|
|
Fenomén Apple: vliv moderních technologií na subjekt
Kuldová, Michaela ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Kladný, Tomáš (oponent)
Fenomén Apple: vliv moderních technologií na subjekt Abstrakt Cílem této práce je studie společnosti Apple Inc. v souvislosti s tím, jak je vnímána subjekty. Po stručném představení společnosti Apple Inc. se zaměříme na sémiotickou analýzu značky Apple, jejích produktů a marketingových strategií. Předmětem zkoumání bude také současná společnost, jejímž charakteristickým rysem je konzum, a dále vnímání značky subjektem v souvislosti s jeho identitou, budováním image, životním stylem a zařazením do sociálních vrstev. Cílem je odkrýt, jaký význam přikládá soudobá společnost spotřebnímu zboží, zejména pak zboží označenému logem jablka. Podle dostupných faktů má Apple po celém světě mnoho svých příznivců. Předmětem této práce je tedy objasnění úlohy společnosti Apple Inc. a dokázat, že Apple je v rámci současné konzumní společnosti určitým fenoménem, anebo dokonce kultem, který je doprovázen emocemi.
|
|
|
Svatí a blahoslavení polští mučedníci v průběhu staletí
Fričová, Michaela ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je představení osudů polských mučedníků od středověku po konec 20. století; vlivu jejich života a příkladu na jejich soudobou společnost a rovněž na duchovní i národní povědomí následujících generací. V této souvislosti bude též věnována pozornost specifikům polských národních dějin, státoprávního uspořádání, umělecko kulturních vztahů a prostředí a historii katolické církve v Polsku. Jednotlivé podkapitoly, představující konkrétní osobnost či skupinu mučedníků, jsou rozděleny do tří částí - epocha, život, kult a ikonografie. Účelem tohoto rozdělení je nástin historických podmínek, v nichž byla formována osobnost světce, a které byly rovněž jedním z determinujících faktorů jeho mučednictví; dále stručný životopis světce bez legendických prvků a konečně shrnutí významných okamžiků ve vývoji jeho kultu a ikonografie. Práce tak vytváří určitou syntézu politických, církevních a kulturních dějin Polska, kterou vymezují právě postavy svatých a blahoslavených mučedníků.
|
|
|
Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény
Urbánková, Zuzana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce "Úcta a ikonografie sv. Máří Magdalény" - S Máří Magdalénou jsou od dob Řehoře Velikého v Západní církvi spojovány i další dvě biblické postavy, nejmenovaná hříšnice a Marie z Bethanie. Máří Magdaléna podle Písma spolu s ostatními ženami doprovázela Krista na jeho cestě, je tou, ze které Kristus vyhnal sedm démonů, omývala mu nohy svými slzami a mazala je vzácným olejem. Stála pod křížem při jeho Ukřižování, byla přítomna jeho pohřbu a na Velikonoční Neděli šla ráno jeho tělo pomazat, když zjistila, že v hrobě není. Vzkříšený Kristus se jí zjevil v podobě zahradníka a pověřil jí zvěstováním zprávy o jeho Zmrtvýchvstání učedníkům. Je tak považována za apoštolku apoštolů. Podle jihofrancouzské středověké legendy byla posazena na loď bez vesel a po moři doplula až k Marseille, kde kázala evangelium. Poté se odebrala do ústraní, kde žila v jeskyni jako kajícnice nepoznána po třicet let. Andělé ji každého dne vynášeli na nebesa. Byla pohřbena v Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Její kult byl uctíván v těch místech, kde byly uchovávány její ostatky. V románské době to bylo Vézelay v Burgundsku, od 13. do 18. století pak Saint-Maximin-la-Sainte-Baume. Zobrazována je nejčastěji jako kajícnice v jeskyni s jejími atributy, lebkou a křížem. Je představitelkou tzv. vita contemplativa.
|
|
|
Kultická hudba a zpěv ve starém Egyptě
Špátová, Ingrid ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Kultická hudba a zpěv ve starém Egyptě" pojednává o hudebních projevech v rámci staroegyptského kultu. První kapitola osvětluje pojem "hudba" v kontextu se starověkým hudebním životem. Následující kapitola přibližuje podobu staroegyptské kultické hudby a zpěvu, způsoby egyptského ladění a formu hudebního tělesa. Kapitola třetí se podrobněji zabývá hudebním doprovodem pohřebního rituálu i jiných svátků a seznamuje nás s ženskými hudebnicemi v chrámovém životě. Následuje propojení konkrétních egyptských božstev s hudbou, zmíněná je jejich charakteristika i atributy. Pátá kapitola přináší přehled nejdůležitějších kultických hudebních nástrojů. Práce je zakončena informacemi o postavení muzikantů ve společnosti a o jednotlivých staroegyptských hudebnících.
|
|
|
Oriental Cults in Noricum during the Principate Era
Sarkisjan, Juraj ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou orientální, syrsko-anatolské kulty, které zasáhli a také ovlivnili domácí obyvatelstvo a další náboženství v provincii Norikum. Také se zmiňuje o jejich původu a o způsobu jak se dostali do římské říše. Časové zařazení je do období principátu, kvůli jejímu primárnímu cíli : přiblížit spíše příchod kultů do provincie a taky problematiku rozšiřování, než jejích úpadek. Tato práce je taky doplněná katalogem, který obsahuje informace o všech předmětech zmíněných v odborné literatuře, které se týkají syrsko-anatolských kultů.
|
|
|
Zlaté fólie z Borqu - ikonografická a náboženská analýza
Gorroňová, Marianna ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Souhrn Tato práce se věnuje analýze ikonografických elementů na pěti zlatých fóliích, které vyobrazují dvě postavy, jež na sebe hledí z profilu. Fólie byly nalezeny v základech obytného domu z doby stěhování národů a rané doby vikinské v náčelnickém sídle Borg uprostřed Lofotského souostroví v severním Norsku. Z důvodu této analýzy zde autorka představuje tři hlavní skupiny zlatých předmětů, a to zlaté brakteáty, zlaté fólie a jeden medailon. Na těchto předmětech je zobrazen pár postav a předměty byly nalezeny ve Skandinávii. Autorka zde uvádí kontext těchto nálezů, ikonografické prvky a vědecké interpretace jejich obsahu. Elementy na fóliích z Borgu jako typ fólie, vzhled očí, poloha muže a ženy, jejich oblečení a účes srovnává autorka s 91 fóliemi, které byly nalezeny na území Skandinávie, a také s brakteáty a jinými předměty zde uvedenými. Upozorňuje na částečnou shodu těchto elementů a u každé fólie z Borgu hledá její ikonografickou podstatu a funkci, jež konfrontuje s teoriemi o vlivu náboženství. Jelikož fólie z Borgu postrádají atributy, autorka se domnívá, že se nejedná o všeobecné zobrazení božstev. Naopak má každá fólie svůj vlastní příběh, na nichž jsou zobrazeni lidé z běžného života. Soudě podle kontextu uložení fólií ve vztahu k domu v Borgu se může jednat o model náčelníka a jeho ženy, o dva...
|
|
|
Transformace oběti v Písmu. Teologie oběti.
DVOŘÁK, Josef
Po diachronním porovnání nábožensko-politických systémů tří svébytných oblastí (starého Egypta, Mezopotámie a Syropalestiny) s obsahem víry starého Izraele vyvstalo určující specifikum pro kérygmaticko-teologické výpovědi Tenaku i NZ. Význam krále, kněze, proroka a smysl kultické činnosti i chrámu vychází ve všech zmíněných náboženstvích z pojetí božstva, přičemž jejich náboženské kvantity postrádají (vyjma Izraele) eschatologii. Kérygma o transcendentně imanentním Bohu Hospodinu (Otci Ježíše) je z dostupných pramenů diachronně neodvoditelné. Rovněž nemůže být považováno za pouhý výdobytek náboženské kvality synchronního přeznačování v Písmu. NZ transformuje sz. kult narativně do kérygma o oběti Otce i Syna, která skrze Zmrtvýchvstalého urovnává vztah Boha a jeho ctitele, což bylo překvapivé (neočekávané) též v soudobém židovstvu. Ani Otcové při výkladech Kristovy vědomé, ebedsky zástupné oběti nenavazují na sz. rituální odpuštění. Na základě zpracovaných podkladů předně badatelského úsilí tzv. Pražské školy a teologů kladoucích důraz na paradigma čtení Písma skrze zmrtvýchvstání (K. Skalický aj.) dospěla tato práce k následující teologické reflexi v otázce soteriologické transformace oběti: Agnus Dei, ukřižováním rituálně poražený, konstituuje nové společenství svou vlastní Paschou, která v NZ i ve víře církve nabývá též futuristní (eschatologický) rozměr. Smysl oběti se zcela uskuteční při ?pití z kalicha? Krista Pána se zmrtvýchvstalými až v souřadnicích Nového stvoření. Eucharistie se skrze bytostné přitakání Zmrtvýchvstalému stává jedinečnou ?kultickou? bohopoctou (chrámovým děním). Též v jádru patristického myšlení (inkluzivní paradigma Kristovy oběti, tj. křesťanova podobnost v poslušnosti k smrti) je oběť pojímána jako překonání odcizení Bohu změnou způsobu života vyvěrající z Kristovy oběti adresované nikoli Bohu, nýbrž lidem jakožto Boží životodárná iniciativa, která obnovuje jejich život a činí je dědici věčného života.
|
|
|
Vývoj kultu sv. Víta v českých zemích a jeho ohlas v uměleckých památkách jižních Čech
BICAN, Martin
Práce se věnuje kultu sv. Víta a jeho ohlasu ve výtvarném umění Čech. První kapitoly se zabývají životem tohoto světce, jeho uctíváním v Evropě a nejstaršími písemnými památkami, které se o něm zmiňují. V následujících kapitolách je uveden vývoj svatovítského kultu a jeho import do Čech, dále pak přehled jeho ikonografie v evropském výtvarném umění. Dvě závěrečné kapitoly jsou věnovány svatovítským stavbám na území Čech, se zvláštní pozorností zaměřenou na památky v Jihočeském kraji.
|
|
|
Kult sv. Jana Nepomuckého a vybrané nepomucké památky v jižních Čechách
VYBÍRALOVÁ, Zuzana
Tématem mé bakalářské práce je kult svatého Jana Nepomuckého, zemského patrona a mučedníka. Nejdříve se zaměřuji na jeho život a tragickou smrt, posléze přecházím k mapování a popisu vývoje kultu. Tuto část nadále rozšiřuji kapitolami týkajícími se svatojánských slavností, homiletic a písní. Dále se zabývám světcovou ikonografií, kterou doplňuji o příklady světcova vyobrazování v solitérních výjevech a narativních cyklech. Ucelený přehled o rozšířenosti svatojánských památek uvádím v následující části práce, kde obecně představuji jednotlivé nepomucké kostely v Praze a jednotlivých krajích Čech. V poslední kapitole se pak věnuji popisu konkrétních kostelů sv. Jana Nepomuckého v Jihočeském kraji, jež řadím chronologicky od nejstarších k nejmladším.
|
|
|
Obraz a kult sv. Rocha v jižních Čechách v 17. a 18. století
HOJKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá kultem sv. Rocha v 17. a 18. století v Čechách. Úvod práce je věnován životu světce, jeho legendám, kultu a základnímu přehledu jeho ikonografie v evropském umění. Další část práce se zabývá historií morových epidemií a jejich vlivem na mentalitu obyvatelstva převážně v 17. a 18. století. Na tuto kapitolu plynně navazuje další část práce, věnující se politické situaci v pobělohorském období v Čechách. Kapitola shrnující památky zasvěcené sv. Rochu podává ucelený přehled o sochařských a architektonických památkách na území Čech. Zvláštní pozornost zde je pak věnována kultu a památkám tohoto světce v Jihočeském kraji.
|
host ::
RSS.