|
|
Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním: ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce "Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním : ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla" se věnuje nárokům psychologické adaptace na onkologické onemocnění se zaměřením na specifika diagnózy karcinomu děložního hrdla. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek a dále uvádí téma zvládání onkologického onemocnění ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na nádorové onemocnění se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s onkologickou diagnózou. Teoretickou část práce uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Rovněž si všímá i proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty podpůrné aspekty, které pacientky oceňují nebo postrádají u ošetřujícího týmu (lékaři a další zdravotnický personál). Výzkumné šetření zahrnuje 12...
|
|
|
Proočkovanost proti papilomavirovým nákazám u žákyň 8. a 9. tříd základních škol v okrese Písek a jejich informovanost o této problematice
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se dotýká velice aktuálního a diskutovaného tématu jak v řadách odborníků, tak i laické veřejnosti. Zaobírá se zejména problematikou papilomavirových nákaz a očkováním proti těmto nákazám. Výzkum prokázal proočkovanost respondentek a také jejich úroveň znalostí o dané problematice. Na základě šetření se dospělo k pozitivnímu závěru, že proočkovanost dívek je velmi vysoká, dosahuje téměř 80 %. Mnoho dívek využilo možnosti plného hrazení očkování ve třinácti letech věku. Práce by měla sloužit jako zdroj a souhrn informací o viru HPV, o onemocněních, které způsobuje, o způsobu přenosu a epidemiologických opatřeních. Dále, co se týká rakoviny děložního čípku, informuje o rizikových faktorech, diagnostických metodách, terapii a v neposlední řadě o prevenci karcinomu cervixu.
|
|
|
EFEKTIVITA SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ ZHOUBNÝCH NÁDORŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Valášková, Veronika ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá plošnými celostátními screeningovými programy zhoubných nádorů. Cílem práce je nalezení způsobu, jehož pomocí bude možné zhodnotit efektivitu screeningových programů a také jejich vliv na změnu intenzity úmrtnosti na určité druhy rakoviny. Za účelem zjištění potřebných informací byla použita data týkající se diagnózy kolorektálního karcinomu v populaci České republiky, diagnózy karcinomu děložního hrdla a karcinomu prsu mezi lety 1977 až 2011. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola představuje úvod do problematiky a cíl práce. Následující kapitola vysvětluje pojmy, které jsou v práci stěžejní. Třetí kapitola je věnována zdrojům dat a seznamuje s institucemi shromažďujícími různé druhy zdravotnické statistiky. Další kapitola popisuje epidemiologii všech zkoumaných druhů zhoubných nádorů a poskytuje také informace o rizikových faktorech a příznacích onemocnění. V páté kapitole lze nalézt poohlédnutí po trendech vývoje úmrtnosti a incidence nejčastějších zhoubných nádorů v ČR. Šestá kapitola popisuje postupy zavádění screeningu, přes procesy jejich plánování až po realizaci, historii screeningových programů u nás i ve světě. Sedmá kapitola se zabývá pravidly a nařízeními Rady EU a Světové zdravotnické organizace. Předposlední kapitola je konečné zhodnocení u nás prováděných screeningových programů, a to jak dle zásad WHO, tak v porovnání se světovými výsledky. V poslední kapitole je zhodnocení dlouhodobých trendů v úmrtnosti na novotvary a jejich reakce na screeningové programy. Zároveň je v této kapitole komparace s dvěma dalšími evropskými státy (Německo a Francie).
|
|
|
Vyšetření HPV jako součást prevence karcinomu děložního hrdla
PETŘÍKOVÁ, Petra
Pohlavně přenosné infekce HPV (human papillomavirus), neboli infekce lidským papilomavirem, mají rozhodující význam v etiologii karcinomu děložního hrdla. Lidské papilomaviry jsou nejčastější pohlavně přenášenou infekcí na světě. U žen je celoživotní riziko infekce 80 %. Vysoce rizikové genotypy (high risk HR HPV 16, HPV 18) byly zařazeny mezi karcinogeny. Žena, která je HR HPV pozitivní má 100-400krát vyšší riziko vzniku karcinomu děložního hrdla než žena HR HPV negativní. V první části mé práce se teoreticky zabývám historií, strukturou a rozdělením lidských papilomavirů. V další části popisuji cesty přenosu lidských papilomavirů a inkubační dobu tohoto agens. Inkubační doba i replikační cyklus viru jsou závislé na míře infekce a stavu imunitního systému. Zvýšený výskyt papilomavirových infekcí nacházíme u osob s porušenou složkou buněčné imunity. Dále uvádím diagnostické postupy a testy, prokazující HPV infekci včetně jejích klinických projevů. Přetrvávající HPV infekce, společně s dalšími faktory (kouření, imunodeficience, nedostatek vitamínů, stres, vaginální infekce a hormonální vlivy), zvyšuje pravděpodobnost vzniku karcinomu děložního hrdla. Zde také zmiňuji histopatologickou klasifikaci, prognózu a léčbu těchto nádorů. Epidemiologická situace výskytu karcinomu děložního hrdla v České republice zatím není tak příznivá jako v jiných vyspělých zemích s efektivnějším screeningem. Pro srovnání uvádím postavení České republiky, co se týče incidence a mortality v celosvětovém měřítku. Poté se zaměřuji na důležitost primární prevence, zejména očkování. Do sekundární prevence zařazuji preventivní prohlídky, kolposkopii, onkologickou cytologii, sérologické metody a HPV test. Cílem mé práce je zdůraznit velký význam vyšetření lidských papilomavirů HPV testu u rizikové skupiny žen nad 35 let v rámci preventivních prohlídek. V současné době se však toto vyšetření provádí pouze u žen s již abnormálním cytologickým nálezem. Moje práce shrnuje kvantitativní nálezy vyšetření HPV, na základě stanovení nukleové kyseliny lidských papilomavirů, hybridizační metodou se zesíleným signálem za použití chemiluminiscenční detekce. K detekci HPV byly použity soupravy hc2 High-Risk HPV DNA Test a hc2 HPV DNA Test od firmy QIAGEN. Práce zahrnuje výsledky vyšetření vysokorizikových typů lidských papilomavirů (HPV 16/18/31/33/35/39/45/51/52/56/58/59/68) u 767 žen v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013, provedených na Oddělení lékařské mikrobiologie Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Tato skupina žen s již pozitivním cytologickým nálezem byla rozdělena do šesti věkových kategorií, aby se zviditelnily rizikové skupiny žen nad 35 let a nad 65 let. Protože i já jsem v rizikové skupině nad 35 let, snažila jsem se touto prací potvrdit hypotézu, zda příčinou těchto cytologických změn u žen ve věku nad 35 let mohou být právě nebezpečné typy lidských papilomavirů. Na závěr, po analýze dosažených výsledků, jsem se snažila navrhnout řešení, které by se dalo využít v praxi.
|
|
|
Znalosti, postoje a praxe očkování proti HPV ? v mužské i ženské populaci
MANOVÁ, Michaela
Teoretická část shrnuje poznatky o rakovině děložního čípku, kterou způsobuje lidský papillomavirus. Celosvětově je rakovina děložního hrdla neboli čípku na druhém místě v incidenci zhoubných nádorů. Virus HPV postihuje jak ženy, tak i muže. U mužů bývá následkem vznik genitálních bradavic či rakovina penisu. Přestože existují možnosti účinné prevence i pro muže, je zaměřena spíše na ženskou populaci. V diplomové práci se zabývám aktuální problematikou prevence rakoviny děložního čípku, která se dotýká stále většího počtu žen i mužů. V práci zjišťuji informovanost mladých lidí o rakovině děložního čípku, jejich znalosti o možnostech prevence a praxi očkování respondentů ve věku, kdy je toto očkování především doporučováno, a to před zahájením sexuálního života. Ve výzkumné části je shrnuto dotazníkové šetření, které probíhalo u žáků základních škol v Plzni. Věkové rozpětí respondentů bylo 13-16 let. Výzkumu se zúčastnili dívky i chlapci. Předpoklad, že dívky jsou informovanější a mají větší zájem o informace spojené s rakovinou děložního čípku a muži naopak informace nevyhledávají proto, že se domnívají, že se jich tato problematika netýká, byl prostřednictvím výzkumu převážně potvrzen.
|
|
|
Zhodnocení proočkovanosti proti papilomavirům u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
SHÝBALOVÁ, Ivana
Diplomová práce pojednává o velmi aktuálním tématu, které se týká problematiky papilomavirové infekce a proočkovanosti proti těmto původcům. Závažnost spočívá v napadení lidského organismus a následném působení změn lidských buněk a sliznic, což vede v mnoha případech k prekancerózním stavům či v horším případě ke karcinomu děložního čípku. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Cílem práce bylo v první řadě zhodnotit proočkovanost proti papilomavirům u studentek JČU, dále zmapovat úroveň znalostí o této problematice a v neposlední řadě také zmonitorovat, zda se studentky JČU pravidelně podrobují preventivním gynekologickým prohlídkám. Teoretická část se zabývá jak epidemiologickými, virologickými, tak i klinickými a diagnostickými aspekty papilomavirových infekcí, včetně možnosti prevence formou očkování. V praktické části byla provedena dvě šetření anonymní dotazníkovou formou. Jedna určena ženám studentkám, druhá uřčena pouze studentům. Otázky byly zaměřeny na zjištění úrovně znalostí a proočkovanosti studentek i studentů, včetně důvodů jejich nezájmu o možné očkování a frekvence screeningových vyšetření v gynekologických ordinacích. Výzkum prokázal úroveň znalostí respondentů a porovnal existující rozdíly mezi fakultami. Dále se šetřením dospělo k závěru, že proočkovanost dotázaných studentek není příliš vysoká, pouze 23,75 % oslovených dívek je již proti tomuto viru očkováno. Mnohé dívky toto očkování podceňují či mají více či méně závažné důvody, proč vakcinaci nepodstoupit. U více než poloviny dotázaných se ukázala příčina právě v ceně této vakcíny. Tato práce by především měla posloužit ženám, dívkám, ale i chlapcům jakožto zdroj a souhrn potřebných informací. Tedy dovědět se co nejvíce o viru samotném, o možnostech přenosu, diagnostických postupech či možnostech léčby, ale především o možnostech primárně preventivních kroků a zabránit tak šíření infekce.
|
|
|
Informovanost žen o prevenci karcinomu děložního čípku
GAŠPÁRKOVÁ, Věra
Cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost žen o prevenci karcinomu děložního čípku, jelikož karcinom děložního čípku je závažné onemocnění, vyskytující se u žen v každé věkové kategorii. Vzhledem k poměrně velkému výskytu tohoto onemocnění a vzhledem k tomu, že v naší republice v současné době neexistuje organizovaný screening karcinomu děložního čípku, je vhodné zabývat se informovaností žen o možných preventivních vyšetřeních a možnosti očkování proti HPV infekci. Výzkumné šetření bylo provedeno metodou kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byla použita technika anonymního dotazníku. Výzkumným vzorkem byly ženy všech věkových kategorií na různých místech Jihočeského kraje. Celkem bylo rozdáno 160 dotazníků, návratnost byla 95 %. Následně byly ještě vyřazeny dotazníky z důvodu chybného vyplnění, takže konečný počet odpovídajících respondentek byl 148 (100 %). Období sběru dat bylo říjen , listopad a prosinec roku 2008. V bakalářské práci bylo stanoveno šest cílů a šest hypotéz, týkajících se informovanosti že o prevenci karcinomu děložního čípku, očkování a účasti žen na preventivních vyšetřeních. Všechny cíle byly splněny a výzkumným šetřením měly být potvrzeny či vyvráceny stanovené hypotézy. První hypotéza předpokládala, že mladá děvčata před 18.rokem věku nejsou informována o preventivních gynekologických vyšetřeních a po analýze vyplněných dotazníků této věkové skupiny hypotéza potvrzena nebyla. Všechny ostatní hypotézy se potvrdily, čímž byla zjištěna dobrá informovanost žen. V praxi je vhodné využití edukace na téma prevence karcinomu děložního čípku, porodní asistentky mohou podávat informace v terénu, v ambulancích či v nemocnici. Použity mohou být též informační letáčky, zdroje na internetu či pořádání přednášek. Výsledky výzkumného šetření bakalářské práce mohou být publikovány v odborných časopisech. V prevenci karcinomu děložního čípku je cílem jeho včasné odhalení, ošetření a následně snížení úmrtnosti žen s touto diagnózou. Každá žena je však zcela zodpovědná za své zdraví a záleží pouze na ní, jak se o své zdraví stará.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení přístupů k prevenci papillomavirových infekcí u dívek a žen v Českých Budějovicích a proočkovanost studentek ZSF JU proti papillomavirovým infekcím.
FÜRSTOVÁ, Romana
Lidské papillomaviry, známé také pod anglickým názvem a zkratkou Human Papillomavirus- HPV jsou neobalené, tzv. nahé DNA viry, které patří do čeledi Papoviridae. Jsou to viry, které jsou označovány jako malé nádorové viry. Dnes je známo přes 100 typů lidských papillomavirů, z nichž více než 40 infikuje genitální trakt mužů a žen. Lidský papillomavirus je nejen původcem genitálních bradavic, které jsou známy a popisovány v medicíně již po 2 tisíciletí, ale hraje také významnou roli při vzniku nádorového onemocnění. Od prvních myšlenek o vztahu virové infekce a nádorového onemocnění dospěl vývoj poznání až do současného pohledu na HPV jako samostatný rizikový faktor, a to zejména v patogenezi karcinomu děložního čípku. V patogenezi rakoviny děložního čípku hrají významnou roli papillomaviry typů 16 a 18. Dnes je tedy vědecky prokázáno, že infekce papillomaviry je vyvolávacím faktorem při vzniku karcinomu děložního čípku. Karcinom děložního čípku je v Evropě stále vážným nejen zdravotním, ale i zdravotně- sociálním problémem. Celosvětově je druhým nejčastějším nádorem u žen. Infekce HPV je v současné době nejčastější sexuálně přenosnou chorobou. S nákazou HPV se během života setká až 80% sexuálně aktivní populace, přičemž největší míra prevalence HPV je ve věkové kategorii 18- 25 let. Jde tedy o věkovou kategorii v největším riziku nákazy. Rakovina děložního čípku je po vývoji očkovací látky proti HPV a zavedenému screeningu preventabilním onemocněním. První, teoretická část diplomové práce podává ucelený přehled o problematice papillomavirových infekcí na základě studia odborné literatury. V druhé, výzkumné části diplomové práce jsem se zaměřila na vyhodnocení přístupů k prevenci papillomavirových infekcí a zároveň tak i rakoviny děložního čípku u dívek a žen v Českých Budějovicích a dále na proočkovanost proti HPV u studentek ZSF JU v Českých Budějovicích. Na základě stanovených cílů práce jsem si sestavila hypotézy. Oba dva cíle práce byly naplněny
|
|
|
Informovanost studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a jeho prevenci
MÜLLEROVÁ, Jana
Karcinom děložního hrdla je v celosvětovém měřítku druhým nejčastějším maligním nádorem u žen. Ročně je v naší republice diagnostikováno až 1200 nových onemocnění. Boj proti karcinomu děložního hrdla se stal v současné době jednou z priorit ministerstva zdravotnictví v České republice vzhledem ke smutnému faktu, že více než 400 žen na toto onemocnění u nás každoročně zemře. Celorepublikový screeningový program zaměřený na včasný záchyt onemocnění karcinomu hrdla děložního v naší republice byl spuštěn roku 2008. Hlavním cílem diplomové práce nazvané {\clq}qInformovanost studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a jeho prevenci`` byla monitorace informovanosti studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a možnostech prevence tohoto onemocnění. Výzkumný soubor byl tvořen studentkami vysokých škol Jihočeského a Pražského kraje. Ke zpracování výzkumné části diplomové práce byla zvolena metoda dotazování s technikou sběru dat pomocí anonymního dotazníku. Výzkumem bylo odhaleno, že studentky vysokých škol mají základní znalosti v oblasti problematiky karcinomu hrdla děložního, tedy i v oblasti rizik a možností prevence. Bylo také zjištěno, že informovanost studentek Jihočeského kraje o této problematice je výrazně lepší než informovanost studentek kraje Pražského. I přes celkově pozitivní výsledky z výzkumu vyplývá, že je potřebné více informovat veřejnost zejména o nebezpečnosti kouření, jako možného rizikového faktoru souvisejícího se vznikem karcinomu. Nutné je také rozšířit znalosti žen a dívek v oblasti příznaků již rozvinutého onemocnění, neboť je aktuálně znám pouze jeden a to krvácení po pohlavním styku. V oblasti prevence je také žádoucí upozornit na dostupnost některých speciálních vyšetření u mužů a současně apelovat na možnost vzniku doživotní invalidity jako vážného následku tohoto onemocnění. Výzkum dokládá, že je i nadále potřebné veřejnost informovat o této problematice více a kvalitněji. Z názorů respondentek totiž jasně vyplývá, že kromě reklam zaměřených na propagaci očkování je problematika tohoto onemocnění prezentována nedostatečně. To potvrzuje i skutečnost, že studentky neznají žádné organizace zaměřené na tento problém. K dobré informovanosti žen a dívek na tomto poli, jak v oblasti rizik, prevence i možného očkování, by měli přispět především lékaři gynekologové společně s porodními asistentkami, neboť mají možnost v rámci preventivních návštěv ženy oslovit a problematiku konkrétně prodiskutovat. Z výzkumu je však bohužel patrné, že o možnostech prevence informují tito lékaři minimálně. Dle mého názoru je v zájmu zdraví všech žen a dívek na zjištěná fakta reagovat a systém informovanosti maximálně možným způsobem vylepšit a zdokonalit, ať již zkvalitněním vlastní práce lékařů gynekologů tak i zlepšením plošné informovanosti o tomto problému prostřednictvím médií nebo využitím nejrůznějších prospektů a letáků v ordinacích i ostatních lékařů, které jsou v současné době vidět jen ojediněle.
|
host ::
RSS.