocí sebeperce zlepšit vlastní pohled na sebe a pomocí nedokončených vět zlepšit hodnotovou orientaci ve smyslu podpory zdraví. Tito hráči tvořili experimentální skupinu. Kontrolní skupinu tvořili hráči Spartaku Kaplice B hrající stejnou soutěž, u nichž intervenční program prováděn nebyl.\\
|
host ::
RSS.