|
|
In vitro screening nových, potenciálně antibakteriálně účinných sloučenin II
Zbořilová, Eliška ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Vejsová, Marcela (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Autor: Bc. Eliška Zbořilová Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro screening nových, potenciálně antibakteriálně účinných sloučenin II Klíčová slova: antibiotika, bakterie, rezistence, minimální inhibiční koncentrace, stanovení bakteriální citlivosti k antibiotikům Diplomová práce se zabývá testováním účinku nových antimikrobních látek na vybrané zástupce bakterií. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část zahrnuje historii a současnost antibiotik, která popisuje aktuální problematiku a rozložení antibiotické politiky u nás i ve světě. Zabývá se charakteristikou léčiv, pod kterou je popsán jejich význam, rozdělení, účinky, rezistence. Dále tato část práce popisuje u vybraných 2 skupin preparátů podrobný mechanismus účinku a v neposlední řadě vykresluje metody, které se používají ke stanovení citlivosti bakterií na antibiotika. Praktická část se zabývá popisem celého pracovního postupu, včetně charakteristiky použitých bakteriálních kmenů a seznamu testovaných látek. Získané výsledky jsou vyhodnoceny a jejich podrobné protokoly jsou znázorněny v příloze.
|
|
|
Vyšetření citlivosti k antibiotikům u kmenů Staphylococcus aureus fenotypovými metodami v rutinní mikrobiologické laboratoři a interpretace výsledků
MARIŇÁKOVÁ, Barbora
Cílem bakalářské práce je pochopení a správná interpretace výsledků citlivostí k antibiotikům u kmenů Staphylococcus aureus ze závažných klinických materiálů, jako jsou hemokultury, punktáty z kloubů a abscesů, stěry z ran, tkáně při infekcích totálních endoprotéz, vzorky moče, materiály z dolních dýchacích cest a další klinické vzorky. Na základě dat, se kterými jsem pracovala, bylo také mým cílem podpořit ev. vyvrátit hypotézu č. 1, že má smysl u každého nálezu kmene Staphylococcus aureus v závažném klinickém materiálu odebrat u pacienta i hemokultury. Potvrdit nebo vyvrátit hypotézu č. 2, že s počtem pozitivních nálezů kmene Staphylococcus aureus ve vzorcích moči bude současně procentuálně nejvíce pozitivních hemokultur ve srovnání s počtem nálezů kmenů Staphylococcus aureus v ostatních klinických materiálech. Cíle, které jsem si stanovila, byly dosaženy pravidelnou praktickou výukou na Oddělení klinické mikrobiologie. Metodiky vyšetření citlivostí jsem si na oddělení osvojila a sama je poté prováděla pod odborným dohledem. Před tím, než jsem si mohla sama vyzkoušet interpretovat výsledky, bylo nutné vypracovat a nastudovat teoretickou část práce, kde je podrobně charakterizován rod Staphylococcus aureus, antibiotická léčba tohoto kmene a výčet nejčastěji testovaných antibiotik v rutinní mikrobiologické laboratoři. V praktické části práce jsem se zabývala stanovením citlivostí k antibiotikům pomocí diskového difúzního testu a stanovením minimální inhibiční koncentrace. Interpretovala jsem výsledky, kde jsem pro příklad zobrazila nejčastěji se vyskytující antibiogramy, ale také antibiogramy, které se vyskytují méně či vzácně. Dále jsem zpracovala výsledky citlivostí Staphylococcus aureus. Vyšetřovaný soubor tvořilo 588 vzorků Staphylococcus aureus pozitivních, z nich 72 vzorků bylo MRSA pozitivní. U tohoto souboru bylo dále zjišťováno zastoupení pozitivních hemokultur nalezených u současně nebo dříve hlášených pozitivních klinických materiálů. Pozitivních hemokultur u klinických materiálů bylo cca 5,2 % ze všech pozitivních klinických materiálů. Nejvíce pozitivních hemokultur se nacházelo u předchozích pozitivních močí, procentuálně cca 17 %. Jako druhá byla nejvyšší pozitivita hemokultur u vzorků z kostí, kloubů cca 14 %. Následovaly umělé materiály cca 13 %, žilní katetry cca 10 %, abscesy cca 6 %, materiály z dýchacích cest cca 4 %, měkké tkáně cca 3 % a rány s cca 2 %. Významným získaným poznatkem a závěrem práce je právě fakt, že při závažných stafylokokových infekcích se odběr hemokultur od pacienta ukazuje jako nutnost a jako povinnost odběru hemokultur pacientovi je nález kmene Staphylococcus aureus ve vzorku moči.
|
|
|
Pokročilé metody testování antimikrobní aktivity
Dolinská, Dagmar ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Dagmar Dolinská Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název práce: Pokročilé metody testování antimikrobní aktivity Cíl práce: Cílem práce bylo v teoretické části shrnout aktuální metody testování antimikrobních sloučenin se zaměřením na antimykotika a v praktické části vyhodnotit antifungální aktivitu u 47 testovaných látek pomocí mikrodiluční bujónové metody. Metody: Látky byly testovány kvantitativní mikrodiluční bujónovou metodou na osmi kmenech kvasinek a vláknitých hub. Jednalo se o kmeny Candida albicans, Candida krusei, Candida parapsilosis, Candida tropicalis, Aspergillus fumigatus, Aspergillus flavus, Absidia corymbifera a Trichophyton interdigitale. Výsledky: Nejvyšší antimykotickou aktivitu projevila látka Ac-0a, u které jsme po 24hodinové inkubaci zaznamenali aktivitu proti všem osmi kmenům. U tří kmenů však již nebyla schopná zastavit růst po 48hodinové inkubaci, jednalo se o kmeny Candida parapsilosis, Aspergillus fumigatus a Aspergillus flavus. Další vzorky, u kterých byla zjištěna aktivita, byly Cl-2, kde byla aktivita zaznamenána u kmenů Candida krusei, Aspergillus fumigatus a Trichophyton interdigitale, Cl-3 u všech kmenů kromě Aspergillus flavus a Absidia corymbifera a...
|
|
|
In vitro screening nových, potenciálně antibakteriálně účinných sloučenin
Davidová, Lucie ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Kandidát: Bc. Lucie Davidová Školitel: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro screening nových, potenciálně antibakteriálně účinných sloučenin Diplomová práce se zabývá antibiotickou politikou s důrazem na rezistenci a mechanismus účinku antibiotik. Pozornost je také věnována testování nových látek ve smyslu jejich účinku na vybrané bakterie. Teoretická část diplomové práce popisuje systém antibiotické politiky včetně její struktury a organizace v České republice. Také stručně shrnuje tuto problematiku ve světě a jednotlivé organizace, které se na organizaci antibiotické politiky podílí. Dále se zabývá historií, rozdělením, účinky a významem antibiotik. Zvláštní pozornost je věnována kapitole, která popisuje makromolekulární mechanismus účinku 2 vybraných skupin látek (antibiotik) na bakterie včetně fyziologických funkcí některých bakteriálních struktur. V neposlední řadě teoretická část shrnuje principy bakteriální rezistence včetně jejího vzniku a vývoje. Práce také obsahuje popis jednotlivých metod stanovení citlivosti bakterií na antibiotika od základních až po ty nejmodernější, které jsou plně automatizované....
|
|
|
Evaluation of activity of potentional antibacterial substances through the use of microdilution broth method
Švirlochová, Veronika ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Janďourek, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lekárskych vied Kandidát: Bc. Veronika Švirlochová Školiteľ: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vyhodnotenie aktivity potencionálne antibakteriálnych látok pomocou mikrodilučnej bujónovej metódy Cieľ práce Cieľom tejto diplomovej práce bolo vyhodnotiť antibakteriálnu aktivitu u päťdesiatich dvoch novosyntetizovaných látok. Metódy Látky boli testované pomocou mikrodilučnej bujónovej metódy a bolo použitých jedenásť rôznych koncentrácií. Testovanie prebiehalo na ôsmych bakteriálnych kmeňoch, medzi ktorými boli aj pôvodcovia významných nozokomiálnych infekcií. Výsledky Testované látky boli podľa chemickej štruktúry rozdelené do siedmych skupín. Najúčinnejšou bola skupina sulfónamidov. Dve skupiny sa prejavili len s minimálnou alebo nulovou účinnosťou. Záver Na základe výsledkov bol vyhodnotený najcitlivejší bakteriálny kmeň, ktorým bol kmeň Staphylococcus epidermidis, a najmenej citlivý kmeň, ktorým bol Pseudomonas aeruginosa. Taktiež sa pri jednotlivých skupinách uvažovalo o prítomnosti rôznych substituentov a ich vplyve na účinnosť látok.
|
|
|
Evaluation of activity of potentional antifungal substances through the use of microdilution broth method
Ťapuchová, Ivana ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Katedra biologických a lekárskych vied Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Prahe Autor: Ivana Ťapuchová Názov práce: Vyhodnotenie aktivity potencionálne antifungálnych látok pomocou mikrodilučnej bujónovej metódy Vedúci diplomovej práce: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Cieľ práce: Cieľom tejto práce bolo stanoviť potencionálnu antimykotickú aktivitu 52 testovaných látok vyvinutých na Katedre anorganickej a organickej chémie Farmaceutickej fakulty v Hradci Králové Univerzita Karlova v Prahe. Metódy: Využitá bola metóda mikrodilučnej bujónovej metódy na ôsmych druhoch kvasiniek a vláknitých húb v laboratórium Katedry biologických a lekárskych vied. Výsledky: Celkovo vykazovalo antimykotickú aktivitu 26 testovaných látok s rôznymi substituentmi, ktoré pochádzali zo skupín derivátov 4-aminobenzoovej kyseliny, 4-aminosalicylovej kyseliny, 5-aminosalicylovej kyseliny a z rozsiahlej skupiny derivátov sulfónamidov. Najcitlivejším kmeňom k testovaným látkam bol dermatofyt Trichophyton mentagrophytes, naopak najmenej citlivým kmeňom bola vláknitá huba Absidia corymbifera. Závery: Aj napriek zistenej antimykotickej aktivite pri nízkych testovaných koncentráciách derivátov je potreba ďalších testov a klinických štúdií k potvrdeniu účinnosti a bezpečnosti užívania. Kľúčové slová: kvasinky,...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody II
Kopečná, Klára ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Farmacie Autor: Klára Kopečná Školitel: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antibiotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody II Cíl práce: Vyhodnotit antibakteriální aktivitu látek syntetizovaných na Katedře farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy v Praze, pod vedením prof. PharmDr. Martina Doležala, Ph.D. Metody: Pomocí mikrodiluční bujónové metody byla testována antibakteriální aktivita na osmi bakteriálních kmenech, konkrétně na Staphylococcus aureus, Staphylococcus aureus methicilin rezistentní, Staphylococcus epidermidis, Enterococcus sp., Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella pneumoniae ESBL pozitivní a Pseudomonas aeruginosa. Výsledky: Testované látky byly rozděleny do 5 skupin podle podobnosti v chemické struktuře. Nejlepší antibakteriální účinnost byla zaznamenána ve skupině derivátů N-benzyl-6- (alkylamino)pyrazin-2-karboxamidu. Závěr: Antibakteriální aktivita byla prokázána u 10 z 24 testovaných látek. Z námi testovaných látek vykazovaly všechny, vyjma jedné, účinnost na grampozitivní bakterie. Mezi nejcitlivější testované kmeny k daným látkám...
|
|
|
Vliv tyrosolu na minimální inhibiční koncentraci vybraných ATM u Candida albicans
Vaisová, Marcela ; Křivčíková, Lucie (vedoucí práce) ; Blažíčková, Kateřina (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Marcela Vaisová Školitel: Ing. Lucie Křivčíková Název diplomové práce: Vliv tyrosolu na minimální inhibiční koncentrace vybraných antimykotik V minulých studiích věnovaných quorum sensingu byly u Candida albicans objeveny dvě quorum sensing molekuly, farnesol a tyrosol. Tyrol byl již dříve potvrzen jako látka, která zkracuje lag fázi buněčného cyklu Candida albicans a podporuje její konverzi do vláknité formy, farnesol naopak podporuje biochemicky aktivní formu blastospory. Tato práce se věnuje účinku tyrosolu na Candida albicans v kombinaci s vybranými antimykotiky, fungistatickým flukonazolem a fungicidním amfotericinem B. Kmeny Candida albicans použité v experimentu byly získány většinou při odběrech biologického materiálu u pacientů s různě lokalizovanou infekcí Candida albicans. Dále byly využity čtyři standardní sbírkové kmeny. Pro experiment byla použita metoda mikrodilučního bujónového testu, sledující vzájemný účinek různých koncentrací zvoleného antimykotika a tyrosolu. U amfotericinu B byla u dvaceti osmi vzorků minimální inhibiční koncentrace (MIC) při použití tyrosolu stejná jako MIC kontrolního vzorku, u šesti vzorků byla MIC oproti kontrolní hodnotě mírně zvýšená, u tří...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antifungálních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody
Drnková, Nela ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Nela Drnková Školitel: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Název práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antifungálních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody Cíl práce: Cílem této práce bylo vyhodnotit antifungální aktivitu u 70 testovaných látek pomocí mikrodiluční bujónové metody. Testované látky byly syntetizovány na Farmaceutické fakultě a byly na základě jejich chemické struktury rozděleny do 5 skupin. Metody: Pro testování byla využita mikrodiluční bujónová metoda. Antifungální aktivita látek byla testována celkem na 8 kmenech kvasinek a vláknitých hub: Candida albicans, C. tropicalis, C. glabrata, C. krusei, Trichosporon asahii, Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera a Trichophyton mentagrophytes. Výsledky: Nejvíce účinných látek bylo ve skupině salicylanilidových N- monosubstituovaných a N,N-disubstituovaných karbamátů a thiokarbamátů. Látky SAL-1L, SAL-1M, SAL-1N byly nejúčinnější. Působily na Trichophyton mentagrophytes už při koncentraci 1,95 µmol.l-1 . Nejširší spektrum měla látka GP-137, inhibovala růst všech testovaných kmenů, ale pouze při vysokých koncentracích. Deriváty rhodaninu a amidy odvozené od sulfathiazolu byly dvě skupiny látek, kde nebyla nalezena žádná...
|
|
|
Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických látek pomocí mikrodiluční bujónové metody III
Zavřelová, Alena ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Němečková, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Název diplomové práce: Vyhodnocení aktivity potenciálně antimykotických léčiv mikrodiluční bujónovou metodou III Autor diplomové práce: Alena Zavřelová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Klára Konečná, Ph.D. Cíl: Cílem této práce, díky narůstajícímu počtu mykotických onemocnění a narůstajícímu výskytu rezistence, bylo zjistit aktivitu u potenciálně antimykoticky působících látek. Testovaly se nově syntetizované látky, strukturně vycházející z molekuly pyrazinamidu, což je významné antituberkulotikum. Metody: Testování látek probíhalo pomocí mikrodiluční bujónové metody na osmi kmenech patogenních hub, tvořené pěti kmeny kvasinek: Candida albicans, Candida tropicalis, Candida krusei, Candida glabrata, Trichosporon asahii a třemi kmeny vláknitých hub: Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera, Trichophyton mentagrophytes. Výsledky: V rozsahu testovaných koncentrací, z celkového počtu třiceti testovaných látek, vykazovala nejvýraznější antifungální aktivitu látka 5-methyl- 6-(2-fenylhydrazinyl)pyrazin-2,3-dikarbonitril. Všechny kmeny, kromě Trichophyton mentagrophytes, vykazovaly poměrně slibnou citlivost vůči testovaným látkám. Obecně, nejcitlivějším kmenem byl kmen Candida krusei, kde bylo dosaženo...
|
host ::
RSS.