|
|
Studium SNP genu DGAT1 jako kandidátního genu pro kvalitu vepřového masa
Tomášková, Marie
Tato práce byla zaměřena na studium variability genu DGAT1 v populaci prasat plemene české bílé ušlechtilé. Následně byla prováděna asociační analýza tohoto genu a jednotlivými produkčními ukazateli kvality vepřového masa. Zkoumaný polymorfizmus se nacházel v pozici 103 intronu 2 na chromozomu 4. Gen DGAT1 má hlavní roli při syntéze tryacylglycerolů a může mít vliv na ukládání tuků v těle. Relativní genotypové frekvence byly: AA = 0,4222; AG = 0,4889; GG = 0,0889. Hodnoty relativních frekvencí alel byly následující: A = 0,6666 a G = 0,3334. Na základě asociační analýzy nebyly prokázány žádné statisticky průkazné rozdíly.
|
|
|
Polymorfismus v genu DGAT1 ve vztahu k marblingu u skotu
Kučírek, Martin
Intramuskulární tuk vyskytující se ve svalu skotu je předpokladem kvalitního hovězího masa. Mramorování (marbling) má vliv na šťavnatost, křehkost a chuť masa. Selekce skotu na vyšší marbling s sebou přináší zvýšenou křehkost masa. Ta je ovlivněna celou řadou faktorů, mezi něž řadíme genetické pozadí, věk, výživu, pohlaví a také plemennou příslušnost zvířete. Cílem práce je provedení asociační analýzy dinukleotidového polymorfismu v genu DGAT1 (diacylglycerol acyltransferáza 1) s parametry kvality hovězího masa (intramuskulární tuk a marbling). Součástí práce je zpracování literatury k tématu asociací kandidátních genů, současný stav problematiky, význam a metody studia, geny ovlivňující ukládání a metabolismus intramuskulárního tuků u skotu. Dále role enzymu DGAT1 v biosyntéze triacylglycerolů a jeho fyziologická funkce (energetický metabolismus, metabolismus glukózy, lipoproteinů, vztah k ukládání tuku a obezitě). Ve studii byl nalezen signifikantní rozdíl v příspěvku alel na obsah IMT v mase testovaného vzorku skotu. Nicméně efekt alely Q je opačný než se očekával dle odborné literatury.
|
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu drůbežího masa
Strmiska, Vladislav
Práce byla zaměřena na vnější a vnitřní faktory ovlivňující jakost drůbežího masa. Mezi vnější faktory patří druh drůbeže, plemeno, věk a pohlaví, které ovlivňují výtěžnost cenných masitých partií a technologické, senzorické a nutriční vlastnosti masa. Vnitřními faktory působícími na jakost masa jsou výživa, podmínky chovu, předporážková manipulace a jatečné opracování. Výživa ovlivňuje podíl jednotlivých obsahových složek masa a rychlost růstu drůbeže. Způsob chovu podporuje genetický potenciál drůbeže a má vliv i na výsledné jatečné zpracování masa. Způsoby přepravy a předporážková manipulace s drůbeží mohou změnit chemické složení masa vlivem stresu, nebo může dojít k poranění a poškození jatečného těla. Správným zpracováním se produkují jatečná těla bez poškozené kůže, krevních sraženin, zlomených kostí, nebo mikrobiální kontaminace.
|
|
|
Studium pozičních kandidátních genů SERPINE1, LDHA a UBL5 ve vztahu k masné užitkovosti prasat
Weisz, Filip
Tato disertační práce se zabývá studiem genů SERPINE1, LDHA a UBL5 jako pozičních kandidátních genů pro masnou užitkovost prasat. U genu SERPINE1 jsme detekovali SNP FN396538:g.566G>A v intronu 3 a SNP NM_213910:c.612A>G v exonu 3 (Ile159Val), který byl vazbově zmapován na pozici 8,4 cM na chromozomu 3. Asociační analýza byla provedena na 12. - 15. generaci kříženců plemen meishan x large white MLW (n = 565) a na 3-generační rodině vzniklé z evropského prasete divokého a meishana W x M (n = 333). Analýza na celé populaci MLW nebo pouze pro soubor kastrátů neodhalila žádné asociace. U obou SNP byla nalezena asociace s výškou kotlety v souboru prasniček. V celé populaci W x M a u prasniček byl nalezen vliv na osvalení, růst a ukládání tuku a u kastrátů vliv na 3 hodnoty kvality masa. Opačný alelový efekt pro obě populace naznačuje vazbovou nerovnováhu SNP s příčinnou mutací. U genu LDHA bylo pomocí komparativního sekvenování cDNA detekováno celkem 8 SNP a 1 SNP v 5' přilehlé oblasti. Pomocí metody RACE-PCR byla u cDNA nalezena 2 alternativní umístění poly(A) sekvence. Asociační analýzy provedené s SNP GL041338.1:c.49341G>C a FJ865398:c.795A>G nedetekovaly žádné asociace u souboru MLW. U F2 generace plemen pietrain a meishan (n = 316) byla nalezena asociace SNP c.49341G>C se 3 znaky pro růst a výkrmnost, se 2 znaky pro ukazatele osvalení. V případě c.795A>G byly nalezeny asociace se 4 znaky pro růst a výkrmnost, 9 znaky pro ukládání tuku a 2 znaky pro osvalení u souboru W x M. Sekvence genu UBL5 byla pomocí IPCR osekvenována a bylo nalezeno 12 polymorfizmů. Pomocí metody RACE-PCR bylo získáno 8 různě dlouhých sekvencí cDNA, které se lišily v počátku exonu 1. Byl nalezen alternativní sestřih mezi exony 1 a 2 a u 1 sekvence mezi exony 2 a 3. Alternativní sestřih mezi exony 2 a 3 způsobuje změnu ve čtecím rámci a následně vznik předčasného stop kodonu. Asociační analýza byla provedena pro SNP FR798948:g.2141C>T a SNP FR798948:g.2778G> A na populacích MLW a W x M. V populaci MLW byl SNP g.2141C>T asociován s průměrným denním přírůstkem v testu a SNP g.2778G>A s výškou hřbetního tuku. V populaci W x M byla nalezena asociace pro SNP g.2778G>A s 10 znaky pro ukládání tuku, 2 znaky pro růst a výkrmnost a se 2 znaky pro osvalení, zatímco SNP g.2141C>T byl asociován s 6 znaky pro ukládání tuku.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kvalita masa finálních hybridů prasat
VONDRUŠKOVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo podat informace o vlivu genotypu a pohlaví na vybrané ukazatele kvality masa. Do sledování byly zařazeny kombinace finálních hybridů prasat (ČLxČBU)xBO, (ČLxČBU)x(BOxPn), (ČLxČBU)x(DxPn) a (ČLxČBU)x(BOxD) s vyrovnaným poměrem pohlaví (vepříci : prasničky). Nejvyšší obsah intramuskulárního tuku (2,15 %) byl zjištěn u kombinace (ČLxČBU)x(BOxD); vepříci (1,78 %) dosáhli vyššího obsahu ve srovnání s prasničkami (1,42 %). U ukazatelů pH45 a pH24 byly mezi kombinacemi zjištěny jen malé rozdíly, ani mezi pohlavím nebyla nalezena diference. Nejsvětlejší maso (% remise) vykázala kombinace (ČLxČBU)xBO; mezi pohlavím nebyla velká odlišnost. U světlosti masa (L*) byly hodnoty mezi kombinacemi velmi podobné; i mezi pohlavím byl zjištěn malý rozdíl. Ztráta masové šťávy odkapem byla nejvyšší u kombinace (ČLxČBU)x(DxPn); mezi pohlavím byla nepatrná diference. U síly ve střihu byla nejnižší hodnota zjištěna u kombinace (ČLxČBU)x(BOxPn); mezi vepříky a prasničkami nebyl velký rozdíl. Z hlediska genotypu byly statisticky významné rozdíly potvrzeny u ukazatelů obsah intramuskulárního tuku, světlost masa (% remise), odkap masové šťávy a síla ve střihu. Z hlediska pohlaví byly statisticky významné diference nalezeny pouze u obsahu intramuskulárního tuku.
|
|
| |
host ::
RSS.