|
|
Paměti netolické rodiny Mollerů
KONZALOVÁ, Martina
Bakalářská práce ?Paměti netolické rodiny Mollerů? si klade za cíl představit paměti netolické měšťanské rodiny, které pocházejí z let 1628 až 1854. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole jsou stručně nastíněny dějiny města Netolice od jeho vzniku až do poloviny 19. století. Druhá kapitola se věnuje problematice memoárové literatury 16.-18. století. Třetí kapitola podává informace o autorech Pamětí rodiny Mollerů. Stěžejní část práce tvoří čtvrtá kapitola, která se zabývá Pamětmi po formální a obsahové stránce. V závěru jsou shrnuty všechny poznatky. Součástí bakalářské práce je ediční zpracování části rozsáhlého rukopisu připojené v příloze.
|
|
|
Rodinné a osobní vzpomínky plzeňské měšťanky Luisy Pernerové-Zykmundové jako útěcha v tíživých časech
MARTINOVSKÁ, Soňa
Bakalářská práce "Rodinné a osobní vzpomínky plzeňské měšťanky Luisy Pernerové-Zykmundové jako útěcha v tíživých časech" má za cíl přiblížit problematiku osobních pramenů ve spojitosti s městským prostředím. Stanovené téma je přiblíženo na základě tří knih vzpomínek uložených v pozůstalosti poslední příslušnice plzeňského zvonařského rodu Pernerů. Vzpomínky se zaměřují na osobní prožitky autorky, historii rodiny i události spojené s vývojem města s důrazem na dobu 19. století. V první kapitole jsou nastíněny dějiny Plzně se zaměřením na toto období, druhá kapitola pak přibližuje osudy zvonařských mistrů z rodiny Pernerů a život pisatelky. Ústředním bodem práce je třetí kapitola, která rozebírá knihy vzpomínek sepsané pravděpodobně mezi lety 1924 až 1946. Předkládá jejich vnitřní a vnější popis, dává je do souvislosti s dalšími prameny vytvořenými autorkou a rozebírá strukturu a témata zápisů. Závěr shrnuje význam pramenů osobní povahy, důvody, které mohly vést k sepsání knih vzpomínek a navrhuje jejich další využití zejména pro výzkum dějin každodennosti. Součástí práce je seznam pramenů a literatury, připojeny jsou k ní rovněž přílohy včetně grafické podoby rodokmenu rodiny, ukázek písma jednotlivých knih, přehledných tabulek a několika mapek a fotografií.
|
|
|
Motýli tam nežili? Paměť holocaustu
PATÁKOVÁ, Sabina
Účelem předkládané diplomové práce je srovnání šesti memoárů, pojednávajících o fenoménu zvaném holocaust z hlediska několika vybraných témat, a analýza subjektivního postoje jedinců k nim. Pozornost jsem zaměřila na nejvýznamnější texty této problematiky, které byly publikovány v poslední době. Východiskem diplomové práce se převážně stala kniha Tzvetana Todorova V mezní situaci.
|
|
|
Poznamenání někderých pamětí od léta Páně 1587. Paměti soběslavského primasa Řehoře Smrčky ze Sabinova (1587-1605)
NOVOTNÁ, Lenka
Hlavním tématem předkládané diplomové práce bylo ediční zpracování rukopisu soběslavského měšťana Řehoře Smrčky ze Sabinova Poznamenání někderých pamětí od léta Páně 1587. Rukopis náleží mezi memoárovou literaturu raného novověku. Podle charakteru obsahu se jedná o písemnost, kterou můžeme považovat za měšťanské i městské pamětí, jež nám napomáhají k poznání dějin města v době jeho největšího rozkvětu, ale především zaznamenávají zásluhy samotného autora. Edice se snaží o co nejpřesnější zpřístupnění raně novověkého rukopisu tak, aby byly zachovány všechny formální znaky textu. Druhá část mé práce se věnuje interpretaci témat, kterým se autor Poznamenání ve svých zápiscích věnoval. Řehoř Smrčka ze Sabinova byl dlouholetým představitelem městské samosprávy poddanského městečka Soběslavi. Součástí jeho Poznamenání se tedy staly písemnosti, které vzešly z činnosti soběslavské městské rady, záznamy o městském hospodářství, časté jsou zprávy o kontaktech s vrchností a nechybí ani záznamy z rodinného života. Právě osobnost pisatele a jeho společenské postavení ovlivnilo charakter a formu zápisů v rukopisu.
|
|
|
Solní obchod v pamětech prachatických měšťanů
TOMEČKOVÁ, Petra
Tato práce je prostřednictvím editovaného pramene Zápisky Zikmunda Turnovského z Turnštejna a jeho zetě Tobiáše Rumpála z Kunratic v Prachaticích, počaté roku 1666 zaměřená na problematiku měšťanstva raného novověku. Tento rukopis patří do okruhu měšťanské memoárové literatury, která reflektuje vlastní život pisatelů i dění v jejich městě. Svým charakterem stojí rukopis na pomezí měšťanské a městské kroniky. Cílem této práce je nalézt či vyvrátit vztahy předkládaného rukopisu k dalším {\clqq}pamětem`` 16. a 17. století. Hlavní důraz je kladen na společné znaky rukopisů s přihlédnutím k jejich specifickým zvláštnostem. Tato práce proto může být rozdělena na dvě části. Zatímco edice rukopisu se zabývá formálními znaky textu, interpretace je zaměřená na jeho tématické pojetí. Především se jedná o solní obchod, který měl velký vliv na historii a vývoj Prachatic i život jednotlivých měšťanů, mezi něž patřili také pisatelé zápisů. Jejich osobnost podmiňuje formální zpracování i tématické zaměření textu.
|
|
|
Omladináři, antimilitaristé a anarchisté ve vězení
Jareš, Michal
V tomto příspěvku se na vybraných textech snažíme dokumentovat samotnou situaci uvěznění popsanou omladináři, antimilitaristy a anarchisty v období přelomu 19. a 20. století. Ve vzpomínkových textech, dopisech, denících či stylizovaných prózách jsou často popisovány deprese, dlouhodobá nuda i nepříliš vhodné zdravotní podmínky, ale vedle nich často převládá pracovní elán. Z dochovaných psaných projevů můžeme sestavit podrobný průběh procesu od zatčení přes výslechy a soudy až k samotnému žalářování a životu v kriminále. V článku jsou konfrontovány vzpomínky Aloise Rašína, Antonína Pravoslava Veselého, Aloise Tučka s pozdějšími texty Emila Špatného a poezií Huga Kepky.
|
|
|
Paměti a jiné archiválie
Janko, Jan
Článek se pokouší zhodnotit paměti významných přírodovědců a techniků jako pramen pro dějiny jejich oborů a pospolitostí. Paměti a vzpomínky poskytují jinak nezaznamenané detaily a vhledy, nicméně jejich nutně subjektivní podání látky vyžaduje jen opatrné další využívání. Autor pokládá mezeru mezi dobou líčených událostí a dobou sepsání za hlavní problém. V tomto kontextu se též upozorňuje, že účely oslav v nekrolozích a jubilejních článcích oslabují jejich hodnotu pro další práci.
|
|
|
Pamětnice Eduarda Alberta
Kokešová, Helena
Pamětnice je návštěvní kniha vily, kterou si v Žamberku nechal postavit zdejší rodák, profesor vídeňské univerzity Eduard Albert. Jsou v ní zaznamenány nejen Albertovy pobyty v Žamberku a důležité události jeho života, ale i pobyty význačných hostů v letech 1888-1900. Částečně plní funkci deníku, který si Albert pravděpodobně nevedl. Zachovalo se pouze torzo Albertova rukopisu Z mých pamětí, kde jsou zachyceny události Albertova mládí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.