|
|
Proměny pojetí genu v první polovině 20. století
Hájková, Jana ; Neubauer, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vondrejs, Vladimír (oponent) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Předložená disertační práce ukazuje různá pojetí genu od vzniku genetiky roku 1900 do poloviny 50. let 20. století. Těžiště jejího zájmu spočívá ve 40. letech a v první polovině 50. let. Hlavním zdrojem informací byly dobové odborné články, v nichž se autorka snažila podchytit jak obecně přijímaný náhled na gen a genové působení, tak představy, které se sice bezprostředně neprosadily, nicméně které se v pozdější době směřující k molekulární genetice mohly stát pro svoji "neortodoxnost" inspirativními. Práce dokumentuje mj. hledání souvislostí mezi geny a enzymy a úvahy o dělitelnosti genu. Obzvlášť významnou roli připisuje jevům, které poukázaly na význam uspořádání genů, případně jejich částí (poziční efekt, pseudoalelismus, subgenová hypotéza). V Goldschmidtově výkladu pseudoalelismu nachází myšlenku, že podstatou genu je jeho pozice, a vidí v ní prvopočátek "digitálního" smýšlení o genu, které je vlastní vznikající molekulární genetice. Disertace věnuje pozornost také "analogovému" uvažování o genech, které zohledňovalo tvarovost molekul a které v očích rané molekulární genetiky představovalo slepou uličku. Práce do značné míry potvrzuje Kuhnovu představu o vývoji vědeckého oboru. Nalézá ustanovení paradigmatu (znovuobjevení a ocenění Mendelova díla), klasickou genetiku první třetiny 20. století...
|
|
|
Profesor Václav Vojtíšek: archivářem od monarchie po socialismus
Vaško, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce se věnuje osobnosti archiváře a vysokoškolského profesora Václava Vojtíška. Je strukturována chronologicky s menšími tématickými okruhy. Čerpá ze široké pramenné základny a publikovaných zdrojů. Je zpracována převážně pozitivistickým způsobem. Jejím cílem je zmapovat Vojtíškovu akademickou a archivní kariéru v průběhu několika režimů. Práce je rozšířená o biografické motivy z různých situací. Klíčová slova Václav Vojtíšek, dějiny vědy, archivnictví, pomocné vědy historické, Univerzita Karlova, ČSAV.
|
|
|
Dedikace jako symbolický kód loajality ve vědě osvícenské a předbřeznové doby
Smyčka, Václav
Studie je založena na kvantitativní a kvalitativní analýze vědeckých historiografických publikací od 80. let 18. do 40. let 19. století, které zachycují vývoj žánru dedikace v této době. Interpretace pramenů se opírá o koncepci loajality jako sociálního kódu, který vytváří reciproční vztah mezi autorem, společenskou autoritou či mecenášem a veřejností. Kód proto slouží jako prostředek vyjednávání vztahů mezi všemi těmito aktéry.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jádro filozofického názoru Jiřího Buquoye v kontextu romantické vědy
MORAWETZ, Michal
Diplomová práce se zabývá základními principy filozofie hraběte Jiřího Buquoye (1781-1851), které byly představeny v jeho nevydaném spisu Kern meiner philosophischen Grundansicht. Buquoyovy myšlenky jsou interpretovány v kontextu vědy v Českých zemích konce 18. a první poloviny 19. století. Pozornost je také soustředěna k jeho zahraničním inspiračním zdrojům. K interpretaci je využita metodika intelektuálních dějin, zejména teorie o fúzi přírodovědných a humanitních věd a dobové esoterice.
|
|
|
Emigration of Scholars in Documents
Josefovičová, Milena ; Hálek, Jan
The contribution deals with the source base to the problems of emigration of Czech scientists at the turn of 1960s and 1970s. It analyses documents related to the decision making processes at the level of the Central Committee of the Communist Party of Czechoslovakia and consequently of the Presidium of the Czechoslovak Academy of Sciences (CSAS), where there are described from the regime’s point of view "undesirable phenomena", such as illegal departures of scientists abroad or their non-returning, influence of propaganda, overestimation of the "Western" economic motivations, etc. The documents contain proposals of resolving the situation including specification of the particular tasks. Implementation of the accepted steps and its impact is demonstrated by other documents coming from the different CSAS institutes.
|
|
|
Antropologie, evoluční teorie, život národa
Hermann, Tomáš
Příspěvek sleduje formování a vývoj antropologie v českých zemích od počátku 19. století až do jeho konce. Základním prvkem na její cestě z romantických a naturfilosofických východisek k moderní disciplíně je historismus, který ze strany biologie proniká v podobě evoluční nauky a ze strany kulturně-historické v podobě potřeb prehistorie a archeologie (s pozdně romantickými představami slovanské dávnověkosti).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.